Elon Musk na pranýři: Jak nejbohatší muž světa navrhuje řešit problém změn klimatu?
Na jaře minulého roku skupinka vandalů posprejovala sovětský kosmoplán Buran grafitti a filozoficky znějícím nápisem: „Dříve, než poletí ke hvězdám, by se člověk měl naučit žít na Zemi.“ Moudro nebylo míněno adresně, ale pokud bychom hádali, koho by se mělo týkat především, musel by nás jako první napadnout jistý americký podnikatel známý svými megalomanskými kosmickými plány, který je zároveň obviňován, že drancuje přírodní bohatství. Avšak před tím, než začneme odsuzovat, zkusme se na to podívat v souvislostech. Mnohdy je totiž skutečnost jiná, než se zdá na první pohled, a vítězství „pravdy a lásky“ nemusí vždy znamenat také vítězství zdravého rozumu a spravedlnosti.
Elon Musk, CEO společností SpaceX a Tesla (Zdroj: NRO)
Argument odpůrců kosmonautiky, že řešení globálních hrozeb a sociálních problémů by mělo mít přednost před průzkumem vesmíru, je docela častý, proto jsem už dříve vysvětloval, že obojí není ve vzájemném rozporu! Kosmický průmysl generuje pracovní místa, nové technologie a daňové příjmy státu. Nic z toho samozřejmě není recept na štěstí, ale není sporu, že díky moderní vědě a technice máme dostatek jídla, léky, rychlý přístup k informacím, a zároveň nám to nebrání, abychom se chovali ohleduplně k druhým lidem i k přírodě. Ba naopak! Vědecký výzkum a technický pokrok nám dovolují vyrábět účinnější a přitom ekologičtější produkty. Na druhou stranu však nelze popřít, že tento pokrok doprovází také globální hrozby, zejména nebezpečí nukleární války a klimatické změny. Tyto hrozby ale nevyřešíme tím, že přestaneme létat do kosmu, dokonce by právě kosmonautika mohla přispět k jejich odvrácení nebo zmírnění. Satelitní technologie lze například použít k detekci a určení dráhy mezikontinentálních balistických střel (ICBM), které pak mohou být „anti-raketami“ zneškodněny ještě před dosažením cíle a aktivací jaderné hlavice. I SpaceX na zakázku americké armády vyrobí čtyři družice pro systém včasné výstrahy, které mají být vypuštěny v následujících měsících. Družice pro dálkový průzkum Země také monitorují klimatické změny. Například evropsko-americká družice Sentinel-6A měří výšku mořské hladiny a vlhkost a teplotu atmosféry. Tato měření přispívají k objasnění průběhu změny klimatu. Kontinuální časové řady poskytují vědcům možnost studovat procesy na zemském povrchu a v atmosféře. Podobnou družici, Jason-3, Falcon 9 vynesl už v roce 2016.
Vývoz Falconu 9 na rampu před misí Sentinel-6A (Foto: ESA)
Tolik tedy k otázce, proč se místo kosmonautikou nezabývat něčím bohulibějším. Ani Elon Musk toto falešné dilema neřeší a současně se věnuje kosmonautice i boji proti změnám klimatu. Klimatické změny jsou všeobecně přijímaný fakt, názory, jak by se na ně mělo reagovat, se však rozcházejí – od „nebojme se, že se trochu oteplí“ až po výzvy k cestě do pravěku. Společnost je v této otázce polarizovaná, a tak jsou nejvíce slyšet právě hlasatelé těch krajních názorů.
První skupina tvrdí, že bychom se neměli znepokojovat, klima se měnilo vždy a člověk ho nemůže zásadním způsobem ovlivnit, takže je třeba se změnám klimatu prostě přizpůsobit. Vědecká data a klimatické modely ovšem hovoří jinak. Klimatologové varují, že se důsledkem lidské činnosti v atmosféře rychle zvyšuje podíl některých skleníkových plynů, zejména CO₂ Globální oteplování bude mít podle modelů za následek stoupání hladiny moří, okyselování mořské vody, častější a ničivější klimatické extrémy, úbytek biodiverzity aj. Přizpůsobit se takovým změnám bude docela výzva, a je otázkou, nakolik v tom budeme úspěšní, v minulosti se lidem bezohledné chování k přírodě obvykle vymstilo. Známým příkladem je zánik mayské civilizace. Podle teorie rostoucí populace rozšiřovala zemědělskou půdu. Odlesňování způsobilo zvýšení průměrných teplot o 3 až 5 °C a pokles množství srážek o 20 až 30 %. Výsledkem bylo dlouho trvající sucho, které zredukovalo počet obyvatel z 10 milionů na půl milionu. Města byla opuštěna.
Graf znázorňující zvyšující se globální průměr teplot v průběhu dekád (Zdroj: New York Times)
Skupina z opačného konce názorového spektra zase prosazuje razantní omezení spotřeby a využívání výhradně obnovitelných zdrojů energie. Tato cesta má však několik problematických aspektů, které brání se jí vydat:
- Zákazy a regulace zasahují do svobody občanů, přičemž není jisté, zda se pro toto podaří dosáhnout společenského konsensu. Dá se předpokládat, že čím radikálnější tato opatření budou a čím více budou lidé tlačeni ke změně spotřebitelských návyků, tím bude odpor veřejnosti silnější. Účinnost restriktivních opatření přitom závisí na ochotě je dodržovat.
- Větrné a solární elektrárny jsou nestálé (intermitentní) zdroje energie, což je problém i v současnosti, kdy jsou jištěny dalšími zdroji. Potvrdilo se to v říjnu 2021, kdy došlo v Německu k situaci, pro kterou propagátoři zelené energie dosud nenalezli řešení, tedy že po dva týdny panovalo deštivé počasí a současně nevál vítr, a naši západní sousedé tak byli prakticky plně závislí na energii z fosilních a jaderných zdrojů. Aby je bylo možno z energetického mixu vyřadit, bude nutné přenosovou soustavu zcela přebudovat tak, aby zvládla nestabilní dodávky energie. To se však neobejde bez velkých bateriových úložišť, jejichž ceny jsou závratné a neustále se zvyšují. Velkokapacitní bateriové úložiště s názvem Megapack a kapacitou 3,9 MWh nabízí i Tesla Energy. Současná cena se pohybuje kolem 2,4 milionů dolarů (nicméně většina projektů je složena z vícera takových jednotek a Tesla poskytuje množstevní slevu).
- Hustota toku využitelné energie je u větru a slunečního záření oproti fosilním a jaderným palivům o mnoho řádů menší a k dosažení stejného výkonu je potřeba nesrovnatelně větších ploch. Úplně stejné je to s biomasou.
- Výkonnost obnovitelných zdrojů energie (OZE) je závislá na příhodných podmínkách. Například výkon větrné elektrárny stoupá s třetí mocninou síly větru, takže je podstatný rozdíl, jestli je umístěna na větrném pobřeží, nebo v závětří české kotliny. Při poloviční síle větru bude výkon osminový.
Bateriové úložiště Tesla Megapack (Zdroj: Tesla)
Elon Musk stojí názorově někde mezi těmito tábory, a je tak vystaven palbě z obou stran – je prezentován jako pokrytec, který zelenou ideologii jenom zneužívá pro svůj byznys; kdyby to myslel vážně, tak rakety od SpaceX nelétají na fosilní paliva. Svoji vizi představil v roce 2015 na půdě pařížské Sorbonny. Globální oteplování je podle něj zaviněno spalováním fosilních paliv, přičemž upozornil, že tempo, jakým se za posledních 200 let planeta zahřívá, nemá v historii obdoby. Přitom ekosystémy jsou citlivé i na malé změny teploty, a pokud to takto bude pokračovat, škody způsobené globálním oteplováním budou pustošivější než všechny války. Východisko Musk spatřuje v přechodu od fosilních paliv k jaderným a obnovitelným zdrojům. Navrhuje proto zdanit negativní externality čili emise (tzv. uhlíková daň). V jeho podání by se vlastně jednalo o narovnání ekonomických podmínek – současný systém prý zvýhodňuje emitenty CO₂, protože nemusí platit za škody způsobené globálním oteplováním.
Graf z Muskovy přednášky o růstu podílu CO₂ v atmosféře (Zdroj: Teslarati)
Takové názory u klimaskeptiků pochopitelně příznivou odezvu nenalezly. Ale ani u ortodoxních „ekologických“ aktivistů, pro ty jsou zase polovičaté, neboť oni odmítají i jaderné elektrárny – ty totiž kromě energie produkují i radioaktivní odpad a také v nich může dojít k havárii v důsledku živelné pohromy (Fukušima), války (Záporoží?) nebo lidské chyby (Černobyl). Rovněž uhlíková daň není dost radikální řešení. I kdyby fosilní paliva ztratila cenovou výhodu, zůstala by jim stále výhoda skladovatelnosti a energetické hustoty, takže by se v omezené míře používala dál, zvlášť když bude nedostatek energie z jiných zdrojů. Muskova aurea via media (zlatá střední cesta) by zkrátka nevedla k dosažení kýžené uhlíkové neutrality, ani ke zbourání jaderných elektráren, ani ke snížení spotřeby. Jeho plán prostě není uspokojivě aktivistický. Přesto má jisté přednosti, které by se daly shrnout do jednoho slova – realistický. Vysvětlíme si proč.
Kryt bránící úniku radioaktivních látek po nehodě jaderné elektrárny Černobyl (Foto: Tim Porter)
Fosilní paliva jsou problematická nejen jako zdroj emisí skleníkových plynů, ale i proto, že někteří jejich dodavatelé jsou poněkud nespolehliví (což v současnosti pociťujeme na cenách), a hlavně proto, že jejich zásoby jsou omezené. Přestože se daří objevovat další nová ložiska a zefektivňovat těžbu, nezadržitelně se blíží doba, kdy uhlí, ropa a zemní plyn budou vzácné, a tudíž i drahé. Naproti tomu slunce, vítr a voda jsou nevyčerpatelné zdroje energie. S ohledem na cenu je též důležité, že se u OZE daří postupně zlepšovat energetickou návratnost. Energetická návratnost (energy payback time) je definována jako poměr veškeré energie vynaložené na výrobu, provoz a likvidaci generátoru k energii, kterou toto zařízení vyprodukovalo za celou dobu své životnosti. Energetická návratnost fosilních i jaderných zdrojů se naopak snižuje – je to kvůli vyšším energetickým nárokům na těžbu a zpracování, což je zase dáno tím, že díky vyšším cenám energetických surovin se vyplatí i dříve nerentabilní těžba. V neprospěch fosilních paliv mluví i to, že se na rozdíl třeba od solárních panelů nedají recyklovat. Je však vysoce pochybné, že by OZE dokázaly samy pokrýt setrvale rostoucí spotřebu elektřiny, tomu brání jejich prostorové nároky. Pole solárů a lesy větrníků jsou možná snem aktivistů, jenže pole jsou potřeba k pěstování potravin a lesy mají důležitou ekologickou funkci. Navíc chybí dostatečné akumulační kapacity, které by při nadprodukci energii ukládaly a při nízké produkci ji zase dodávaly do sítě. Zřejmě z těchto důvodů Musk připouští jako součást energetického mixu jaderné zdroje. Jejich devizou je regulovatelnost, žádné nežádoucí emise a rovněž to, že jaderným palivem se lze předzásobit na léta dopředu.
Dům se střešními solárními panely Tesla (Foto: Tesla)
Co se týče energetické hustoty a skladovatelnosti – zde se jako alternativa k fosilním palivům (12,5 kWh/kg u nafty) nabízí vodík (39,3 kWh/kg), leč i ten má své nevýhody: je drahý, způsobuje křehnutí materiálu, rád uniká a má nízkou hustotu, kvůli níž je nutné ho skladovat zkapalněný (LH₂) při teplotě -253 °C nebo stlačený pod vysokým tlakem (běžně až 700 barů). I v tomto případě se Elon Musk projevil jako pragmatik a fanouškem vodíku se nestal. V Tesle dál sází na baterie (při transformaci elektřina – vodíkový palivový článek – elektromotor se totiž využije jenom cca 30 % energie), ve SpaceX na metan. Z ekologického hlediska by však byl vodík lepší než metan, protože při jeho spalování nevznikají emise CO₂, ale jen vodní pára. Ta je sice také skleníkový plyn (přispívá k oteplování atmosféry asi ze 65 %), ale po ochlazení kondenzuje.
Problémy s úniky vodíku zhatily několik pokusů o start první rakety SLS v létě 2022 (Foto: NASA)
Problém je i metan samotný, neboť jeho skleníkový efekt je minimálně dvacetkrát silnější než u oxidu uhličitého a při nedokonalém spalování uniká (maximální účinnost spalování metanu je 99,5 %). K únikům metanu též dochází při těžbě, transportu a zpracování zemního plynu. Proto by se u člověka, který spalování fosilních paliv nazývá nejhloupějším experimentem v dějinách, a dokonce na protest proti odstoupení USA od pařížské klimatické dohody demonstrativně rezignoval na své místo v Trumpově ekonomickém poradním sboru, očekávalo, že se projeví zásadově a vodík pro něj bude jasná volba. Místo toho se Musk zaměřil na technické parametry a metan mu vyšel jako výhodnější. Vodíkový motor má sice nejvyšší Isp (specifický impuls, poměr tahu k množství spotřebovaného paliva za sekundu), jenže vodík kvůli své nízké hustotě vyžaduje mnohem větší nádrže než jiná paliva. Větší nádrž však znamená větší hmotnost, obzvlášť když je raketa z oceli. Oč je raketa těžší, o to více spotřebuje paliva, a čím více musí raketa nést paliva, tím méně unese nákladu. Další nevýhoda vodíku jako raketového paliva jsou vyšší nároky na izolaci a termoregulaci, aby se udržel v kapalném skupenství. Naproti tomu má kapalný metan podobnou teplotu jako kapalný kyslík, což je ideální.
Přehled výhod a nevýhod různých raketových paliv pro Starship (Zdroj: SpaceX)
Je tedy Elon Musk pokrytec, který káže vodu (energii z obnovitelných zdrojů), a pije víno (kerosin, metan) v ještě hojnější míře než dosud (každým rokem SpaceX překonává rekord v počtu startů)? Když se fakta uvedou v souvislostech, už to nevypadá tak jednoznačně.
- Vodík je silně reaktivní, takže se samostatně nevyskytuje. Musí se tedy produkovat synteticky, což je energeticky náročné, zvlášť pokud se vyrábí elektrolýzou vody (obvykle se ale získává z metanu, který pochází z těžby zemního plynu!).
- Musk jako CEO je v o dost jiné pozici než aktivisté, kteří se nepohybují v ekonomické realitě, za nic nezodpovídají, a mohou tedy prosazovat zelenou politiku zcela bez ohledu na důsledky, jaké má.
- Celý kosmický průmysl se na emisích skleníkových plynů podílí méně než jedním procentem. I kdyby tedy Musk „prozřel“ a ve SpaceX zastavil výrobu a provoz raket, na klima by to nemělo žádný vliv. A to i proto, že konkurence by SpaceX ochotně nahradila. Aby se povedlo splnit klimatický cíl udržet oteplení planety pod 2 °C, je potřeba dohodnout společný postup na mezinárodní úrovni a také vymyslet, kde vzít při přechodu na bezemisní zdroje chybějící energii. To není tak jednoduché, ani Muskem zvažovaných jaderných elektráren není dostatek a nové se staví mnoho let. Navíc s tím, jak roste populace a jak se zvyšuje životní úroveň, stoupají i energetické nároky.
Starty raket mají zanedbatelné dopady na životní prostředí (Foto: SpaceX)
Vzrůstající energetické nároky jsou důležitým faktorem, jenž působí proti koncepci trvale udržitelného rozvoje. Klíčovým prvkem této koncepce jsou totiž OZE, u kterých je ovšem nepravděpodobné, že by bez masivního zapojení záložních zdrojů zvládly pokrýt spotřebu elektřiny. Aby se nepravděpodobné stalo skutečným, bude nutné na jedné straně razantně navýšit instalovaný výkon OZE a na straně druhé neméně razantně omezit spotřebu elektřiny. Elon Musk toho navrhuje dosáhnout zavedením uhlíkové daně, kterou by platili emitenti skleníkových plynů. Došlo by tím ke zdražení energie z fosilních paliv, která stále ještě je relativně levná, což by vedlo jednak k vyšší poptávce po energii z obnovitelných zdrojů a jednak k šetření energií – například by se ekonomicky vyplatilo postavit teplovod z Dukovan do Brna, a využít tak odpadní teplo z elektrárny. Jenže zdražování energií není příliš populární, proto politici dávají přednost regulacím (emisní normy, emisní povolenky, zákaz žárovek atd.) a pozitivní finanční motivaci, takže se vymýšlejí různé dotační programy na zateplování budov, výměnu kotlů, OZE atd. Tento způsob ale Elon Musk kritizuje s poukazem na neefektivnost dotačního systému. Jeho výrok, že by se dotace měly zrušit, byl však dezinterpretován do podoby: „Mně už dotace pomohly, tak je zrušte, aby nepomohly i mým konkurentům.“ Debata na toto téma tak vůbec neproběhla.
Elektromobily Tesla (Foto: Tesla)
Pro Muska je typické, že pouze nemluví o tom, co by se mělo dělat, ale když se věci nevyvíjejí dle jeho představ, pustí se do toho sám – tak jako třeba s elektromobily. Silniční doprava se podílí na emisích CO₂ zhruba 20 %, a její podíl v posledních desetiletích dokonce narůstal s tím, jak se zvyšoval počet aut. Tento problém byl pro Muska impulsem, aby vstoupil do Tesly. Podle jeho názoru řešení spočívá v přechodu na vozidla s elektrickým pohonem, a rozhodl se tedy jejich vývoj popohnat. Když se podíváme do statistik, tak prodej elektromobilů prudce vzrostl právě v období, kdy je Musk začal vyrábět, přičemž nejprodávanější značkou byla Tesla. Výroba a provoz elektromobilů ovšem též vyžaduje energii, která se musí nějak vyrobit. Opět se tak vracíme k tomu, že zelené energie není dost a musíme brát i tu špinavou z fosilních paliv.
Graf světových prodejů elektrických vozidel (Zdroj: Statista.com)
Teoreticky jediný způsob, jak vystačit s obnovitelnými zdroji, je snížení energetických nároků, zejména v průmyslu. Jenže to by vyžadovalo přenastavení současného modelu ekonomiky, který je založený na spotřebě, a k tomu schází motivace. Dokud je energie z globálního hlediska relativně levná a suroviny relativně dostupné, je cyklus vytěžit–vyrobit–použít–vyhodit ekonomicky výhodný, přestože znamená nesmírné plýtvání zdroji. Není tedy důvod vyrábět věci tak, aby vydržely a v případě poškození se daly snadno opravit. Dobře to ilustruje i situace v kosmickém průmyslu, kde SpaceX je v podstatě jediná společnost, která vytrvale a mohutně investuje do znovupoužitelnosti raket a kosmických lodí. Ostatní (snad s výjimkou firem Rocket Lab a Blue Origin) se zaměřují na snižování výrobních nákladů, ale ne výroby. Odepsat raketu po prvním letu se jim podle jejich kalkulací vyplatí, protože ušetří na vývoji, naplno využijí výrobní linky a ještě nabídnou vyšší nosnost. (SpaceX vložilo do vývoje opakované použitelnosti prvního stupně Falconu 9 jednu miliardu dolarů a raketa má o 30 % nižší nosnost.)
Příprava prvních stupňů Falconu 9 na další mise v hangáru u rampy LC-39A (Zdroj: Discovery)
Z hlediska dlouhodobé perspektivy se naděje na vyřešení nedostatku energetických zdrojů upínají k převratným vynálezům, především se mluví o fúzních jaderných elektrárnách, pozornost si však zasluhuje také koncept solárních elektráren ve vesmíru, které by vyrobenou energii posílaly na Zemi ve formě mikrovln. Elon Musk není fanouškem tohoto konceptu, ale například Američané v nejbližších letech chystají velký výzkumný projekt s názvem Space Solar Power Incremental Demonstrations and Research, jehož cílem je přenést energii z oběžné dráhy na Zemi. Tento projekt zahrnuje experimenty Arachne, SPINDLE a SPIRRAL. Arachne otestuje optimalizaci tvaru vyzařovaného svazku energie, SPINDLE prověří základní verzi operačního systému a SPIRRAL vyzkouší termoregulaci. Tím se opět potvrzuje, že výzkum vesmíru může pomoci s řešením problémů na Zemi, jak bylo předesláno v úvodu.
Projekt Space Solar Power Incremental and Demonstrations Research (Zdroj: Air Force Research Laboratory)
Současnost však pořád ještě je ve znamení fosilních paliv, které jsou zdrojem emisí skleníkových plynů. A vzhledem ke stoupající poptávce po energii i nedostatku levných alternativních zdrojů jsou vyhlídky, že v dohledné době dojde k omezení těchto emisí, chmurné. Vymýšlejí se proto i způsoby, jak na to jít z druhé strany – CO₂ zachycovat a ukládat pod zem (např. ve formě minerálních uhličitanů). Realizují se už i první projekty, například v květnu spustil na Havajských ostrovech tamní startup Heimdal první zařízení na světě zbavující mořskou vodu oxidu uhličitého (oceány vstřebávají až třetinu emisí CO₂ vypouštěných do ovzduší). Také na tomto poli se angažuje Elon Musk, loni v dubnu ke Dni Země vyhlásil soutěž o 100 milionů dolarů pro projekt s nejlepším lapačem oxidu uhličitého. Ta potrvá až do roku 2025.
Kdo má tu správnou vizi energetiky 21. století? Aktivisté, Elon Musk, nebo nějací ekonomové? To si musí vyhodnotit každý sám na základě dostupných informací. Samozřejmě také můžeme pokračovat jako doposud, fosilních paliv je stále ještě dostatek a technicky vzato nás nic nenutí dbát varování vědců. Člověk ale nemusí být přímo ekologický aktivista, aby cítil odpovědnost vůči příštím generacím, zvláště když úsloví „po nás třeba potopa“ se táním ledovců nebezpečně zhmotňuje.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
“které pak mohou být „anti-raketami“ zneškodněny ještě před dosažením cíle”
-podotýkam, že tím se mysli, že to bouchne nad evropou a radioaktivní mrak se rozptýli nad třetiradymi státy jako je ČR nebo Polsko 🙂
Něco Vám v té citací vypadlo: “zneškodněny ještě před dosažením cíle a aktivací jaderné hlavice”
A když už strašíte rozptýleným radioaktivním mrakem, vemte si, kolik radiace na nás dennodenně dopadá z vesmíru.
Mimochodem na Zemi bylo provedeno přes 1000 A výbuchů včetně v kosmu s velkými následky pro elektroniku v tichomoří a na orbitě.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Starfish_Prime
Nechtějte to. Civilizace by se dostala o 100 let nazpět.
Ještě horší by bylo zasáhnout yellowstone.
To by přežili jen vyvolení se štěstím.
A materiál na ten “radioaktivní mrak” by se vzal odkud? V moderních zbraních je “radioaktivního” materiálu poměrně velmi málo – řádově 10kg uranu-235 nebo cca 3 kg plutonia… (+trocha deuteria a pár gramů tritia).
(Pominu teď takovou drobnost, jako je hybnost…).
Souhlas. Málo radioaktivity. Horší je emg působení jaderných zbraní. Proto jsem dal odkaz na
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Starfish_Prime
Dtto probudit yellowstone je destrukce usa a severní polokoule.
Mě by spiše zajimala toxicita toho plutonia. Kdysi jsem četl že na vyhlazeni města stačí gramy plutonia, ale už jsem nějak neřešil jestli to bylo standartní plutonium nebo nějaký speciální izotop.
Třeba u podkaliberní munice = s ochuzenym uranem proti tankům není problém radioaktivita, ale chemická toxicita.
Prý par děcek umřelo na otravu težkými kovy když si hráli s rozstřílenym tankem. Proto kdesi i deset let po válce zůstaly stovky vraku a nikdo je nedal do šrotu.
Co myslíte v moderních zbraních? Jednu hlavici? Jednu raketu, kde jich můze byt i několik desítek?
Co se děla s těmi zastaralými zbraněmi? Protože mi nepřijde, že by Rusko nějak investovalo do zbraní, které se nepoužívají.
V posledních 10 letech vnímám bagatelizování ve stylu to je jen atomovka.. Sice to zdemoluje půlku Prahy, ale přes náš deštník se do USA nedostane. Jenže lidi jsou mokří i když deštník používají. Někdy fouká, jindy kolem projede auto přes kaluž.
A máte pravdu použil jsem špatné slovo. Mělo by to být spíše toxický mrak. Či mráček.
PS: Do ložnice bych si 10kg obohaceného uranu určitě nedal.
Som prekvapený že stále existujú ľudia ktorý si myslia že človek nemá vplyv na klimatické zmeny, ľudia ľahko zabúdajú a zabudli, ľahko zabudli čo sa začalo riešiť 20 rokov dozadu a začalo sa to riešiť až po 30 rokoch čo sa všetci smiali vedcom a klepali si všetci na čelo že melú nezmysli, ale naspäť k CO2. Už len logicky ak človek myslí, ak Zem ukladá CO2 do zeme po milióny rokov v rôznych formách a my dokážeme vypustiť väčšinu naspäť behom dvoch storočí, tak to asi bude mať vplyv, aj keby minimálny oproti prirodzenému kolísaniu CO2 v ovzduší ale ekosystém planéty nie je “zvyknutý” na takéto náhle, aj keď minimálne zmeny. Je to krehký ekosystém ktorý treba chrániť za každú cenu a neriskovať ho len pre ego. Smutné je že máme len jeden a mnohým je to nejak, jedno.
Naprostý souhlas. Zírám, jak velký počet chytrých lidí (což zde počítám všechny, jelikož jde o vědečtěji zaměřený web) by bylo ochotno doslova riskovat zánik celé lidské civilizace jen proto, že věří, že je více než 90 % vědců podplacených a pravdu má ten zbytek a chtějí si za každou cenu udržet své pohodlí a přeci nebudou ztrácet svůj drahocený čas někde u nabíječky.
Jak píšete, lidé se vysmívali vědcům snad celou dobu co trvá civilizace a Venca P. by před pár desítkami let jistě trval na tom, že jeho lednička přeci nemůže mít žádný vliv na atmosféru, protože množství plynu je 0,000prd % atmosféry a nikdo neumí namodelovat chování ozónové vrstvy, tak to nemůže být pravda.
Jediný posun, který jsme za pár set let udělali, že vědce už neupalujeme, jen je zesměšňujeme.
K té ledničce a ozonu.
HTHH erupce rozšíří ozonovou díru ve stratosféře stejně jako to udělala St. Helena začátkem 80 let a předtím další erupce.
Při erupci HTHH se do vzduchu nedostala jen voda, ale i NaCl a další látky.
https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2022GL099381
Krom toho samotná voda ve stratosféře způsobuje rozpad ozonu stejně jako je tento jev používán v upravnách vody.
https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=8923
Teď se dohaduj.
Jsou statě, podle kterých přímým důsledkem erupce HTHH rozšíření ozonové díry.
Vědce nikdo nezesměšňuje, jen by měli naslouchat argumentům jiných vědců (geofyzikům), což se neděje. Teď už nemluví o globálním oteplování ale o globální změně. Ta zahrnuje i ochlazení.
Sopečná činnost zesiluje dle předpovědi SIM teorie.
Prečo zase sa porovnávajú prírodzené erupcie sopiek ktoré tu boli po miliónoch rokov ? To je to ego ľudstva … ale veď čo, deje sa to prírodzene tak sa snáď nič nestane ak tam prihodíme nejaký ten klacík do ohníka, že 🙂
Víte něco o ozónu? Třeba jak vzniká? Víte, že o3 vzniká z o2 vlivem fotonů a je sám o sobě dost nestabilní a samovolně se opět rozpadá? Víte něco o tom, že na původní freony vypršel du Pontu patent a potřeboval nějaký nový trhák? Víte něco o tom, jak to reálně vypadá s vertikálním prouděním v atmosféře a jak dlouho má trvat těžké molekule freonů než se dostane do horní vrstvy atmosféry? Myslíte si, že je atmosféra uzavřený systém, když i freony stoupají postupně vzhůru a když jsou vnější části atmosféry tvořeny pouze lehkým vodíkem?
Situaci sleduji a jednoznačně jsou zesměšňováni a dehonestováni klimatoskeptikové…
Máte někdo kapacitu a znalosti kriticky posoudit tento článek?
https://kremlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=387269
Článek je na stejné úrovni jako Byli lidé na měsíci?
Dobrá otázka, ale nepřináší žádný nový poznatek nebo argument na žádnou stranu. Jen vyvoláva nedůvěru v žurnalistiku. Ta už neexistuje, pokud vůbec někdy. Dnes jsou online zprávy jen čistá propaganda, ale lidi je žerou.
Nebo vás zajíma kolik děti má nějaká pseudocelebrita, o které jste nikdy neslyšeli?
Erupce https://en.m.wikipedia.org/wiki/Hunga_Tonga%E2%80%93Hunga_Ha%CA%BBa
Patrne výrazně ovlivní ozónovou díru a klima na Zemi. Mainstream- cenzura to nerad vidí.
Mají také podezření, že změny chemického složení stratosféry mohou ovlivnit množství ozonu v ní přítomného, ale k tomu je třeba dlouhodobější sledování.
Zdroj:
https://m.vtm.zive.cz/lednova-erupce-sopky-hunga-tonga-vyvrhla-do-stratosfery-vice-nez-50-milionu-tun-morske-vody/a-218558
Začátkem 80 let to byla st. Helens.
Jsme hloupé opičky pod vlivem mainstreamu.
Ekosystémy se vyvíjely a vyvíjejí nezávisle na lidech. CO2 v atm. rostlo dávno před průmyslovou revolucí nezávisle na lidech. Kdyby příroda mohla mluvit, tak Vám to vysvětlila. Teď jen naznačuje, ale ekologisté to nevidí a nebo nechtějí vidět.
Patrně nemají schopnost pochopit složité děje přírody. Tak se upínají k bublinkovému plynu jako k placaté Zemi.
Najděte si SIM teorii. Je starší nežli teorie globálního oteplování.
Ááá zase další člověk, co evidentně vůbec netuší o co jde:) Víte, že CO2 je v atmosféře pouze cca.400ppm?
Ááá zase další člověk, co je po přečtení jednoho článku chytřejší než vědci pohybující se desítky let ve svém oboru.
https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_sensitivity
A víte, že 4 % kyslíku v atmosfeře jsou rozdíl mezi skvělým vzduchem a omdlením, případně smrti?
Áno viem, to pre teba znamená že môžeme ho umelo vykolísať oproti prídozenému kolísaniu a čakať že sa nič, nestane ?
A to sa zatiaľ nebavíme o tom ako v minulosti bola fauna a flóra iná, taktiež prispôsobená na iné hodnoty a iné kolisanie CO2 v ovzduší a teplôt atmosféry než dnes.
To že existovali iné, pre nás extrémne hodnoty v dobe dinosaurov či “nedávno” keď začala doba ľadová ku príkladu, neznamená že tieto hodnoty budú príjemné pre dnešný ekosystém planéty, to nieje vôbec ani fakt čo si napísal, to si napísal jednoduchú výhovorku prečo nič nerobiť.
Pre príklad, v dobe prehistorickej kréty boli hodnoty 5x vyššie než dnes, podľa tvojej logiky “pouze 400ppm” môžeme zvýšiť hodnotu na hodnoty prehistorickej kréty a očakávať čo ? 🙂
Stačí sledovat vysledky výzkumu co2 z ledovcových jader. Ta přirozená cyklika je evidentní a vše má původ v silách vycházejících ze sluneční soustavy.
Zesílení sopečné činnosti bylo prespovezeno. Stejně jako minulé oteplení a byli to geofyzikové ne kecky.
Tak kľudne môžeš mať naďalej ignorantnsý prístup k tomu ako ovplivňuješ svet okolo seba pretože sa to dialo aj keď prírodzene a nevadí ak tomu cyklu pomôžeš umelým vypustením pár desiatok ton kg CO2 za tvoj život ? Nieje to trocha egoistické prirodnávať svoj umelý podiel k tým prírodzeným ktoré sa dejú ?
Ale neprekvapuje ma to, preto je príroda v takom stave v akom je pretože ľudia vidia maximálne tak pár dní dopredu kým majú niečo v chladničke a nezaujíma ich čo bude potom.
Chybí zdroje energie a to je ten hlavní byznys greendealu.
Omezení spotřeby na obyvatele.
O co2 vůbec nejde.
Evropa ji měla na obyvatele vyšší spotřebu nežli čína.
A málo eu vyrábí. Němci s oblibou nalepkují čínské výrobky made in germany.
A vše bylo s ruskými energiemi.
Zaujalo mne nedávno že Gorbačov byl zakladatelem tzv zeleného kříže. A sponzor…
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Green_Cross_International
Skuteční klimatologové grafy uvedené v článku již mnohokráte zpochybnili. Zjednodušeně: globální oteplování máme prokazatelně od poslední doby ledové a začalo mnohem dříve, než vznikla naše technická civilizace…
Pokud jde o teploty v minulosti, jejich měření neexistuje, vychází se pouze z proxy dat (např. hustota letokruhů na zkamenělých stromech atp.)
Jasné je to, že v době dinosaurů byly průměrné teploty vyšší o cca. 10°C. Vliv CO2 na teploty je jednoznačně marginální. Obsah CO2 v atmosféře je pouze 0,04%! Nikdo nikdy neprokázal, že takovéto zanedbatelné množství může mít dramatický vliv na změnu klimatu. Je to totiž naopak, zvýšená teplota vede k vyššímu obsahu CO2 v atmosféře.
Naopak naprosto zásadní vliv na klima má voda v atmosféře ať už ve formě vlhkosti a nebo oblaků. V žádném klimatologickém modelu není tento vliv ovšem realisticky zachycen. Vliv mraků namodelovat dle všeho nikdo neumí…
Tak za A presna data existuji. Berou se nejen z ledu který tam je tisíce let. Za B je absolutne prokazane ze ted dochází k oteplovani xkrat rychleji nez pred nastupem prumyslove revoluce. takze podle tebe co nemas ani zakladni rozhled za to nejspis muzou vrabcaci co?
Tak za
A) Krávy jsme spolu nepásli, tak zůstaneme u vykání ano?
B) Jojo tak v tom ledu máme takový malý teploměry, který to měřily před těma x tisíci rokama, že ano? :)))
V ledu jsou zaznamenány teploty? Ale nikoliv. Z ledu je možné zjistit spoustu věcí, třeba chemické složení “atmosféry” uchované v bublinkách uvnitř ledu. Jenomže, ono existuje něco jako difuze atp.. Takže potřebujeme nějaký matematický model, na základě kterého určíme složení vzduchu v těch bublinkách, které tam mohlo být před pár tisíci let… Takže jsou to tzv. proxy data. Teplotu v minulosti nemůžeme zjistit přímo, ale pouze nepřímo, na základě různých řad proxy dat. V historicky nedávné minulosti to mohou být třeba i záznamy v kronikách, jak to vypadalo se zemědělstvím ve středověku. Když víme, že za Karla IV se zakládaly ve velkém vinice třeba i na Mělníku, něco to vypovídá. Když máme záznamy z pozdějšího období, že sníh ležel na polích až do května, také nám to podává nějakou informaci. No a také z kronik víme, že víno pěstovali Římané i v Anglii….
C) Klima modelují na světě pouze 2 týmy. Modely nejsou a snad principiálně (tvar dif. rovnic?) ani nejdou validovat směrem do minulosti. Modely nabízí různé scénáře s odchylkou vývoje průměrné teploty v řádu vyšších jednotek stupňů v následujícím století. Nikdo neumí namodelovat vliv oblačnosti na klima planety, která má zjevně na klima daleko zásadnější vliv než nějaký marginální plyn jakým je metan a nebo CO2.
D) Před pár lety vyšla studie planetologů (v Science?), kteří řešili vliv složení atmosféry na teplotu na povrchu u těles v naší sluneční soustavě. Výsledkem bylo, že složení má zanedbatelný vliv, podstatná je pouze hustota atmosféry….
Myslím, že mám o něco větší přehled o problému než Vy.
Souhlas. Model ipcc je chybný a politicky vedený celou dobu. Klimatologové jsou šarlatáni, kteří nevnímají změny sopečné činnosti a vlivy vesmíru na atmosféru. Přitom ta data se nabizejí z družic a měření na Zemi.
Zakrněli jako církev s placatou Zemí.
Vlivem působení těles sluneční soustavy došlo ke změně slapových sil v zemské kůře a zesilení sopečné činnosti.
SIM teorie má pravdu. Slunce je kompas.
https://www.researchgate.net/profile/Ivanka-Charvatova
Jojo I. Charvatová přišla v rámci modelování už snad před 25 lety na moc zajímavé věci. Zajímavé, co dělá takový Jupiter se Sluncem a kde vlastně leží gravitační centrum soustavy atp…
Charvátová byla první, kdo na závislost vývoje klimatu díky SS upozornil. Její dopis ze zač. 80 let na konferenci v Paříži způsobil mezi geofyziky pozdvižení. Dohadovali se o malé době ledové a ona dopisem oponovala, že se naopak bude oteplovat. A oteplovalo se.
Ale mezi rokem 2020-2030 se ochladí. Geofyzikové dál v tichosti její teorii rozvíjejí. Nejsou oblíbeni u mainstream vědců.
NASA (dále JPL potažmo Advanced space) od roku 2005 zpřesnuje model sluneční soustavy a vzájemné vlivy sil mezi tělesy. Teď jich má v modelu 1 200 000. Je to zpřesněná práce I. Charvátové.
Pomocí tohoto modelu byla vyslána k Měsíci sonda CAPSTONE a korejské DANURI.
Dle tohoto modelu a navržených trajektorií poletí HLS Starship, Gateway, k Měsíci a pak i k Marsu. Ušetří až 25% paliva.
To není pravda, viz: http://polach.blog.idnes.cz/c/195477/Invaze-klimatickych-popiracu-na-serveru-oselcz.html
Zrovinka Roman Polach není opravdu odborník a jen mainstreamově papoušuje- je to jeden z desítek popularizátorů. Rozumí covidu, geofyzice i orgoj chorchoji.
Geofyzika je těžký vědní obor.
Přečetl jste si to vůbec? Má ke všem svým tvrzením odkazy. Nepolemizuje, jenom ukazuje na lži Ivany Charvátové, které vy přebíráte.
Ale není třeba odkazovat ani jednoho. Vždyť si tu zprávu IPCC můžete přečíst sám, obsahem je všechno, i to vaše Slunce a sopky.
Ano ano, popularizátoři jako je třeba Polach nebo Grygar mají ve všem vždy jasno a znají tu správnou pravdu. Sice za celou svou kariéru na nic nepřišli, ale jsou to ti praví, kdo všem vysvětlí, jak se věci mají. Stejně jako Vy, že?:)
Nechci zlehčovat globální oteplování, ale nejsme náhodou na konci doby ledové ?? A tak nějak s táním ledovců se musí počítat protože to je přirozený koloběh planety…?
Mimochodemy co na oteplování asi říkal pračlověk žijící na území Evropy když pevninský ledovec dosahoval až do střední Evropy a i Středozemní moře (nevím jestli existovalo vzhledem k tomu že mnoho vody bylo uloženo v ledu) nebo aspoň tehdejší jižní Evropa byla pokryta trvalou silnou vrstvou sněhu, taky si tenkrát pračlověk stěžoval na oteplování a ústup kontinentálního ledovce nebo se pouze přizpůsobil ??
A co až se globální oteplování zastaví a začne se zase ochlazovat ?? Severské země pokryje permanentní vrstva sněhu i v letním období. Budeme řešit jak planetu ohřát a budeme umělé vyrábět CO², budou si naši potomci procházet historická data, znovu objevovat a učit se jak spalovat fosilní paliva a uhlovodíky??
Můj názor je:
kdo chce ať hledá nějaké způsoby na zpomalení oteplování,
ale člověk by se měl zaměřit na ochranu pobřežních měst (případně jejich zvednutí, viz Chicago 1850-1860), ochranu přírody minimálně v současném stavu nebo jí pomoct s obnovou, potravinovou udržitelnost a prostory pro pěstování potravin a omezení lidské populace která neudrzitelně roste především v zemích 3.světa, je nás 8 Mld, do poloviny století nás bude 10Mld a jsou odhady že do konce století by počet obyvatel mohl nárůst až na 100Mld, to je nepředstavitelné, zvlášť když už teď je problém s jídlem a pitnou vodou ke které má přístup pouze polovina obyvatel planety
Co se týká energie, ano OZE je správná cesta vzhledem k omezenému množství fosilních paliv, nicméně do doby než bude v provozu větší množství různých reaktorů za 50-100 let, měla by pokročit stavba jaderných elektráren (JE ☢️), není to tak dlouho (pár týdnů) co francouzský prezident řekl že by rád postavil více elektráren, jen na území Francie aspoň dvojnásobek (nevím přesný počet), dle mého názoru by i Česko mělo postavit 3. velkou JE, a řekl bych že na vysazení fosilních elektráren by Česko potřebovalo 4 velké JE, nebo malé modulární reaktory do každého okresního města.
O té 3 JE se uvažuje, připadá v úvahu Ostravsko nebo Mostecko, co se týká prvního modulárního reaktoru v ČR, tak už se o něm jedná a Dukovany už mají nachystané územní plány
A co se týká zelených mozků a odpůrců JE , především našich sousedů ‼️ neprodal bych jim jediný Watt energie pokud si budou dále stěžovat na JE a k tomu bych jim sebral vše co je na elektřinu, vše od telefonu až po ledničku,
my narozdíl od nich nemáme přístup k moři kde se může postavit les větrníku, nebo přehradit každý horský potok, nemáme ani geotermální energie jako Island a Slunce nám zde nesvítí 350 dní v roce s čistou oblohou jako na jihu Itálie či Španělska a Řecka
Rozhodně nejsme na konci doby ledové, právě naopak…
a je .. demagog a nulove znalosti. to je kombinace
demagog ? víš vůbec význam toho označení?
asi těžko a jen ho používáš aby jsi vypadal víc inteligentně,
v opačném případě se mi pokus vysvětlit co je na mém úvodním komentáři špatného
Množství CO2 v atmosféře je ovšem zcela zanedbatelné na rozdíl třeba od vodní páry a vody (oblačnost).
Áno, sme na konci prirodzeného cyklu, ale ak ho trocha nakopneš vypustením CO2 ktoré planéta poctivo ukladala po dobu miliónoch rokov bezpečne, tak budeš riskovať čo to spraví s prirodzeným cyklom ?
Takýto alibizmus ma fakt fascinuje : Ale veď joooooooo ono je to cyklus, tak ho použijem ako alibi na to aby som ho mohol narušiť veď čo ide to podobným smerom takže výsledok bude podobný že … podobný.
Osobně si myslím, že SHS bude mít problém v zimě získat kap. metalox a dusík. Topení a ee pro lidi má přednost. Je to spousta energie.
Rád bych se mýlil.
Jako ze v novem.mexiku v USA resi nedostatek ruskeho plynu a zimu?
LNG je prepravovan tankery a ty vozí plyn do evropy. Celosvětově jich už léta obrovský nedostatek a to v severní zimě. Evropa honila plyn trubkami a většina tankerů odsluhovala asii. V usa je to podobné. Vozí plyn po pobřeží a ve vagonech.
Mají málo plynovodů.
Terminál v holandsku je bez lng k ničemu.
Zároveň varovný je texas blackout 2021 a cca 700 mrtvých. Zabil víc lidí nežli poslední hurikán.
Stačí se podívat teď na teploty v usa. 1. Vpád ledového vzduchu.
A proto čekají desítky LNG tankerů na pobřeží Evropy na vyložení?
Když objednáš chaoticky hromadu tankerů lng a nemáš kapacitu na skladování. Zima ještě nezačala. Tankery zmizí do asie a usa. Tam jsou nezbytné.
Je taky dobré poznamenat, že ty tankery spotřebují klidně 20 – 30 % přepravovaného plynu na jeho udržení v kapalném stavu….
Mnohem větší dopad na životní prostředí než start rakety má žena, sedící na toaletě a beroucí hormonální atikoncepci, stejně tak jako třeba muž s angínou, rovněž sedící na toaletě a beroucí antibiotika. A to, že si dáme ráno šálek čaje, nebo kávy, je zhruba stejný problém jako cesta do práce ojetou V3S. Takže bicykl to nezachrání. Pokud chce někdo zachraňovat planetu, musí nejprve snížit porodnost v Africe, výrazně omezit průmyslový rybolov a přestat obcházet vlastní zákony přesunem ekologicky problematické prvovýroby do zemí, kde se na nic nehledí a lze to všechno pustit rovnou do řeky. A pokud chci argumentovat tabulkou s obsahem CO2 v atmosféře, začněme začátkem letopočtu, nebo ještě lépe starší dobou bronzovou okolo 1500 BC a náhle uvidíme, že to neustále roste. Ono to totiž roste od konce doby ledové. Ten růst žádný zelený mozek nezastaví, ale civilizace se přizpůsobí. Pokud ne, uvolní místo jiné. Stejně jako je to na úrovni druhů. Protože však zhruba třetinu jedinců našeho druhu lze zařadit do kategorie “blb”, není závislé na míře vzdělání, je to tak, jak to je. Vše to akceleruje jen a pouze díky tomu, že jakožto neolitický blb, můžete napáchat jen velmi lokální škody. Blb století 21. se organizuje do skupin a má možnosti páchat škody na globální úrovni. No a potom, že to všechno nejde dopředu 🙂
Ehm.. nemohla by se ta civilizace měnit tak až za 50 let až tady nebudu? Mi internet celkem vyhovuje. Nerad bych se vratil zase ke kopačce, vydlím a kyblu, které obsluhovala babička ve své pubertě.
Nebojte se, máme za poslední století k dispozici mimořádné nástroje organizace společnosti, ekonomiky i výroby. Někam k šílenému Maxovi neklesneme 🙂 Sice si svojí civilizační činností přihazujeme nějaká ta polínka do kotlíku globálního oteplování, ale tragédie to je zejména pro finanční sektor globalizované civilizace a jeho prapodivnou tvorbu zisku. A jak víme, tak peníze… Ty už nejsou kryté ani zlatem, ani prací, ale jen a pouze tím co globální trh snese. Když jich je moc, jako třeba nyní, potom je inflace. No, a když to třeba za padesát let roztaje, co myslíte, že se stane? Dohromady nic. Zhroutí se rybolov – neb populace ryb zkolabuje. Změna salinity pro plankton nebude až tak velký problém, což je zásadní informace. Takže dáme na čas oceánu pokoj, neb nebude co drancovat. V Africe propukne série hladomorů, takže se populace trochu srovná a povede to v důsledku k tamní uvážlivější zemědělské politice podpořené Evropou a Čínou. V Evropě se na pár desetiletí ochladí. To než se přenastaví Golfský proud. Nicméně plynu na topení od pohrobků rozpadlé Ruské federace bude dost – a asi se navzájem budou předhánět i slevou na plyn. Toho tam je… Spojené státy přijdou o Floridu a nížiny ve střední části země. Zase se tam budou moci dělat akvakultury ryb i řas. Bude tam teplo a mělké moře… Mrakodrapy se postaví o kus dál do vnitrození. To rozhýbe realitní trh. Pšenice zase půjde v Kalifornii. Krávy na maso zase v Grónsku (už to tam jednou v malém bylo). No, a hlavně v Alici Springs budou mít Ozíci přístav. Tak se tam bude pěkně jezdit na výlety. Proto se neděsme, čekají nás světlé zítřky. Do ČR se odstěhuje hodně lidí z Holandska a ti jsou pracovití, umějí šetřit a obchodovat. A CH4 bude na rozdávání… Tak se bude se SS létat o to levněji 🙂 Jen pro představu. Je nás tady necelých 8 miliard. Když se každý z nás postaví na 1m2, tak se vejdeme na plochu cca 90x90km. Takže ještě je to jde…
S většinou bych souhlasil.
“Takže dáme na čas oceánu pokoj, neb nebude co drancovat.” – to bych neřekl, už teď je v hledačku těžařů
ten vápenatý sediment na dně.
Už jen těžba v Baltském moři by přinesla víc peněz než kolik jich dneska existuje. Jenže na to bychom potřebovali víc než TW energie a slušnou logistiku a rafinaci. Horní kilometr bychom snad kutnout mohli. Zatím tak daleko technologicky nejsme.
Těch 8 miliard lidí by stačilo, abychom se rozestavěli po oceanech cca 50 metrů od sebe. Nejen že bychom na sebe viděli, ale dokazali bychom na sebe i hulákat.
Je nás sice hrozně málo, ale máme i malou planetu.
Plocha oceánů a moří je 360 mil. km2, to je 36 miliard ha. Na každého člověka to vychází přes 4 ha, tedy 200x200m.
Aha, vycházel jsem z falešných informací Rozloha: 148 900 000 km²
Takže asi jenom mávat.
50 metru přes rybník šlo rozumět normální řeči. 200 m křičet přes klidné moře by chtělo vyzkoušet.
V odkazu se píše
Rozloha: 148 900 000 km²
Povrch: 510 100 000 km²
Cca 2/3 povrchu jsou vodní plochy, 1/3 pevnina, takže to vychází. Uznávám ale, že jestli je rozlohou myšlena právě plocha pevniny, tak je to dost zmatečný pojem.
Článek fanatického ekologického aktivisty na elonx.cz. To je bomba. Ale je to i dnešní svět, kdy je pravda upozaděna a v duchu EU a neziskovek vychovaná mladá generace nerozezná černou od bílé. Barvu rozeznávají podle toho co píšou noviny a hlásá televize.
To vis ze jo. Kolik pak ti je?
“při transformaci elektřina – vodíkový palivový článek – elektromotor se totiž využije jenom cca 30 % energie”
Bylo by, prosím, možné doložit zdroje. Dle mnou nalezených informací je to totiž spíš někde kolem 10%, protože musíme započítat skladování a distribuci.
Skladování a distribuce do transformace energie započteny nejsou.
https://www.teslafan.cz/clanky/proc-vodik-neni-spravna-cesta
Transport & Environment počítajú s 26% stratami na skladovaní a distribúcií. Výsledok celkovej efektivity well-tank/tank-wheel je 22%.
Dotační neefektivní byznys pro vyvolené…
Čítam tu závisť
22% Mi připadá přesnější číslo než 10%.
Panely měly ze začatku taky jen 10 %, teď 20 a snad jednou budou mít i 40%.
Dieseluv motor začínal s -20% a po třech měsících práce celého týmu se to povedlo zvednout na 0% a teď po století mají ty nejlepší kolem 40%
Takže 22% mi přijde jen jako polovina efektivity co máme dnes. A to se do těch 40% taky nepočítají náklady na těžbu a dopravu, skladování, ekologické katastrofy a pod.
Samotná efektivita dieslového motoru 40% je raritná ako úder bleskom a musíš poćítať celý proces ktorý stojí za ťažbou, rafinériou, skladovaním a transportu paliva a to je všetko neefektívne ako samotný pohon, ak to všetko spočítaš výjde ti pár % efektivity tvorby energie na pohyb.
Nejhorší na tom všem je, že většinu tohoto problému vytvořili samotné zelené eko aktivisté tím, že zablokovali jaderné elektrárny a podporují zvěrstva typu SUV, protože tak jsou nastavené předpisy emisí a pokuty. K tomu pak stačí jedna Gréta plus Merkelová a jsem tam, kde jsme.
Neuverite, ale Greta sa vyslovila za vyuzivanie jadrovych elektrarni (hoci len tych existujucich). Faktom zostava ze vyvoj jadrovej energetiky sa utlmil po mohutnej ofenzive aktivistov, ktori nevahali zastrasovat obrazkami jadrovych vybuchov apod. Ich sebareflexia sa bohuzial ukazuje byt nulova (vid nemecki zeleni) a tak musime draho a neskoro riesit problem, ktory bol vyrieseny v 60tych rokoch
Němečtí zelení, o kterých se ukázalo, že byli placení z Ruska? 🙂 Za odstavení jaderek a uhlí?
Scholz se klaní jádru. Pak prijdou na řadu uhelky. Debilita dostává nafackováno.
Je to umělý byznys pro vyvolené. Po dlouhá léta. Bez vědeckého myšlení na základě pocitů. Hlupáci nám vládnou.
Tunelování energetiky probíhá desítky let.
Tím vlastně říkáte, že jste jen tráva ve větru a ostatní řeší vše okolo, aníž by jste byl schopen cokoliv změnit. Vlastně vyhubený druh co lká na vlastním hrobě.
Nikoliv.
No a Vy snad něco změnit můžete?
Jo jo hlupáci nam vladnou a ti vzdelani a chytří chodi makat za pas, vid? Uz padla?
PeterV je znamy troll z osla, kosmonautixu, kosmo fora, twittru… absolutny ignorant a taraj
Dosť zaujatý komentár, moc televize.
Ekologičtí aktivisté jsou placení někým, komu tenhle přístup dělá bussiness. Pro automobilky je lepší vyrobit 1 SUV s 3x větším ziskem než fabii se ziskem 5tis Kč. A přitom vůbec nemohou za ty “ekologické” podmínky…
Další čtení k tématu:
https://cen.acs.org/environment/greenhouse-gases/XPrize-Carbon-Removal-selects-15/100/i15
Dík za doplnění.
Já díky za článek. Jako vždy původní, s demograficko-filosoficko-socio-ekonomickým přesahem.
Základní výzkum již řadu let jede na plné obrátky. Zatím se žádná přelomová technologie nenašla a z podstaty věci, v rámci průmyslového řešení, asi ani nenajde. Potřeba deponování CO2 by byla nutná v rámci gigatun, a to není na úrovni dnešní technologie a energetických zdrojů proveditelné. A EM to dobře ví. V podstatě jej nezajímá snižování CO2 na Zemi. Bude potřebovat dostatečně validní technologie na Marsu a pro podporu života na SS. Tam se mu budou tyto průmyslové technologie zpracování CO2 hodit. Tam také budou dávat ekonomický smysl.
“Základní výzkum již řadu let jede na plné obrátky.” – jestli porovnavate s usilím za Regana, tak ano. Pokud s úsilím, které věnovalo USA do 2WW, tak jsme prakticky ani nezačali.
Můj soukromý odhad priority pro USA je USA vs RF vs Čina o dominanci nad světem.
Nějaké CO2, teplota, tornada, solary, udržitelnost civilazace je každému politikovi úplně putna.
Jen se podivejte na SARS2 – půl procenta světové populace pod drnem a každeho zajímalo jen kolik na tom kdo vydělá. Letadla odstavilo včas jen pár ostrovů.
Přelomová technologie existuje. Solary. Ale abychom nahradili fosily solary, potřebovali bychom panel na každem 3. metru čtevečním (což by šlo) a stalo by to tak 100 ročních rozpočtu (což by nešlo při životnosti 20-40 let). Nemluvě, že bychom museli vyrobit a vyměnit cca 20 milionu elektromotoru. A to počítám s trolejemi a ne 100 Gwh baterek každých 10 až 20 let.
A i kdyby se tohle nějakym zazrakem stalo,stejně nejduležitější je Čina se svými 100 miliony tun spáleneho uhli ročně, Bitcoiny -sežerou veškerou levnou elektřinu a západni svět se svým několika miliardami tun odpadu. Kam myslíte že jdou všechny ty vánoční ozdoby, obaly a serepetičky?
Podívejte, základní výzkum je hybnou silou naší technické civilizace. Za posledních 12 let (od roku 2000) jsou na jeho podporu investovány nikdy předtím nebývalé prostředky. Bavíme se nyní o USA, Británii a jejich návazných ekonomik jako je Jižní Korea, Japonsko, Taiwan, Austrálie a Singapoor. Evropa trochu kulhá. Zase boduje v jaderném výzkumu v CERNU, který je drahý až hrůza. A Čína prostřednictvím nastrčených studentů v USA přikrádá a inovuje. Za tyto roky došlo k celkem zásadním objevům jak v chemii, farmacii, jaderné fyzice, molekulární biologii, genetice a elektrotechnice – včetně materiálového inženýrství. To množství publikovaných prací mluví za vše. Dnes se to neděje státním úkolem, jako v padesátých a šedesátých letech. Je to plošná podpora možnosti výzkumu na univerzitách a následně založených firmách prostřednictvím silných investorů. Důsledkem kumulace těchto vědomostí je třeba i rozhodnutí vlády Spojených států vytvořit podmínky soukromému podnikání ve vesmíru. Proto tak ochotně NASA spolupracuje. V Bílém domě prostě před lety padlo strategické rozhodnutí, že technologická i ekonomická expanze půjde do vesmíru. A zapojením soukromého sektoru se USA dostanou na míle vpřed před despocie Číny a Ruska. Tím nijak nesnižuji schopnosti despocií, ale ten tah na branku prostě nemají. To se již v minulosti opakovaně ukázalo. Zatímco Musk si může dovolit investovat 100 miliónů do pobídek výzkumu CO2 cyklu, Moskva investuje, tak akorát, do vývoje ještě větší bomby. To aby mohla ještě víc strašit. A výsledkem bude bomba co svět neviděl a vyznamenání všech pašalíků tak velikým rudým řádem, že bude přes celá prsa a i na záda jim zbyde… A pokud jde o ty “zelené technologie” s větrem, sluncem a vlnobitím. To samo o sobě není žádná cesta vpřed k lepšímu zítřku. Musí se změnit hlavně chování spotřebitele a standardy v rozvodech energie a řízení její spotřeby. To vyžaduje zásadní inovace a investice v domáctnostech i průmyslu. Amerika se to snaží řešit podporou expanze do vesmíru a přístupu k novým zdrojům. Evropa zase sebezáhubně škrtí průmysl a snaží se o sociální inženýrství. Číně je to všechno jedno, ta si podle stranického plánu plní svůj imperiální sen čínské dobroty pro všechny. Tak si vyberte. Osobně si myslím, že to nejlépe zvládají Anglosasové. Konec konců, jsme na webu o jejich aktivitách…