Elon Musk dá 100 milionů dolarů na boj proti změnám klimatu pomocí ukládání uhlíku
Elon Musk je na sociální síti Twitter velmi aktivní. Nikdy však nevíme, zda jeho tvrzení, co na této platformě sdílí, jsou pravdivá nebo jen žertuje. Nyní se však jedná o vážnou věc. Vyhlásil totiž soutěž s odměnou milionů dolarů pro toho, kdo vyrobí efektivní pohlcovač oxidu uhličitého (CO2) z atmosféry s cílem zpomalit změny klimatu způsobené lidskou činností. O co se konkrétně jedná a jaké jsou jeho požadavky, si dnes přiblížíme v tomto článku.
- Koncentrace CO2 v atmosféře se za posledních 50 let zvýšila zhruba o čtvrtinu
- Cílem je uhlíková negativita, ne neutralita
- Soutěž potrvá 4 roky a může se zapojit kdokoliv na světě
Možná si řeknete, proč nevysadíme miliony stromů, jak i někteří Elonovi navrhovali. Pro život je samozřejmě funkce zeleně nenahraditelná. Stromy přeměňují CO2 na uhlík a kyslík, který je nutný pro přežití nejen fauny. Vysazování zeleně však není ideální řešení jak z časového hlediska, protože stromy rostou velmi pomalu, ale i z náročnosti na zdroj půdy a vody. V budoucnu by totiž přístroj pro zachytávání uhlíku měl nejen pomáhat v boji proti skleníkovým plynům na Zemi, ale mohl by najít uplatnění i při kolonizaci Marsu, což je mimochodem Muskova primární mise již od založení SpaceX. Atmosféra na Marsu je totiž z 95 % tvořena právě oxidem uhličitým, ze kterého by bylo možné díky Sabatierově reakci vyrobit palivo pro lodě Starship.
This is intended for Earth, but there may be some ideas that apply to Mars too
— Elon Musk (@elonmusk) February 9, 2021
Technologie na zachycování uhlíku jsou finančně velmi náročné. Mnoho korporací se však začíná zajímat, jak s tímto problémem bojovat a již podobné technologie dokonce využívá v praxi, ovšem v mnohem menším měřítku. Například kanadská firma Carbon Engineering využívá CO2 k výrobě nových druhů paliv. Firma Air Company zase destiluje vodku pomocí CO2 extrahovaného z atmosféry. Samotný zakladatel Microsoftu Bill Gates v roce 2020 oznámil, že firma má v plánu zachytit z atmosféry stejné množství uhlíku, které vyprodukovala během celé své existence. Na tento projekt byla vyčleněna 1 miliarda dolarů.
Proč je to důležité?
Oxid uhličitý v atmosféře je typ skleníkového plynu. Ten odráží teplo ze slunce zpět na planetu, čímž vzniká skleníkový efekt, a tím se planeta otepluje. V roce 2017 vydalo nakladatelství NewScientist knihu The Universe Next Door, která mimo jiné popisuje, jak stoupající teplota planety nepříznivě ovlivňuje celý náš ekosystém. Teploty na planetě se v minulosti přirozeně měnily např. během doby ledové, či změnami oceánských proudů, ale ne v tak velkém měřítku jako nyní. Takto nekontrolovatelná zvyšující se teplota, kterou měříme již od začátku průmyslové revoluce je bezesporu zapříčiněna lidskou činností, jako je výroba materiálů nebo spalování fosilních paliv. Zatímco v minulosti trvalo zvýšení teploty o 1 stupeň Celsia přibližně 1000 let, nyní jsme dosáhli té samé hodnoty za méně než 100 let. S tímto narůstajícím tempem se předpovídá, že do roku 2100 by teplota na planetě mohla stoupnout až o 5 stupňů Celsia. To je neuvěřitelně vysoká hodnota a může mít katastrofální následky.
Podle nejnovějších studiích by trvalo až 3000 let, aby se teplota Země snížila o pouhý jeden stupeň. Je tedy velmi důležité zpomalit tento nárůst co nejdříve a předcházet tak velmi složitým procesům na ochlazování planety, se kterými bychom se museli potýkat.
Světová teplotní anomálie za 22 000 let (Zdroj: faktaoklimatu.cz)
Co je to XPrize?
XPrize je americká nezisková organizace založená v roce 1994 Peterem Diamandisem za účelem inspirovat a podporovat novou generaci vynálezců. Organizace vyhlašuje mezinárodní soutěže s hodnotnou finanční výhrou za dosažení požadovaných kritérií v různých oblastech vědy a techniky. Hlavním cílem je však urychlení nadějnější budoucnosti stimulováním radikálních průlomů ve prospěch lidstva. V minulosti organizace vyhlásila například ceny pro vývoj soukromých suborbitálních letů do vesmíru nebo přistání lunárních vozítek. Řada účastníků těchto soutěží působí dodnes – můžete znát třeba společnosti Virgin Galactic, Masten Space Systems nebo Astrobotic.
Shoz suborbitální kosmické lodi SpaceShipTwo, která má původ v soutěži Ansari XPrize (Foto: Virgin Galactic)
Ve správní radě organizace je mnoho světoznámých tváří jako například režisér James Cameron, zakladatelka Huffington Post Arianna Huffington nebo spoluzakladatel společnosti Google Larry Page.
Není to poprvé, co Elon Musk s organizací spolupracuje. V roce 2015 byla vyhlášena soutěž pro dětskou gramotnost, do které Elon Musk poskytl příspěvek v hodnotě 15 milionů dolarů. Níže je fotografie z vyhlašování vítězů v roce 2019.
Elon Musk a Sooinn Lee, zakladatelka školy KitKit a výherkyně ceny pro dětskou gramotnost. Vlevo je zakladatel XPrize Peter Diamandis (Foto: AP)
O co v soutěži jde?
Elon Musk přislíbil finanční odměnu 100 milionů dolarů za sestrojení revoluční technologie na zachytávání oxidu uhličitého. Od soutěžících se očekává, že sestaví a názorně předvedou extrakci CO2, a to permanentně a bez škod vůči životnímu prostředí. Soutěž potrvá čtyři roky a může se přihlásit kdokoliv na světě.
Během následujících 18 měsíců bude do užšího výběru zvoleno 15 týmů. Každý tým obdrží 1 milion dolarů k realizaci svých projektů. Hlavní cena za první místo bude činit 50 milionů dolarů, tým na druhém místě získá 20 milionů a ten na třetím 10 milionů dolarů. Zbývajících 5 milionů dolarů se rozdělí mezi studentské týmy ve formě 25 stipendií v hodnotě 200 tisíc dolarů. Těchto 100 milionů dolarů pochází přímo z Nadace Elona Muska, o které jsme již dříve psali.
Lowest cost per ton of carbon sequestered, net of value of any product made.
Must be scalable to gigaton level.
Aiming for maximum usefulness.
— Elon Musk (@elonmusk) February 9, 2021
Vítězný tým má za úkol demonstrovat technologii na sekvestraci oxidu uhličitého z atmosféry či oceánu. V oblasti diskuze o změně klimatu se jedná o trvalé uskladnění oxidu uhličitého za účelem, aby vůbec neunikal do atmosféry. Toto by mělo příznivý vliv na současný skleníkový efekt a klimatickou krizi celkově. Porotci budou posuzovat, zda daná technologie dokáže zpracovat alespoň jednu tunu CO2 za den s možností proces škálovat až na úroveň milionů tun.
„Chceme mít skutečně smysluplný dopad. Uhlíkovou negativitu, ne neutralitu,“ řekl Elon Musk v tiskovém prohlášení. „Toto není jen teoretická soutěž, potřebujeme týmy, které vytvoří reálné technologie, jež mohou mít měřitelný vliv a dokážou škálovat na gigatunovou úroveň. Uděláme pro to, co bude potřeba. Tlačí nás čas.“
XPrize zveřejní konkrétní pravidla soutěže na Den Země, tedy 22. dubna, kdy bude soutěž i oficiálně zahájena.
Zdroje a další informace: XPrize, The Verge, Business Insider, NPR, TechCrunch
Ráda si rozšiřuju své obzory a nyní je můžu sdílet s vámi prostřednictvím webu ElonX, na kterém pomáhám již od roku 2018.
Podpořte projekt ElonX
Nemohl byste někdo Elonovi říct, že ta věc na zachytávání CO2 se jmenuje Chlorella Vulgaris a zažízení na její využívání už fungují, stačí jich postavit o něco více, než jich momentálně je. Vizte: https://cc.cz/400krat-ucinnejsi-nez-stromy-unikatni-bioreaktor-pohlcuje-oxid-uhlicity-pomoci-ras-a-umele-inteligence/
Mimochodem to zároveň nakrmí planetu, což je vyřešení další z Elonových výzev.
Má velký problém s tím klimatickým grafem
vrchol doby ledové rozhodně NENÍ od současnosti vzdálen jenom o 3 až 4 stupně, průměrná teplota byla dole minimálně o 15 stupňů, ve vrcholu spíš ještě víc
nevím, jak je tahle křivka konstruovaná, ale je špatně
k té rychlosti změny
jenom nástup holocénu znamenal za 100 let oteplení Evropy o 10 stupňů v průměru, je to logické, uvědomte si, že aby u nás mohl být permafrost, musela průměrná teplota být pod nulou, dnes je 15 stupňů
ano, rychlost oteplení ve 20 století je velká, ale reálně jsme se dostali na úroveň středověkého klimatického optima a za holocénním optimem v boreálu a atlantiku ještě cca 1,5 stupně zaostáváme
myšlenka EM jinak chytrá, je to určitě způsob, jak vyřešit výrobu paliva a to nejenom na Marsu ale i na zemi, výroba má běžet z CO2 a vody
U toho CO2 a vody je třeba vždy pamatovat na “tajnou” ingredienci – energie.
Ta potvora totiž ráda do lecčeho hodí vidle.
Celý ten server faktaoklimatu.cz je celkem alarmistický (autoři to klidně mohou “myslet dobře” jen jim chybí dostatečné vzdělání a pokora). Už úvodní grafy a popisky jsou pavědecká manipulace veřejností a sabotování skutečné popularizace vědy.
Zmíněný graf teploty je slepený z několika různých zdrojů které mají diametrálně odlišnou přesnost absolutní a časovou. To je prostě špatně a když to není dokonce ani zvýrazněno v grafu, tak to diskvalifikuje autora ze slušné společnosti. A to si ještě jako zdroj dat o současné teplotě zvolil “nejteplejší” a nejméně přesnou (i mezi klimatology kritizovanou) datovou řadu NASA GISS (mnohem uznávanější (a o poznání méně alarmistická) jsou britská CRUT, nebo sice nepřímá ale zato jediná opravdu globální (protože satelitní) měření MSU).
climate4you GlobalTemperatures
Graf CO2 opět slepili z různých zdrojů, což se při vážně míněné debatě ve slušné společnosti prostě nikdy nedělá (opět rozdílná přesnost absolutní a časová, proxy a přímo měřená data nikdy nesmí být v jednom grafu a už vůbec nikdy bez vyznačení toho přechodu mezi různými daty).
Nikde žádné upozornění na přirozené kolísání klimatu (malá doba ledová nedostala jméno pro nic za nic). Nikde upozornění na aktivitu slunce a sopečných erupcí (ve 20. století slunce svítilo nejvíc za posledních 8000 let a sopky naopak bouřily a tedy stínily atmosféru nejméně za posledních x set let).
Jen pro srovnání teploty v Klementinu – Praha má tu čest patřit mezi hrstku míst na této planetě kde se přístrojová měření pravidelně provádí už od konce 18. století:
Střední Evropa :: KLIMASKEPTIK.CZ
(alarmisté se většinou vyhýbají těmto starým měřením (další třeba v anglii, ve vídni), protože takový graf nevypadá tak “krásně” parabolicky).
PS: samozřejmě zmínit takové věci jako oceánské oscilace AMO a PDO (atlantická multidekadická oscilace a pacifický dekadická oscilace) je celkem pod rozlišovací úroveň alarmisty.
Byla by chyba (a opačný extrém) říct že se neotepluje. Ale je neuvěřitelný fail, když tyhle 60 let trvající oscilace alarmisté “zalžou” (zatají je slabé slovo) a tváří se že patří do celkového trendu oteplení (nyní se nacházíme v teplé fázi cyklu jak v atlantiku, tak pacifiku. Za 10-20 let se cyklus překlopí a teplota půjde cca 30 let “do strany”, nebo i klesne).
Nestačí vysadiť stromy?
kukuřici a bambus stačí…:-)
Tak po pořádku:
Víra ve schopnost časově rychlého a trvalého deponování CO2 je vzhledem k současným znalostem chemie i fyziky na stejné, nebo nižší, proveditelnosti než Budhova reinkarnace duší či vyhánění čertů z jeskyně svatým Prokopem. To je bohužel naprosté factum.
O další dnešní mystické zvrhlosti ve formě zatracení CO2 jako příčiny domnělých problémů s planetárním klimatem ani nemluvě. Dotknu se tedy jen několika skutečností, které jsou v rámci chemických vlastností látek nezvratně určeny kvantovou fyzikou a jsou z hlediska současného poznání konstantou. Jsou tedy neměnné.
Molekula CO2 je velice stabilní molekulou. Vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem spalováním abiotickou dráhou nebo hořením biotickou dráhou. Je to tedy přirozený a všudypřítomný hyperoxidační produkt anorganické i organické reakce. Můžete ji ohřát na 2000C a nic. Chcete-li ji násilím rozštěpit a oddělit samotný uhlík, potřebujete dodat tolik energie, kolik bylo třeba ke vzniku molekuly oxidací, tedy spálením. Tepelné záření, které se ovšem při této reakci uvolnilo, je pryč a musíte novou energii nutnou k rozštěpení molekuly dodat. Kde ji vezmete? A lacino? Taková energie, byť by byla zdrojově zdarma by byla i tak drahá. Minimálně ji musíte zpracovat, přemístit na místo reakce atd. Takže tudy cesta nevede.
Síla hrubé fyziky je tedy pro deponování CO2 neekonomická. Je tedy nutné se obrátit na chemické reakce. A zde máme v zásadě dvě možná řešení:
1) Depononování do hornin abiotickou dráhou: V případě naší planety, a lze se domnívat, že totéž bude platit u všech kamenných planet naší soustavy, se jedná zejména o reakci CO2 se silnými hydroxidy za vzniku uhličitanů a hydrogenuhličitanů. Je to proces pomalý, ovlivněný mnoha faktory, kterým stále ještě ne zcela rozumíme. A není samospasitelný. Nevede ke stabilitě systému: při sopečné činnosti se totiž CO2 uvolňuje rychleji, nežli se jej abioticky daří vázat. Navíc při teplotě nad 350C se opětovně uvolňuje do atmosféry a potom již není cesty zpět. Viz. Venuše.
2) Biotický proces. Život je formou fyzikálně chemických reakcí, které jsou natolik účinné v uhlíkovém cyklu, neb náš život zejména pohání převážně oxidace, že mají zásadní dosah i na geologické procesy celé planety. Život má mimo jiné tu schopnost trvale deponovat CO2 do hornin formou biochemických reakcí nebo biomechanického procesu – sedimentace schránek jedno i mnohobuněčných včetně korálnatců a jejich útesů. Vždy je však produktem vápenec, tedy CaCO3. V celoplanetárním geologickém chemismu CO2 hraje zásadní úlohu kompetice mezi SiO3, tedy oxidem křemičitým a vápníkem.
Rovnice je CaCO3 + SiO2 ⇌ CO2 + CASiO3.
A nyní pozor! Díky vhodné vzdálenosti od slunce a působení biosféry na atmosféru země jsou teploty zemského povrchu nižší jak oněch výše zmíněných 350C. Za těchto podmínek je rovnováha v rovnici posunuta vlevo k uhličitanu vápenatému. Zvýšíme-li teplotu, třeba dopadem velkého tělesa – dinosauři mohou vyprávět, zeptejte se doma andulky, rovnováha se termikou posune vpravo a je po žížalkách…
Za dobu trvání života tak byla odhadem do vápenců deponována hmota cca 80×106 gigatun. V oceánech je pro srovnání rozpuštěno cca 40×103 gigatun a v atmosféře cca 800 gigatun uhlíku. Kolik obsahuje vlastní biosféra je nesmírně těžké jen odhadnout, ale uvažuje se o 1900 až 2500 gigatunách ve formě uhlíkatých sloučenin.
Tedy závěrem je třeba podotknout, že neexistuje jiná účinnější technologie, jak trvale deponovat uhlík z CO2 do hornin, a vyřadit jej tak z uhlíkového cyklu, než jsou metabolické dráhy živých organismů. Obecně vzato je vápník transportován v rámci metabolického procesu pomocí fosforečnanu do povrchové struktury organismu. Zde je za pomoci enzymu krystalizován na kalcit nebo aragonit. V každém případě je z toho nakonec vápenec. A o to jde. Tyto procesy jsou natolik komplexní, že je nelze ekonomicky ani technologicky průmyslově aplikovat v patřičném rozsahu a účinnosti. A to ani pokud by byla vypsána miliarda dolarů.
Možná řešení tak mohou skrývat asi nanotechnologie, ale ty jsou zatím pouze v plenkách.
Všechno ostatní, jako vymražování CO2, výroba CH4, vázání uhlíku do rostlin atd. je jen dočasné narušení uhlíkového cyklu, zcela bez jakéhokoliv vlivu na cyklus samotný, protože výsledný produkt nakonec opět spálíte a CO2 opět uvolníte. Neodstraníte tak žádný uhlík, pouze jej krátkodobě uskladníte pro další využití. Vraťte se o dva odstavce výš k objemům uhlíku v jednotlivých prostředích a zamyslete se nad reálií technických schopností civilizace.
Snadno uvidíte, že se jedná o zjevnou pitomost a nenaplnitelné očekávání příchodu mesiáše v podobě spásné fabriky, která by měla ročně deponovat cca 8-9 gigatun uhlíku, který naše globální společnost každoročně vypustí komínem. (Aby byla neutrální.)
Tomu může věřit jen zelený fundamentalista, nebo lump, který se na tom snaží vydělat. Případně člověk, který není ani za a) nebo za b), ale je v toužebném očekávání zázraku, že se to někomu povede, protože to sám potřebuje. A to je asi případ EM a jeho 100 milionů.
Pane Zdeňku,
plně s Vámi souhlasím. Inspirovat se může pro výrobu metanu jen u geologů-prospektorů, potažmo teorií vzniku uhlovodíků v zemské kůře.
Uhlí jak černé, tak hnědé vzniklo ve obdobích, kdy Sluneční soustava se nacházela při oběhu galaxie cca ve stejném místě. Patrně docházelo k velmi silným přesunům zemské kůry gravitačními vlivy něčeho, co dle mne neznáme.
Černé vznikalo okolo 540 mio, a 270 mio. Hnědé vzniklo nedávno ve třetihorách, tzn. prakticky dnes.
Zajímavostí je, že to zhruba souhlasí s tím oběhem. Jsou na to práce.
Ropa a plyn vzniká v kapsách zlomů a je teorie, že tam jsou dole bakterie, které se nakonec pod tlakem změní na uhlovodík. Je to proces, kterému úplně nerozumíme.
Jinak k CO2- ten z 99,9% vzniká přirozenými procesy, především únikem metanu z moří a jeho rozkladem na CO2.
To je ten hlavní znečišťovatel.
Bohužel karavana greendealových zlodějů a ovcí jede dál…
Je to jak píšete. Nicméně EM je nejen šikovný, on je i velmi mazaný. V zásadě svojí pobídkou zkopíroval NASA, která začala dílčí úkoly delegovat na soukromý sektor. Pokud chce EM na Mars, musí dělat totéž, protože ví, že vše stihnout nemůže. Myslím si, že v krátké době budeme svědky podobných pobídek i v oblasti systémů udržení života, 3D tisku nebo kosmické architektury. Máme se na co těšit:)
Doplním, vše jde pod hlavičkou NASA a programu Artemis potažmo hlavně CLPS.
Ono dopravit tritium a helium z Měsíce bude opravdu vývar tohoto století.
Na druhou stranu jej můžou z nějakého důvodu vyšoupnout jako se to stalo Mikhailu Kokorichovi u momentus.space, jeho start-upu…
Jsem zvědavý, kde se objeví.
Souhlasím s vámi ohledně skepse a kritiky falešných “ekologů”.
Ale to vysvětlení uhlí a astronomické cykly je nesmysl, asi jste sedl na lep nějakým konspiračním teoretikům (polopravda je vždy horší než hloupá lež). Před 540 miliony let totiž neexistovaly na souši žádné rostliny (ani jiný život), 541 milionů let je okamžik kdy se objevili první trilobiti a jiné organismy se schránkou.
PS: jinak obecně vznik usazenin (od břidlice, pískovců, přes uhlí, ropu až po vápenec) souvisí hlavně s pohybem kontinentů – takzvaným velkým cyklem který skutečně trvá cca 200-300 milionů let. Kontinenty srazí do jednoho shluku – superkontinentu a pak se zase postupně rozpadají a na jiném místě se zase shluknou a takhle dokolečka.
Omlouvám, je to moje chyba s těmi 540 mio let.
Pravdou je, že hlavní sloje černého vznikly na kontinentu pangea před cca 270 mio lety a hnědé prakticky včera. Souhlasí to zhruba s velkým cyklem. Také je pravda, že uhlí se nachází v tzv pánvích, bývalých jezerech a mělkých mořích. Ten proces vzniku jezera musel být velmi rychlý, něco jako zaplavení přehrady Slapy – dodnes tam potápěči vidí zaplavené stromy, nestihli je v roce 1962 vykácet díky povodni, která Slapy naplnila. Nemyslím si, že tehdy na pangee houby neexistovaly, rozkládají dřevo.
Geologie překvapuje. Země může být klidná a pak jsou období rychlých pohybů. Za posledních 100 let to bylo při zemětřesení Valvidia 1960, Peru 1970, Aljaška 1964. Tehdy došlo k obrovským změnám terénu. Prý to souvisí s oběhem Jupitera 62,5 roku. Gravitace je mocná čarodějka.
Gravitace je vlastnost prostoročasu.
Zaujal mne tento článek:
https://www.newscientist.com/article/mg24833100-800-the-universe-is-expanding-too-fast-and-that-could-rewrite-cosmology/
Jaký máte na to názor?
Když proplouváme prostoročasem, je možné, že by se měnila gravitace?
S etalonem kilogramu v Paříži mají taky problém, že váží trochu méně.
https://www.idnes.cz/technet/veda/mereni-kilogram.A190520_084545_veda_vse
Asi odkorodoval….:-)
Už asi přetékáme do OT, ale jen k těm prvním stromům v Karbonu (kdy se objevil první globální les, první stromové rostliny a z nich první sloje uhlí o kterých víme).
Možná vás zaujme, že část celého toho kouzla leží právě v tom že rostliny tehdy vynalezly lignin (velmi stálá složka dřeva) u kterého trvalo odhadem miliony let než se ho mikroorganismy a houby naučily aspoň trochu rozkládat. Do té doby se mrtvé dřevo téměř doslova hromadilo nerozložené (pokud třeba neshořelo při lesních požárech).
Zajímavé, to jsem netušil. Lignin je pro stromy základ. Přesto ta geologie Země má své zákonitosti. Dochází k rychlým přesunům hmoty a to při obrovských zemětřeseních.
Nedávno mne zaujalo, že Alpy byly ve třetihorách vysoké jako Himaláje.
Není to s tím ligninem náhodou neověřená ad-hoc hypotéza, která vznikla právě proto, aby se vysvětlil vznik uhlí? Nezůstává tam pak stejně problém u hnědouhelných pánví?
Je to složitější, proto píšu že je to (jen) součást vysvětlení. Kromě evoluce rostlin (a s nimi i požíračů rostlin), hrála roli už zmíněná geologie, kolísání hladiny moře,teplé vlhké klima a zvýšené obsahy CO2 (řádově) a O2 (až 35% místo dnešních 21% ).
Hypotézy se dají ověřit:
– společnými vlastnostmi současných potomků těch starých rostlin a na základě vzhledu zbytků rostlin v geologických vrstvách
– stejně tak lze zhruba spočítat genetickou evoluci metabolických procesů v organismech (počítáním mutací v genech, které kódují “chemickou výbavu” dnešních dřevokazných hub lze hrubě spočítat před kolika miliony let se objevil první společný předek který tuhle chemikálii, enzym dokázal vyrobit jako první).
– samozřejmě čím víc nezávislých indicií a důkazů, tím je hypotéza silnější.
PS: hnědouhelné pánve vznikly během období které bylo podobně neobvykle teplé, vlhké, s vysokým obsahem atmosférického CO2 (=potrava pro rostliny) ale protože jsou o tolik mladší, tak máme téměř jistotu že jsou jen slabým stínem toho co se dělo dávno v karbonu …
Mladičké hnědé uhlí se nám totiž dochovalo skoro všechno, zatímco velká část karbonského uhlí byla zničena geologickými procesy za 300 milionů let a přesto je toho černého uhlí o dost víc než hnědého !!)
Hypotézy o tom co se dělo před milióny let, se dají ověřovat ve většině případů dost nepřímo. Pokud akceptujeme elegantní hypotézu o neexistenci bakterií požírajících lignin u černouhelných slují, máme následně problém s vysvětlením vzniku uhlí hnědého. Samozřejmě procesy při jejich vzniku mohou být odlišné, viz. rašelina… Ta vzniká naopak ve vlhkém a chladném prostředí…
Vy se snažíte oddělit věci které jsou pevně spojené. Uhlí potřebuje ke vzniku řadu příznivých podmínek (CO2, teplo, vlhko, světlo, zamezení přístupu kyslíku k mrtvým stromům)
A kromě jiného je potřeba zohlednit zda jsou mrtvé stromy “pohřbeny” pod povrch (půdy, bažiny) rychleji než je něco rozloží. V karbonu to jen nejspíš bylo umocněné tím že požírači se rozkládání dřeva teprve učili.
Ale to neznamená že uhlí (většinou méně kvalitní) nemohlo vzniknout i později.
Vy pokládáte špatnou otázku. Uhlí zkrátka mohlo vzniknout tehdy i tehdy. Vědci doopravdy řeší pouze otázku toho proč toho karbonského (staršího) vzniklo během celkem krátké doby větší množství než kdykoli později? (300 milionů let nepřekonaný rekord).
A jako zcela samozřejmou nápovědu vědci chápou fakt, že to byl právě ten okamžik kdy se stromové rostliny (s ligninem) vůbec poprvé objevily a že tedy šlo o novinku podobně revoluční, jako když opice slezla ze stromu a naučila se rozdělávat oheň.
Víte o nějakém experimentu, který by ověřoval hypotézy o vzniku uhlí a potřebných podmínkách? Lze připustit, že problém vzniku uhlí nemusí mít jednoznačné počáteční podmínky. A také, že současné převládající hypotézy jsou možné zcela a nebo částečně chybné, viz. ropa. Data, která máme po těch miliónech let, mohou být dost neúplná a lze připustit, že nám nějaký zásadní předpoklad chybí. Současné teorie jsou velmi propracované, ovšem to byly dříve oběhy planet po epicyklech také…
Opět špatná otázka a špatná definice problému.
Není to jedno uhlí. Ale jsou ta různá uhlí (podobně jako jsou ty ropy), s různou “kvalitou” (různými fyzikálními vlastnostmi) a v různém množství (vydatnost sloje-ložiska).
A ty několikeré vhodné podmínky pro vznik uhlí mají spíš potenciální efekt, spíš než binární efekt (musí vzniknout x nesmí vzniknout).
Jednoznačný parametr pro vznik uhlí je jediný – rychlé pohřbení kmenů stromů dřív než je rozloží fyzikální a biologické činitele (všechny ty ostatní příznivé podmínky toliko zvyšují jev pohřbívání hmoty pod zem).
Na tuhle debatu by to chtělo mít tady ložiskového geologa, který by to krásně rozepsal jako takovou přírodní “ekonomii”:
” kolik biomasy se v pravěkém lese vytvořilo, kolik nestihly sežrat rozkladné organismy a bylo pohřbeno, jak dlouho se tvořila taková pánev, jak moc hluboko (teplo+tlak) se taková vrstva uhlí dostala pod zem během milionů let (aby se původně dřevo chemicko-fyzikálně přeměnilo na uhlí).”
Pravděpodobně uhlí vzniká i dnes, ale strašně málo, strašně řídce a málo kvalitní (každopádně bez ekonomicko-energetického využití pro lidstvo)
Díky, hodně zajímavé. Uhlí vzniká tedy kombinací teplého klimatu a zároveň za vzniku bažin, což bývá důsledek geologických procesů. Ostravsko bylo mělké jezero v karbonu. Obdobně severočeská pánev – mimochodem, komořanské jezero bylo přesně v místech lomu čsa:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komo%C5%99ansk%C3%A9_jezero
Hmm, hmm, rád si doplním geologické znalosti.
Rašelina je velmi zajímavá, je to vlastně obdoba na náhorních plošinách hor.
U toho teplého klimatu je možná potřeba zdůraznit že pro významné množství uhlí musí to klima vypadat jako v karbonu, nebo jako v teplotní špičce třetihor. Tedy “skleníkový svět” kdy dokonce i na pólech nejen že není ledovec, ale panuje tam mírné klima a rostou zde rostliny (byť omezené půlroční tmou).
My jako rod Homo proti tomu už asi posledních 12 milionů let žijeme v jedné z nejhorších dob ledových jaké tahle planeta zažila a hladina CO2 před průmyslovou revolucí byla tak nízká že hrozila (v řádu milionů let) odstartovat vymírání rostlin !
Klimatologie už dlouho není vědou, ale náboženstvím i s inkvizicí. Hlavně proto dnes nevíme, proč se klima mění. Víme, že klima se vždy měnilo a v minulosti bývala koncentrace CO2 podstatně větší než dnes. Měli bychom se změnám přizpůsobovat a udržovat krajinu zdravou, aby se i fauna a flora mohla přizpůsobit. Místo toho napodobujeme komunisty, kteří chtěli poroučet větru a dešti.
Opravím Vás, geofyzikové to vědí už 40 let a souvisí to s vlivem planet a Slunce na Zemskou kůru a Zemi.
Jen přes mainstreamová media razící zlodějský greendeal to nepronikne.
Mají i předpověď vývoje. Teď se bude ochlazovat do roku cca 2050, pak bude mírné oteplení a po roce 2080 prudký sešup a okolo 2150 nástup doby ledové.
Mimochodem sluneční aktivita (sluneční skvrny, což je teď 25 cyklus) bude další 2 cykly velmi slabá na úrovni Daltonova minima – 1790-1830
Mauderovo minimum bylo bez skvrn.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maunderovo_minimum
Z článku mi není zřejmé, jestli jde jen o získání CO2 a nebo i o jeho trvalé uložení. Pokud jde o Mars, pak má smysl ta část první, pokud jde o Zemi, tak je to nesmysl jako celek, protože mnohem snazší, efektivnější a levnější cestou je snížení aktuálních emisí než snaha o uložení již existujícího CO2.
Dle mého názoru by naše nemocná západní civilizace měla řešit skutečné problémy, kvůli kterým rychle zaniká. Místo toho řeší jen pseudoproblémy, protože jen ty je politicky korektní řešit. A navíc se na jejich řešení jde napakovat, viz například solární baroni. Žijeme v ryzí kleptokracii.
Rusové a číňané budou v pohodě. Ti nejsou v zajetí těchto zelených bludů.
8.1. vyváželi rusové a bělorusové přes Litvu, Finsko, Estonsko 5,5 GW elektrické energie dál do Evropy. Jinak by celá přenosová soustava klekla. Takhle došlo k rozpojení sítí díky přetížení na Balkáně.
Větrníky v západní evropě měly odstávku kvůli počasí a klasické zdroje na uhlí byly odstavené. Jaderky ve Francii jakbysmet. A zároveň byla velká zima ( anglie nejchladnější zima za posledních 60 let). Mimochodem golfský proud se noří v atlantiku, přestává fungovat výměník tepla karibik – evropa a nikdo neví proč. Pindy o sladké vodě jsou pohádky zelených. Naposledy to bylo před 12 000 lety.
Greendeal energetika je finanční tunel klasické energetiky.
V létě sice ee je v záporných hodnotách, ale rozhodující je zimní období, kdy ji životně potřebujete na pohod čerpadel topení, svícení apod. V létě s přebytky můžete max vyhřívat bazén a na klimatizaci.
Letošní Texas varuje…
Rusové, kteří to tuší a nejsou v zajetí greendealu staví u čermého moře. Tzv. Putinův palác je sídlo ruské vlády.
Amíci mají pro případ výbuchu Yellowstone objekty v Jižní Africe.
Čeká nás náročné období a Elon chce letět na Mars. Dle mne tuší tento průser.
Dlouho takové zdroje, jako dnes nebudou.
Nezapomeňte, že na Marsu je hlavně CO2. A Elon potřebuje Metan a kyslík. Kyslík získá z vody, která na Marsu je. Metan z CO2 jde vyrobit sabatierovou reakcí, ale potřebuje velkou výrobu elektřiny, vodu. Dle mne mu to vyřeší jedině jaderný nebo termonukleární reaktor s chlazením CO2.
Vysoké tlaky a bakterie z podzemí Země by také mohly vyrábět uhlovodíky.
Uhlík, je základní kámen života na Zemi. Možný by byl prý ještě křemíkový život.
“Pokud jde o Mars, pak má smysl ta část první”
Však to píšu, tak o co jde?
O řešení problému, který na Zemi není. Je jen uměle vyvolaný zloději a prohlášený za víru v eko. Je to obdoba víry v Boha se všemi důsledky tj. i placením desátku- daně- greendealu. Poznáváte to na svých účtech za elektřinu, příspěvek na OZE.
Na Marsu stačí CO2 jímat a mít dostatek energie a vody, aby Elon vyrobil metan. Soláry ani větrníky tu elektřinu nevyrobí. Musí být jádro a nebo termojaderná fúze – dy…no…mak.
Už i Muskovi uhlíkově hrabe?
Když na tom nesmyslu vydělává?
Molekula CO2 je velmi stabilní a nerozkládá se ani při teplotách 2000 C. Je to možná nejstabilnější molekula. Při spalování uhlovodíků vzniká proto tolik energie, protože dochází ke vzniku stabilních sloučenin.
Voda se rozkládá až při cca 550 C a CO2 nevědí.
Někteří vykukové tvrdí, že hlavním nositelem energie uhlovodíků je vodík a jeho vazebnost.
Není to díky tomuto pravda.
Elon toto ví. Je to hra na zelené kašpárky.
Pane bože, co koment, to bullshit, proč by sakra měla být molekula CO2 nejstabilnější molekula? Jasně, výdej energie a tím i množství sdílených elektronů, když to řeknu blbě má vliv na reaktinvost/”stabilitu” sloučenin, to znamená, že jako nějaký plyn 8. skupiny bude reagovat víc, než CO2? Ne. Btw jestli se počítá jako reakce rozpouštění CO2 ve vodě, tak je sakra nestabilní.
Bullshit č. 2: molární hmotnost metanu(nějaký uhlovodík) je 16g/m, z toho 2 moly tvoří H2, tedy 4g. Energetická kapacita/výhřevnost (přibližná, nechtělo se mi hledat, ale v celkovém součtu sedí, když tak pošlu tabulku v excelu)je: uhlík 360kJ/mol (jeden) a vodík 240kJ/mol(dva), když sečteme vyjde 840kK/mol, což je zhruba hodnota methanu (je o něco větší kvůli ignoraci energie potřebné k rozdělení a ta se stejně mezi uhlík a vodík rozdělí, takže co) tadá. Jde o to, že molekula methanu se nejdřív rozdělí, to spotřebovává energii, ta se rovnoměrně rozdělí, ale i tak uhlík váže 4 elektrony a vodík taky 4(4x1elektron), to znamená, že ty energie jsou si podobné (360 a 480), ale vodík je prostě asi třikrát lehčí dohromady, než ten uhlík. A výsledek? Ztratil jsem 15 minut svého času někým, kdo neumí udělat základní kalkulaci, kterou zvládne udělat debílek z prváku…
A hra na zelené kašpárky, když tak napište, kdyby jste chtěl vysvětlit další trivialitu bránící vám pororumět v existenci světa.
Nechovej se jako debílek z prváku a něco si nastuduj o chemických reakcích a jejich energetické výtěžnosti.
Pak si dej 10 dřepů a přijď se omluvit.
Ehm jakobyyy. To vy jste začal útočit, viz. zelení kašpárci. Ale tak mi prosím řekněte, co tam mám špatně, když teda nic nevím o chemických reakcích. Oh opravdu převelice se omlouvám, že jsem na váš totálně neinformovaný bezcenný komentář bez jediného důkazu napsal jednoduchou kalkulaci, která ho jednoduše vysvětluje, opravdu moc mě mrzí, že jsem vám narušil vaší představu světa 🙁 Teď vážně, co tam mám teda špatně?
Pokoušíš se o nemožné 😉
Invc, po prvním blackoutu otočíš? Až nebude elektřina?
Máte a nemáte pravdu. CO2 má skutečně větší stabilitu jak voda v rámci molekulárních chemických vazeb, ale na váhu je větší energetickou studnou právě voda. Na dvě dvojné vazby v CO2 totiž na hmotnost připadá téměř 5 jednoduchých vazeb u H2O, které sice jsou jednodušší v překonání než dvojná vazba, ale díky vyšší stabilitě na elektronový pár potřebují v celkovém výsledku více energie na rozbití.
Pokud se tedy bavíme o jedné molekule, tak ano, větší energii na rozbití potřebuje CO2. Pokud ale skutečně chcete ideálně ukládat energii, vyplatí se vám ji ukládat ve vodíku.Proto kytky primárně rozkládají vodu a získaný vodík používají k redukci CO2. Je snazší překonat vazbu vodík-kyslík a přitom ve výsledku uloží víc energie. CO2 při tvorbě cukrů slouží především jako kostra.
Děkuji, zajímavé, prověřím. Jinak nejsem proti vodíku. S tou vahou máte pravdu , molekula CO2 je velmi těžká molekula. Problém je spíš se skladováním vodíku a vše okolo.
Je finanční rozdíl hapat s nerezovou plechovkou a nebo s nádrží SLS.
Chtělo by to nějakou nádrž, aby nedocházelo k vodíkové křehkosti.
Klidně plechovku jako vyrábí SpaceX a uvnitř vrstvu – nástřik něčeho, co to udrží.
Pak tam dělá hmotnostní binec izolace nádrže. Ta je kvůli námraze a nebo riziku zahřátí vodíku a výbuchu?
Jinak vodík je pekelně explosivní…
CO2 není “velmi těžká molekula”…
Doporučuji vzít si starou dobrou tabulku prvků … a pak zjistíš, že je celá řada prvků, jejichž jednotlivé atomy jsou mnohem těžší, než celá molekula CO2. Prakticky cokoliv od Skandia nahoru. Nemluvě o organických molekulách uhlíku – kde cokoliv od propanu nahoru je těžší (a dovol abych tě seznámil třeba s molekulou polystyrenu nebo DNA – tak vypadá skutečně velmi těžká molekula).
A pokud jde o izolaci – námraza nikoho nezajímá (o tu se postarají vibrace a zrychlení). Problém je na jednu stranu ohřívání vodíku (plášť), na druhou stranu zamrzání okysličovadla (přepážka).
Invc díky za info.
S tím vodíkem a metanem se to má takto:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spaln%C3%A9_teplo
PalivoSpalné teplo
[kJ/kg]Spalné teplo
[kJ/m³] (20 °C)Vodík141 900 12 760 (g)
Methan 55 530 37 520 (g)
Kapalný vodík zabírá hodně objemu a tím ta velká nádrž.
Metan je na tom na m3 o dost lépe, váha je sice rozhodující, ale včetně nádrže.
Neporovnával jsem CO2 s těžkými molekulami, ale s H2….
A jak má tohle cokoliv společného … prakticky s čímkoliv?
Nevím proč, ale mám pocit, jako by se ti slepily nějaké stránky, přestože by to u webové stránky nemělo být možné…
Proč ze sebe děláš tydýta?
Moje oblíbené znázornění historické odchylky od průměrné teploty:
https://xkcd.com/1732/
Škoda toho slohu…
A když nevsadíme na korály, což je osvědčená technologie pro dlouhodobé ukládání CO2, tak můžeme zprovoznit bambusové pece na výrobu dřevěného uhlí, které pak zahrabeme do země.
Pokud ale chceme vyloženě urvat kyslík z uhlíku, tak by se to mohlo povést za nízkého tlaku třeba ve směsi vody a oxidu uhličitého pomocí výbojů. Netvrdím, že to vím, protože nevím a nikdy jsem to nezkoušel. Je tu ale velká šance, že vzniknou kapalné a pevné meziprodukty, které by mohly jít separovat.
Stejně jde Muskovi o to, jak vyrobit z CO2 na Marzu metan a kyslík.
Jak rychle že roste korál ? 🙂
No přece spolehlivě. Důležité ale je, že paralelizovaně.