Elon Musk chce s Dragonem přistávat na lodích, které pro SpaceX chytají aerodynamické kryty

Zobrazit komentáře

• Osobně bych to viděl na tu verzi s motorizovaným přistáním. První stupně už mají přistání zmáknuté. Tak je spíš jen otázkou doby, kdy se pokusí udělat i tohle. Ostatně nově chystané plavidlo pro lety na Měsíc i Mars jinak přistávat nebude, takže mi to přijde jako logický posun věci. A z hlediska naivního obyčejného člověka, krmeným scifi - kde takováto přistání byla již v před 50 lety bylo brána jako samozřejmost, bych asi ani nic jiného nečekal.

  • Je to všechno jen ne logické. Musk chce co nejrychleji rozběhnout provoz SHS. Tak proč by se měli zdržovat s touhle malou pikslou, když o její motorické přistání nikdo nestojí?

• Ohledně unášení větrem, nebude mít Dragon se svou hmotností, příliš velkou výhodu o proti krytu. Jakmile se rozvinou padáky. poletí stejně "pomalu" možná ještě pomaleji jak kryt a tudíž vítr ho klidně odnese. Výhodou asi bude tvar, kryt může svou orientací měnit směr pádu a pokud orientace před padáky není řízená ... tak je asi lepší tvar Dragonu,

• Vzhladom na to, ze SpcX do CD investovala uz naozaj vela, tak si nemyslim, ze bude ochotna investovat dalej len pre dalsie vylepsie niecoho, co uz aj tak vlastne funguje. NASA zaplati s prehladom aj tento sposob pouzivania CD, ked slana voda skrati zivotnost kazdeho CD, takze tu velky prinos pre SpcX nevidim. Okrem prestize v style "aha, co este dokazeme". To je sice pekne, ono v principe je prave SpcX ta firma, co posuva hranice, ale pokial toto vylepsenie CD nepojde ruka v ruke s dalsimi vecami, najma nejakym vyraznym benefitom ohladom bezpecnosti a samozrejme vyssim profitom z jeho prevadzky, tak taketo predvadzanie je nanic. SpcX maju rozbehnute projekty, kde potrebuju prachy podstatne viac (Starlink, Starship), do CD investovali fakt vela a navyse si sami dobrovolne vybrali tento unikovy test, ktory ich stal daleko viac, ako odmena od NASA za jeho splnenie.
  Za mna osobne si nemyslim, ze by SpcX este nejako dalej spekulovali s CD. Splnilo to podmienky certifikacie, funguje to - naco do toho rypat?
  If it ain’t broke, don’t fix it.
  Musk ma ambicie, ten by chcel to ci ono, ale vo svetle reality aj on musi obcas svoje vizie prehodnocovat a brzdit. Niezeby som mu to neprial... Pre mna je tento clovek na vrchole rebricku geniov a vizionarov a odtial ho uz nezhodi zrejme nikto a nic.

• To je výborný nápad a když se jim podaří pomocí korekčních motorků tedy trysek dosednout a neprotrhnout síť tak by se mohla podobná síť umístit na terče na pevnině kde přistávají první stupně Falconu 9, když už tedy nemá nožičky ani ty nafukovací vaky. Ale to jim NASA nedovolí až takto riskovat.

• Dragon do site pristavat nebude. Chtelo by to motoricke pristani. To mi prijde jako logicky krok dopredu.

• Není problém vyrobit řiditelný padák-křídlo s potřebnou nosností pro dragon. Bezpečnost kulatých vrchlíků při shozu nákladu, stejně tak u přistání vesmírných lodí, je v jejich počtu. I při selhání jednoho, ostatní vrchlíky loď stále zbrzdí natolik, aby osádka přežila, nebo se náklad příliš nepoškodil. U řiditelného vrchlíku, který může "pracovat" pouze jeden, by bylo třeba mít druhý, záložní, aby bylo dosaženo potřebné bezpečnosti. Takže myslím, že problém by byla velikost a váha dvojice takových padáků.

  Na druhou stranu si umím představit, že SX zkusí chytit aspoň nákladní Dragon. Stačí jen robustnější síť, a především opravdu klidné a předvídatelné počasí v místě přistání.

• Nevíte někdo proč se nepřistává s padáky na pevnině s tím že před dopadem se zbrzdí crew dragon nějakým nepatrným zážehem aby dosednutí bylo co nejměkčí ? byly malé raketové motory pro letadla do podvěsů aby i plně naložené municí mohly startovat z letadlových lodí - pokud by se něco takového dalo na dragon s tím že se spočítá doba a síla zážehu těsně nad zemí aby dosedl maximálně měkce tak by to bylo jen nalepit na CD existující a plně certifikovanou technogii, která kdyby selhala tak by se maximálně poškodil CD ale posádka by přežila prakticky bez úhony.

  Přece rychlost klesání CD je známá, váha taky takže spočítat nutnou sílu a dobu zážehu vs. výšku musí být fakt hodně lehké proti ostatním problémům. Také je na zážeh relativně čas protože na padáku klesá fakt pomalu - dle mého by to šlo spočítat a udělat tak aby dosedl maximálně rychlostí 0,2 m/s a možná i míň - pak by stačili malé tlumiče nebo přistávací nohy a na moři by se nemuselo vůbec přistávat a přitom by zůstalo padákové přistání co už mají zmáknuté - mohli by to nasměrovat někam na poušť kde kilometr na každou stranu vůbec ničemu nevadí.

  • Osobne by som to velmi rad videl stejne.
    1. Zacat testovat na pristani do vody s padakmi a zazeh nad hladinou. Stejne jak sa ucili pristavat s prvym stupnom.
    2. Pristanie s padakmi v pusti a zazeh motorov nad pevninou s makkym pristatim. Regulacilou tahu by teorericky mohli docielit uplne makkeho pristatia aj bez nôh (skody urcite mensie nez slana voda). Pokial pust z urciteho dovodu neni vhodna, pouzitie upravenej plosiny by nemuselo byt riskantne po odladeni bodu 1.

    Pokial by motoricke pristatie bolo vyvinuté a fungovalo by, coz osobne verim ze neni a nebude fungovat na prvy sup a hlavne bezpecne, najjednoduhsie by bolo obetovat par milionov za leteny stupen a pouzity dragon a proste demonstracne pristat.
    Pokial k tomu nahliadneme z ineho uhlu a hypoteticky by bol HW pripraveny solidne a bavime sa len o doladeni SW na taketo pristatie,..

    U CRS2 znovupouzitie s minimalnymi nakladmi by sa sx isto velmi hodilo. Bohuzial ta navratnost investicie bude hodne otazna do buducna a s prihliadnutim na to, ze jediny zakaznik je a zrejme aj bude len NASA - ktora isto vie jak rozumne investovat peniaze danovych poplatnikov - ironia.

    K makkemu pristatiu bez noh - pokial by dragon vedel pristat na placke velkosti pristavacej plochy prveho stupna, nech si tam trebars postavia zmakcovaciu plosinu s pevnou sietou, pruzinami alebo pre mna za mna trebars aj bazen z neslanou vodou 🤔😄

    • On ten padak a splouch do vody neni nic moc, stale je to ale to nejjednodussi a hlavne pasivni reseni, tedy nejbezpecnejsi.

  • Elon se nechal slyšet, že je problém s přistávacíma nohama v kombinaci s tepelným štítem - jak je zpoza toho štítu vysunout. Řešení à la Falcon 9 nebo New Sheppard je těžší, než ty nožičky co zkoušeli. Tryska a komora raketového motoru by musela ustát návrat do atmosféry, nebo je nějak ochránit. Boeing dal přednost přistání na airbagu. S krátkým zážehem motoru přistávají Sojuzy, takže řešit se to dá, je to asi otázka peněz.

• Obecne pristavani do vody neni tolik v souladu se znovupouzitelnosti,tak doufam,ze se postupne alespon v nakladni verzi vrati k tomu pro co byl CD navrzen od pocatku..pristani na pevnine respektive "landing pointu" coz zlevnuje i logistiku po pristani.

• A jak je to tedy s tou náhradou lodí Starship ? To budou létat paralerně? Starship je moc veliká pro vynesení 2-4 kosmonautů na stanici ? (mělo by to být levnější, než současný start F9?) A taky se "pak" bude létat na Gateway a tam se už asi bude létat jenom pomocí Starship? Takže než něco vymýšlet u CD - čas, lidi, peníze, tak radši vše věnovat do dokončení Starship, ne?

  • NASA vysoutěžila a zaplatila (respektive ještě zaplatí v budoucnu za jednotlivé mise) vývoj CD. Jak by obhájili změnu předmětu toho plnění a vynaložené finance? V tomhle má veřejný sektor bohužel smůlu.

  • SHS by měla být teoreticky levnější, ale zatím je jenom na papíře takže těžko říct. Na Gateway se NIKDY nebude moc létat se Starship.

    • Proč by tam nemohla doletět? Nechme stranou to, že si ji tam zřejmě nikdo neobjedná, ale proč by tam nemohla?

      • Píšu snad že by tam nedoletěla? Starship o více jak sto tun přesahuje maximální hmotnost pro připojení ke Gateway.

        • Některé fyzikální úvahy by mě zajímaly ... například proč by mělo být připojení ke Gateway limitováno hmotností?
          Pochopil bych rozměry ... ale hmotnost mi teda docela uniká.

        • Strukturální pevnost?

        • Tos mi moc nepomohl :) Stále by mě zajímalo čeho a proč?

          Ale hlavně (a to mě přimělo k původní reakci) strukturální pevnost je problém silového působení ve kterém je hmotnost jen jedním z parametrů ... (dále do toho polezou rychlosti, a vektory rychlosti, páky, další přenášené síly atd.) - takže u strukturálního bych čekal spíše, že ty limity budou uvedeny v podobě silového vyjádření.

          (Pominu, že bych čekal, že dokovací mechanismus a celá struktura budou dostatečně robustní na to, aby dokázaly v případě pořeby pohnout stanicí - prostě když jde hora k mohamedovi moc rychle, tak mohamed ustoupí).

          Samozřejmě si dovedu představit něco, co je navázáno téměř čistě na hmotnost zadokovaného objektu - například udržování polohy / oběžné dráhy / orientace ... ale to bych nečekal, že u krátkodobého zadokování by mohl být problém.

          Proto mě zajímalo, co je za tím hmotnostním limitem.

        • Přesně tohle ten článek Jirky Hoška uvádí: orientace, navigace a řízení.

        • Oni asi určili maximální hmotnost pro připojení jen tak ze srandy. Tak rychle zavolej do NASA a vysvětli jim, že Invc ví všechno líp.

        • Mě osobně by ten zdroj informace taky zajímal. Vůbec to nezpochybňuju, zkusil jsem si dohledat data o IDSS. Pokud vycházíš z těch údajů o axiálním zatížení v tahu a tlaku atd.
          Nebo máš někde lépe rozebrané údaje? Opravdu mě to zajímá, proto se ptám a myslím, že Invc je na tom stejně.

        • Tak nějak nevím, čím sem si tohle zasloužil.
          Skutečně by mě ten důvod pro hmotnostní limit zajímal.

        • Tak když už nejsi schopný použít Google tak použij aspoň kosmonautix. V seriálu o Gateway někde v půlce roku 2019 bylo jasně napsáno, že zásobovací loď musí být plně nezávislá na stanici, bla bla bla... a její hmotnost NESMÍ PŘEKROČIT 16 tun kvůli řízení stanice a orientaci.

        • Tolik minusů a žádný argument. Jak typické na téhle stránce.

        • Ta vaha je dobry argument, ale vyhodou Muska je, ze dokaze prist s nejakym (na prvy pohlad) blaznivym napadom, ktory sa ale nakoniec ukaze ako funkcny.
          Mne napriklad hned napadli dve moznosti.
          Bud pripojenie flexibilnym tunelom, a teda nijako neprenasas vahu starship na Gateway, alebo Starship dopravi do blizkosti Gateway mensi modul, ktory sa ku Gateway pripoji. Presne specifikacie rozmerov ci nosnosti nakladoveho priestoru Starship este nie su, ale odhadujem, ze kapacitu by na nieco take v pohode mal mat.

  • myslim ze se starship se vubec nepocita ze by byla ve sluzbach Nasa pro ISS nebo Gateway, teda minimalne dokud nebude letat a NASA si rekne ze by ji nejak vyuzila. Je to ciste soukromy projekt.

• Ja uz jsem celkem skepticky k celemu tomu napadu chytani do site. Je tam nekolik velicin se kterymi se podle mne neda moc delat.

  1) rychlost padani //omezeno velikosti a tvarem padaku
  2) rychlost lodi //omezen typem
  3) vzdalenost lodi od dopadu //omezen bezp. zonou
  4) velikost priblizeni k lodi diky ridicim padakum //omezeno velikosti a tvarem padaku
  5) pocasi a vlny //chaoticka velicina

  • 1) to se dá předvídat
    2) ještě by modli přijít s něčím na bázi vznášedla
    3) vzdálenost by měla být nula, pokud to chtějí chytit
    4) to sem nepochopil
    5) za špatného počasí se přistání odkládá, nebo zvolí alternativní dopadovou oblast.