Elon Musk byl nespokojený se vzdělávacím systémem, založil tedy pro své syny exkluzivní školu Ad Astra
Děti generace Alfa (narozené mezi lety 2010–2025) jsou považovány za generaci nejvíce ovlivněnou technologiemi. Mezi lety 2035 až 2040 budou příslušníci této generace působit na vedoucích pozicích po celém světě, a dost možná budou i součástí prvního lidské kolonie na Marsu.
To co je dnes novinkou ve světě technologií – jako např. umělá inteligence, autonomní vozidla nebo virtuální realita – bude součástí každodenního života generace Alfa. Je současný vzdělávací systém schopen tyto děti na budoucnost připravit?
Elon Musk se svými syny (Zdroj: The Sun)
Elon Musk je nejen vizionářem, technologickým průkopníkem a úspěšným obchodníkem, ale také otcem šesti dětí. A i on si tuto otázku položil. Pět z jeho dětí navštěvovalo Mirman School, jednu z nejprestižnějších soukromých škol pro nadané děti v Los Angeles. Přesto došel v roce 2014 k názoru, že „běžné školy nedělají to, co si myslím, že by se dělat mělo,“ jak řekl v rozhovoru pro čínskou televizi v roce 2015. A tak své děti ze školy odhlásil, najal jednoho z jejich učitelů, Joshuu Dahna, a založili spolu v areálu SpaceX v Hawthorne školu nazvanou Ad Astra (latinsky „Ke hvězdám“), která je všechno jen ne běžná, nebo snad tradiční.
Vchod do ústředí SpaceX v Hawthorne
„Začínali jsme s osmi dětmi ve velmi malé konferenční místnosti s průhlednými stěnami.“ říká Joshua Dahn, v rozhovoru s podnikatelem Peterem Diamandisem. „Inženýři pořád chodili kolem a nakukovali.“
V prvním roce fungování tak tvořily děti Elona Muska skoro dvě třetiny z celkového počtu studentů. „Škola byla opravdu malá. Obzvlášť když vám pět studentů ze stejné rodiny odjede na dovolenou a zbydou vám tři děti,“ vzpomíná Dahn.
Dnes má škola kolem 40 studentů v rozmezí od 7 do 14 let, přičemž zhruba polovina z nich jsou děti zaměstnanců SpaceX. Podle dokumentu, který škola podala finančnímu úřadu (IRS) počet studentů nejspíše nikdy nepřesáhne 50, a to v zájmu „zachování poměru počtu studentů na učitele“.
Podle výše zmíněného dokumentu Musk v letech 2014 a 2015 dával škole 475 000 dolarů ročně. Vzhledem k nárůstu počtu studentů je pravděpodobné, že nyní jsou částky ještě vyšší. Kromě Macbooku pro každého studenta a food trucků s občerstvením Musk takto hradí i školné za každého studenta.
„Elon je neobyčejně štědrý,“ říká Dahn. „A to nám umožňuje přijmout každé dítě, které k nám nějakým způsobem zapadá. Nemáme neomezené zdroje, ale máme jich více než tradiční škola.“
Vyučování
Jednou z hlavních Muskových vizí je odstranění tradičních „ročníků“ neboli „tříd“. V Ad Astra pracují děti společně v týmu a „procházejí zároveň stejným ročníkem, jako na montážní lince“, jak říká Musk.
Děti mají jen několik formálně zadaných úkolů, ale neprobíhá žádné známkování na konci pololetí. Také se mohou odhlásit z předmětů, které je nebaví. „Někteří lidé mají rádi angličtinu nebo jazyky. Někteří mají rádi matematiku. Někteří mají rádi hudbu,“ říká Musk. „Dává větší smysl přizpůsobit vzdělávání jejich vlohám a schopnostem.“
Webové stránky školy Ad Astra (Zdroj: Ars Technica)
Základní problém vidí Musk v tom, jak školy učí studenty řešit problémy. „Je důležité učit řešit problémy, nebo učit o problémech, a ne o nástrojích,“ říká Musk. „Řekněme, že se snažíte naučit lidi, jak fungují motory. Tradičnejší přístup by byl říct: ‚teď vás naučíme všechno o šroubovácích a hasácích.‘ Tohle je velmi obtížný způsob.“
Namísto toho Musk říká, že dává větší smysl dát studentovi motor a nechat ho rozmontovat. „Jak ho rozmontujeme? Potřebujeme šroubovák. K tomu je šroubovák určený,“ vysvětluje Musk.
Mezi vyučovanými předměty zcela chybí tělocvik nebo hudební výchova. Namísto toho se děti učí o umělé inteligenci a etice a rozvíjejí své kritické myšlení. Škola klade důraz na kreativitu a individualitu jednotlivých studentů, narozdíl od tradičního systému vzdělávání.
Elon Musk se svými syny a přítelkyní (Foto: NEMO / BACKGRID)
Vzhledem k Muskově osobnímu přesvědčení, že počítačový překladový software již brzy bude na takové úrovni, že nebude potřeba znát cizí jazyky, ani ty se na Ad Astra nevyučují. Jediné jazyky, které jsou zde vyučovány, jsou ty programovací (Scheme, Swift, Scratch).
Hlavně se ale děti vzdělávají prostřednictvím experimentů. „Vyhazujeme věci do vzduchu,“ říká Dahn o hodinách chemie. V jiném modulu zase studenti staví všechno od meteorologických balónů po bitevní roboty. Děti často do svých robotů chtějí zabudovat plamenomety nebo elektromagnetické pulsy. „A odpověď zní vždy ‚Ano‘, dokud nezboříte školu,“ směje se Dahn.
Ad Astra také podporuje podnikatelského ducha svých studentů, kteří zde mají svou vlastní měnu, nazvanou „Astra“, pomocí které mohou mezi sebou obchodovat. Třikrát ročně se zde pak pořádá tzv. Bazaar, trh, kde děti mají své vlastní firmy a nabízejí své služby nebo výrobky.
Přijímací řízení
Přihlašovací formulář školy Ad Astra (Zdroj: Quartz)
Zpočátku byla místa ve škole omezena pouze pro děti zaměstnanců SpaceX, a to pouze pro vybrané. „Od mnoha rodin zaměstnanců SpaceX jsem slyšela, že se marně pokoušely získat informace o škole, a to i přesto, že během přijímacího řízení jim bylo řečeno, že se jedná o zaměstnanecký benefit,“ říká Chrisina Simon, spoluautorka průvodce po soukromých školách v Los Angeles s názvem Beyond the Brochure: An Insider’s Guide to Private Elementary Schools in Los Angeles.
Od roku 2018 ale škola začala nabízet možnost podání přihlášky i rodičům mimo SpaceX. „Naše přijímací řízení je navrženo tak, abychom nalezli studenty a rodiny, které mohou co nejvýznamněji přispět ke kreativitě a diverzitě naší malé školy,“ píše se na jejích webových stránkách. Škola přijímá děti od 8 do 13 let, přičemž preferováni jsou studenti žijící v Los Angeles, ale mohou se přihlásit děti ze všech států USA.
V přihlášce se dále vyplňuje, zda některý z rodičů dítěte pracuje pro některou z Muskových společností (SpaceX, Tesla nebo Boring Company), příklad projektu nebo záliby dítěte, která dokazuje jeho „odhodlání, ambice a originalitu“ a odpověď na jednu ze tří „syntetických“ otázek (v těch děti řeší fiktivní problém jako např. volbu nejvhodnějších planet pro život).
Úspěšných kandidátů samozřejmě není mnoho, ale pro ty neúspěšné škola alespoň nabízí svůj vzdělávací plán zdarma, podle nějž je rodiče mohou vyučovat doma.
Poptávka mezi rodiči je obrovská. „Existují lidé, kteří by si mohli dovolit kteroukoli ze soukromých škol v L. A., ale chtějí jen tuhle,“ říká Christina Simon. „Je to hlavně o Elonovi Muskovi a o tom, kým je.“
Joshua Dahn věří, že Ad Astra má potenciál způsobit ve školství podobnou revoluci, jako to udělala Tesla v dopravě a SpaceX v kosmickém průmyslu.
I u dětí si podle Elona Muska zatím škola vede celkem dobře. „Děti opravdu rády chodí do školy. To je dobré znamení. Když jsem byl malý, chození do školy jsem nesnášel. Bylo to mučení. Děti v Ad Astra si myslí, že prázdniny jsou příliš dlouhé, a chtějí se raději vrátit do školy.“
Zdroje: Ars Technica, Quartz, Business Insider, Interesting Engineering, Business Insider
Super provedení. Jde vidět, že Elon chce mít ze svých dětí lidi se samostatným myšlením.
Chápu jej….:-)
Tak hudební výchova mě byla opravdu k prdu. Pamatovat si c d e f g a h c. Dlouho jsme uměl notový zápis. Ale zpívat mě stejně nenaučili. Hodiny na paměť na slova byli s básničkami apod. Čeština a ruština. To výtvarka aspoň ukázala kdo má jakou obrazotvornost, případně umí/neumí nakreslit realitu. např. většině děckám ještě na 2. stupni dělalo obrovské potíže nakreslit cyklistu na kole (tvar rámu kola), případně les na kopci (stromy kolmo k základní linii). Takže tam šlo o rozvoj popisu prostoru. Hudební výchova mohla být klidně nepovinná nebo povinně volitelná. Stejně to sloužilo hlavně pro vybití frustrace soužky čelky, které dělalo radost nás mlátit příčkou z děcké postýlky přes zadky, když jsme drobet vyrušovali. Od toho pravděpodobně byla hudebka nejvíce.
Pánové, jeden můj tak trochu vzor říká i toto …
Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr.
Takže snažím se diskutovat k tématu. Někdy zjednoduším, ale jen proto, že ta zkratka není tak podstatná. Snažím se mířit ke smyslu diskuse, ne ke slovíčkám. A proto se snažím i dokládat fakty, nedbat na dojmy, marketingová tvrzení, na to, říkali zrovna v televizi nebo kde. Snažím se hledat fakta. Nechci nikoho urážet, ale chci, aby ty fakta dodal taky, aby se tu nepsalo o pocitech. Aby tohle byl ten portál, kam se chceme vracet.
A když mi přijde, že se tu “přežvýkává sláma”, že se tu jen stádně něco chválí, to mi k tomu nesedí. Je to vaše právo, ale stádností se moudrosti a vědění nedoberete.
Omlouvám se, jestli jsem se někoho dotknul. Neomlouvám se za to, že někoho nutím makat nebo něco dělat. Práce a snaha být lepšími, stejně jako lidskost a soucit (a zase Star Trek nebo Pán času) nás dělá lidmi.
Tolik k diskusi, pardon, že to bylo trochu off topic, k té škole by tohle taky mohlo patřit. Nějaký lidský přístup.
To není nic nového. Už Komenský říkal “škola hrou”. Podle mne nelze klást důraz jen na jednu stránku vzdělávání – je vždy třeba rozumně vyvážit disciplinu, tvořivost, základní znalosti apod. Nejdůležitější komponentou je učitel, který umí děti zaujmout a při tom udržet disciplinu.
Z průmyslovky si pamatuji ta učitele elektrotechniky, který neuměl udržet disciplinu a žáci si dělali co chtěli a nic se nenaučili a na druhé straně na učitele matematiky, který děti uměl zaujmout a zároveň udržet disciplinu a dal mi takové základy, že jsem na VŠ neměl z matematiky žádné problémy.
Zakladem nemusi byt ucitel. Jsou skoly, kde se zak ucitele posloucha jen kdyz chce, a jinak vsechny informace ziskava od starsich spoluzaku, pripadne z literatury a dnes i internetu.
A ten učitel elektrotechniky a učitel matematiky, jaký byl rozdíl v testech? Z čeho v těchto dvou předmětech byly dány výsledky vaší úspěšnosti? Kterému jste věnoval více času?
Smutné je že k tomuto systému školstva netreba byť multimiliardový génius, ale postačí selský rozum a schopné ministerstvá a politika. :-/ Moje deti budú rozhodne fungovať na súkromných školách ktoré majú podobný prístup k deťom ako sa tu píše v článku.
Elona mam rad, nicmene zpusobu vzdelavani je obrovske mnozstvi a to co praktikuji u neho jiz ve svete existuje. Je fajn ze to ale udelal on, protoze to pritahne vice pozornosti a treba se nad tim nekdo dalsi zamysli a da se podobnou cestou. Pruska kadetka opravdu neni nasi budoucnosti.
Mne sa to tiez nepaci ale paci sa mi to ze skusa inu cestu ako vzdelavat deti, mozno je to slepa cesta ale mozno nie. Otazne je ci je tento system aplikovatelny vo velkom meritku, pretoze prakticky kazda sukromna skola, ktora sa silno prisposobuje ziakom reps. venuje sa im individualne ma uspesnych absolventov a podla mna styl vychovy je druhorady, podstatne je to ze ich vyucuju zapaleny a inteligentny ludia a plodne prostredie a autority.
Podstatné je, že se tito: “vyucuju zapaleny a inteligentny ludia a plodne prostredie a autority” zajímají o to, zda – li jim toto vzdělání něco dává. Není to “vzdělání za to že sedíš a procházíš”,. Děti se do školy těší.
Je to jeste nekde jinde? Ja znam skoly typu summerhill/subdurry, ale tohle se mi zda
1)Mnohem futuristictejsi/technictejsi
2)Vetsi pro-bussiens vychova
3)je to v interieru 🙂
Děti nemusí dělat, co se jim nelíbí a je rozvíjena jejich osobnost.
Právě takových vídám čím dál víc. V pěti letech ječí na matku, že čepici ne a v autobuse do všech beztrestně kopou, protože to je jejich osobnost.
Až budou rodiče staří, výrostci se na ně vykašlou. To je empirie.
A teď do mě, že jsem zpátečník…
Zpátečník není správné slovo. Podle mě zbytečně slučujete dvě ne tolik související věci. To, že deti by se měly ve škole učit to, co je baví, stylem, který je baví, je jedna věc. To, že by měly být děti nějakým způsobem vychovávány, aby se uměly chovat ke svému okolí neparazitním způsobem, je věc druhá 🙂
Člověk je nejšťastnější a zároveň nejproduktivnější, když dělá to, co ho baví. Když je mým snem být zedníkem, proč ne. Tím pádem ale pro mě nemá smysl učit se ve škole hudební výchovu, nebo český jazyk 🙂 kromě toho, když dítě dělá to, co ho baví a je ve stavu proudění, tak nemá, proč by zlobilo 🙂
Měl jsem na mysli navyknout člověka, že v životě jej čekají úkoly, které mu prostě příjemné nebudou. K tomu se váže disciplína.
Nebaví Tě čeština, Jiříčku? Máš pravdu, do konce života se diskvalifikuj tím, že budeš psát jako dement. Nebaví vynášet koš? Nevadí, maminka půjde. Nechtělo se plnit kvartál? V pořádku, tady máš prémie. Nechtělo se čekat na červenou?
Přesně tak. Elon se stal sám sebou i díky té šikaně, kterou prožil. Tím, co musel překonat. Tím, co nechtěl zažít a zažil.
A jelikož nedokážu odhadnout, co budu v životě potřebovat vědět a umět, tak nějaké minimální vzdělání ve všem by se hodilo. Nebo aspoň mít “týmové znalosti” a každý aby měl 3 různé (dejme tomu) specializace.
Mimochodem, pardon Elone, za zpoždění, prý jsi měl včera narozeniny, tak vše nej. Nevšiml jsem si, že by to tu někdo zmínil?
Největším problémem tohoto pohledu je to, že si dnešní rodiče myslí, že škola by měla jejich děti vychovávat. Škola má učit, rodiče vychovávat. Jestli do školy přivedete fracka, tak je škola bezmocná, protože se dá očekávat, že rodič bude podobný nebo splachovací.
Podpora individuality, tak jak je u nás vnímána, je zkreslena přesně tím, že si někteří lidé myslí, že to znamená, že si mohou dělat, co chtějí ve všech ohledech. Ať už se jedná o ty, kteří vychovávají nebo o ty, kteří pak ty výsledky hodnotí.
V naprosté většině případů jsou rodiče problematických dětí jedinci, kteří si nedokážou sami připustit, že ve výchově zklamali a nebo hůř, myslí si, že vychovali dobře. A pokud se dítě chová špatně, tak to samozřejmě nemůže být jejich vina.
Prostě, zamést si nejdříve před vlastním prahem, se dnes moc nenosí …
Nechceš vysypat koš? Vidělej si 2 mega kč a kup si Spota.
“Nebaví tě čeština?” Co ti na to přesně nejde? Psaní správně, bez chyb? Co si myslíš, že by ti v tom mohlo pomoci? Asi se nemusíme zabývat literaturou a autory různých období, nebo větnými členy. Co takhle vyzkoušet přepis toho, co ti budu diktovat? Máš nějakou oblíbenou knihu, nebo příběh? … Můžeš si na to sednout i sám, nebo najít nějakou skupinu. Rád bych, aby jsi to byl ty, kdo bude pozorovat, že mu psaní jde lépe. “Nebaví tě vynášet koš?” Moc by mi to pomohlo, co tě přesně vede k tomu, že to vnímáš s nevolí? Co navrhuješ, co bychom mohli vyzkoušet? “Nechtělo se plnit kvartál?” (co je tím na mysli?), “Nechtělo se čekat na červenou?”, dívej, asi tak konáš, protože jsi to dříve viděl u někoho jiného. Zkus si příště těch pár chvil počkat a třeba to využít na přetřídění myšlenek, pokus se v tomto chvilkovém čekání nalézt produktivitu. Vezmi si také, že když Tebe někdo další uvidí přebíhat na červenou, také to odkouká. Může to pro něj dopadnout fatálně. Cesty jsou pak nebezpečnější, jak pro chodce, tak pro řidiče.
Děkuji Ti za tvou snahu, stačí, když na tom budeš pracovat, za chvíli to půjde automaticky, a půjdeš dobrým příkladem druhým, a třeba si to neuvědomíš hned, ale tyto maličkosti jsou tím, co nakonec ovlivňuje vše a nejvíc.
Elon
Vina je trochu na kazdem z nas. Kolikrat jste to dite okriknul, rodicum dal hlasite najevo, ze to neni v poradku? I tou toleranci u ostatnich se prispiva k tomu, ze se to pomalicku sune na pozici spolecenske normy. A ze je to jasne spatne, s tim s Vami souhlasim.
O teto skole se toho zatim moc nevi (je tam par zaku a je to dost mlada skola). Ale napriklad skola Summerhill je stara sto let. Ta je jeste svobodnejsi (napr. zadne vyucovaci hodiny, ucitele maji velmi malou roly). A rozhodne se neda rict, ze by z ni vychazeli nasilnici ci negramoti.
Otázka je kolik technicky zaměřených lidí? (nevím, jednou jsem hledal a myslím že nic moc).
Dobrý den, vše již bylo. Scifi je o tom buď jsem to zažil nebo viděl. Umělá inteligence vždy!! byla nedobrou variantou. Bohužel mysl je nastavená tak, aby si nepamatoval skutečnou minulost.
To “fi” znamena fiction, to co pises nedava smysl.
Kdy se tak stalo?
Joj, možná by TOHLE byl důvod, proč chtít žít v Americe. Ale synovi už 13 bylo. Na druhou stranu, pokud jsou rodiče v práci od nevidim do nevidim, tak zájem dětí vysvětluje, že taky věří Elonovi, nejen rodiče.
Na druhou stranu, raketa by měla mít záložní fyzické řízení, nejen počítače. Lidi by se mělii domluvit nezávisle na počítačích.
Používáním mozku se stáváme lepšími odborníky. A všestrannost pomáhá té odbornosti, pohled z jiné strany na můj obor. Tak těžko hodnotit z rychlíku, co to vlastně může obnášet taková škola?
Jiste, a pilota s vlastnim sedadlem v kokpitu co bude ovladat nejmene pet knofliku. Jak si predstavujes fyzicke rizeni? Raketa za sebou potahne bowdeny?
V letadle je vše řízeno zpravidla, dneska, elektronicky. Ne přes lanka a zesilovače. A když vypadne elektrika, mají ještě náporové dynamo nebo co to je, co živí aspoň to řízení.
Je hezké, že má SpaceX dotykové ovládání, ale něco jako joystick nebo něco podobného pro dejme tomu ovládání motorků se hodí.
Dnešní auta taky musí mít volant, brzdy a páčky mechanické a ne jen čudlíky.
Musím tohle všechno vysvětlovat? Dyť tady nejsem na dětském pískovišti … nebo jsem? Já se fakt nedivim, že všichni radši diskutují na “profi-like” anglických webech. Děti tam tolik nechodí a neprudí,
Napred tvrdis, ze raketa ma mit fyzicky rizeni, pak z tebe vypadne ze myslis crew dragon a ze to rizeni nema byt fyzicke, ale elektronicke (nechces snad tahat lanka od joysticku k ventilkum motoru). Pak tomu nasadis “profi-like” korunu. Takze klidne vysvetluj lepe.
Rizeni je navrzeno tak jak je, podileli se na tom piloti NASA a ta to nasledne i certifikovala. Neni to tedy zadne fikulinsky reseni, aby to vypadalo hezky. Dragon neridis tak, ze mu reknes zapal motor na 2 vteriny, ale tak ze mu reknes pohybuj se po ose X 0.1 m/s a elektronika to zaridi. Na tohle potrebujes 12 “smeru”, tedy 3 joystiky, coz na ovladani take neni tak pohodlne.
A predstav si, Dragon nema ani zpetny zrcatka, blinkry a rezervni pneumatiku.
Já mám pocit, že nemá dokonce ani tlačítko “Nahraj uloženou pozici” … 🙂
Ach tak už rozumím o čem to všechno co píšete je-O “profi-like” 🙂
Když ti selžou počítače a elektronika tak je jedno jestli dáváš povely přes joystick nebo přes obrazovky.
Ovládání trysek jako třeba v Saljutu 7, to snad bylo mechanicky, ne? Ať jsem konkrétní. Něco jako “nouzové řízení”
Nevím jestli měla orbitální stanice z roku 1990 mechanické ovládání a ani si to nebudu hledat, ale co to má společného s vesmírnou lodí z roku 2020? Když přijdeš o systémy a budeš prakticky slepí tak co budeš dělat? Budeš náhodně zapínat trysky a doufat že to nějak dopadne?
Pokud přijdu o systémy, tak pořád ještě nepřijdu o mozek. Pamatuju si, kde jsem asi tak byl. I třeba tím, že dokážu zregulovat rotaci mohu pomoci stabilizaci situace, přes nějaké ty trysky.
Hele, oni piloti nebo astronauti nejsou pitomci. Tuší, kolik mají zásob a kolik co sežere. Tak proč náhodně něco dělat?
I piloti letadel, pokud spoléhají jen na přístroje, tak je to chyba výcviku, to jste si nevšiml? Pád Air France do moře proto, že neměli vztlak (snad velký úhel náběhu, stoupání?) a nevšimli si, že ztrácí rychlost a jen se spoléhali na “budíky” a “automatiku”, to není dostatečným varováním, že ti lidi nemůžou být idioti a věřit technice na 100%? A jediné cestě řízení, když je vše jinak aspoň zdvojené?
Teda velebnosti .. to je na blití. A (skoro) i bez pardonu. Jak může být ElonX špičkou tuzemských webů, když tu někdo píše takový “manažerský sračky”, že “vsadíme na jednu kartu”?
Maminka tě neučila, že se máš chovat slušně? A proč ve tvých komentářích neustále převládají otázky? Neumíš napsat svůj názor normálně? Znáš třeba větu oznamovací? Budeš se tady hádat stejně jako u toho že skafandry nejsou z jednoho dílu? A pak budeš mlčet, když se ukáže tvůj omyl? A proč porovnáváš letadla a vesmírné lodě?
A jak si představuješ manuální ovládání vesmírné lodi? Podíváš se z okénka, kde je ISS a zavelíš: “Naplno vpřed pane Sulu”? Nemyslíš, že pokus o přiblížení k ISS “od oka” je spíše pokus o vraždu lidí na stanici? A jak bys chtěl přistát, když nebudeš znát svou rychlost ani polohu? A jak zajistíš že vstoupíš do atmosféry pod správným úhle?
Tohle je ještě slušná diskuse. Astronautem respektive velitelem se stával někdo se zkušenostma s lítání. Tedy orientací, postřehem, zkušenostma. S hodně zkušenostma. Aldrin přistál na Měsíci i proto, že měl ty zkušenosti, i když přeletěl ideální místo k přistání.
Přijde mi, že amatérismus nebo naivita zřejmě většiny diskutujících je skoro zřejmá.
Proto porovnávám letadla a kosmické lodě.
Nevidím reakce na své otázky. Na očividné a logické otázky související s provozem a “chováním ve 3D” i v nepřátelském prostředí vesmíru.
Kdyby byl odkaz na skafandry a počet díů, mohl bych se k tomu vrátit. Hodí se nevytrhávat věci z kontextu a diskutovat věcně.
UPDATE: web elonx.cz, hledat “skafandr”, 5 stránek zpět v tom hledání a sebe diskutovat nevidím, klidně to sem nebo jinam dejte …
Máš pravdu tvá naivita a arogance je u tebe zřejmá, ale člověk se přesto od tebe může něco přiučit. To, že Aldrin pilotoval je opravdu novinka. Všude se uvádí, že to byl Armstrong, takže je asi na čase přepsat učebnice.
Já si pamatuju, že to byl Armstrong, ale na wiki je, že to byl Aldrin.
Na ktere wiki? Na anglicke i ceske pod heslem Apollo 11 je Armstrong jako pilot.
Hned nahoře (odkaz – https://cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_11) …
Trojici astronautů – veliteleNeila Armstronga, pilota lunárního moduluEdwina „Buzze“ Aldrina a pilota velitelského moduluMichaela Collinse
Když na toho pilota kliknete: “Pilot lunárního modulu detailně znal systémy lunárního modulu (LM), při samostatném letu LM byl zodpovědný za navigaci a pomáhal veliteli při letu, přistání a návratu, účastnil se vycházek na povrch Měsíce.” Pilot tedy nutně neznamená, že pilotoval. 🙂
Ok, to dává smysl. Podstata je ale stejná, jak velitel, tak pilot mají takové schopnosti, aby zvládli sestavit rozpočet pro přistání i ho nějak promptně přizpůsobit okolnostem.
Tak se nevymlouvej.
Jak moje představy o pilotování? Mám za to, že moje zkušenosti jsou lepší než u běžného člověka z ulice. A ta vulgarita … člověk jde za skoro odborníky a skoro potká … čtení v dětské encyklopedii. Co se s tim dá asi dělat? Všechny seřvat, jestli se nezbláznili a přestat tady zabíjet čas.
UPDATE a i proto, že mám nějaké povědomí o “počasí” nad mořem, tak jsem tak nějak pindal to svoje v diskusi o záchytu krytů.
Takže kromě toho, že jsi navrhl největší hasící stroj ve střední Evropě (jak si jednou tvrdil) tak jsi taky pilot? Co ještě mozkový chirurg?
I tohle stačí 🙂
Kamarád říká, že když přesednete do letadla s těmahle zkušenostma, že to zvládáte, jen to přistání je o dost rychlejší.
A na druhou stranu, o víkendu si kluci mysleli, že jsem na ně zapomněl a já jen počítal, že slet je v srpnu.
Mě se například líbí i vaše světácky znějící anglismus UPDATE(Né že by pro to nebyl český název) Ke konci některých komentářů,nějak už tohle všechno pod tímhle bezva článkem beru díky většině vašich komentářů jako srandu….
Co má být? Efektivita, ajťák taky zná slova router a má husí kůži, když slyší směrovač.
Update je vžitější termín než nějaká aktualizace nebo doplnění, má více významů. Nemusim se nimrat v tom, zda je to doplnění, oprava, korektura nebo co, je jasné, že jsem do toho sám zasáhl a že případná další reakce občas může být mimo a uvádí třeba chybu, kterou jsem už opravil.
Ano to bych chápal pokud by jste psal něco většího, třeba deník a druhý den by jste si uvědomil- Ach ano včeta jsem zapoměl napsat že jsem se naučil..Já nevím.. Např. Manuálně navigovat a řídit ksmickou loď jen pohledem přez rameno…..Ale použít to v jednou krátkém komentáři mi přijde srandovní…Asi jsem staromodní ale pokud bych něco takového udělal asi bych použil slovo DODATEK:Zárověn bych se rád omluvyl všem že tu diskutuji o něčem co sem vůbec nepatří 🙂
byste
Máš to úplně pomotaný, piloti dopravních letadel létají podle přístrojů. To že piloti nesledovali přístroje, nebo jim přestali důvěřovat a spoléhali se na svoje pocity způsobilo mnoho nehod. Když letíš v noci, nebo v mraku, tak se nemáš podle čeho orientovat. Nic nevidíš a rovnovážný orgán (v uchu) v letadle nefunguje spolehlivě. U Air France byla chyba že se nevyhnuli bouřce, zamrzla jim indikace rychlosti, vystoupali nad maximalni letovou hladinu, letadlo se dostalo pádu a rozpadlo se ve vzduchu. Chyba pilotů, koukali do mlhy a ne na přístroje a neřídili se předepsanými postupy pro takovouto situaci.
Dále už to shrnul Silhan.J
A taky právě nepoznali, že stoupají … že jim klesla rychlost a tedy i vztlak. A doslova bylo řečeno Vyšetřovací komisí, že neměli dost zkušeností, že to byli chlapi “od stolu” a teoretici.
Tuším neměli žádný výcvik na větroních nebo na malých strojích.
No protože nečuměli na přístroje a řídili se pocitem. Ten ale nefunguje v turbolencích, mracích a ještě v noci.
Vidět horizont pomůže, pokud je vidět. Akorát to občas mate.
Ok, co mi vadí u ostatních, nebudu dělat .. citace …
Podle závěrečné zprávy z 5. července 2012 se nejprve rozešly údaje rychloměrů, patrně proto, že při průletu bouřkovými mraky námraza ucpala Pitotovu trubici). Nato se odpojil autopilot a posádka přes automatická varování chybně zvyšovala úhel náběhu, což snížilo rychlost letounu a nakonec způsobilo ztrátu vztlaku. Letoun začal padat, na což ale pilot nedokázal včas reagovat.
Čili oni stoupali dokud to šlo, to je to, že zvyšovali úhel náběhu. Když nevím, tak držím hladinu, nebo jemně potlačím (pomalu klesám) a hlavně varuju svoje okolí, že je tu letadlo v nouzi. S malým letadlem bych se jemně převalil přes křídlo, klesal bych do strany, pokud jsem v 10km, tam mám nějakou rezervu. U velkého stroje je to těžší, že musíte mít větší cit.
UPDATE – odstranil jsem odkazy (chtělo to schválení)
úhel náběhu a stoupání jsou dvě různé věci…
Dost podstatně různé…
V dané souvislosti se týkalo toho samého. Respektive obojí končí u pádové rychlosti. Nemůžete pořád stoupat a nemůžete pořád zvyšovat úhel náběhu.
Když vezmeš, že
1) Saljut 7 byl většinu času prázdný
2) nutnost nejprve “nabít baterky” aby ho dostali pod kontrolu (po ztrátě kontroly v důsledku výpadku napájení)
3) o orientaci se staraly primárně gyroscopy
4) a jak to vypadalo u prakticky stejného Saljutu 6 s výpadkem pohonu pro údržbu dráhy
tak vcelku spolehlivě můžeš říct, že přímé mechanické řízení jakýchkoliv “trysek” tam nebylo…
Ok, ale ta vazba byla přímá a ne přes počítač, aspoň teda třeba u Sojuzu T-13, kde přímo měli korekční trysky na páčkách.
A to, že se něco běžně nedělá, neznamená, že to neni v havarijních procedurách.
UPDATE: Můj první komentář byl v intencích diskuse o nutnosti záložního řízení.
Sojuz a Saljut jsou dvě dost odlišné věci.
Tak si laskavě výběr o čem se chceš bavit… pokud teda jseš schopen udržet konzistentní myšlenku déle než půl příspěvku.
Sojuz T-13 zaparkoval u Saljutu 7 a pomáhal mu svými motorky pro zachování požadované trajektorie.
Opravdu musím vypisovat vše, když pišu Sojuz T-13, saljut a havárie? Tohle není typický případ řešení krizového stavu?
Aha takže teď už se nebavíme o řízení Saljutu 7 ale o řízení Sojuzu? Opustili jsme řízení vesmírné stanice …a přesunuli jsme se k řízení zcela jiné kosmické lodi? Tak to ses mohl zmínit … že když ti to nevyšlo se Saljutem tak, že to zkoušíš se Sojuzem.
Víš taková “debata” je poněkud otravná … takže… sbohem.
To je Váš problém. Pokud redakční systém je nepřehledný, lze to pořešit datem/časem příspěvku, na který reaguji.
Debata je o možnostech řízení. V tomto konkrétním případě se jednalo o komplex propojených lodí.
Pátrám po faktech, jestli nejsou, ptejte se. Jestli nejsou, ptám se já. A občas vztekám.
Je autonomní naprogramovaný režim. A jsou krajní meze, kdy na to musí člověk hrábnout. A je už jedno, kdy k tomu dojde. Kdybych měl servisní manuál k dispozici, tak se do něj podívám.
Tak proto ty UPDATY 😂….
Dost často napíšu věci jen jako “ajťák” nebo “bedna” a pak vidím, že to musím přeložit do lidštiny. Když se musíte hádat kvůli každý kravině, tak začnete řešit to, co je na jakym odkazu a ne, jestli jste napsal to “gró”. Třeba.
Občas to nechcete napsat tak složitě, napíšete to jednoduše a pak si všimnete, že máte ještě lepší odpověď a když lze dát update, tak to, že ho děláte, můžete zmínit a nemusíte. Jinde na webu, na jiném portálu je třeba v podpisu “Naposledy upravil _username_ dne DD/M/YYYY, HH:MM, celkově upraveno X” a když jste na tohle zvyklý, děláte to i jinde, i když vypadáte jako exot, protože si myslíte, že tak je to lepší, aby to bylo vidět.
Pokud je Vám znám seriál na Kosmonautixu o stanici Mir, tak by Vám bylo známo, že mnohokráte právě”ruční” řízení po výpadku či nespolehlivosti automatiky zachránilo situaci. Samozřejmě “ručním” řízením nejsou myšleny “bowdeny” apod., ale dálkové ovládání ventilů apod.
Samozřejmě je dnes automatika někde jinde než v 90. letech, ale i tak není vyloučeno její selhání (třeba jen SW)- viz např. havárie Boeingů, Starlineru apod.
Ale tohle dálkové ovládání je další nezávislý okruh a nezávislé na centrální řízení a počítači, to už je jedno jak, mechanicky, odolně proti chladu a třeba kondenzaci par.
Takže potvrzuje moje slova? Že by?
Vsem, ktery tvrdi, ze manualni ovladani trysek je prezitek, doporucuji svou hlavu omlatit o testovaci let Starlineru. Tezko se vsak muzete domluvit, kdyz kazdy mele o jinem typu manualu, od bowdenu az po dotykac. Takovy brutalne primy manual, treba z bagru, kde packou primo ovladate soupatko ventilu bych v kosmonautice nehledal.