Družice Starlink negativně ovlivňují snímky Hubbleova teleskopu, a to nejhorší teprve přijde
Projekt Starlink už od začátku budí vášně a znepokojena je zejména komunita astronomů. Až do nedávna se hovořilo hlavně o vlivu na pozemskou astronomii, ale výsledky nové studie ukazují, že družice Starlink dokáží potrápit i astronomická pozorování v kosmu. Až 5 procent snímků z Hubbleova teleskopu (HST) je totiž narušeno stopami po družicích Starlink.
Jednoznačně tedy stoupá vliv družic na naše zkoumání vesmíru. Zejména pak právě těch z konstelace Starlink společnosti SpaceX, které v současnosti tvoří nejpočetnější skupinu družic ve vesmíru a jejich počet každým startem roste. Čas také ukázal, že obavy astronomů z podobných megakonstelací byly zcela oprávněné. Pozitivní je, že SpaceX není hlas této komunity lhostejný, stejně jako zhoršená situace ohledně pozorování kosmu. Proto hned od začátku obě skupiny úzce spolupracují a snaží se hledat společná řešení. SpaceX se snaží družice neustále vylepšovat tak, aby jejich dopad na pozorování byl co nejmenší. Nicméně úplně tomu zabránit nepůjde.
Proto je velkou výhodou teleskopu Jamese Webba, že se nachází daleko od Země. Naopak právě Hubble již klesl na své dráze natolik, že jeho snímky ovlivňují družice Starlink, které jsou výš. Hubble je v současnosti asi 538 km vysoko, zatímco družice SpaceX obíhají ve výšce 525–570 km. Řešením by bylo teleskop přesunout zase o něco výš, jenže to zvládaly pouze raketoplány, které již nelétají. NASA ovšem zkoumá možnost využití Crew Dragonu nebo jiné stávající infrastruktury k posunu Hubbleova teleskopu na vyšší orbitální dráhu.
Sandor Kruk, vědecký pracovník Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku vydal studii, která se zabývá vlivem družic Starlink na pozorování Hubbleova teleskopu. S pomocí dobrovolníků na vědeckém projektu Hubble Asteroid Hunter prozkoumali bedlivě archiv snímků z Hubbleova vesmírného dalekohledu pořízených v letech 2002 až 2021. Zjistili, že jen u zlomku z 2,7 % jednotlivých snímků s typickým expozičním časem 11,2 minut prochází snímkem družice a že se stopy na snímcích s časem zvyšují. To je logický důsledek narůstajícího počtu startů do kosmu, v tomto případě na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO). Právě tato dráha je také nejčastějším cílem raket Falcon 9 společnosti SpaceX. Ze studie jasně vyplývá, že umělé družice mohou ovlivnit pozorování vesmírných dalekohledů na nízké oběžné dráze.
Bylo to vůbec poprvé, kdy bylo provedeno kvantitativní posouzení toho, jak často se družice objevují na snímcích HST. Vědci použili algoritmus umělé inteligence k analýze více než 100 000 jednotlivých snímků. Algoritmus byl trénován tak, aby detekoval snímky poškozené satelitními čarami a ignoroval podobné stopy způsobené přírodními jevy, jako jsou asteroidy, gravitační čočky a kosmické záření.
Studie ukázala, že se počet stop liší také u jednotlivých přístrojů teleskopu. Proč? Každá kamera teleskopu má jinou velikost zorného pole. Hubble nepořizuje rychlé snímky. Jeho přístroj (FGS) mu umožňuje pořizovat přesné časové expozice, což je nutnost pro pozorování slabých a vzdálených objektů ve vesmíru. Běžně pořizuje skládané kompozitní snímky, které vyžadují přibližně 35minutovou expozici. Na legendární snímek Hubble Extreme Deep Field ovšem potřeboval expozici trvající 22 dní! Delší pozorování násobí šanci na zachycení stopy po družici.
Celkem 3,7 % všech snímků z Hubbleova dalekohledu pořízených v letech 2009 až 2020 bylo poškozeno vinou družic. V roce 2021 toto číslo vzrostlo už na 5,9 %. V té době bylo na oběžné dráze 1 562 satelitů Starlink a 320 družic OneWeb. Tým pak vypočítal pravděpodobnost výskytu stopy na snímcích s expozicí okolo 11,2 minut a zjistil, že od roku 2009 šance vzrostla o 59 %, resp. 71 %. Vědci našli 144 snímků z HST obsahujících několik satelitních stop. 133 z nich obsahovalo dvě stopy, deset obsahovalo tři a jedna obsahovala čtyři stopy po družicích.
Čísla se možná zdají malá, ale uvažme, že jde o pouhý jeden teleskop. Navíc studie byla provedena do roku 2021, takže čísla ještě rapidně porostou ruku v ruce s neustále se zvyšujícím počtem startů s družicemi velkých konstelací určených pro nízkou oběžnou dráhu. Od roku 2009 došlo k výraznému nárůstu satelitů na orbitě a tento trend bude pokračovat. V období 2005–2021 došlo ke 40% nárůstu počtu umělých družic, což odpovídá pozorovanému nárůstu podílu družic na snímcích HST (zhruba 50% nárůst). A velkou měrou se na tom podílí právě konstelace Starlink. Většina snímků z HST však prozatím zůstává použitelná.
Ovšem budoucnost má přinést další, početnější konstelace. Čína plánuje vlastní a také Evropa se chce zaměřit na družicové konstelace. Plány Ruska nyní nelze předvídat, ale před válkou též mělo plány na vybudování satelitních sítí. Ke cti SpaceX ale budiž přičteno, že se snaží družice vylepšovat tak, aby byl dopad nižší. Například tzv. DarkSat byl pokusem učinit satelity méně rušivými tím, že je nabarví speciální černou barvou. DarkSat je skutečně méně jasný, ale solární panely natřít nelze, což je značně omezující, protože solární panel je nejvýraznějším prvkem celé družice. Tmavá barva navíc způsobila zahřívání satelitů, což mělo mimo jiné za následek nárůst viditelnosti v infračerveném spektru, a tak se od této metody upustilo. Další zkoušenou metodou byl tzv. VisorSat. Což jsou clony, které zabraňují odrazivosti částí družice. Psali jsme o tom například v tomto článku. Nedávno zavedená druhá generace družic Starlink pak obsahuje další způsoby řešení tohoto problému.
Pomáhá také software pro korekci obrazu. Ten může maskovat pruhy a stopy, ale pruhy, které jsou široké více než několik pixelů, mohou být problémem. Přílišné maskování má za následek degradaci snímku a jeho vědecká hodnota klesá. Pozemská astronomie se tak postupně mění a bude se muset vypořádat s novými výzvami. Astronomové se snaží zabránit zhoršení situace. Mezinárodní společenství požádalo OSN o pomoc při ustavení expertní skupiny na tuto problematiku.
Vraťme se ale k Hubbleovu teleskopu. Pozorovací časy na HST jsou velmi cenným artiklem, a to je další rozměr problému. Dodatečný čas na restaurování a náklady na astronomický výzkum jen narostou. Kratší expozice mohou zmírnit některé problémy, ale budeme muset počítat s časovou ztrátou dalekohledu kvůli nepoužitelným snímkům vlivem družic. Další problém není vidět ve viditelném světle. Všechny družice, včetně těch z konstelace Starlink produkují rostoucí šum pozadí v radioastronomii. Zde však černá barva ani clony nepomohou.
Astronomka Samantha Lawlerová z univerzity v Regině se touto problematikou dlouhodobě zabývá. V jednom z článků upozorňuje, že brzy bude každý patnáctý světelný bod na noční obloze družicí. „Pro výzkumnou astronomii to bude zničující a zcela to změní noční oblohu na celém světě,“ dodává. Lawlerová a její kolegové vytvořily vizualizaci noční oblohy včetně oběžných drah 65 000 navrhovaných družic Starlink, OneWeb, Kuiper a Starnet/GW a zde je výsledek.
Díváme se na simulace celé oblohy s budoucími megakonstelacemi, které zahrnují 65 000 družic na jejich plánovaných oběžných drahách, z pohledu z 50. stupně severní šířky (jižní Kanada, střední Evropa, včetně ČR) o letním slunovratu. Jedná se o stovky družic, které jsou dostatečně jasné, aby byly viditelné pouhým okem, a které jsou viditelné po celou noc, a tisíce družic, které jsou po celou noc osvětleny Sluncem, což by mohlo významně ovlivnit astronomický výzkum. Noční obloha by vypadala zcela jinak než nyní z tmavých míst.
Tato vizualizace ukazuje 65 000 satelitů, ale brzy jich může být mnohem více! Návrhy různých satelitních společností ukazují, že v roce 2030 by mohlo být na LEO až 100 000 umělých družic. Výzkumný článek obsahuje podrobnou tabulku s těmito čísly a zároveň upozorňuje, že tato čísla jsou velmi nejistá, protože každý projekt je pravidelně přezkoumáván různými vládními agenturami a vychází z činnosti soukromých společností, která se může měnit.
Takový počet neovlivní jen astronomická pozorování, ale zcela změní náš pohled na noční oblohu, jak ji známe. Přitom bude úplně jedno, z jakého místa na Zemi si vyberete pozorovat oblohu. Velmi brzy se tak může stát, že obloha, která měla vliv na samotný vývoj a kulturní rozvoj lidstva, přestane existovat tak, jak ji známe od nepaměti. Bude strašně těžké zde najít nějaký rozumný konsenzus. Zatím to vypadá, že pokrok vede a hvězdy potemňují.
Ovlivněny budou všechny velké astronomické observatoře, včetně připravovaného největšího dalekohledu na světě Vera Rubin Observatory (VRO), jehož provoz by měl být spuštěn v roce 2024. Do té doby už ovšem budou na obloze tisíce družic, a to může být problém. Observatoř totiž bude provádět mimořádně rozsáhlý průzkum noční oblohy nazvaný Legacy Survey of Space and Time, při kterém bude každých několik nocí snímat celou noční oblohu pomocí 8,4metrového primárního zrcadla. Jedním z úkolů observatoře bude vyhledávat přechodné jevy, jako jsou například planetky. A doposud není jisté, jaký vliv bude mít rychle rostoucí počet družic na její provoz. Družice mohou výrazně snížit naši schopnost odhalit potenciálně nebezpečné planetky a nejhorším scénářem by pak byla srážka s takovým tělesem, které jsme nebyli schopni kvůli tomu odhalit včas.
Noční obloha je kulturním dědictvím a možná o ni kvůli celosvětovému pokrytí Internetem přijdeme. Je na čase se skutečně ptát, zda daň za připojení nebude příliš vysoká. Obávám se, že pokud si zničíme oblohu, tak už to nepůjde vzít zpět. Obzvláště když se nabízejí i jiná řešení, jako jsou například výškové balóny neboli tzv. pseudo družice HAPS. Budeme se muset rozhodnout, zda je pro nás permanentní připojení a lepší přístup na Internet cennější než přínos astronomie a dědictví, které hvězdy ukrývají. Internet je jednoznačně užitečný, ale krom toho je také pustinou a rájem pornografie, neužitečných Tik-Tok videí, hazardních her, stupidní zábavy, viktimizace a nekonečných podvodů. Noční obloze vděčíme jako lidstvo za mnohé. Podle oblohy se řídilo pradávné zemědělství, roční cykly, kalendáře a náboženství. To noční obloha a sny o cestování mezi hvězdami nás inspirovaly k letům do kosmu. A kdo rozhodne o tom, co je důležitější?
Za další jasné noci vyjděte ven a pohlédněte na noční divadlo. Nejlépe daleko od světel měst. Dokud to jde. Zapamatujte si ten pohled, protože bez velkých změn v plánech korporací, které chtějí spustit další megakonstelace, se pohled na hvězdy možná brzy dramaticky změní.
Zdroje: Nature, Space, New York Times, Universe Today, Business Insider, Universe Magazine
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
To že nové satelity Starlinku nejsou viditelné pouhým okem se tady už několikrát probíralo a dokonce na toto téma tedy bylo už několik článků.
Hubble stačí strochu popostrčit na vyšší orbitu, což mimochodem NASA ve spolupráci se SpaceX stejně plánuje.
Já opravdu nevidím nikde zásadní problém.
Otázka je, co je pro lidstvo prospěšnější. jestli síť Starlink, nebo pozorování hvězd. Zase se dostáváme do situace, kdy je většina nucena ustupovat menšině. Kam nás až taktika dovedla, vidíme dnes na upadající civilizaci. Měli bychom začít uvažovat racionálně a ne se nechat neustále globálně oblbovat problémy, které lidstvo ve skutečnosti řešit vůbec nemusí.
Tohle je “problém” pro pár tisíc lidí, nadšenců, kteří tráví čas na opuštěných, liduprázdných místech. Nechci se mýlit, ale většina obyvatel této planety oblohu posetou hvězdami nevidí. Dobře, pár nejjasnějších hvězd ano, ale světelný smog už nás připravil nejen o drtivou většinu hvězd, ale i o tmu. Proč řešíme, že se z několika procent souše zhoršil o několik procet “výhled” na hvězdy a ignorujeme fakt, že z drtivé většiny obydlených oblastí vidíme za jasné noci naoranžovělou oblohu s pár hvězdami?
Dokáže někdo racionálně vysvětlit, proč není možné družici ze snímku vymazat? Je mi jasné, že z finálního záběru nemá smysl družici mazat, to by byl velký zásah.
Jenže pokud mám expozici několik dní, tak jeden přelet starlinku bude řádově minuty. A to během přeletu pokaždé na jiném místě “jednotlivého” snímku. Tedy procento odstraněných dat bude velmi nízké.
Samozřejmě, že je možné je vymazat, to dokážu i ve Photoshopu. Ale je třeba si uvědomit, že to nejsou snímky dělané pro krásu, ale pro vědu. Každý zásah do toho snímku zapříčiní ztrátu dat a zkreslení výsledků prakticky všeho co se na takovém snímku dá měřit. To je jako kdyby genetikovi někdo vystříhal kusy DNA a hádej co tam asi mohlo být.
To samozřejmě chápu, ale procentuální ztráta dat je velmi malá. Například pokud mám sledovací okno 2 dny. A přeletí to starlink během 20 minut, tak při odmazaní těch snímků přijdu pouze o 0.7% dat. A to uvažuji zahození všech snímku s družicí a ne vyříznutí části snímku. Což by bylo ještě menší procento dat.
Tedy to co mě zajímá – jaká je přijatelná ztráta dat pro běžné pozorování. Tudíž by se dalo lépe posoudit jak moc je to velký problém, rozhodně lepší než vyjádření ,, vadí nám to,, nebo viz. Studie v článku řeší kolik pozorování je narušeno přeletem starlinku, ale mnohem vypovídající by bylo, kdyby zveřejnili kolik procent všech snímku museli zahodit protože nešly použít pro vědu.
Problem je v tom, jak funguje CCD snimac, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Charge-coupled_device#Blooming . Kdyz se ten CCD sensor osvetluje, tak vstupujici fotony zvysuji naboj v kazdem binu (u cerno-bilych CCD sensoru je bin ~= pixel , protoze naboj ~= jas pixelu , t.j. maly naboj ~= tmavy az cerny pixel, vyssi naboj ~= jasnejsi bily pixel ; barevne sensory fungujou podobne, viz bayerovska maska na wiki) .
Sensory v astronomii se to delaji tak, ze tam jsou realne dve poloviny toho CCD. Jedna polovina je permanentne osvetlena, druha je permanentne zakryta. Kdyz se z toho CCD sensoru vytahuji data, tak se presunou naboje z te osvetlene poloviny do te zakryte, osvetlena polovina se “vyresetuje” na nulove naboje ve vsech binech a — ted kdyz uz se naboje v zakryte polovine nemuzou menit, protoze je zakryta a nedopadaji na ni fotony ktere by ty naboje v binech menily, je mozne ty naboje vycist. Cteni se dela pomoci ADC, bin po binu, radek po radku . Chova se to jako posuvny registr, ADC je proste pripojene na radek N bin 0, a v radku se posovaji naboje mezi binama. Jakmile ADC precte hodnotu z bin 0, provede se posun celeho radku, naboj z bin 0 se nahrani nabojem z bin 1 (bin 2 se presune do bin 1, bin 3 do bin 2 atd., proste posun o 1, posledni bin ma pak nulovy naboj).
To ADC ma nejake rozliseni, nebot sampluje naboj diskretne, a taky nejake limity ve kterych je schopne operovat, od minimalniho do maximalniho naboje.
Z toho plynou dva problemy:
Řešite nesmrtelnost brouka neboli historického dalekohledu hubble. Řešení je, Blue origin s kuiper jej asi nahoru nepošoupne. Na Zemi je to ještě jinak, ale to by jste měl vědět.
Neni mi uplne jasne, co se vasim preziravym komentarem snazite sdelit.
Zadna nova sensorova technologie, ktera by byla nejak magicky odolna proti presaturovani velmi jasnym objektem pokud vim neexistuje. Toto neni problem Hubble, ale vlastnost technologie.
Nevím jak Hubble ale každý moderní snímač má digitální závěrku.
Moderní senzory dokážou přestat snímat per subpixel. Proč by měl být problém uzavřít snímání pro senzorovou buňku v případě průletu satelitu?
Staré satelity to možná neumí, ale Hubble stačí šoupnout na vyšší orbitu pomocí Starshipu tak jak se to plánuje. A moderní satelity stejně můžou vynést na vyšší orbitu, protože všechny ty megakonstalace budou u Země.
Problém je světelnost objektu , takže klidně se z fotky ztratí to co má být vidět…
Vymazat můžete úplně vše co budete chtít, ale potom nemá smysl vůbec něco snímat, protože potřebujete získat data a ty nezískáte. Pokud máte expozici několik dnů, pak vám ji přelet zcela vymaže a můžete začít znova. Pokud toto nechápete, tak laicky pokud čekáte několik dní na pár fotonů a pak vám tam Starlink šoupne pár miliard fotonů, tak máte smůlu a nemáte nic.
Myslim si ze Alesova otazka skor znela, preco ked mam pozorovaci cas 1h na jednu galaxiu a snimam povedzme 10s expozicie, cize budem mat 360 snimok, z ktorych mozno dve vyhodim kvoli tomu ze mi tam akurat v tom malom priestore preletela druzica, tak tieto konkretne vymazem a z ostatnych zostavim finalnu kvalitnu snimku, pripadne ked viem vypocitat ze mi tam preleti osem satelitov a pokazia mi 10% celkovych snimkov, tak pozorovaci cas natiahnem o 10%. Ked robim timelaps zapadu slnka, a v jednej snimke mi cez obraz preleti cmeliak a zatieni celu obrazovku tak tiez celu timelaps nezahodim ale dokazem jednotlive pokazene snimky vyhodit. Chapem astronomov, je to desive vidiet tie obrazky ale myslim ze su trocha nafuknute
Asi to nechápete, oni nedělají 360 snímků za deset minut, oni dělají např. jeden snímek za x hodin či dnů, takže pokud jim tam něco přeletí, tak to mohou zahodit a začít znova. Jediné řešení je vyšší orbita.
Bavíme se o hubble?
Souhlas, Modernizace, zvýšení orbity a zařadit mezi technické památky lidstva… 😉
Hubble nesmí spadnout.
Stačí kouknout na wiki HST.
První Oberthův návrh na teleskop rok 1923.
Je to splněný sen vědců.
Letos 100 let…
Mainstream by mohl o tom udělat super historický dokument.
Reálně už nefotime na film abychom to mohli nazvat ,,jedním snímkem,,. Nýbrž ta x dnů trvající expozice je složena z jednotlivých snímků každých x minut, vteřin nebo netuším přesně v jaké frekvenci.
Mám dojem, že jediný kdo pochopil můj dotaz z diskutujících je Robert.
Vypadlo mi tam jedno slovo, tak to raději napíšu celé znova. HST umí jednotlivé expozice dlouhé i přes 30 minut. Ultra Deep Field se dělaly expozice 20 minut a bylo jich např. 288. Jde o to, že u 20 minutové expozice je už opravu velká pravděpodobnost, že to nedopadne dobře.
Myslím, že v tom posledním odstavci je odpověď. “…pohlédněte na noční divadlo. Nejlépe daleko od světel měst.” Stále rostoucí většina lidstva ale žije ve městech a pořádnou noční oblohu v podstatě nikdy neuvidí. Je jim to jedno. Takže se pošle pár dalekohledů trochu dál a hotovo.
Jenže takhle to nefunguje.
Hubble a JWST jsou špička ledovce. Nikdy se nepodaří vesmírnými dalekohledy nahradit ty statisíce fungujících pozemních teleskopů.
Adaptivní korekce obrazu o mnoho řádů snížily rozdíl mezi pozorováním přes atmosféru a pozorováním z vesmíru.
JWST (nebo chystaný WFIRST) je infračervený proto, že astronomové (v blažené naivitě že nikdo nezaprasí oblohu bambilionem družic) plánovali téměř veškeré optické pozorování provádět tady dole ze Země.
Do vesmíru se měly posílat jen speciální dalekohledy, kde atmosféra blokuje konkrétní vlnové délky (UV, Infra, RTG).
Takže NE, nic nebude hotovo. To by Musk (jménem dalších megakonstelací) musel vyhradit polovinu kapacity startů Starship pro vynášení teleskopů – jako odškodnění astronomům.
Pane Zvoník, z článku mi přijde, že by jste nejraději všechny současné i budoucí družice poslal šmahem k zemi, abychom měli nebe čisté jak před sto lety a mohli si ho zapsat do dědictví UNESCO. Sice bychom tak přišli o spoustu výhod moderní doby, ale co už, za to krásné, hvězdné a ničím nerušené nebe by zcela jistě stálo…
Jestli při pohledu na oblohu uvidím o 10, 50 nebo 200 teček víc, to mě nikterak nevadí. Aspoň bude to nebe veselejší a bude více na co koukat při pozorování oblohy. Dneska už nepoužíváme sextant na navigaci, ani většinově neuctíváme panďuláky nakreslené ze souhvězdí. Prostě hvězdy pro pozemský život dost znatelně ztratily na významu.
Je mi jasné, že pro astronomy je to trochu oříšek a jejich fotky můžou být zasaženy. Ale jsem přesvědčený, že je to technikálie, a že je řešitelná algoritmicky a změnou metodiky focení. Tedy že výsledné dopady půjde dobře minimalizovat.
Nakonec za sebe jednoznačně říkám, že budu mít ve vesmíru raději družice od SpaceX, než jiné z číny, od Googlu nebo OneWebu či dalších. A to primárně proto, že SpaceX jako jediná firma se reálně opravdu snaží dopad své činnosti minimalizovat. Taky se na vědce mohli vykašlat jako všichni ostatní a nikdo by nemohl říct ani popel.
Tady nesouhlasím hned v několika bodech. Za prvé. Nejsem nepřítelem ani pokroku, ani družic. Za druhé. Není pravda, že je SpaceX jediná firma, která se dopady snaží minimalizovat. Navíc je to velmi žádoucí, protože v současnosti na oběžné dráze Země nemá nikdo tolik družic, jako právě SpaceX. Až dojde k hromadným srážkám (a to je naprosto regulérní obava) může být na dlouhé roky LEO nepoužitelné. Nejen pro Astronomii, ale pro všechny ty výdobytky o kterých tu píšete. Uvědomuji si i možná rizika a řekl bych, že taková to změna vyžaduje důkladně promyslet, protože třeba za 10-15 let na to může být už pozdě.
Nechápete!
Jde o procento poškozených snímků. Jeden snímek ze sta je přijatelné obětovat (to nemusí udělat družice, ale třeba i meteor, nebo částice záření). Obětovat 90 snímků ze 100 je zvrácený nesmysl.
Megakonstelace hrozí tím, že poškodí 99% astronomického pozorování.
A ještě hrozí při srážce vytvořit Kessler syndrom.
LEO družice pro “hloupý” internet je SLEPÁ ULIČKA !
Zákony se vyvíjejí tak, že jestli budou stabilně vydělávat (a to budou, jinak by to nedělali), tak budou časem platit i za eliminaci škod, které způsobí. Nakonec budou všichni spokojeni, protože astronomům zaplatí tak velký dalekohled, že bude muset být až u Neptuna aby nedošlo k jeho rušení mým nočním chrápáním.
Tady nejde přeci jen o astronomii. Četl jste ten článek? Penězi se opravdu nevykoupí všechny problémy světa.
No jo, díky Baťovým botám zkrachovali ševci, Formani krachovali s nástupem železnice a aut a pozemské dalekohledy budou mít +1% snímků poznamenané družicemi.
Za to třeba bude radiový teleskop na Měsíci a další v kosmickém prostoru.
Horší je dle mne globální zaplnění frekvenčních rádiových pásem a orbitálních slupek.
Více konstelací, více slupek.
Za Frekvenci signálu operátoři na Zemi platí, ať TV, rádio, gsm.
Tady nejde přeci jen astronomii a technikálie. Problém je daleko širší. Základ je, že hvězdnou oblohu jako takovou lze vnímat jako kulturní dědictví. Nedá se to vyčíslit ani materializovat. Článek pokládá otázku zda cena za internetové připojení nebude vysoká. A cenou nemám na mysli finance. Navíc už tyto věci umíme nahrazovat právě třeba pseudodružicemi HAPS. Zmínka je i v článku.
Starlink není jen o internetu. Bude to univerzální platforma pro průzkum Země, možná i celooblohový dalekohled zjisťující přílet smetí. Starshield je hlavně pro armádu a tu pohled na oblohu nezajímá.
Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak vše, co můžeme dělat.
Další konstelace jsou minoritní.
Hodně mi osvětlil blog
https://caseyhandmer.wordpress.com/
HAPS pseudodružice jsem okouknul jen zběžně, ale jen odhadem vzhledem k výšce a tedy i oblasti pokrytí by jich musely být nepředstavitelné kvanta aby dosáhly pokrytí celého zemského povrchu. Nemluvě o tom, že udržet je na pozicích v těchto výškách a za všech povětrnostních podmínek by musel být neřešitelný problém. O finanční stránce věci ani nemluvě. Vyrobit a vyvinout vzducholoď či letoun schopný zůstat na pozici roky, aby se na něm vzhledem k množství potřebných pohyblivých součástek nic zásadně nepokazilo, by bylo podle mě technicky a finančně naprosto nerentabilní.
Opak je pravdou. Například solární letoun Zephyr je už dnes za mnohem menší náklady schopen na stanovené pozici vydržet měsíc. Jeden letoun dokáže signálem pokrýt oblast 7500 km čtverečních. A nahradit tak až 250 pozemních vysílačů. Bavíme se o jednom letadle! Pokrytí jedné družice Starlink bude podle mě menší. Navíc jde nám hlavně o pokrytí oblastí, kde je internet nedostupný. Další výhodou je údržba a modernizace. Družici na LEO opravit nelze. Letadlo jednoduše přistane. Lze namontovat, co je třeba provést údržbu a poslat znovu do stratosféry. Finančně mnohem méně náročné než stavba a vynášení družic.
No, zjevně je někde chyba. Nebe plné družic a letadélko nikde. Nepopíráte tak trochu realitu?
Je to technologie v plenkách. Trh ukáže zda bude zájem. Přidejte si k tomu balóny a stratostaty a zjistíte, že je to běžně využívané. Viz nedávný balón nad USA. Uvedl jsem to jako zajímavou alternativu, abych ukázal, že jsou tu i jiná řešení. Proč bych měl tedy popírat nějakou realitu?
Pane Zvoník, Viz níže. Jak by jste si představoval globální řešení pomocí vašeho návrhu?
Komplet přenos dat.
Mne to zajímá.
Vynechme kapacitní přenos dat z ISS a starshield. Ten by šel postaru.
Proč do tohoto řešení nejde jeff bezos? Operátoři GSM?
Jak to pomůže pozemským dalekohledům a lidem ve výhledu na romantickou oblohu?
Prosím nemínusujte.
Jsme na technickém webu.
Diskuse spadla nešťastně do osobní roviny. Já nikde nic nenavrhuji a už vůbec ne v globálním měřítku. Zopakuji již napsané. Uvedl jsem to jako zajímavou alternativu, abych ukázal, že jsou tu i jiná řešení.
Nejsem si úplně jistý, co vlastně rozporujete? Existenci HAPS? Jejich funkčnost? Uvádím zde pouze fakta. Pokud chcete podpořím to odkazy. Článek je též postaven na relevantních datech.
Vrátím se k letounu Zephyr od Airbusu. Jde o novou platformu? Ano. V roce 2022 se podařilo letoun udržet 64 dní ve vzduchu. A teprve v roce 2023 vstoupila platforma na trh. Není na trhu ani 3 měsíce! Ambice určitě nejsou globální pokrytí internetem ani telefonním signálem apod. Skvěle se však hodí do oblastí zasažených třeba živelnou katastrofou a nebo do oblastí kde není žádné nebo velmi špatné pokrytí. Je to vhodná alternativa megakonstelacím a bylo by rozhodně zajímavé podobné koncepty dál rozvíjet. Mají mnoho nesporných výhod, ale i množství nevýhod. To mají ale i družice.
Podobně jsou využívány dnes dálkové drony pro potřeby armád. Známe třeba Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk. Doporučuji si také něco nastudovat o projektu Facebook Aquila drone nebo AlphaLink. https://www.youtube.com/watch?v=cznOaK97WC8Dále v roce 2017 balóny poskytly nouzové LTE pokrytí Portoriku po hurikánu Maria. V roce 2020 si balón Loon (HBAL703) připsal rekordní let. Ve vzduchu strávil 312 dní. Odstartoval z Portorika v květnu 2019 a přistál v Baja v Mexiku v březnu 2020. Balóny poskytovaly úspěšně služby taky v Keni do roku 2021.
Mimo to, je tu vojenské a zpravodajské využití. Viz nedávné sestřelení špionážního stratosférického balonů z Číny.
Podobných projektu využití HAPS je celá řada. Třeba Stratobus.
Takže družice lze dnes v mnoha případech nahrazovat podobnými platformami, tak proč toho nevyužít?
To není o osobní rovině.
Chci se dozvědět nové věci a nepřipadá mi HAPS jako blbost.
Proto se ptám.
Jen mne zajímají detaily o proveditelnosti. Byznyscase apod.
Každé řešení má pro a proti.
Nemusíte odpovídat.
Co vím já, rád se podělím.
Jak jsem psal Michalu Václavíkovi na kosmo: Nikdo neví všechno a každý jsme ve své bublině.
To, že se do vás pouští jiní kvůli nadpisu a vy jste jej ani nepsal neni má věc.
Kazdopádně díky za článek.
Problém je v tom, že by těch letadélek bylo potřeba pro pokrytí celé zeměkoule asi 100000 kusů plus ty co by se musely servisovat, dotankovat atp. Tedy poměrně nereálné pro nejbližší roky. Navíc to pokrytí 7500km čtverečních je opravu mnohem menší oproti Starlinku.
A kde by byla základová stanice, v jaké vzdálenosti a hustotě pokrytí?
Kupříkladu uprostřed tichého oceánu?
Starlink používá předně americká administrativa, letadla, lodě
a nebo ISS.
Starlink je globální síť s dosahem v blízkém okolí Země.
Pokud ovšem tedy zůstanu u globálního pokrytí, tedy i moří pro lodě a kdejakou usedlost v lesích a pustinách, tak bych musel mít v ideálním případě 68.008 těchto letadel (7500km2 sice vypadá jako hodně, ale plocha zeměkoule je 510 mil. km2) a to za předpokladu, že by se navzájem nepřekrývaly. Tím se ovšem dostanu do ekonomického hororu a v konečném efektu pokryji jen místa, kde to bude dávat ekonomický smysl a jsem vlastně zpět u klasického pozemního pokrytí. Neboli veškeré oblasti s nižší hustotou obyvatelstva zůstanou nepokryté.
Poskytovat internet z balónů zkoušel Google v rámci Project Loon, ale nakonec to taky vzdali.
Petře dle wiki hodně smutný příběh dle wiki.
Balony padaly po celém světě.
To je další hloupost, řekl bych hloupost roku. A co radiové zdroje? To kvůli tomu vypneme všechnu radiovou komunikaci? A co když vám to dědictví zničí nějaká kosmická událost? Víte že se i hvězdy pohybují a za pár let souhvězdí budou jinde a jiné? Víte že ty družice s těma hvězdama nic neudělají.
Zakažme letadla – hyzdí to oblohu těma čárama
zakažme větrníky, chladící věže elektráren,… hyzdí to horizont
silnice zabijí zvířátka tak to by se taky mělo rovnou zakázat
atd.
Bez peněz se ani nenajíte pane Zvoník. Jde o to, že píšete debilní nadpisy.
Bez urážky, ale vůbec tomu nerozumíte!
Pozemních teleskopů jsou stovky tisíc. A všechny dělají vědecká pozorování.
Jejich náhrada vesmírnými teleskopy by trvala 100 let. A nezaplatil by to ani miliardář Musk. Tolik peněz ani on sám nemá..
Zdravim,
Mohl bych redakci poprosit, aby nepouzivala podobne titulky k clankum jako ma tento ” a to nejhorší teprve přijde”?
Vas WEB podle me nepatri do bulvarni skvary a pri shlednuti podobneho titulku se mi otevira kudla v kapse a hodne se rozmyslim jestli na clanek vubec kliknu a prectu si ho.
Dekuji
Souhlasím a dodávám, že to mimochodem není pravda. Protože nové věci, tedy “to co přijde”, jsou vždy lepší nežli to co je, jinak by “to co přijde” nemělo smysl aby přicházelo.
Přeju pěknou středu.
Pokud to není ironie, tak toto je jedna z největších blbostí, kterou jsem za poslední dny četl. V historii najdete nepřeberné množství případů, kdy nové neznamenalo automaticky lepší. To je strašně, ale opravdu strašně špatný názor. Víc se k tomu vyjadřovat nebudu.
Kdyby jen to, nechci zde psát něco, co by způsobilo divokou diskuzi a tak záměrně použiju klasický příklad souboje formátů vida, kdy nakonec nevyhrál ten nejlepší, ale vyhrál formát VHS, která pak postupně částečně eliminoval vlastní problémy.
Pane Zvoníku. Stačí abyste si vzal k srdci, že vaše názory jsou strašně debilní a váš nadpis je jeden z nejdebilnějších, který jsem kdy četl.
Heleďte, nadávky a vulgarity tady netolerujeme! Tohle je vaše první a poslední varování, po kterém bude následovat zákaz přispívání do diskuze.
A pro vaši informaci, nadpis jsem psal já, nikoli Karel, tak pokud chcete ten ban dostat hned, můžete zkusit za debila označit ještě mě.
Je to Váš názor a neberu Vám ho. Nemusíte to číst. Přeji pěkný den.
Díky za názor, ale vaše reakce mi přijde poněkud přehnaná. Chápu, že lidi, co běžně čtou senzacechtivá masmédia a bulvár jsou asi dost hákliví, ale zrovna v tomhle případě upřímně nevidím ten hrozný problém. Účelem bylo už v nadpisu naznačit, že problém ovlivňování snímků se bude v budoucnu ještě zhoršovat. A to je i jasně vysvětleno v článku. Účelem nadpisu, který jsem mimochodem psal já, nikoli Karel, je nalákat čtenáře, a pokud nadpis není lživý, klamavý nebo zavádějící, tak v tom problém nevidím. Takže ty náznaky, že se kvůli tomu náš web blíží bulvárním škvárům, mi nepřijdou zrovna fér.
No poviem to úplne jednoducho. Ak to bude generovať zisk na nejakú astronómiu budú kašľať. Dobre USA plus EÚ by možno zaviedli nejaké povinnosti a obmedzenia ale Čína alebo India bude mať úplne na párku. Rusko ani nemá zmysel menovať bez peňazí veľa vody nenamutia. Proste to bude ďalšia daň za pokrok. Ľudstvo už veľa krát dokázalo že kôli pohodliu vie obetovať veľmi veľa. Proste sa bude musieť pozorovanie preniesť do vesmíru. A asi to bude práve SpaceX ktorá to umožní. Ak starships uspeje dostať do vesmíru dostatočne veľké zrkadlo za rozumné peniaze nebude problém. Samozrejme stále to bude drahšie než pozemný teleskop lenže tie budú časom úplne nepoužiteľné.
Ahoj,
Zisk ze Starlinku umožní levné lety do vesmíru pomocí SHS a vypuštění dalekohledů, o kterých astronomové zatím jen snili. Bez vlivů atmosféry. JWST je jen první vlaštovka a byl kvůli skladnosti extrémně drahý.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_proposed_space_observatories
Hubble je dědeček s brýlema, který má ale stále své místo. Proto jej chtějí zvednout.
Ahoj, Kolik družic starlink létá nad hubble? Bude hubble orbita zvýšena?
Přesné číslo nevím, ale jsou to všechny, které mají dráhu vyšší než 538 km. Teleskop sám si oběžnou dráhu změnit nemůže. SpaceX studuje možnost, jak dostat Hubble výš. Nic jisté ovšem není.
Momentálně by mělo být minimálně 3270 družic na dráze vyšší než Hubble: https://www.elonx.cz/stav-konstelace-starlink/
Stačí zvednout hubble na 600- 650 km. Předtím zmodernizovat v rámci mise polaris 2.
A dalších 10 let je vystaráno.
Nechat jej padat do nižších orbitálních slupek znamená vyhýbat se dalekohledu.
Chápu zájem SpaceX a NASA.
Asi to došlo Elonu (i FCC) a proto ty aktivity v rámci Polaris 2.
To, jaké “snížení” budou mít Starlinky V2 mini a V2 oproti V1 a V1.5 teprve uvidíme časem.
Vzhledem k dalšímu počtu 3232 družic Kuiper na orbitu 590-630km, těch 650km vypadá rozumně.
Doufám, že se to s tím Hubblem “někam výš pohne”.
Klasickým hvězdářům se ale Musk nikdy nezavděčí.
Stále ale nechápu, jak se vejdou do omezených frekvenčních pásem všechny konstelace. Nejsem v tom kovaný.
Dokáže to někdo vysvětlit?
Není to moc kacířská myšlenka, pořád se jen ptát? (klasik říká v Bílé paní “drž hubu a plav”)
Aha, Starlink má stálou frekvenci, že? Nedělá třeba frequency hopping? A sousedící družice můžou vysílat na stejné frekvenci, odliší podle síly signálu zdroj? To asi ne?
Nevím, proto jsem se ptal.
Dle Nathana Owense mají konstelace různé frekvence, jak to ale udělají Číňané? Teď psali o kvantové síti…https://spacenews.com/china-is-developing-a-quantum-communications-satellite-network/
https://twitter.com/VirtuallyNathan/status/1636906861520904192?t=j1PH3y5O8He4djlDnWWn-Q&s=19
Jak se může Musk zavděčit hvězdářům ? Myslíte těmi řečmi o snaze snižovat množství odraženého světla ? Už jste zaznamenal, že by se za ty roky diskusí něco změnil ? Obdobný výsledek očekávám i u verze V2. Jen bude větší a bude jasnější
Asi se jim (hvězdářům) nezavděčí i vyzvednutím “Hubblova” teleskopu.
Ona totiž správná otázka na hvězdáře zní: “Co jste dělali od okamžiku, kdy zapípala první umělá družice Země (Sputnik 1 04.10.1957) až do současnosti?” Co dělala “Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, zkráceně IAU)”, která je mezinárodní organizací sdružující profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa. Byla založena v roce 1919, tedy 38 let před Sputnikem.Myslím si, že astronomové včele s IAU to podcenili stejně, jako soudruzi z NDR (z nejmenovaného filmu). IAU to silně podcenila a v době, kdy s tím mohli něco udělat. To, že s tím neudělala nic a osobně nevím, jestli něco dělá v současnosti (kdy už s tím asi už nic neudělá), kromě nářků astronomů a autora článku Karla Zvoníka.