Dragon z mise CRS-10 po vylovení lodí (Foto: SpaceX)
V neděli 19. března kolem 15:45 SEČ přistála kosmická loď Dragon pomocí padáků v Tichém oceánu a zvěstovala tak úspěšný konec mise CRS-10 společnosti SpaceX. Dragon strávil přesně měsíc připojený k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam vynesl 2,5 tuny zásob, experimentů a dalšího nákladu. Ke stanici jej dopravila raketa Falcon 9, která 19. února odstartovala z rampy LC-39A na Mysu Canaveral. Podívejme se na to, čím vším si musel Dragon projít při své vesmírné pouti.
Kosmická loď Dragon se vyrábí v kalifornském Hawthorne, kde se nachází ústředí společnosti SpaceX. Zajímavostí je, že tento konkrétní Dragon je jedním z posledních kusů, jejichž přetlaková kabina byla vyrobena nově. Počínaje misí CRS-13 se totiž začnou používat pouze zrenovované Dragony z dřívějších misí (spousta komponentů bude stále nových, ale přetlakové kabiny jsou tím nejhlavnějším dílem a SpaceX už neplánuje vyrábět další kusy). Firma má kontrakt s NASA na celkem 20 misí v rámci první fáze programu Commercial Ressuply Services (CRS) a doposud jich bylo realizováno 10. SpaceX tedy má ve skladu spoustu použitých Dragonů, které může renovovat a znovu využít. To je samozřejmě levnější než stavět celý nový Dragon, který stojí desítky milionů dolarů. V roce 2020 by pak měla začít druhá fáze programu CRS, při které bude SpaceX pro zásobování ISS používat už nový typ nákladního Dragonu založený na vylepšeném Dragonu 2.
Ale to jsme docela odbočili. Vraťme se k misi CRS-10 a pouti tohoto konkrétního Dragonu. Po výrobě je kosmická loď otestována a následně je přepravena do hangáru na Mys Canaveral, kde je ve spolupráci s NASA naplněna jídlem, vodou, přístroji, experimenty a dalším nákladem. Nejdříve se naloží vše, co je “trvanlivé” a může v Dragonu bez problému ležet klidně několik týdnů nebo i měsíců. Následně je Dragon ve stejném hangáru připojen k raketě Falcon 9 a vyvezen na rampu. Časově citlivý náklad jako třeba živé myši, biologické vzorky, čerstvé potraviny, experimenty vyžadující neustálé chlazení apod. jsou naloženy co nejpozději (klidně i 24 hodin před startem) a nakládání probíhá přímo na rampě pomocí speciálního zařízení (na fotce vlevo). Pro misi CRS-10 byl Dragon naložen celkem 2490 kilogramy nákladu. Kromě zmiňovaných zásob a experimentů stojí za pozornost hlavně zařízení SAGE III pro měření ozonové vrstvy naší planety (více informací o SAGE III najdete v článku na Kosmonautix.cz). Zajímavostí je mimochodem to, že SAGE III byl během letu umístěn v nehermetizované části Dragonu, tzv. trunku, na kterém se zároveň nacházejí solární panely. Většina nákladu se však obvykle nachází v hermetizované části (uvnitř kabiny).
Takže Dragon je naložený a raketa je připravena na rampě. Mise CRS-10 startovala z rampy LC-39A, která se nachází v Kennedyho vesmírném středisku na Mysu Canaveral. Jednalo se o vůbec první start z této rampy od roku 2011, kdy odtud startoval úplně poslední americký raketoplán. Start mířící k ISS proběhl 19. února v 15:39 SEČ. Po zhruba 10 minutách letu se Dragon odpojil, rozložil solární panely a následně už sám absolvoval dvoudenní cestu, při které musel vesmírnou stanici “dohnat”. Při prvním pokusu o přiblížení ke stanici však nastal technický problém, kvůli kterému se manévr musel o den odložit (více informací najdete v článku na Kosmonautix.cz).
Po vyřešení technického problému došlo k úspěšnému zachycení Dragonu robotickou paží Canadarm2, kterou ovládali astronauté uvnitř ISS. K zachycení došlo 23. února v 11:44 našeho času. O 75 minut později byl Dragon úspěšně připojen ke stanici. Zachycení a připojení Dragonu bylo možné sledovat živě na NASA TV a já o tom tehdy sepsal krátký článek. Myslím však, že obrázky níže tyto události ilustrují nejlépe. Případně se také můžete podívat na záznam přenosu zachycení Dragonu.
Připojený Dragon mohl být následně otevřen a všechen jeho náklad vyložen. S nákladem umístěným v trunku bylo manipulováno pomocí robotické paže. Dragon na stanici strávil přesně měsíc a během této doby byl po vyložení postupně opět plněn nákladem. Dragon je totiž momentálně jedinou lodí, která je schopna dopravit značné množství nákladu z ISS zpět na Zemi. (Sojuz je určen pro přepravu lidí a pojme jen velmi malé množství dodatečného nákladu a Cygnus i Progress nedisponují tepelným štítem, a tak nejsou schopny návratu.) U Dragonu je náklad mířící zpět na Zemi umístěn do hermetizovaného prostoru a náklad určený k likvidaci (odpad, nepotřebná zařízení a experimenty apod.) je umístěn do trunku, který je před návratem na Zemi odhozen a shoří v atmosféře.
V neděli 19. března kolem 10:00 našeho času byl Dragon pomocí robotické paže odpojen od ISS a následně přesunut před dokovací port IDA-2, který budou využívat budoucí lodě Crew Dragon a Starliner s lidskou posádkou. Dragon si následně port oskenoval svými senzory. Zaznamenaná data pomůžou při vývoji softwaru pro Crew Dragon, který bude se stanicí muset dokovat zcela automaticky (bez pomoci posádky lodi i bez pomoci robotické paže).
Poté byl Dragon odpojen od Canadarm2 a pomaličku se od stanice oddálil (videozáznam odpojení). Když se dostal do bezpečné vzdálenosti, kde nemohl stanici ohrozit, provedl několik zážehů motorů Draco, aby postupně docílil vlastní deorbitace. Jak bylo řečeno výše, před vstupem do atmosféry Dragon odhodí trunk plný odpadu a ten spolu se solárními panely shoří v atmosféře. Dragon průchod atmosférou přečká bez úhony, neboť disponuje odolným tepelným štítem z materiálu PICA-X, který kabinu ochrání před pekelnými teplotami, jež během této fáze návratu vznikají.
Následně Dragon vypustí dvě sady padáků – nejdříve dva výtažné (ve výšce 13 km) a poté tři hlavní (ve výšce 3 km). Dragon z mise CRS-10 úspěšně dosedl do Tichého oceánu v neděli 19. března kolem 15:45 našeho času. Místo dopadu se nacházelo zhruba 370 km jihozápadně od kalifornské Long Beach. Nedlouho poté byl Dragon vyloven lodí a odvezen do přístavu, kde na něj dychtivě čekali zaměstnanci NASA. (Více informací o přivezeném nákladu najdete v článku na Kosmonautix.cz.) Po vyložení nákladu bude Dragon odvezen do McGregoru v Texasu, kde z něj bude odčerpáno zbylé palivo a bude uskladněn pro případné budoucí použití.
Jak vidíte, cesta kosmické lodi Dragon je spletitá a VELMI dlouhá. Dragon je velice schopné a spolehlivé plavidlo, které bude ještě nějaký ten pátek SpaceX jistě dobře sloužit. Musím se však přiznat, že se nemůžu dočkat jeho nástupce – lodi Dragon 2. Prvního letu této v mnoha ohledech revoluční lodě bychom se mohli dočkat už koncem letošního roku. Zároveň se těším na misi CRS-11, neboť jak jsem již zmiňoval v tomto článku, při této misi poprvé poletí již jednou použitý Dragon.
Na závěr článku se pak musím podělit o ty nejlepší fotky Dragonu z mise CRS-10. Všechny až na tu poslední pořídil francouzský astronaut Thomas Pesquet přímo z ISS.
Více informací o misi CRS-10 a Dragonu najdete v následujících článcích na tomto webu:
Noland už používá své neurální rozhraní 14 měsíců. V delším textu na X se rozepsal…
Thomas Oxley, šéf Synchronu, konkurenta Neuralinku, nesouhlasí s dlouhodobou vizí Elona Muska a Neuralinku. Podle…
Blíží se start mise Fram2, která bude první pilotovanou výpravou mířící na polární dráhu. Posádka…
V dalším shrnutí novinek a zajímavostí o Neuralinku bude řeč například o těchto tématech: Apoorv…
Dnešní přehled novinek se bude věnovat využití satelitní služby Starlink ve vlacích. Nejprve se podíváme…
Služby satelitní konstelace Starlink nacházejí uplatnění v oblasti vzdělávání a zdravotnictví. V článku se podíváme…
