Dragon bude během mise Inspiration4 vybaven kupolí, díky které si vesmírní turisté užijí skvělý výhled i na toaletě
Již za necelé dva týdny by měla odstartovat revoluční mise Inspiration4, při které loď Crew Dragon dopraví na oběžnou dráhu čtyřčlennou posádku bez jediného profesionálního astronauta. Podrobné představení celé mise vydáme krátce před startem, a tak se dnes zaměřím jen na jeden malý aspekt tohoto výletu do vesmíru. Objevily se totiž první oficiální fotky skleněné kupole, kterou je Crew Dragon nově vybaven, aby posádka měla co nejlepší možný výhled během svého třídenního pobytu na oběžné dráze Země.
O tom, že Crew Dragon Resilience bude pro tuto misi vybaven „skleněnou kupolí“, jsme se poprvé dozvěděli letos na jaře, když SpaceX zveřejnilo počítačový render podoby lodi pro Inspiration4. Velitel mise Jared Isaacman aktuálně prozradil, že tehdy byla kupole pouhým nápadem na papíře, ale jeho realizace včetně analýz a výroby zabrala pouhých 6 měsíců. Půjde o největší jednolité okno, které kdy bylo použito ve vesmíru, a SpaceX tak v tomto ohledu překoná suborbitální loď New Shepard společnosti Blue Origin. Kupole v Dragonu je dokonce dost velká pro dva lidi najednou. Následující fotka zařízení před instalací navíc ukazuje, že kupole má dvě vrstvy:
SpaceX kupoli označuje jako skleněnou, ale Elon Musk potvrdil, že jde ve skutečnosti o akrylátové sklo neboli plexisklo. Kupole je během startu skryta pod aerodynamickou špičkou, která je po dosažení oběžné dráhy odklopena. U normálních Dragonů se pod špičkou nachází dokovací port, čtveřice manévrovacích trysek Draco a také zařízení, které dokáže navigovat prostřednictvím sledování pozice hvězd. Crew Dragon Resilience ale při misi Inspiration4 dokovací port nepotřebuje, protože se nebude připojovat k Mezinárodní vesmírné stanici a celé tři dny stráví pouze volným letem na oběžné dráze ve výšce kolem 590 km nad Zemí. SpaceX tedy dokovací port nahradilo právě kupolí pro lepší výhled, aby posádka nemusela spoléhat jen na pár malých okének.
Vnitřní prostor lodi pak od kupole dělí ještě standardní poklop, který je přítomen i na ostatních variantách Dragonu. Na fotkách členů posádky Inspiration4 uvnitř kupole si pak můžete všimnout čtyř černých ploch, které možná slouží jako ochrana skla před zážehy čtyř motorů Draco v okolí. Jared Isaacman také naznačil, že Dragon možná bude vybaven externí kamerou, která tak během letu nabídne záběry na lidi v kupoli se Zemí v pozadí. Spekuluje se, že kamera by mohla být umístěna uvnitř odklopitelné špičky.
Poslední zajímavostí pak je to, že kupole se nachází ve stejné části Dragonu jako toaleta, což má určité výhody. Velitel mise Jared Isaacman popsal, jak to bude fungovat: „Moc soukromí [při používání toalety] nemáte. Ale je k dispozici takový závěs, který zakryje horní část lodi, takže se můžete od ostatních oddělit. A jelikož tam je i ta kupole, lidé budou mít během používání toalety opravdu úžasný výhled.“
Pro Crew Dragon Resilience toto bude již druhý let do vesmíru po loňské misi Crew-1, v rámci které profesionální astronauté strávili 6 měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Loď se vrátila na Zemi letos v květnu a bude tedy startovat znovu pouhé 4 měsíce po návratu. Půjde o rekordně rychlé znovupoužití Dragonu v historii. A jelikož je Resilience nyní vybavena kupolí, lze předpokládat, že tato loď bude do budoucna vyhrazena primárně pro turistické mise, které nepoletí k ISS. Díky tomu nebude nutné mezi starty neustále přehazovat kupoli a dokovací port. Pro mise na ISS pak SpaceX může prostřídávat lodě Endeavour a C210. Druhý jmenovaný Dragon bude mít premiéru až na podzim v rámci mise Crew-3, a tak zatím nedostal přezdívku.
- Mise Starlink 6-70 - 1. 12. 2024
- Mise Starlink 9-14 - 29. 11. 2024
- Mise NROL-126 - 26. 11. 2024
Už som sa raz v*sral nad oblakmi v Nepále. Koho by zaujímal výhľad, tak tu https://photos.app.goo.gl/ywUN8T8em1UP3mGP7 . Toto je ale iný level a budem rád ak na staré kolená, kým bude stolica pevná a letenky dostupné sa budem schopný vykadiť na obežnej dráhe Zeme.
Trochu jsem doufal, ze misto plastu pouziji ALON (oxynitrid hliniku)
Takže na ten záchod nebudou chodit “srát”, ale “observovat”. My to děláme u nás v Beskydech podobně.
Tak snad nikoho po použití toalety nenapadne vyvětrat okýnkem…
Tak to bude ještě lepší než panoramatický sucháč na Chatě pod Rysmi 🙂
Neviete akú dávku žiarenia môžu dostať, povedzme počas 60 minútového pobytu v tej kopule.
Je možné že aj z toho dôvodu bude kopula nasmerovaná k Zemi. Vyzerá to super, ale neviem či to bude vhodné na nejaké dlhé a časté vysedávanie /teda zdravé nie je ani dlhé vysedávanie na WC 🙂 /. Ďakujem za odpoveď.
Pred radiaciou ich budu chranit Van Allenove pasy, rovnako ako posadku ISS. Je jedno, ci budu v kupoli, alebo v lodi.
Kupola bude pravdepodobne pristupna vzdy len na urcity cas, kvoli bezpecnosti. Zvysok letu bude vnutorny poklop zatvoreny.
Orientacia lode bude zavisla podla solarnych panelov a radiatorov.
Van Allenovy pásy – nechrání. Van Allenovy pásy jsou naopak problém.
“Chrání” magnetické pole země … Van Allenovy pásy jsou řekněme “důsledkem” této ochrany. Hodně zjednodušeně – jsou “skladištěm” zachyceného materiálu, bohužel ten materiál zůstává “nebezpečný”.
Paradoxně – ISS potřebuje kvůli Van Allenovým pásům “zvýšené” stínění – protože občas Van Allenovými pásy prolítává (Jihoatlantická anomálie).
(A tento dragon se tam nevyhnutelně podívá taky – protože by měl být na inklinaci velmi podobné ISS – takže během 3 dnů se tam trefí taky).
Vdaka za opravu a doplnenie informacii. Myslel som, ze radiacia zostava nad pasmi.
Někde jsem četl, že astronauti mají povolené vyšší dávky ionizujícího záření nežli běžní smrtelníci. Takoví piloti a letušky mohou nalétat právě proto jen určitý počet hodin.
Nevadí tolik dávky vnějšího ozáření jako spíše vnitřní, tj. vdechnutím, jídlem, pitím.
Alespoň tak je to u jaderného průmyslu.
Pravděpodobně nijak zásadní. Pořád budou mít “nad hlavou” v podstatě celé Van Allenovy pásy …
Aha, vďaka za odpoveď, aj ja som uvažoval, že tá kupola nebude pravdepodobne trvalo dostupná.
Možná tam nějaké omezení bude… ono existují místa jako například Jihoatlantická anomálie (South Atlantic Anomaly) … kde jsou Van Allenovy pásy poměrně nízko (takže jimi proletí).
Mám takové podezření, že centimetr nebo dva plexiskla, ze kterého je kupole, jsou lepší protiradiační ochranou něž ten milimetřík hliníku, ze kterého je zbytek lodi. Ony plasty obecně si na tomto poli nevedou nijak špatně..
(Citoval jsem po paměti, ale nedalo mi to, a dohledal jsem podrobnosti: https://sciencedemonstrations.fas.harvard.edu/presentations/α-β-γ-penetration-and-shielding
V kostce: akrylát sice stíní cca 2× hůř než hliník a 10× hůř než olovo, ale protože má cca 2× menší hustotu než hliník a 10× menší než olovo, tak to vyjde vlastně nastejno. Jen ten výhled bude pro lidské oko lepší než skrz hliník. Navíc se teď dělají výzkumy jak pomocí přísad tu stínící schopnost plexiskla zlepšit – ono se to hodí, protože na spoustě míst, kde se pracuje s radioaktivitou, je potřeba mít různé průzory.
Kdo jste viděl seriál Černobyl, tak tam bylo, jak potápěči zázračně přežili a ani nedostali nemoc z ozáření – v diskusi jsem narazil na informaci, že to bylo proto, že jejich gumové/neoprenové obleky to odstínily. Což se tenkrát prý nevědělo.)
Rozumně rychlé nabité částice dobře odstíní i lehké prvky. Nejlépe vodík, kterého je v plastech spousta. Vlastně ještě lépe než těžší kovy, nevzniká přitom tolik sekundárního brzdného gama záření.
Tvrdé gama zase mnohem lépe pohlcují těžké prvky.
Optimální složení stínění vždycky zásadně záleží na tom, co chceme odstínit.
Jak píšete v minulém příspěvku, plastové okno na nízké oběžné dráze za “klidného” Slunce nebude problém.
Ale nezkoušejte se prosím plexisklem chránit před RTG (gama).
Príde mi to riskantné v prípade problémov sa nebudú môcť v prípade problémov pripojiť k ISS.
Nemají šanci se potkat…
To by sa nemohol ani v pripade, ak by mal Dragon plne funkcny dokovaci port. Misia Inspiration4 bude mat uplne inu orbitu ako ma ISS. Dragon nema dostatok paliva na takto vyraznu zmenu orbity.
V pripade problem su do hodiny naspat na zemi. Dokovanie k ISS by trvalo podstatne dlhsie a to by museli byt este aj na rovnakej orbite.
Ani by im nedovolili zadokovať ku ISS. Načo by bola na ISS nefunkčná loď, ktorá nedokáže pristáť?
pri jednej zo starších prvých misií museli odhodiť ??dragon 1.0?? myslím, ktorý sa nemohol zadokovať lebo riziko bolo 5% namiesto 1% kvôli tomu že Falcon vzlietol s jedným problémovým motorom a nemal dostatok paliva sa dostať na správnu orbitu, teraz aké by bolo riziko ak by bol problém na dragonu ? 🙂
Jaká bude orientace Dragonu během letu? Předpokládal bych kupolí směrem k Zemi, čili přesně obráceně než je na obrázku. Nebo je nějaká prioritnější orientace? Například s panely směrem ke slunci? Ale ti by jistě nebyl problém zkombinovat
Orientaci lodi může změnit sám astronaut, když udělá “pár” přemetů 🙂
Myslím že zrovna tohle se bude snažit Dragon kompenzovat. Takže pokud mu nenaprogramují otočení/otáčení tak bude držet dvoji polohu.
Orientacia lode je programovana vzhladom na potreby lode, nie astronautov. Rozhodujuca je ele. energia a chladenie lode cez radiatory. Takze posadka si nebude moct kedykolvek lod natacat, ako budu chciet 🙂
Mě by taky zajímalo, zda bude mít posádka možnost orientace lodi. (včera jsme koukali na tu modrou kouli, dnes se podíváme na hvězdy 🙂
Takže dokovací port je odmontovatelný? To jsem netušil. Nebo co přesně bylo odmontováno a nahrazeno kupolí?
PS: v tomhle chci letět
Nie, odmontovany nie je, len demontovali niektore jeho casti.
Na fotkach posadky v kupoli su vidiet zamky. Ja si myslim, ze z dokovacieho portu demontovali SCM (soft capture mechanism), vnutorny prstenec a nahradili ho kupolou. Dokovaci port sa teda da jednoducho vratit do povodneho stavu, takze tento konkretny Dragon moze znova letiet na ISS.
Konečně – touto misí se otevírá nový příjmový segment kosmického oboru – vesmírná turistika. Domnívám se , že tato mise bude v médiích velice popularizována. Díky tomu se vybudí zájem o další mise tohoto typu , takže očekávám, že je během dvou, maximálně tří let bude SpaceX provádět v průměru jednou za měsíc. Díky tomu by se pro ní mohla stát vesmírná turistika velice významným zdrojem financí v řádu miliard dolarů ročně. Pokud se podaří zdárně dokončit vývoj Starship , pak je možné , že se během deseti let pro SpaceX může stát vesmírná turistika hlavním zdrojem příjmů. A to vše začne touto misí.