Další várka nových zakázek pro Falcon 9, který vynese družice pro Evropu, Indonésii nebo Kanadu

Dnes si projdeme nové mise, které za uplynulý měsíc získalo SpaceX. Nejprve si představíme zakázku, kterou nosič Falcon 9 vynese pro firmu SES, poté si pohovoříme o družici HTS-113BT a náš přehled zakončíme v Kanadě u firmy MDA. Nakonec si ještě najdeme čas na družice, které zatím nemají oficiálně určený nosič, ale je u nich možno poměrně reálně předpokládat, že pro jejich vynesení budou vybrány rakety SpaceX.

V minulém článku jsme si představovali nové vojenské zakázky, které SpaceX získalo od americké a jihokorejské armády, a dnes přišel čas přemístit se do civilní sféry. Náš přehled začneme na starém kontinentu, kde v Lucembursku sídlí telekomunikační společnost SES S.A. Ta si v listopadu roku 2021 objednala u firmy Thales Alenia Space stavbu družice Astra-1P (SES-24) o hmotnosti přibližně 5000 kg, která by měla pracovat na geostacionární dráze na 19,2° východní délky a svým signálem by měla zajišťovat televizní a datové služby pro Německo, Francii a Španělsko. Stavba družice od jejího objednání již výrazně pokročila, proto si lucemburská firma koncem letošního října objednala u SpaceX dopravení tohoto satelitu na oběžnou dráhu. Start by se měl uskutečnit z Floridy v létě 2024 a jako nosič poslouží spolehlivý a ověřený Falcon 9. Nejde o první spolupráci obou firem, do dnešních dnů uskutečnilo SpaceX celkem 10 startů, při kterých vyneslo na oběžnou dráhu celkem 14 družic pro SES. V osmi případech měly tyto družice v hlavičce přímo název SES, zbylých šest družic startovalo jakou součást konstelace O3b mPOWER.

V listopadu 2021 si SES objednalo také výrobu družice Astra-1Q. Ta zatím nemá určený nosič, ale nedá se vyloučit, že i v tomto případě bude oslovena kalifornská společnost SpaceX.

Nyní se již z evropského kontinentu přenesme do jihovýchodní Asie, protože tam má své sídlo indonéská firma PT Telkomunikasi Indonesia Tbk. Ta v dubnu roku 2020 při startu čínské rakety CZ-3B přišla o družici Palapa N1 (Nusantara 2), proto si již o rok později objednala u firmy Thales Alenia Space náhradu, kterou by měla být družice Telkomsat HTS-113BT. Mimochodem, jde o velmi nepoetický název, proto se spekuluje, že jde jen o dočasné označení. Podobně tomu bylo i v případě dřívější družice Merah Putih (což je označení červené a bílé na indonéské vlajce), u které se dlouho uváděl provizorní název Telkom-4. Družice HTS-113BT bude mít hmotnost 4 tuny a umístěna bude na 113° východní délky. Z této pozice by družice měla zajišťovat datové služby pro indonéské zákazníky. Pro zajímavost dodávám, že by družice měla mít kapacitu více než 32 Gb/s. Od počátku listopadu letošního roku také víme, že na oběžnou dráhu by ji měl dopravit Falcon 9. Start se uskuteční v příštím roce. Žádné bližší podrobnosti o ceně za start zveřejněny nebyly. V minulosti již SpaceX pro indonéskou firmu vyneslo již zmíněnou družici Merah Putih.

Pro poslední oznámení o novém startu se vypravíme tentokrát do Kanady. Tamní firma MDA totiž plánuje vytvoření nové konstelace skládající se ze dvou družic, která bude určena k dálkovému průzkumu Země. Jednu družici pracující v pásmu C dodá samotná firma MDA, zatímco druhou operující v pásmu X vyrobí firma Iceye. Můžeme jim proto říkat také Chorus C a Chorus X. Mimochodem, obě budou vybaveny radarem se syntetickou aperturou a budou pracovat v tandemu. Sledovanou oblast nejprve nasnímá družice Chorus C, vytipuje přitom vhodné cíle, a poté se již Chorus-X bude moci věnovat podrobnému mapování. O tom, že firma MDA má s radarovými družicemi bohaté zkušenosti, svědčí fakt, že postavila pro Kanadskou kosmickou agenturu družice Radarsat. Radarové snímkování mají tu výhodu, že mapování je možno dělat i přes oblačnou pokrývku či v noci. Start Falconu 9 s družicemi Chorus by se měl uskutečnit v posledním čtvrtletí 2025. Finanční podrobnosti ohledně nového kontraktu jako obvykle nebyly zveřejněny.

Až potud představoval dnešní článek přehled potvrzených nových kontraktů. V následujících odstavcích se zaměříme na doplňující informace a také se ponoříme do oblasti odhadů a spekulací. A začneme opět v Evropě. Již minulý měsíc jsme uveřejnili článek o tom, že raketa Falcon 9 vynese v příštím roce pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) hned čtyři družice Galileo kvůli odkladům rakety Ariane 6. Dopředu jsme uváděli, že neznáme podrobnosti a spoléháme se přitom spíše na důvěryhodnost autora zdrojového článku. Jak to tedy celé bylo? Samotná dohoda o startu družic Galileo na Falconu 9 byla uzavřena již v červenci. Pak bylo nutné schválit částku 180 milionů euro, kterou za vypuštění družic ESA v rámci dvou misí zaplatí. Starty samotné by se měly uskutečnit v dubnu a červenci příštího roku. Nicméně, dohoda samotná má jeden háček, je nutno ji ještě schválit příslušnými orgány. Přesunem družic Galileo mimo územi Evropské unie totiž dojde k vývozu utajovaných technologií, což vyžaduje dodatečné bezpečnostní prověrky. USA jsou sice přátelská velmoc, nicméně i tak jde o citlivé informace. Tyto komplikované úřední záležitosti jsou mimochodem jedním z příkladů věcí, které zvyšují ceny za start oproti běžným komerčním misím, které jsou proto obvykle levnější než ty vládní nebo vojenské.

A teď se společně podíváme, jaká další potenciální želízka v ohni SpaceX má. Jednotlivé kontrakty nebudeme probírat příliš podrobně, protože zatím není nic jistého, ale pochopitelně zmíníme, proč je tu šance, že danou zakázku získá SpaceX. Na počátku listopadu tohoto roku uveřejnila firma Firefly Aerospace oznámení, že plánuje v roce 2026 vyslat směrem na Měsíc další lander Blue Ghost s pořadovým číslem 2. Součástí mise budou vědecké přístroje NASA a ESA a také zařízení australské společnosti Fleet Space Technologies. V tomto případě existují dokonce dva důvody, proč lze uvažovat, že tuto zakázku vynese SpaceX. První je ten, že s výjimkou mise Peregrine zatím každou zakázku NASA v rámci programu Commercial Lunar Payload Services získalo SpaceX. Druhý důvod je vlastně velmi podobný, firma Firefly se již jednou obrátilo na SpaceX s vynáškou svého prvního landeru Blue Ghost. Stalo se tak v květnu roku 2021, přičemž start Falconu 9 k Měsíci s tímto nákladem je v plánu na podzim 2024.

Další potenciální zakázka pro SpaceX má rovněž americkou nálepku. Firma Maxar se již před řadou let obrátila na SpaceX, aby pro ni na oběžnou dráhu během tří startů dopravila celkem šest družic WorldView Legion určených k dálkovému průzkumu Země. První z těchto startů by se mohl uskutečnit ještě teď v prosinci a další dva během příštího roku. Spekulace o další misi pro SpaceX se začaly objevovat již letos v květnu, kdy firma Maxar oznámila, že plánuje do této konstelace přidat další dvě družice. Je dost pravděpodobné, že jejich vynesení opět zajistí společnost Elona Muska.

Třetí možný kontrakt nás opět zavede ke společnosti SES. Ta kromě řady družic na geostacionární dráze plánuje provozovat i konstelaci O3b mPOWER na středně vysoké dráze. Tato konstelace má zajišťovat internetové připojení pro miliony zákazníků a měla se původně skládat z jedenácti družic. Všech jedenáct družic vynesly či vynesou Falcony 9. Nicméně, první čtyři vypuštěné družice se potýkají s problémem vypínání napájecích modulů, takže se firma SES rozhodla přiobjednat u Boeingu výrobu dalších dvou družic O3b mPOWER. A celkem rozumně se dá předpokládat, že i tento náklad spadne do klína SpaceX. Start je v plánu na rok 2026.

Velmi slušné šance na získání dalšího startu má firma SpaceX i v případě družice Sentinel-1C, kterou plánuje vypustit Evropská kosmická agentura ESA. O této možnosti jsme se již zmiňovali letos v květnu, nicméně spekulace stále neutichají a s tou poslední přišel přispěvatel serverů Space News a Payload Andrew Parsonson. Ten uvádí, že ač je tato družice stále uváděná jako náklad pro raketu Vega-C, pravděpodobně dojde k přesunu na Falcon 9. Důvodem je, že se návratu Vegy-C patrně nedočkáme ani koncem příštího roku a navíc prý nebude mít raketa Vega-C dostatečný výkon, aby tuto družici vynesla. Nezbývá tedy než počkat na oficiální oznámení. Půjde o již několikátý případ, kdy musela být evropská družice přesunuta na americký Falcon 9 kvůli technickým problémům či odkladům evropských raket Ariane 6 a Vega.

Pro dnešek posledním možným kandidátem na zisk kontraktu je mise firmy Astranis, která se specializuje na stavbu menších družic určených k práci na geostacionární dráze. Její první družice jménem Arcturus byla letos vynesena na oběžnou dráhu raketou SpaceX jako sekundární náklad, avšak družice nedávno selhala. Firma ale má do budoucna stále velké plány a loni v dubnu si u SpaceX objednala vyhrazený start Falconu 9 pro další čtyři družice se souhrnným názvem Block 2. Mise je v plánu na první čtvrtletí 2024. A letos společnost Astranis uzavřela dohodu s firmami z Mexika a Filipín, pro které by měla postavit a nechat vypustit další tři družice v rámci startu označovaného Block 3. A proč lze uvažovat, že i v tomto případě bude nosičem raketa Falcon 9? Doposud oslovila firma Astranis pouze dva kosmické dopravce – indickou kosmickou agenturu ISRO, která jí v roce 2018 vypustila malý 5kg cubesat, a dvakrát se již obrátila na SpaceX. I zde tedy existuje poměrně reálná šance, že Falcon 9 bude mezi vážnými kandidáty i v případě mise Astranis Block 3, která by měla odstartovat během příštího roku.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!