CRS-21: Premiéra nové verze nákladního Dragonu je tady. Čím se liší od ostatních lodí SpaceX?
Letos v březnu proběhla zásobovací mise CRS-20, při které naposledy letěl klasický Dragon. Následně veškerou pozornost poutaly první mise Crew Dragonu s lidskou posádkou, ale SpaceX se souběžně s tím připravovalo také na premiéru nového nákladního Dragonu. Nový typ lodi je hodně podobný pilotovanému Crew Dragonu, z kterého vychází, ale přesto se v mnoha ohledech liší. Zároveň ve srovnání se starým nákladním Dragonem nabízí mnoho výhod a obsahuje řadu vylepšení.
Start mise CRS-21 je momentálně plánován na neděli 6. prosince a půjde o první let nákladní lodi Dragon druhé generace („Cargo Dragon 2“ neboli nákladní Dragon 2). Loď nahrazuje klasický Dragon, který SpaceX využívalo pro účely zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v letech 2010–2020. Nový Cargo Dragon 2 je jakousi zjednodušenou verzí moderní lodi Crew Dragon, kterou SpaceX vyvinulo pro přepravu astronautů na ISS. Cargo Dragon 2 se však liší jak od starého Dragonu, tak od sesterského Crew Dragonu.
Srovnání starého nákladního Dragonu s novou verzí:
Kabina nového nákladního Dragonu je o 20 % prostornější než u toho starého a celková nosnost je stále 6000 kg. Jedná se však spíše o teoretickou hodnotu a v praxi to bývá méně, jelikož NASA má požadavek, aby každá tuna nákladu měla k dispozici 3,44 metrů krychlových prostoru. Tento standard byl do mise CRS-20 méně přísný, takže i když je nový Dragon prostornější, pro potřeby NASA má v podstatě stejnou nosnost jako starý Dragon (přibližně 3300 kg). Část této nosnosti pak může být umístěná v nehermetizovaném trunku, což je dutá válcovitá sekce pod kabinou. Oficiální dokument NASA z roku 2018 uvádí, že v trunku může být umístěno maximálně 800 kg nákladu, avšak zrovna na misi CRS-21 v něm bude modul Bishop s hmotností 1090 kg, takže evidentně nejde o tvrdý limit.
Nákladní Dragon C208 před odesláním na Floridu před misí CRS-21 (Foto: SpaceX)
Z ISS zpět na Zemi pak nový Dragon dokáže přivézt v kabině teoreticky až 3000 kg, což je stejná hodnota jako u starého Dragonu, avšak podle výše zmíněného standardu NASA bude loď vozit tam i zpět vždy maximálně 2507 kg. Nákladní Dragon 2 dále nabízí 12 napájených skříněk v kabině, ve kterých mohou být převáženy například živé vzorky, které vyžadují aktivní chlazení. Starý Dragon měl jen 6 takových skříněk. Další výhodou je, že tyto skříňky mohou být v novém Dragonu napájeny po celou dobu, kdy je loď připojena k ISS, což starý Dragon neumožňoval. Dragon 2 také dokáže pobývat na ISS až 75 dnů, což je dvakrát déle než v případě klasického Dragonu.
Vizualizace dokování lodi Crew Dragon k ISS (Zdroj: NASA)
Rozdílný je také způsob připojení lodi k ISS. Při misích starého Dragonu byla loď vždy zachycena staniční robotickou paží, která loď potom připojila k dokovacímu portu CBM (Common Berthing Mechanism). Zachycení zásobovací lodi vždy musela provést posádka ISS, které to samozřejmě bralo čas, který by jinak mohla věnovat výzkumu. Nový Dragon 2 se ale bude připojovat automaticky k modulu Harmony přes adaptéry IDA-2 či IDA-3 (International Docking Adapter) stejně jako Crew Dragon s astronauty. To tedy ušetří čas posádce ISS, ale má to také jednu nevýhodu. Dokování přes IDA způsobí, že bude možno převážet méně rozměrný náklad než dříve. Přičinou je menší průměr dokovacího portu. CBM má průměr 130 cm, zatímco IDA jen 80 cm. Rozměrnější položky tedy bude muset převážet například loď Cygnus společnosti Northrop Grumman, která je stále připojována robotickou paží k portu s větším průměrem.
Starý Dragon po zachycení robotickým ramenem během mise CRS-14 (Foto: NASA)
Velkou výhodou nákladního Dragonu 2 je také zrychlení některých procesů. Před každým startem zásobovací lodi k ISS je potřeba provést pozdní naložení nákladu (tzv. časově citlivého nákladu). Může jít například o živý biologický náklad nebo mražené vzorky. Tento proces u starého Dragonu vyžadoval sklopení celé rakety do vodorovné polohy, aby mohl být naložen časově citlivý náklad. V případě nového Dragonu může raketa zůstat vertikální, protože náklad lze do lodi dostat pomocí otočné lávky, která se normálně používá pro nástup astronautů do Crew Dragonu. Tato lávka je však k dispozici jen na rampě LC-39A. Nákladní Dragon 2 dokáže v případě potřeby startovat i z rampy SLC-40, ale v takovém případě by muselo pozdní naložení nákladu probíhat s Falconem ve vodorovné poloze.
Falcon 9 na rampě před misí CRS-21 s přiklopeným nástupním ramenem (Foto: SpaceX)
Zrychlení se týká také návratu z ISS, odkud nový Dragon dokáže přivézt zpět na Zemi až 2507 kg nákladu. Mnohdy jde o výsledky experimentů, u kterých je důležité dostat je co nejrychleji do rukou vědců. Je tedy velkým přínosem, že Dragon 2 přistává v Atlantiku velmi blízko pobřeží, a tak lze přivezený náklad předat NASA v řádu pár hodin. Starý Dragon přistával v Pacifiku stovky kilometrů od pobřeží a k předání nákladu mohlo dojít až dva dny po přistání.
Loď GO Searcher je vybavena jeřábem pro vylovení Dragonu po přistání (Foto: NASA)
SpaceX se také během první fáze programu CRS hodně naučilo a tyto poznatky pak využilo u nového Dragonu 2. Nový Dragon má například jinak řešené těsnění a o dost lépe vypořádává s ponořením do mořské vody během přistání. Další výhodou je, že loď byla od začátku navrhována tak, aby se u ní dalo snadno dostat do míst, která je potřeba zkontrolovat nebo repasovat mezi starty. Zároveň tyto modernější Dragony nebudou mezi misemi cestovat po celých Spojených státech, jelikož budou na rozdíl od starého typu Dragonu přistávat v Atlantiku a celý proces repasování a předstartovních příprav bude probíhat přímo na Floridě. To prý ušetří spoustu času, a tak bude možné tyto Dragony použít znovu výrazně rychleji, než jak tomu bylo v případě klasických Dragonů, u kterých tento proces zabral zhruba 600 dnů. Každý nový Dragon 2 má být možné použít až na pěti misích, zatímco první generaci lodi bylo možné použít maximálně třikrát.
Crew Dragon na palubě lodi GO Searcher po vylovení z vody během mise DM-1 (Foto: NASA)
Všechna tato vylepšení však znamenají, že nákladní Dragon 2 má vyšší hmotnost než klasický Dragon, který měl suchou hmotnost 4200 kg. Přesná hmotnost Dragonu 2 není známa, ale mohla by se pohybovat kolem 10 tun bez nákladu. To znamená, že i když u misí se starým Dragonem mohl první stupeň Falconu 9 přistávat zpět na pevnině, počínaje misí CRS-21 budou muset přistání probíhat na plovoucí plošině v oceánu. Raketa kvůli vyšší hmotnosti Dragonu jednoduše nebude mít dostatek paliva na návrat na pevninu.
Jak jsem psal v úvodu, nákladní Dragon 2 je hodně podobný Crew Dragonu pro astronauty, ale přeci jen obsahuje řadu rozdílů. Nákladní varianta lodi byla optimalizována pro přepravu zásob, a tak byla odstraněna většina prvků související s přepravou astronautů. Nákladní loď tedy nemá okna, sedadla nebo ovládací displeje. Systém podpory života u nákladního Dragonu zůstal, ale mělo by jít o zjednodušenou a méně výkonnou verzi.
Posádka mise Crew-1 v lodi Crew Dragon během výcviku (Foto: NASA)
Dalším velkým rozdílem je absence únikových motorů SuperDraco. Ty na Crew Dragonu slouží k záchraně lodi s posádkou v případě selhání rakety na rampě nebo během letu. Tyto motory by samozřejmě mohly plnit stejný účel i na nákladních misích a z dřívějších informací vyplývalo, že nákladní Dragon 2 měl únikové motory mít, ale následně nejspíš došlo ke změně plánů. Možná v rozhodnutí hrál roli výbuch Crew Dragonu během testování v dubnu 2019, který souvisel právě s motory SuperDraco. Jejich přítomnost na nákladní lodi tedy možná představovala zbytečné dodatečné riziko. Nebo možná byly motory odstraněny čistě kvůli usnadnění výroby a snížení nákladů. Každopádně to znamená, že v případě selhání rakety je jedinou nadějí na záchranu nákladního Dragonu jeho schopnost vystřelit padáky a přistát v moři, kde může být vyloven. Tato schopnost chyběla během mise CRS-7, při které došlo k selhání Falconu 9 během letu. Takže i když Dragon tehdy nejspíš výbuch přežil, nebyl naprogramován, aby v takové situaci vystřelil padáky, a tak se roztříštil o hladinu oceánu.
Oficiální vizualizace úniku Crew Dragonu za letu (Zdroj: SpaceX)
Dalším rozdílem mezi Crew Dragonem a nákladním Dragonem 2 je počet křidélek na trunku. Crew Dragon má čtyři a slouží pro aerodynamickou stabilizaci lodi v případě nouzového úniku od selhávající rakety během letu. Nákladní Dragon 2 má jen dvě křidélka, ale není jasné, jestli stále plní nějakou aerodynamickou funkci například během fáze letu rakety atmosférou, nebo jestli jsou křidélka přítomna jen kvůli tomu, že jsou na nich umístěny solární články. Starý Dragon měl klasické rozkládací solární panely.
Dragon pro misi CRS-21 s dvěma křidélky na trunku (Foto: SpaceX)
Verze lodi Dragon 2 pro posádku a náklad jsou tedy podobné, ale přesto obsahují spoustu rozdílů. To podle SpaceX znamená, že nebude docházet k jejich překonfigurování z jedné verze na druhou. Jinými slovy, jakmile bude nějaký Dragon 2 vyroben, už navždy bude určen buď pouze pro mise s posádkou (v případě Crew Dragonu), nebo pouze pro nákladní mise (v případě nákladního Dragonu 2).
Tolik tedy k obecným informacím o novém nákladním Dragonu a nyní se přesuneme přímo na aktuální misi CRS-21, což bude první z devíti nasmlouvaných misí pro NASA v rámci druhé fáze programu Commercial Resupply Services (další mise mohou být objednány v budoucnu). Přesná cena za tento kontrakt nebyla zveřejněna, ale SpaceX si podle generálního inspektora NASA účtuje o 50 % více než v případě misí se starým Dragonem (ty stály přibližně 140 milionů dolarů za start). Důvodem zvýšení ceny by mělo být to, že nový Dragon je schopnější (uveze dvakrát více vědeckého nákladu, umožňuje rychlejší předání nákladu NASA a dokáže být na ISS dvojnásobnou dobu), což představuje dodatečné náklady pro SpaceX, a firma si navíc musí nově platit pojištění startů.
Falcon 9 na rampě před misí CRS-21 (Foto: SpaceX)
Start mise CRS-21 je plánován na neděli 6. prosince 17:17 SEČ po odkladu ze soboty kvůli špatnému počasí v přistávací oblasti. Předpověď počasí na neděli je o dost lepší, ale pokud se z nějakého důvodu nepodaří odstartovat, další záložní termín bude v úterý 8. prosince. Pokud se neodstartuje ani v úterý, další příležitost bude až 21. prosince.
Nosnou raketou bude jako vždy osvědčený Falcon 9, avšak tentokrát poletí s již použitým prvním stupněm B1058, pro který to bude už čtvrtý start. V minulosti tento stupeň absolvoval misi DM-2 s astronauty, poté misi ANASIS-II a naposledy vynesl další várku družic Starlink. Ze své první mise má první stupeň na sobě červené logo NASA. Let tohoto stupně představuje určité prvenství, jelikož zatím na žádné misi NASA neletěl stupeň, který by měl za sebou více než jeden start. Raketa s připojeným Dragonem byla 2. prosince vyvezena na rampu LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě a o den později byl proveden statický zážeh motorů Merlin na prvním stupni.
Vývoz rakety na rampu před misí CRS-21 (Foto: SpaceX)
V případě startu v neděli, bude cesta Dragonu k ISS trvat přibližně 26 hodin a loď poté automaticky zadokuje k adaptéru IDA-3 na modulu Harmory. Loď může technicky vzato dokovat i u IDA-2, ale v době příletu tam bude Crew Dragon Resilience z mise Crew-1. Avšak i kdyby byl port volný, nehodil by se, protože k němu nedosáhne staniční robotická paže, která je potřeba pro vyložení nákladu z trunku.
Dragon na ISS dopraví celkem 2972 kg nákladu – 1882 kg zásob a experimentů bude v hermetizované kabině a v trunku poletí modul Bishop s hmotností 1090 kg. Bishop je komerční přechodová komora, která bude připojena k modulu Tranquility a umožní především snadné vypouštění malých satelitů z ISS. Najde ale uplatnění také při likvidaci odpadu nebo různých experimentech.
-
- Přípravy přechodové komory Bishop před misí CRS-21 (Foto: Nanoracks)
-
- Přípravy přechodové komory Bishop před misí CRS-21 (Foto: Nanoracks)
-
- Modul Bishop a trunk Dragonu před misí CRS-21 (Foto: Nanoracks)
-
- Modul Bishop a trunk Dragonu před misí CRS-21 (Foto: Nanoracks)
V případě startu tento víkend zůstane Dragon na ISS zhruba 35 dnů a vrátil by se kolem 10. ledna 2021. Na budoucích misích by však měly Dragony na ISS zůstávat po dobu dvou měsíců. Mise CRS-21 přinese také několik zajímavých prvenství:
- První start nákladního Dragonu 2
- Během této mise budou k ISS poprvé připojeny dvě lodě SpaceX najednou (Resilience z Crew-1 a loď C208.1 z CRS-21)
- První nákladní Dragon, který přistane v Atlantiku
- První mise, při které byla použita lávka na rampě LC-39A k umístění pozdní nákladu do kabiny
- První nákladní mise SpaceX s automatickým dokováním
- První dokování k portu s IDA-3 na ISS
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Divím se,že vynáší prakticky jen poloviční tonáž.Asi z důvodu možného přistání 1.st.Na druhou stranu pro SpX je to finančně výhodnější,víc letů,víc dolarů.Ještě dotaz,kolikátý tohle byl let F9?Posledně u Starlinku se hovořilo o stém letu,ted jsem zahlédl opět info.,že stý byl právě tento let.Tak jak to je?
Petr Melechin uvádí ve statistikách, které aktualizuje po každé misi, že šlo o 109. start SpaceX, 101. F9. No, nejsi sám, kdo nad tím kroutí hlavou, uváděl to už generální inspektor, ale dřív jezdilo SpaceX klidně na 40-50%, ted je to už lepší, nosnost maximální je řekněme 3,3 tuny a nese zhruba 3 tuny. Ale opět, SpaceX vezlo nahoru to, co mu nařídila NASA.
CRS-21 byl 100. ÚSPĚŠNÝ let Falconu 9.
Keď teraz budú na ISS zadokované dva Dragony, bude tam miesto pre Starliner?
Nebude, ale prostě budou muset Starliner vybrat termín, kdy tam Cargo Dragon nebude.
Tak to bude tesné. V marci/apríli 2021 má letieť Crew-2, to tam Crew-1 ešte bude, potom v máji zase zásobovací Dragon. (SpaceX si tie IDA porty na ISS monopolizuje, a pritom ich vyrobil Boeing…)
Dívej, o termínu stejně budou rozhodovat hlavouni NASA, A ti mají lepší informace než my 🙂 a to, kdy tam přiletí C-2 budou vědět taky moc dobře a že by tam mohla vzniknout tlačenice. Nojo, ale Boeing je vyrobil pro NASA a ta je zaplatila, takže jsou její. Starlinery a Dragony si NASA pronajímá, ale v případě IDA byl Boeing pěkně kontraktor. 🙂
Vešel by se někam třetí IDA port? Myslím, že by se docela hodil
Osobně se domnívám, že v současné podobě ne. Byla vytvořena tak, aby pasovala na tunel PMA. Teď by musela byt zkonstruována a vyrobena tak, aby pasovala na port CBM. Nejlepší, co ti můžu poradit, je, položit tuto otázku dnes Michalu Václavíkovi při přímém přenosu připojení Dragonu k ISS.
No, Boeing je možná vyrobil, ale SpaceX si je zase vynesla, bez ní by byly stále ještě na zemi 😀
Nezdá se mi, že by v motorech draco viděli bezpečnostní problém, to by do crew dragonu neposadili lidi
Spíš jde o to, že to je prostě další systém, který se může porouchat a zvyšuje celkovou komplexnost, což představuje zbytečné “riziko” navíc. U misí s posádkou je tohle mírné zvýšení rizika výrazně převáženo tím, že umožňuje záchranu posádky, což má mnohem větší váhu a ve výsledku celkově snižuje celkové riziko samozřejmě. Ale u nákladu tohle není potřeba, takže pak ten systém akorát zvyšuje komplexnost, prodražuje výrobu apod.
Ako je to vlastne s bezpečnosťou tých motorov SuperDraco? Myslim tlakovanie. Zrejme sa natlakujú pred štartom. Ten tlak sa potom na orbite vypustí, alebo zostanú (zbytočne) natlakované až do konca misie?
Motory a vedení natlakované nejsou. Ani nádrže ne.
Bleskově se natlakují heliem až v okamžiku, kdy (pokud) jsou potřeba.
Ta nádrž natlakovaná být musí kvůli manévrovacím motorkům. To bleskové tlakování asi bude dodatečné tlakování, protože superdraco mají velkou spotřebu
já tu jen přidám Petrův článek na téma, jak to je s tím tlakováním, není to úplně to co potřebujete do diskuze, ale myslím, že je to dostačující.
Asi by to chtělo spíše trochu rozkouskovat.
Nádrže – při startu dost pravděpdobně natlakované nebudou (jen budou plné) – obsah jsou stabilní kapaliny i za běžných tlaků a teplot … takže není pro to žádný důvod (jsou to kapaliny, zvýšením tlaku jich tam více nenacpeš). Naopak – v případě problému poslední, co chceš, je mít bezdůvodně natlakovanou nádrž s MMH / NTO.
Helium (tlak) je tam potřeba, až v okamžiku kdy chceš použít jedny nebo druhé motory – a podle toho pustíš odpovídající množství helia do nádrží (a zvláště u plných nádrží – je ta reakce “instantní”). Něco mi říká, že pokud bycom si poslechli technickou komunikaci u startu CD – tak tam najdem nějakou výměnu mezi lodí a zemí, ohledně okamžiku tlakování palivového systému CD (na tlak potřebný pro Dracos)… a bude to někdy po SECO před oddělením od druhého stupně.
Cestou dolů – jsou ty nádrže z velké části vyčerpány – ale natlakovány budou (poslední věc, která se děje je 15 minutový deorbit zážeh Draco) a potom nemyslím, že by to vypouštěli.
Tak asi ho tam vidí ….
Ono pár metráků hydrazinu není žádná sranda …
Pokud jsem hledal dobre, tak to neni par metraku, ale temer 1.5 tuny plus hmotnost samotnych motoru. Nevidim jediny duvod se s tim u cargo tahat na obeznou drahu. S lidmi je situace samozrejme jina a obetovat cast nosnosti za “sanci” na preziti smysl dava.
Draco a Superdraco motory mají sdílený palivoví systém co si vzpomínám. Takže na palivu moc neušetří. Sice nevím co žere víc, jestli pár sekund běhu superdraco nebo veškeré manévrování na orbitě s Draco, ale i kdyby Superdraco, nevidím moc důvod v tom mít poloprázdnou nádrž když tam můžou mít větší rezervu pro strýčka příhodu, kdyby ji potřebovaly
Hydrazin nese tak jako tak …. je ho zapotřebí pro změny oběžné dráhy a deorbit.
Hydrazin je tam tak jako tak, manévrovací draco motory taky používají hydrazin
Kolik kusů Cargo Dragonů se vyrábí?
A budou jim dávat taky jména? Napadly mě třeba Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Dunder a Blixem, kdyby jich bylo 8 jako sobů Santa Clause 🙂
Nevíme přesně, ale ve výrobě už musí být minimálně Dragon pro CRS-22, který poletí na jaře. Pak dál už teoreticky můžou pořád dokola střídat dva nákladní Dragony, ale předpokládám, že časem vyrobí aspoň ještě jeden exemplář. Bude záležet na tom, kolik misí si NASA přiobjedná. Momentálně jich je objednaných devět a na to stačí 2–3 Dragony.
Z jakého důvodu přistával starý Dragon stovky km v Pacifiku a nový Dragon kousek od pobřeží v Atlantiku? Na místo přistání by snad verze/konstrukce lidi neměla mít význam, ne? Děkuji za odpověď.
*lodi
Přiznám se, že nevím, proč staré Dragony přistávaly tak daleko.
mozno sa uz naucili lepsie predpovedat pristatie.
Jednim z duvodu je i to, ze ma byt drivejsi pristup k casove citlivemu nakladu, proto ma pristavat bliz pobrezi a idealne blizko centrum NASA. Proto jsou i na lodich Spacex heliporty. Ale presneji to taky nevim.
Podle mě si z počátku nevěřili tolik na přistání, tak nechtěli ať jim to lítá přes pevninu při přistání – a nechávali si i rezervu ve směru letu (takže posunuto dál od pobřeží hlouběji do Pacifiku). Nejspíš si to tak nasmlouvali a pak už to nestálo za to měnit.
Je možné, že tomu tak ze začátku bylo a pak už měli v pacifiku velkou flotilu a nechtěli to přesouvat, nebo vybavovat nové lodě na východě. Tedy alespoň dokud je nedonutil nový kontrakt s NASA pro CRS2 a CCDev. Jo, mám podobný názor. 🙂
Myslím, že by jim nedělalo takový problém přesunout vybavení… ale nejspíše to kdysi NASA prodali jako jeden “balíček” – a NASA to takto “certifikovala”… a víš jaká je NASA pokud jde o změny, tak to nechali plavat, a využili ke změně až nový program.
“v případě klasických Dragonů, u kterých tento proces zabral zhruba 600 dnů …”
Neví se něco podrobnějšího k té znovupoužitelnosti? Jaké operace se musí udělat? Předpokládám, že i výroba nové lodi musí trvat kratší dobu než 600 dní…
Take by me to zajímalo. Není možné, že je to 600MD, tedy clovekodni? To by pak už nemusela být tak dlouhá doba..:)
Tak určitě to není 600 dnů soustavné, usilovné práce bez přestávek. Je to přibližná doba mezi dvěma starty jednoho Dragonu, což zahrnuje mnoho dalších úkonů než jen repasování lodi. Rekordně rychlé znovupoužití starého Dragonu trvalo 418 dnů (na úplně poslední misi). Předtím to ale bývalo blíže ke dvěma rokům mezi starty.
O přesném procesu přípravy Dragonu na další start toho moc nevíme, ale u nové verze to má trvat jen asi 6 měsíců.
Díky za odpověď. No ono i 6 měsíců je strašně dlouhá doba a zřejmě i za tu dobu se dá poskládat nová loď. Takhle se dá pomalu předpokládat, že jediné co se ušetří při opětovném použití je pouze materiál, ale objem práce je stejný, ne-li větší, než u nové lodi. Jsou prosím nějaké detaily k výrobě a montáži nových lodí? Jaký je výrobní proces, kolik lidí se ho účastní a jaká je celková spotřeba člověkohodin?
Díky
Kdyby ty mínusáři komentářů raději napsali něco k věci. Třeba, že vědí jak se ta loď vyrábí a pěkně to popsali. Nemůžu za to, že prostě ve světle informací o tom, jak je to celé zdlouhavé, vypadá ta znovupoužitelnost už jen jako líbivé PR. Takže pokud jim fakta nabourávají vysněnou představu o komonautice, není to problém mého příspěvku do diskuze, ale jejich osobní psychický problém…
Ok, tak něco napíšu. Objem práce se nedá měřit v čase přípravy, ale musíš ji měřit třeba v člověkohodinnách. Výroba CD může třeba trvat 6 měsíců stejně jako jeho repas, ale zároveň výroba může sežrat plácnu třeba 4* člověkohodin, protože na něm dělá 4* víc lidí.
Takže z údaje který nevypovídá o objemu práce věštíš objem práce slovy:
A pak se rozčiluješ že ti lidi dávají –
Tak snad i selský rozum stačí k pochopení toho, že výroba a otestování něčeho tak komplexního jako je kosmická loď úplně od nuly musí být mnohem náročnější, zdlouhavější a dražší, než když tu hotovou věc dostanu po použití zpátky, částečně ji rozeberu a jen některé věci zkontroluju a jiné vyměním. Je snad logické, že to zabere mnohem méně času (resp. člověkohodin, jak píše akuhtr).
Teď mají repasi zvládat do 6 měsíců (časem se to ale určitě ještě zkrátí), zatímco výroba nové lodi trvá spíš tak dva roky mnohem usilovnější práce násobně více lidí.
Ne, není to logické. U nového materiálu máte třeba nějaký atest od výrobce, kde máte garantovány vlastnosti např. mez kluzu, pevnost, chemické složení atp.. Když něco “spadne” z oblohy, tak pokud nechcete problémy, musíte udělat mraky testů a z počátku úplně přesně nevíte jaké. Máte nějaké odhady, ale radši toho otestujete více a třeba vás překvapí mikroskopické praskliny v nějaké části lodi a nebo nějaké součástky. Takže se znova zamýšlíte nad tím, co to způsobilo a jak to celé otestovat a opravit a jak dlouho to vydrží. Až vám projde třeba 100 kus rukama, máte systém kontroly snad odladěný a může to přinášet nějaké úspory.
Proč NASA nepoužívala dříve alespoň návratovou kaplsi Gemini, Mercury nebo Apollo opakovaně nebo jejich část? Proč to nedělalo nikdy Rusko? Byli hloupí a nebo je to vážně celé velice náročné a prostě z důvodu eliminace rizik a možná nakonec i celkových nákladů radši tu návratovou kabinku, která tvoří jen část kosmické lodi, vyráběli znova a znova, protože si mohli být jisti jejími vlastnostmi?
Protože nikdo nemá přesné informace o tom co celá repase obnáší, optimista jako Vy se domnívá, že je to hračka a skeptik jako já, má podezření, že musí celý zbytek lodi rozebrat do šroubku, vše do detailu zkontrolovat a pak to zase dát celé opatrně dohromady. U nové lodi by to “jen” dali dohromady, takže s ohledem na automatizaci ve výrobě a celkový počet člověkohodin, je znovupoužití stejně neekonomické jako by bylo třeba u Sojuzu… Ani pořádně nevíme, kolik % lodi je původních a kolik se musí vyměnit.
Ano, teď mají repasi zvládat za 6 měsíců. Připrava raketoplánu měla trvat původně taky nějakých 30 dní, že?
Shuttle snad nekdo rozebiral do posledniho sroubku? XB-37 nekdo rozebira do posledniho sroubku? Materialy maj deklarovane vlastnosti a spoleha se na to, ze to vydrzi
Ano některé části rozebírali do šroubku. A některé části by radši celé vyhodili a dali nové, kdyby to bývalo šlo. U XB-37 nikdo ani neví co to vlastně dělá a k čemu to je, natož aby bylo jasné, jaké servisní úkony dělají mezi starty.
Proboha, že já na vás vůbec reagoval…
Dragony létají od roku 2010 a minimálně ty počáteční kusy SpaceX po návratu nejspíš opravdu rozebrali do posledního šroubku, jak říkáte. A právě díky tomu mohli ověřit, jak jednotlivé komponenty přečkaly start a návrat a jestli to odpovídá tomu, co očekávali při návrhu lodi. Některé věci je jistě překvapili a proto provedli spoustu úprav konstrukce, mezitím sbírali data z dalších misí. Dragony pak začali repasovat a používat opakovaně až o několik let později, kdy už měli jistotu, které komponenty je potřeba měnit po každé misi, které po dvou, které nikdy a které stačí jen po každé misi zkontrolovat. Svoje zjištění a plán repasování představili NASA a to to schválila. To jsou ty člověkohodiny, které oni investovali tehdy a teď z nich těží, aby nemuseli vyrábět pokaždé novou loď.
SpaceX má za sebou 21 misí nákladního Dragonu, z nichž se lodě vrátily na Zemi a bylo možné je poté zkontrolovat. To všechno jsou data a zkušenosti, které SpaceX využilo pro optimalizaci svých modelů a pak při návrhu Dragonu 2, který je díky tomu znovupoužitelný až pětkrát. Přesnost modelů jistě potvrdila/upřesnila analýza prvních Crew Dragonů, které se vrátily z testovacích misí. Díky 10 letům zkušeností a dat nyní ve SpaceX vědí naprosto přesně, které komponenty jsou omezujícím faktorem a je potřeba je měnit po každé misi a které stačí zkontrolovat nebo vyměnit třeba po třech startech. Takže ne, opravdu to po každé misi nerozebírají do posledního šroubku, aby pak vše nahradili novými díly. Vy si to sice hrozně přejete, ale to na realitě nic nemění.
Ostatně i Boeing bude používat Starliner opakovaně, a to je velká zkušená firma ze staré školy. Takže pokud se repasování vyplatí jim u Starlineru (časově i finančně), nevím, proč by to podle vás mělo být u SpaceX jinak.
Vážně věříte, že po 21 misích vědí ve SPX “naprosto přesně”, co je potřeba vyměnit? Ten statistický vzorek je prostě moc malý na to, aby kdokoliv cokoliv věděl “naprosto přesně”. Pokud bude třeba celých 6 měsíců (10 nebo 50 pracovníků???) u Dragonu 2 k tomu, aby se +/-50% lodi použilo znova a to pouze 5x, tak to opravdu není žádný zázrak…
Vůbec netušíte co já si přeji a nebo ne, tak mi to nepodsouvejte prosím. Pokud Vás to zajímá, tak bych si už před 30 lety přál základnu na Měsíci a na Marsu, alespoň jednu létající základnu v oblacích Venuše a v tomto čase alespoň chystání pilotované výpravy k Titanu….
Co dnes nemá v technice předponu nano, nebo není alespoň vyrobeno 3D tiskem, nemá dle všeho šanci prorazit… Stejně jako dnes “nemá šanci” vyvíjet kosmickou loď, která by nebyla znovupoužitelná. PR je strašně důležité. Takže i kdyby se znovupoužitelnost nevyplatila finančně z pohledu PR je zcela nezbytné jít touto cestou, pokud to publikum a zákazník (NASA) chce. To zda tahle cesta měla nějaký ekonomický smysl, se myslím dozvíme možná tak nejdříve za 10 let. :))
V každém případě ani jeden z nás přímo nezná procesy v SPX a už vůbec neznáme jejich finanční výkazy, takže tak …. :))
No minimálně po 21 misích ví co měnit netřeba a co je třeba vyměnit určitě. Otázka je kolik je v kategorii “Možná”.
Přestaňte operovat s těmi 6ti měsíci. Co víme může to být i cílená doba repasu, prostě proto, že rychleji je repasovat nepotřebují a když by na to nasadili víc lidí tak by jim tam víc lidí déle nečině čekalo na další dragon k repasu.
Vy jste úplně mimo, to že mezi starty je nějaká doba ještě neznamená, že tak dlouho trvá příprava na další start. Toto je všeobecně zažitý omyl. To že se dříve používaly kosmické lodi jen jednou bylo dáno tím, že rakety měly malou nosnost a tak se vše řešilo až na doraz a nebyla tam dostatečná rezerva. SpaceX na to jde jinak, část hmotnosti raději obětuje na to, aby vše co jde mělo mnohem vyšší rezervy a nešlo se až na limit. Ale proč to vlastně píšu, ztráta času. Tak nic.
Ale Vy ani já a ani nikdo jiný zde z diskuze NEVÍ jak dlouho trvá repas a co vše obnáší, takže netvrďte, že je omyl předpokládat, že není tento čas využitý plně.
“To že se dříve používaly kosmické lodi jen jednou bylo dáno tím, že rakety měly malou nosnost”
To je ale pitomost:) Třeba můj oblíbený Saturn V měl podle Vás malou nosnost?:)) Sojuz nebo Progress má malou nosnost? I u Sojuzu by bylo možné znova použít návratový modul. Proč to nedělají?
F9 díky znovupoužitelnosti může vynášet jen cca. 2/3 nákladu, než kdyby znovupoužitelný nebyl. Nebo jinak, bez znovupoužití by mohl být celý 1. stupeň menší a lehčí možná dokonce o cca. 30%. No a pokud byste započítal náklady na vývoj oné znovupoužitelnosti cca. 1mld. USD, tak jak to celé vyjde?
A vyplatí se vývoj částečné znovupoužitelnosti u kosmické lodi, když předpokládáte, že použijete tak polovinu a necháte jí letět 5x?
“…musí celý zbytek lodi rozebrat do šroubku, vše do detailu zkontrolovat a pak to zase dát celé opatrně dohromady. U nové lodi by to “jen” dali dohromady…”
Až na to, že u nové lodi to “TO” co dáváš dohromady – musí předtím někdo vyrobit… tady jsme v reálném světě, tady nestačí napsat IDKFA abys instantně měl vše, co potřebuješ.
Až na to, že ta kontrola u použité lodi může být náročnější než výroba nového dílu …
Demontáž + kontrola + montáž, to chce čas a kapacity … A jak to tak vypadá, u Dragonu by to mohlo být celé dražší než to vyrobit znovu. Návratová kapsle NENÍ celá loď… Až budete vědět, kolik se toho reálně znovu použije, tak mi napište:))
Vy už v tom evidentně máte zcela jasno, ne? Nebo z čeho jste usoudil, že to vypadá, že u Dragonu “by to mohlo být celé dražší než to vyrobit znovu”? Tomu absolutně nic nenasvědčuje, je to jen vaše domněnka, nebo spíš poněkud ubohé přání. Realita je taková, že výroba nové lodi trvá zhruba 2 roky, což vyčtete z fotek v mém přehledu Dragonů tady na webu. A proces přípravy Crew Dragonu na další misi bude i u lodi z DM-2, která kvůli certifikaci pravděpodobně prošla nadstandardně zevrubnými inspekcemi a analýzami, trvat maximálně 9 měsíců, jelikož na jaře má letět znovu. Vy jste nepřišel s žádným konkrétním důkazem, který by podporoval vaší ujetou teorii, že repasování lodi je stejně drahé a náročné jako výroba nového kusu.
Už mě vaše příspěvky unavují a opravdu mám sto chutí vás zabanovat. Aktuálně jen provokujete a plácáte tu jeden nesmysl za druhým, tak pokud nezačnete diskutovat nějak rozumněji a konstruktivněji, už mi fakt dojde trpělivost.
Ne já v tom jasno nemám, což jsem ve svých příspěvcích uváděl. Psal jsem, že je možné, že by …. a uváděl jsem argumenty proč si to myslím. To je prostě diskuze..
Vy snad máte nějaký konkrétní důkaz, že se znovupoužitelnost SPX opravdu vyplatí? Máte jejich finanční výkazy, kalkulace nákladů? Ne, pouze věříte, že je to ta správná cesta a spekulujete. Já mám prostě pochybnosti a také spekuluji, protože bych opravdu moc rád věděl jak to je. Prostě žádný rozdíl…
Teorie, že repase kosmické lodi je stejně drahá a náročná jako výroba nového kusu, je podle Vás ujetá? Tak mi vysvětlete proč to dosud nikdo další pořádně nedělal, vyjma raketoplánu, který byl z pohledu civilního použití ekonomickou katastrofou a jedno sedadlo vycházelo ve své době na víc než celá raketa Sojuz i s kosmickou lodí dohromady….
Pro znovupouzitelnost se SX rozhodla sama, v zadani kontraktu o tom nic nebylo. Nic je tedy do toho netlacilo a znovupouzitelnost tehdy jeste nebyla tak cool, dokonce tradicni hraci se tomu vysmivali. Zadnej marketing to teda nebyl. A jestli se jim to nevyplaci, tak proc v tom pokracuji. SX je komercni firma, nebude vyhazovat zbytecne penize za repas, kdyz by vyroba noveho kusu byla vyhodnejsi.
Otázka je, zda by ten kontrakt od NASA dostali, kdyby tam nebyla tato přidaná hodnota…
Vy také nevíte zda se jim znovupoužitelnost vyplácí a nebo ne. Možné je, že to zatím ani úplně přesně neumí zhodnotit ani v SPX. To jestli bude opravdu možné použít CD2 alespoň 5x se uvidí. Třeba to bude jen jednou a třeba 10x. Někdy i komerční firma musí pokračovat v nastoupené cestě i když se jí to finančně nevyplácí, neboť škody např. na reputaci firmy by mohly být daleko větší. Co by se stalo, kdyby nyní SPX přišla s tím, že se jí znovupoužití nevyplácí? Na znovupoužitelnosti je založené PR firmy. Kolik do toho už vrazili v rámci vývoje 1mld. USD? A vývoj jim prakticky platila NASA. Co konkurence, která se chystá po vzoru SPX, také znovupoužitelnost vyzkoušet? I kdyby se jim to nyní nevyplácelo, tak by bylo nestrategické to nyní přiznávat, ale počkají si, až si konkurence pustí sama žilou ne?:))
Ano, vy v tom máte jasno, vy v tom máte svojí pravdu o které jste přesvědčen, že je pravda reálná, ale pořád je to jen vaše interní pravda.
Já nerozumět jazyku vašeho kmene:)))
Jasně jsem napsal, že v tom jasno nemám a že spekuluji…
No jasně … a proto komerční firma, která má nasmlouváno u NASA fix cenu s tím, že má použít nový CD na každý let, se může přerazit, aby přesvědčila NASA, aby jim dovolila používat letěné. Jo to dává smysl.
Hele škoda, že děláš v pro mě nepoužitelném oboru… s tebou by byla radost obchodovat.
Ty jo Procházkovi tak prodávat třeba auta, to by byl mazec. Jen do smlouvy bych si dal, že po použití je musí vrátit. 😀
Mno… když se trochu blíže podíváš (stačí ti na to cca 3 minuty, pokud víš na co a kam koukat) … tak uvidíš, že to na haldy volných prostředků nevypadá (pokud teda nejede hodně velkou bokovku)…Tam asi s auty neuspěješ.
Ale nějakou výhodnou investici by se dalo nabídnout (zvlášť když k ní zajistíš i výhodnou půjčku na takovou investici). Myslím, že je tady kolem dost nápovědy – abys věděl, na co zahrát.
(achjo … někdy si říkám, že svědomí je hrozný handicap 🙂
A ve SpaceX jsou všichni tak hloupí, že místo toho, aby raději vyráběli nové díly a nové lodi a především nové rakety, tak to dělají úplně blbě a vše se snaží používat opakovaně a proto vlastně jsou úplně out, nemají zakázky, protože jsou nejdražší na trhu že? Aha, tak ono nám to nějak nesedí. Asi jim to pan Prochazka neřekl, že to dělaní blbě a EM jak blbec platí všechny ty vícenáklady za zbytečné repase…
No třeba by to dávalo smysl, když by třeba vyrobit F9 stálo 10 mega a repas letělího 11. No tak nedej ten mega do PR když zisk máš 50 😀 Ale nějak nemyslím že by to tak bylo 🙂
Jojo, takže podle Vás byli hloupí všichni Ti co dělali přes půl století do kosmonautiky před SPX?
Dneska mi přišel e-mail s videem, jak mladá holka neumí vytáčet klasickým telefonem (s pulzní volbou). S komentářem, že ti dnešní mladí neumějí ani telefonovat. Tak asi tak.
210 MUSD/start neni zrovna levne, asi se ti, co si predstavovali zlevneni dopravy do vesmiru od SpaceX vlivem znovupouzitelnosti, drbou na hlave.
Mne to ale nevadi – protoze kazdy dolar co SX dostane od NASA vrazi do vyvoje Starship – to bude jeste dlouho bezedna dira na penize.
Ono je to poněkud zavádějící. To 50% zdražení je při přepočítání na kilogram nákladu a ještě to nějak vypočítávají ve vztahu k jedné konkrétní misi první fáze CRS. Asi vzali cenu za start v první fázi CRS, vydělili to vyneseným nákladem na dané misi a tohle číslo srovnali s tím, kolik má stát jedna mise druhé fáze CRS (vyděleno očekávanou hmotností nákladu, který má nový Dragon v průměru vynést). Takže to je něco trochu jiného než jednoduché zvýšení ceny za start o 50 %. Konkrétně v té zprávě stojí:
SPX prostě potřebuje vydělat. Pokud jim umožňují podmínky kontraktu s NASA zvedat ceny, tak lze očekávat, že tohle nebude poslední zdražení:) Po přečtení článku, ta drobná vylepšení asi za 50% nárůst ceny nestojí. SPX zřejmě pouze hledala argumenty, na které NASA přistoupila. Ono těch “dopravců” na ISS zas tolik není a pokud jde o automatické dokování tak to nyní zvládá jen Progress a Dragon 2….
Podívej, byla vypsaná soutěž, které se SpaceX zůčastnilo. Poslalo nabídku a bylo spolu s NGIS a SNC vybráno. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme protestovat, ale to je vše. Můžu na to téma doporučit 2 roky starý článek, o kterém mluvil petr, vycházel ze zprávy generálního inspektora. Byla to prostě soutěž. Takže kritizovat někoho za to, že si řekl o nějaké peníze, a byl vybrán není rozumné. SpaceX se spíš pro první kolo držela při zemi a pro druhé si prostě řekla o lepší peníze a vyšlo jí to.
Já ovšem nic nekritizuji. SPX je prostě komerční firma a pokud mají na něco monopol, což nyní mají na vynášení USA kosmonautů na ISS a na vynášení určitého druhu nákladu, pak by nebyli normální, kdyby na tom nechtěli vydělat. Jen jsem napsal osobní názor, že ta cena možná ještě poleze nahoru. Ten trh prostě není velký a i SPX se bude snažit na každém startu vydělat maximum i přes PR proklamace o zlevnění kosmonautiky…
Ja si to dodnes pamatuju, silene pravnicke pindy, obcas informace a v tom hledat neco, co by zajimalo ctenare :-). A bylo to po kouskach, tady radek, na dalsi strance dva :-). Oni delali tu zpravu za jinym ucelem. Takze to spojovali jinak. A veci o jinych firmach me nezajimaly tak moc 🙂
Odkud máte prosím informace, že každý dolar, co SPX dostane, vráží do vývoje Starship?
“Nový typ lodi je hodně podobný pilotovanému Crew Dragonu”
Takže nákladní loď ten počítač nepilotuje?
Je to běžně používaný výraz pro jakoukoli loď určenou pro lety s lidskou posádkou. Rešilo se to tu už stokrát.
Pilot je osoba, která ovládá létající stroj, jako letadlo, vrtulník, kosmickou loď nebo jiný, i nemotorový letecký prostředek, případně dohlíží na automatické ovládací přístroje.
Z toho je patrné, proč nejde o pilotovanou loď. Počítač tu loď pouze řídí.
Takže na zemi na to nikdo ani nedohlíží?
Stručně a jasně, na palubě není lidská bytost, není to pilotovaný let. Pokud by ležela na zemi osoba s roubíkem na puse a přivázaná k sedadlu, jednalo by se o pilotovanou misi.
Kdyby nastal nějaký problém při automatickém dokování, existuje způsob jak připojit Cargo Dragon 2 manuálně? Napřiklad pomocí něčeho jako TORU?
Nikde jsem to neviděl potvrzené, ale předpokládám, že manuální dokování na dálku bude možné.