Americká společnost Axiom Space zajišťuje pro své soukromé zákazníky návštěvu Mezinárodní kosmické stanice v lodi Crew Dragon. První dvě mise se uskutečnily v letech 2022 a 2023 a třetí start je na pořadu v lednu příštího roku. Dnes bychom vám proto chtěli představit posádku této třetí mise označované Ax-3.
Společnost SpaceX již řadu let zajišťuje pro své zákazníky vynášení nákladů na oběžnou dráhu a od května 2020 je také stále jedinou americkou společností, která je schopna dopravit lidi na oběžnou dráhu. Za uplynulou dobu uskutečnila firma jedenáct pilotovaných startů, během kterých dopravila na oběžnou dráhu 42 astronautů. Nejčastějším zákazníkem je pochopitelně NASA, pro kterou firma uskutečnila již sedm pilotovaných startů, přičemž americká kosmická agentura má zaplaceno ještě dalších sedm misí. Druhým nejčastějším zákazníkem je společnost Axiom Space, pro kterou SpaceX letělo již dvakrát. Těmito dvěma starty spolupráce rozhodně nekončí, Axiom Space si totiž u kalifornské firmy zaplatil další dva starty. Příští mise, s pořadovým číslem Ax-3, by se měla uskutečnit nejdříve v lednu příštího roku a teď se podíváme na všechny informace, které o této misi víme.
Americká firma Axiom Space provozuje své kosmické aktivity ve spolupráci s NASA. Agentura se již před několika lety rozhodla, že povolí až dvakrát ročně komerčním astronautům navštívit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Do dnešních dnů se uskutečnily pouhé dva takovéto starty a oba zajišťovala společnost Axiom. O tom, že i třetí start se uskuteční v režii stejné firmy, jsme se dozvěděli v polovině letošního března v tiskovém prohlášení NASA. Mise Ax-3 by měla trvat celkem 14 dní, přičemž dle tohoto prohlášení mělo ke startu dojít nejdříve v listopadu letošního roku. Je pochopitelné, že přesný termín startu není možno nikdy dopředu odhadnout, protože závisí vždy na aktuální dopravní situaci stanice a dalších faktorech. K prvnímu odkladu došlo za pět měsíců od oznámení, když byl termín startu posunut na leden 2024.
Tak jako v případě předchozích misí společnosti Axiom, i zde si americká kosmická agentura uložila podmínku, že velitelem mise musí být bývalý astronaut NASA. Nicméně tato podmínka není žádnou překážkou pro firmu Axiom, protože ta ve svých řadách má minimálně dva bývalé astronauty – Michaela Lópeze-Alegríu a Peggy Whitson. Každý z nich již jeden kosmický let v lodi Crew Dragon absolvoval a protože nyní je opět řada na prvním z nich, stane se Michael López-Alegría prvním člověkem, který poletí v kosmické lodi Crew Dragon podruhé. Stále nicméně není vyloučeno, že by dříve mohla odstartovat mise Polaris Dawn, a v takovém případě by Michael byl předstižen Jaredem Isaacmanem, velitelem misí Inspiration4 a Polaris Dawn.
Pojďme se nyní seznámit s posádkou, která byla veřejnosti oficiálně představena 12. září letošního roku. O Michaelu Lópezu-Alegríovi jsme se na našich stránkách zmiňovali již několikrát, proto se představení jeho osoby pokusím maximálně zkrátit, abychom mohli více času věnovat jeho kolegům. V případě Michaela jde v současnosti o pětinásobného astronauta, který se třikrát vypravil na oběžnou dráhu na palubě amerického raketoplánu (STS-73, STS-92 a STS-113), jednou zamířil k ISS na palubě lodi Sojuz TMA-09 a poslední start si připsal na svůj účet loni v dubnu při komerční misi Ax-1. Celkově strávil ve vesmíru 275 dní a 35 minut. Daleko výraznějším písmem se zapsal do dějin výstupů do volného prostoru, kde do dnešních dnů strávil více než 67 hodin a figuruje na celkovém druhém místě za nedostižným Anatolijem Solovjovem. S ohledem na jeho věk, tedy 65 let, se nicméně musím ptát, kolikrát mu ještě NASA povolí start, než doporučí společnosti Axiom Space, aby si jako velitele vybrala některého z mladších vysloužilců NASA. Každopádně jsem si ale vědom toho, že díky své kariéře v NASA je rozhodně v lepší fyzické kondici než většina jeho vrstevníků.
Zbývající členové posádky mise Ax-3 jsou všichni nováčci a shodou okolností také Evropané. Do pilotního křesla mise Ax-3 usedne plukovník italského letectva Walter Villadei. Walter se narodil v roce 1974 a v roce 1993 absolvoval akademii italských leteckých sil. Poté v roce 1998 získal magisterský titul na Neapolské univerzitě v oblasti leteckého inženýrství. Další magisterský titul získal v roce 2005 na univerzitě v Římě. To již však v době, kdy aktivně sloužil v řadách italského vojenského letectva. Walter má letové zkušenosti se stroji C-130J, G-222, MB339 a Eurofighter Typhoon (EFA). Pokud jde o výběr Waltera Villadeie jako pilota mise, domnívám se, že jde o naprosto správnou a jednoznačnou volbu, protože Walter má kromě všech již dříve zmíněných pilotních zkušeností také za sebou již kompletní kosmonautický trénink. Ten zahájil v roce 2008, aby o čtyři roky později získal kvalifikaci jako letový inženýr lodi Sojuz. Walter navíc v letech 2022/2023 podstoupil trénink v lodi Crew Dragon jako záložní pilot posádky Ax-2. Kromě těchto již zmiňovaných výcviků se letos v červnu zúčastnil i prvního komerčního suborbitálního letu Galactic 01 společnosti Virgin Galactic v souvislosti s přípravou na misi Ax-3.
Jako první specialista mise Ax-3 byl vybrán 43letý občan Turecka, Alper Gezeravci. Alper vystudoval vojenskou leteckou akademii v Istanbulu, kde získal bakalářský titul v oboru elektronického inženýrství. Později si vzdělání doplnil ziskem magisterského titulu na Air Force Institute of Technology v USA. V řadách tureckého vojenského letectva strávil 21 let a létal přitom na strojích F-5, T-37, T-38, SF-260, T-41. KC-135 a F-16. Sedm let strávil také jako první důstojník a kapitán tureckých aerolinií. Alper bude prvním občanem Turecka, který se dostane na oběžnou dráhu. Je zajímavé, že jeho jméno a informace o tom, že se zúčastní nejmenovaného pilotovaného kosmického letu, se objevila na Internetu již letos v dubnu. Spolu s tímto oznámením se objevilo i jméno jeho záložníka, kterým je Tuva Cihangir Atasever, 30letý letecký systémový inženýr turecké zbrojařské firmy Roketsan. Alper i Tuva jsou také jediní členové oddílu astronautů Turecké kosmické agentury.
Do zbývajícího čtvrtého křesla kosmické lodi Crew Dragon usedne během mise Ax-3 občan Švédského království Markus Wandt. Markus bude ve svých 43 letech nejmladším členem posádky. Stejně jako jeho ostatní kolegové, i on má za sebou úctyhodnou vojenskou kariéru v řadách švédského královského letectva, ve kterém sloužil v letech 2003–2014 a dosáhl hodnosti podplukovníka. Pilotní trénink zahájil v roce 2004. V roce 2007 získal magisterský titul na Chalmers University of Technology v Goteborgu v oboru elektroinženýrství. Jedním z vrcholů jeho vojenské kariéry bylo patrně studium na Americké námořní škole pro zkušební piloty, kterou absolvoval jako nejlepší ze svého ročníku. Od roku 2014 pracuje jako testovací pilot ve společnosti Saab Aeronautics, kde to to dotáhl až na hlavního testovacího pilota firmy. Markus se v roce 2022 zúčastnil výběrového řízení evropské kosmické agentury ESA a v listopadu 2022 byl vybrán do záložního oddílu evropských astronautů. Díky své účasti na misi Ax-3 bude prvním evropským astronautem z ročníku 2022, který se dostane na oběžnou dráhu. Markus bude také třetím občanem Švédska, který se dostane do vesmíru a který navštíví ISS. Před ním již ISS navštívili Christer Fuglesang, který se do vesmíru dostal na palubě amerického raketoplánu při misích STS-116 a STS-128, a také americká astronautka Jessica Meir, která má po své matce i švédské občanství.
Tolik tedy k představení celé posádky mise. Půjde jednoznačně o nejevropštější misi ze všech, kterou kdy SpaceX podniklo. Nicméně do budoucna můžeme očekávat, že cestujícími na lodích Crew Dragon budou i občané dalších evropských zemí. Z nich můžeme již nyní jmenovat zástupce Polska a Maďarska. Naši severní sousedé v letošním roce přispěli do rozpočtu ESA dodatečnými 295 miliony eur, které zahrnují i letenku pro polského občana během mise Axiom. Pokud jde o Maďarsko, to je v seznamu cestujících již od listopadu 2022, přičemž maďarská vláda zaplatí za let svého občana 100 milionů dolarů. Pokud bych měl na tomto místě vyslovit skromné přání, vůbec by mi navíc nevadilo, kdybychom se jednoho dne dočkali toho, že na ISS poletí i Čech Aleš Svoboda, který byl do záložního oddílu evropských astronautů vybrán společně s Markusem Wandtem.
Další přehled nových zakázek SpaceX začneme vyjasněním situace kolem vynášení družic BlueBird společnosti AST SpaceMobile.…
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
Zobrazit komentáře
Podle me ma pro Evropu smysl chvili pockat a koupit si nekterou z prvnich Starship, ktera nebude z jakehokoliv duvodu pristavat. V kyslikove nadrzi pujde udelat pekna stanice a nasbirat pri tom hromada zkusenosti. Navic to patrne pujde delat zevnitr. Takze pokud ke Starship dokaze zadokovat Dragon, neco vyneseneho Ariane 6, nebo co budou to dobou dostupne, tak bude mozne rozsirit relativne levnou stanici zevnitr. A az bude potreba, tak patrne pujde spojit dve starship vedle sebe, nebo za sebe (to druhe by mozna znamenalo instalaci dalsich manevrovacich motoru) a ESA si tam bude moci letat jak bude chtit (pokud uz tou dobou bude mit rozumny nosic).
Dobrý nápad. Jen chlapci okolo ESA zatím SHS nevěří.
VAST Space má smělejší plány:
https://www.vastspace.com/roadmap
Plánují i umělou gravitaci.
Dal by se vytvořit článek o VAST Space?
Mají blízko ke SpaceX.
Už jsme o nich psali: https://www.elonx.cz/falcon-9-vynese-potencialne-prvni-soukromou-kosmickou-stanici-haven-1-a-dopravi-k-ni-astronauty/
Proč by měl mise na Dragonech pořádat jen Axiom? Vždyť by si je mohla třeba ESA organizovat sama a nepotřebovala by ani bývalé astronauty NASA. Velitelem by mohl být třeba Thomas Pesquet. A když by svezli nějakého Japonce, Korejce nebo Australana, určitě by se to zaplatilo
Urcite je to mozne, proletet se muze kazdy, kdo si to zaplati. Jen v pripade, ze budou chtit na iss, tak se to bude muset schvalovat přes NASA.
Dle mne hlavní důvod je Mike Suffredini a jeho zkušenosti s ISS. Má v něj důvěru NASA i Rosskosmos.
https://www.axiomspace.com/team/michael-suffredini
A chtějí budovat dalsi moduly.
Taková soukromá odnož NASA.
Jako ano, to je rozhodne plus pro Axiom. Ale abych byl uprimny, tusim, ze kdyz si podavali poprve zadost na misi Ax-2, tak jim to NASA zamitla. Takze vsechno jim neprojde.
Problémy byly u mise Ax1.
Měli velke požadavky na ee a další.
Na ISS probíhají dlouhodobě pokusy a tehdy ještě nebyly nové solární panely.s vyšším výkonem.
Kdo to platí za Itala? A proč letí s Axiomem, když Italové mají tři aktivní kosmonauty (Cristoforetti, Patmitano, Nespoli) , co létají s ESA?
Dohoda mezi axiomem a italskym ministerstvem technologických inovaci.
Nevím zda to chápu správně, ale na začátku článku se píše o soukromých letech, ale dále to pak vypadá, že to jsou vlastně všechno profíci navíc vyslaní jednotlivými státy. Tak se chci jen zeptat jak to vlastně je?
Je to slozite, soukroma mise. Ale axiom proste nabidl statum, ze jim sveze lidi. Takze staty souhlasily, ale neni tam spolupráce primo stat nasa, ale je to axiom - NASA a staty a Axiom. Za me axiom zjistil, ze nejspis nema tolik zajemcu, tak zkusili jinou taktiku, jak obsadit sedadla. Ale osobne nevim, jak nazvat ty cestujici, kdyz neleti za vlastni, ale plati jim to stat.
No je to soukromá mise, protože ji organizuje soukromá firma, nikoli státní agentura, i když zrovna na tomhle letu je soukromá osoba vlastně jen MLA. Možná by bylo lepší označení komerční mise.
No právě proto se tak divně ptám, navíc podle mě komerční to právě taky asi nebude, když to jsou státní finance. Zvláštní to situace, ale moc mě nenapadá jak tomu vlastně správně říkat.