Crew Dragon společnosti SpaceX odstartuje novou éru turistických letů do vesmíru

V dnešním článku se budeme věnovat pilotovaným letům vesmírných turistů či komerčních astronautů. SpaceX plánuje hned několik turistických misí, z nichž jedna má za cíl natočit první film ve vesmíru s Tomem Cruisem v hlavní roli. Řeč ale bude také o firmách Virgin Galactic a Blue Origin. Na samotný závěr článku se pak vypravíme na východ a podíváme se i na možnosti komerčních startů ruských lodí Sojuz.

Od počátku kosmonautiky dlouhá desetiletí platilo, že se do vesmíru vydávají jen speciálně trénovaní a vycvičení jedinci, které na jejich cestu do vesmíru připraví státní agentura, tedy NASA či Středisko přípravy kosmonautů v bývalém SSSR. Původní záměr se začal pomalu měnit koncem 70. let, když se v rámci programu Interkosmos začali do vesmíru vydávat kosmonauté ze zemí východního bloku. V jejich případě se však rozhodně nemluví o vesmírných turistech, z velké části se jednalo o vojenské piloty cvičené posléze v SSSR. Ani o francouzských astronautech, kteří v 80. či 90. letech létali na palubách lodí Sojuz k Saljutu 7 či na stanici Mir, se nehovoří jako o turistech.

Prvopočátky těchto aktivit lze nalézt při letech kongresmana Billa Nelsona, senátora Jake Garna a také Christy McAuliffe, která se měla vypravit do vesmíru v rámci programu učitel ve vesmíru. Tyto osoby určitě nebyly trénovaní vojenští piloti či profesionální astronauté, ale stále nesplňují podmínku, kterou uvádí kupříkladu česká Wikipedie, že si svou účast ve vesmíru zaplatili sami bez podpory státní instituce. Tuto informaci pak nadále zpřesňuje americká Federal Aviation Administration (FAA), která uvádí, že vesmírný turista (účastník kosmického letu) je člověk, který si zaplatil cestu do vesmíru, ale není členem posádky či poskytovatele startu.

Nezpochybňovaných vesmírných turistů je celkem sedm, prvním byl Denis Tito, který na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) zavítal v roce 2001 a posledním byl Guy Laliberté v roce 2009. Charles Simonyi si tuto cestu k ISS zaplatil dokonce dvakrát. Od roku 2009 se pak žádný turista na ISS či oběžnou dráhu nepodíval. Do této situace je tedy třeba zařadit tři letošní prohlášení SpaceX, ve kterých oznámilo, že brzy dopraví platící zákazníky na oběžnou dráhu.

První z těchto prohlášení se objevilo v únoru, kdy společnost Space Adventures oznámila dohodu se SpaceX o uskutečnění turistického letu na palubě lodi Crew Dragon. Posádku mají tvořit až 4 pasažéři, kteří při volném letu stráví na oběžné dráze přibližně 5 dní. Při svém letu nenavštíví ISS, ale budou se pohybovat nad její oběžnou dráhou, která není přesně známa, ale hovoří se o rekordní výšce, kterou vesmírný turista kdy dosáhl. Mise se uskuteční v období mezi koncem roku 2021 a první polovinou roku 2022.

Možná jste si při čtení položili otázku, jak vlastně budou tito placení turisté ovládat loď Crew Dragon na oběžné dráze? Podle Gwynne Shotwell bude let zcela automatický a na palubě nebude žádný zaměstnanec SpaceX. Alespoň jeden turista ale bude mít prodloužený výcvik, aby mohl plnit roli velitele posádky. Pokud se ale SpaceX podaří úspěšně vyvinout loď Starship, tak to podle Gwynne Shotwell už bude fungovat jinak. Vzhledem k tomu, že Starship bude výrazně prostornější než současný Crew Dragon, bude přítomnost profesionální posádky SpaceX dávat větší smysl. Gwynne Shotwell věří, že Starship bude vozit lidskou posádku za 3–6 let.

Druhé oznámení se objevilo v březnu, kdy si firma Axiom Space zaplatila u SpaceX 10denní cestu do vesmíru pro 3 platící zákazníky. Na rozdíl od předchozího startu nepoletí tito turisté jen na oběžnou dráhu, ale na 8 dní zavítají i na palubu ISS. Mise je plánovaná na druhou polovinu roku 2021. Počátkem května jsme vás pak informovali o tom, že se na Mezinárodní vesmírné stanici chystá natočit svůj další film Tom Cruise. Dle všech dostupných informací a časových souvislostí lze však s velkou pravděpodobností prohlásit, že se nejedná o dva různé turistické lety, ale o tutéž misi. Samotná firma Axiom pak odhaduje, že bude vozit do vesmíru soukromníky přibližně každého půl roku, přičemž už jednají s potenciálními pasažéry pro druhou a třetí misi.

Firma Axiom sice sama neuvedla, zda je zapojena do plánů na natáčení nového velkofilmu Toma Cruise, ale potvrzení této informace jsme se dočkali z úst administrátora NASA, Jima Bridenstina. Tom Cruise se na ISS nevydá sám, jeho spolucestující bude režisér připravovaného snímku, Doug Liman, který s Cruisem spolupracoval mimo jiné na filmu Na hraně zítřka. Další členy posádky zatím neznáme, ale jedním z nich bude zaměstnanec společnosti Axiom. Mohl by teoreticky být například bývalý astronaut NASA Michael López-Alegría, který pro Axiom pracuje od roku 2017. Jejich mise do kosmu se má uskutečnit v říjnu 2021. Tom Cruise si už údajně i zkoušel skafandr SpaceX.

Ve vesmíru byly dosud natočeny jen dokumenty a krátký film, takže Cruisův projekt bude prvním celovečerním filmem natočeným v kosmu. Podle nejnovějších informací nejspíš bude projekt zastřešovat studio Universal Pictures. Rozpočet by mohl dosáhnout až 200 milionů dolarů, přičemž většinu nejspíš spolknou náklady na start a související výcvik, který zajistí přímo Axiom. Tom Cruise by si údajně mohl ve výsledku vydělat 30–60 milionů dolarů (bude film produkovat a také bude mít procenta ze zisků). Snímek ještě nemá scénář, ale napsat by ho měl režisér Doug Liman. Na filmu se údajně bude kreativně podílet také Christopher McQuarrie, což je dlouholetý spolupracovník Toma Cruise. McQuarrie napsal nebo zrežíroval většinu filmů tohoto amerického herce v posledních 12 letech (např. filmy Valkýra, Jack Reacher, Na hraně zítřka, Mumie nebo Top Gun: Maverick). Tato dvojice momentálně pracuje na natáčení dvou nových pokračování filmové série Mission: Impossible. McQuarrie bude chystaný vesmírný film produkovat a také poslouží jako příběhový poradce, avšak v Crew Dragonu nepoletí.

Zatím tedy víme o dvou turistických misích SpaceX, ale prezidentka firmy Gwynne Shotwell zmínila, že v současnosti jsou v plánu 3–4 turistické lety. Podrobnosti o těch dalších se snad dočkáme v blízké budoucnosti. Gwynne zároveň očekává, že po úspěšném dokončení mise DM-2 s prvními astronauty se ozvou další zájemci o turistické lety.

Čas od času jsem také přemýšlel, zda se do vesmíru nechystá někdo z vedení SpaceX, koneckonců, mají provozuschopnou loď pro posádku, nosnou raketu, možná by mohli dostat i zajímavou zaměstnaneckou slevu. Před nedávnem jsem na tuto otázku dostal odpověď od Elona Muska, který prohlásil, že by se velice rád podíval na palubě lodi Crew Dragon do vesmíru, ale pravděpodobně se tak nestane. Jeho pracovní povinnosti jsou rozsáhlé a těžko by hledal čas na takovou kosmickou misi. Elon zároveň připustil, že mise nese určitou úroveň rizika a on by nejdříve rád dokončil vývoj rakety Starship. V neposlední řadě zmínil i povinnosti, které má ve firmě Tesla. U jeho osoby je také možné položit si velmi zajímavou otázku. Pokud by se vydal na cestu do vesmíru, jednalo by se v jeho případě o turistu či nikoliv? Osobně se domnívám, že by turistou na základě kritérií FAA nebyl. Dalším důvodem je pak fakt, že je schopen jako majitel firmy sjednat si start zdarma.

Než se v dnešním informačním přehledu rozloučíme s firmou SpaceX, řekněme si o ní několik posledních novinek. Již loni jsme vás informovali o tom, jak NASA v budoucnu plánuje postupný přechod ISS na komerční provoz. Uváděli jsme tehdy, za jakých podmínek bude agentura ochotna povolit účast osobám, které by si rády tento pobyt na stanici zaplatily. Pro úplnost dodávám, v tomto případě se nebude jednat o turisty, ale tzv. komerční astronauty. Nejasnosti tehdy panovaly ohledně toho, jak a kde bude tyto zájemce NASA získávat. Rok se s rokem sešel a tento příběh má své pokračování. Agentura 22. června 2020 uzavřela dohodu s firmou Virgin Galactic, která bude pro NASA tyto potenciální kandidáty pro program komerčních astronautů zajišťovat a cvičit. Protože tato firma nevlastní raketu schopnou dopravit posádku na orbitální dráhu, bude při tomto úkolu úzce spolupracovat s oběma komerčními americkými dopravci. Pro SpaceX i Boeing to pak znamená, že jejich kosmické lodi dostanou více letových příležitostí. Zároveň je to pro obě firmy velice výhodné, nebudou muset jednat s mnoha jednotlivci, ale jednou konkrétní firmou, která v podstatě jen dodá připraveného kandidáta.

Proč si však tyto astronauty SpaceX neshání a neplánuje vycvičit samo? Při zodpovídání této otázky se můžeme opřít o podcast, ve kterém Elon Musk jednoznačně uvádí, že sedadla lodí Crew Dragon jsou zatím stále moc drahá. Jsou sice levnější než sedadla v lodích Sojuz či Starliner, přesto jsou daleko za hranicemi možností většiny světové populace. Ano, najdou se milionáři, které láká let do vesmíru, ale rozhodně to není něco, na čem by se dal rozjet pravidelný byznys. Z tohoto důvodu se v současnosti SpaceX nevyplatí investovat do jakékoliv infrastruktury a raději počkají, až bude jejich vyvíjená lod Starship připravena ke komerčnímu provozu. Tehdy se totiž očekává, že ceny letenek klesnou natolik, že se výrazným způsobem rozšíří množina potenciálních zákazníků. V opačné pozici je firma Virgin Galactic, ta plánuje rozjet svůj byznys suborbitální turistiky a investice do zázemí a potřebné infrastruktury má v jejím případě smysl. Cena 250 000 dolarů za sedadlo v lodi SpaceShipTwo je zkrátka výrazně levnější než odhadovaných 55 milionů dolarů za sedadlo v Crew Dragonu.

Nyní však již definitivně opusťme vody SpaceX a pojďme si pohovořit i o dalších novinkách v oblasti komerční pilotované kosmonautiky. Agentura NASA 23. června 2020 oznámila poměrně zajímavou věc. V rámci programu komerčních astronautů otevřela NASA kancelář pro pilotované suborbitální lety. Jedná se o něco, co NASA sama opustila už v 60. letech, tehdy se na suborbitální dráhu pod hlavičkou NASA vydaly první dvě pilotované mise lodí Mercury a stejným směrem mířily i některé lety experimentálního raketového letounu X-15.

Proč se tedy NASA vrací k těmto letům, když v současnosti provozuje velkou výzkumnou laboratoř na oběžné dráze ve formě ISS a má možnost provádět své experimenty či cvičit astronauty při parabolických letech simulujících stav mikrogravitace? Důvodem je samozřejmě fakt, že při parabolických letech je vystavení se účinkům mikrogravitace příliš krátké a pořadník experimentů vysílaných na ISS je naopak příliš dlouhý a ne každý z nich má vysokou prioritu. NASA tak chce využít veškerý potenciál, který soukromý americký sektor v současnosti nabízí, tedy nejen orbitální nosiče a kosmické lodi Crew Dragon a Starliner, ale i suborbitální raketu New Shepard firmy Blue Origin či suborbitální raketoplán firmy Virgin Galactic.

Nyní se za novinkami přesuňme z Nového světa do Ruska. Dne 25. června uzavřela americká společnost Space Adventures s ruskou společností RKK Energija dohodu o dopravě turistů na ISS. Účastníky tohoto čtrnáctidenního letu budou dva zákazníci firmy spolu s jedním profesionálním ruským astronautem. K této misi dojde v roce 2023 a během pobytu pak bude mít jeden z komerčních účastníků možnost uskutečnit výstup do volného prostoru (EVA). Pokud k němu opravdu dojde, zapíše se dotyčný do dějin dobývání kosmu. Do dnešních dnů totiž platí, že všechny uskutečné EVA prováděli profesionální astronauté. Ruský partner nabízí takovéto výstupy už řadu let, za 1,5 hodiny dlouhý výstup dotyčný zaplatí 15 milionů dolarů (informace z roku 2006), dodnes jej však nikdo neuskutečnil. Finanční podrobnosti k plánovanému turistickému letu uveřejněny nebyly. Firma Space Adventures má tak v současné chvíli u ruské strany zamluvený už druhý start svých zákazníků. Dohodu o tom prvním uzavřela v únoru 2019 s tím, že k letu dojde v roce 2021.

Vraťme se na malý okamžik zpět k finanční stránce, je to dohoda, která je pochopitelná u obou stran. Sny soukromníků, kteří se chtěli podívat do vesmíru nebo dokonce na ISS, byly od roku 2009, kdy došlo k rozšíření posádky ISS na 6 osob, v podstatě neuskutečnitelné. Tehdy se také ke stanici podíval poslední turista, kterým byl Guy Laliberté, kanadský hráč pokeru. Od té doby se ruská strana soustředila výhradně na dopravu posádek dlouhodobých expedic. Když si nyní začne americká strana dopravovat astronauty na vlastních lodích a Roskosmu tím zmizí zdroj nemalých příjmů, které od NASA inkasoval, můžou Rusové začít opět poskytovat tuto zajímavou možnost movitým jedincům. Na rozdíl od prvního desetiletí 21. století však už nejsou jediní, kteří umí dopravit turistu na oběžnou dráhu.