Crew Dragon se stane teprve devátou pilotovanou kosmickou lodí v historii, které byly ty předchozí?
Jen pouhých několik dní nás dělí od jedné z největších událostí v dějinách společnosti SpaceX, k obloze se vydá první pilotovaná loď Crew Dragon v rámci mise DM-2. Při této příležitosti jsme pro vás připravili několik článků, které se vám co nejvíce vynasnaží přiblížit tuto misi. V dnešním článku se ohlédneme zpět do historie pilotované kosmonautiky a podíváme se na to, jak probíhaly první mise ostatních kosmických lodí. Zároveň si připomeneme začátky SpaceX a vývoje Crew Dragonu.
S výjimkou prvního startu rakety Falcon Heavy neexistuje v posledních letech společnosti SpaceX více očekávaná událost, než je pilotovaný let astronautů Boba Behnkena a Douga Hurleyho. Oba astronauté se tímto startem také zařadí do velice elitní skupiny svých slavných předchůdců, kteří jako první podnikli premiérový pilotovaný let nové kosmické lodi. Tyto slavné postavy kosmonautiky stojí za to vyjmenovat, protože psali její historii. Od dob, co lidstvo létá do kosmu, se celkově uskutečnilo pouze 8 misí, při kterých došlo k vyslání nové pilotované kosmické lodě do vesmíru. Všechny si je nyní zkusíme v krátkosti představit, ovšem s ohledem na to, že se chystá americká pilotovaná mise, bude tento pohled orientován spíše americky.
5. květen 1961, start rakety Redstone s lodí Mercury, vpravo astronaut Alan Shepard (Zdroj: NASA)
Na prvním místě je určitě nutno zmínit Alana Sheparda, který se jako první občan Nového světa dostal do vesmíru při suborbitálním letu rakety Redstone na palubě lodi první americké kosmické lodi Mercury. Stalo se tak 5. května 1961, tedy necelé tři týdny po legendární cestě Jurije Gagarina do vesmíru v kosmické lodi Vostok. Zde je asi vhodné poznamenat, že je tomu vlastně dobře, že Sověti předběhli Američany ve vyslání prvního člověka do vesmíru. Alan totiž absolvoval pouze suborbitální let a v dnešní době bychom vedli spory, kdo vlastně byl tím prvním, jestli Gagarin, který byl první na oběžné dráze, nebo Shepard, který první překročil hranici 100 kilometrů a ocitnul se ve vesmíru. Dále tento třítýdenní rozdíl možná naznačuje, že mezi kosmickými programy obou zemí vlastně zas až tak velké rozdíly nebyly, ale opak je pravdou. V principu totiž Američané dohnali Sověty až v únoru roku 1962, když se v lodi Mercury jako první Američan dostal na oběžnou dráhu John Glenn. I tak však černý Petr zůstával v rukou Američanů, prim hráli Sověti. Jejich nosná raketa Vostok-K byla asi třikrát silnější než Atlas LV-3B, který vynesl Johna Glenna. Důvod je samozřejmě velmi prostý, raketa Vostok, derivát rakety R-7 byla vyvinuta jako nosič jaderných hlavic a protože Američané dokázali vyvinout lehčí atomovou bombu, vystačili si se slabšími nosiči. Ovšem stále se na toto téma vedou debaty a důvodů bylo jistě víc, ale o tom náš dnešní článek není.
Posádky prvních misí pilotovaných lodí NASA (Zdroj: NASA / Pavel Vantuch)
Druhou novou pilotovanou loď představili Američané o necelé 4 roky později, v březnu 1965. Tehdy zamířila na oběžnou dráhu na raketě Titan II GLV v kabině lodi Gemini 3 už dvojice, kterou tvořili veterán Gus Grissom a nováček John Young. Let sice netrval ani pět hodin, ale prokázal, že Gemini je loď, která pomůže Američanům přiblížit se přistání na Měsíci do konce dekády. Přesto ani tehdy ještě pořád úplně nedohnali sovětský náskok. Měla to být první vícemístná kosmická loď na světě, jenže díky sovětské „posedlosti“ získáváním kosmických rekordů došlo k tomu, že adaptovali kabinu Vostoku, aby dokázala pojmout tři pasažéry, velitele Vladimíra Komarova, Konstantina Feoktisova a Borise Jegorova. Ti pak absolvovali jednodenní let v teplákových soupravách v říjnu roku 1964. Mimochodem, získali poté i další prvenství, když o několik měsíců předběhli Američany a v rámci mise Voschod 2 jako první vystoupili do volného prostoru.
Obě velmoci pak začaly připravovat další generaci kosmických lodí, Sověti Sojuz a Američané Apollo. V obou případech byl výsledek uspěchaného vývoje jednoznačně tragický. Nejdříve v lednu roku 1967 při simulovaném odpočtu vypukl požár v kabině lodi Apollo 1 a všichni tři astronauté – Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffee – zahynuli. O tři měsíce později pak odstartovala nová sovětská pilotovaná loď při misi Sojuz-1. Po sérii různých selhání nové lodi, které se horko těžko dařilo kosmonautu Vladimíru Komarovovi řešit, následovalo selhání poslední, nejkritičtější, kdy se při návratu z orbitální dráhy nepodařilo vytáhnout z kontejneru hlavní padák a kabina se ve vysoké rychlosti roztříštila o zem. Vladimír Komarov se tak stal čtvrtým kosmonautem, který v tomto pro kosmonautiku tragickém roce zemřel.
Posádka Apolla 1 (Foto: NASA)
Reparátu se obě velmoci dočkaly na podzim následujícího roku. Nejprve se 11. října 1968 vydala do vesmíru posádka Apollo 7, která na orbitální dráze Země strávila téměř 11 dní. Během této doby pak astronauté Wally Schirra, Don Eisele a Walter Cunningham odzkoušeli všechny systémy lodi. Jejich chování místy sice hraničilo s otevřenou neposlušností vůči řídícímu středisku, nezřídka kdy i se vzpourou, loď samotná však však fungovala na jedničku. Astronauté se pak kvůli svému chování nedočkali zařazení do jakékoliv další mise NASA. O 14 dní později absolvovala úspěšnou letovou zkoušku i pilotovaná loď Sojuz-3. Už tehdy se dalo říci, že se Američanům konečně podařilo předehnat své věčné rivaly, protože jedním z cílů letu Sojuzu bylo spojit se s bezpilotním tělesem Sojuz-2 a tento pokus se nezdařil. Samotní Američané navíc tuto proceduru zvládli už o 3 roky dříve při misi Gemini 8 a o své převaze pak všechny jednoznačně přesvědčili už o Vánocích toho roku, když mise Apollo 8 pozdravila celý svět z oběžné dráhy Měsíce.
-
- Pilot lunárního modulu Apolla 7 Walt Cunningham podepisuje model lodi Apollo jednomu z autorů tohoto článku (Foto: Ondřej Šamárek)
-
- Model lodi Apollo podepsaný pilotem lunárního modulu Apolla 7 Waltem Cunninghamem (Zdroj: Karel Zvoník)
K dalšímu startu nové pilotované lodi pak došlo až za dlouhých 13 let. V dubnu 1981 se na svou první cestu do vesmíru chystal první vícenásobně použitelný dopravní kosmický prostředek – raketoplán. Od všech předchozích i následujících startů se lišil jedním zásadním rozdílem. Nepředcházela mu žádná bezpilotní testovací mise na oběžné dráze. Mise STS-1 se také vydala do vesmíru v den 20. výročí startu Jurije Gagarina, 12. dubna 1981. Posádku tehdy tvořili astronauti John Young a Robert Crippen.
Mise STS-1, první start raketoplánu v dubnu 1981 (Foto: NASA)
Osmý a doposud poslední start nové pilotované kosmické lodi se uskutečnil v říjnu roku 2003, poprvé tak učinila jiná země než SSSR/Rusko či Spojené státy americké. Touto zemí se stala Čína, která na raketě CZ-2F (Dlouhý pochod 2F) vyslala na oběžnou dráhu svého prvního tchajkonauta Janga Li-weje v kabině kosmické lodi Shenzhou (Šen-čou). Svou pilotovanou loď do budoucna chystá i Indie, ale žádná další země se do tohoto elitního klubu prozatím neplánuje zapojit (nepočítáme-li suborbitální lety společností Blue Origin a Virgin Galactic).
V roce 2003, kdy poprvé vzlétla z Číny pilotovaná raketa, probíhalo v Americe vyšetřování zkázy raketoplánu Columbia po misi STS-107. Jedním z následků této havárie bylo ukončení provozu raketoplánů po dostavění Mezinárodní vesmírné stanice a potřeba vývoje nových kosmických lodi, které budou schopné dopravovat astronauty na oběžnou dráhu. Firma, která to o řadu let později dokáže, existovala v té době přibližně rok a jejím cílem bylo postavit malý raketový nosič schopný dopravit na oběžnou dráhu náklad o hmotnosti několika set kilogramů. Své sídlo má dodnes v kalifornském Hawthorne. Řeč je samozřejmě o SpaceX.
Raketoplán Atlantis při poslední misi STS-135 na rampě LC-39A v červenci 2011 a Falcon 9 s lodí Crew Dragon před misí DM-1 v březnu 2019 na té samé rampě (Foto: NASA/SpaceX)
Společnost založil v roce 2002 Elon Musk, který do několika let plánoval zaplavit Ameriku a následně celý svět levnými raketami. Vývoj z vlastních zdrojů však šel poměrně pomalu a teprve v březnu roku 2006 se podařilo uskutečnit první neúspěšný test malého nosiče Falcon 1. Ovšem už o dva měsíce dříve, v lednu 2006, se firma přihlásila do výběrového řízení NASA v rámci programu COTS na vývoj a stavbu nové nosné rakety a kosmické lodi, které by sloužily k vynášení nákladů a posádek k Mezinárodní vesmírné stanici. Program vycházel z toho, že do několika let bude dostavěna ISS a ukončen provoz raketoplánů. Bude tak nutno zajistit dopravu astronautů a zásob na ISS vlastními silami. V listopadu 2006 se SpaceX stalo jedním ze dvou vítězů tohoto výběrového řízení, kteří měli vývoj této nové nosné rakety a nákladní lodi zajistit. Následujících několik let pak pracovalo současně na dokončení vývoje Falconu 1, zahájilo vývoj Falconu 9 a oprášilo projekt své kosmické lodi Dragon, kterou tajně vyvíjelo za vlastní peníze už několik let.
Druhý a poslední úspěšný start rakety Falcon 1, mise RazakSAT-1 v červenci 2009 (Foto: SpaceX)
Rok 2008 byl pro SpaceX klíčový. Nejprve totiž přišlo obrovské zklamání v srpnu 2008 při misi Trailblazer, když kvůli špatně naprogramovanému oddělování stupňů došlo už ke třetímu selhání rakety Falcon 1 v řadě. Pak o necelé dva měsíce později přišel reparát v podobě historicky prvního dosažení orbitální dráhy soukromě vyvinutou kapalinovou raketou při misi RatSat. To hlavní ale nastalo až prosinci téhož roku, když SpaceX získalo od NASA obří kontrakt na zásobování ISS ve výši 1,6 miliardy dolarů.
Dá se říct, že tímto bodem začal zvonit umíráček Falconu 1 a SpaceX se začalo více věnovat dokončení vývoje Falconu 9 a nákladní lodi Dragon. Falcon 9 i Dragon měly potom úspěšnou premiéru v červnu 2010 a od října 2012 začalo SpaceX pravidelně zásobovat ISS. Neusnulo však na vavřínech, jeho cíle byly totiž výrazně ambicióznější. Společnost se rozhodla zapojit také do soutěže NASA o vývoj kosmické lodi pro pilotované lety na ISS. Program se jmenuje Commercial Crew a první fáze výběrového řízení byla vyhlášena v roce 2011.
Nákladní loď Dragon během své první mise k ISS (Foto: NASA)
V dubnu 2011 získalo SpaceX od NASA prvních 75 milionů dolarů na vývoj integrovaného záchranného systému pro svou budoucí kosmickou loď Crew Dragon. V srpnu 2012 potom dostalo od NASA 440 milionů dolarů na vytvoření komplexních návrhů provozu kosmické lodi a nosné rakety, startovních služeb a pozemních i námořních operací. V soutěži nadále zůstávalo spolu s firmami Boeing a Sierra Nevada Corporation (SNC). V prosinci 2012 SpaceX obdrželo dalších 9,6 milionů dolarů na vývoj certifikačních plánů výrobních standardů, testů a analýz. Do této chvíle se také dalo říct, že rozdíly mezi finančními příspěvky pro Boeing a SpaceX byly zanedbatelné, celkový rozdíl byl v desítkách milionů dolarů. Nutno dodat, že investice do komerčního programu se NASA více než vyplatila.
Když v září 2014 přišlo rozuzlení, došlo nepřekvapivě k vyřazení návrhu firmy SNC a vítězi výběrového řízení se staly SpaceX a Boeing. SpaceX obdrželo 2,6 miliardy dolarů a Boeing 4,2 miliardy. Podle původních plánů měly nové kosmické lodi startovat už v roce 2015, program však v průběhu let nabral celkem pětileté zpoždění. Do roku 2015 se na zpoždění vývoje kosmických lodí obou firem výrazně spolupodílela i NASA kvůli podfinancování programu na dopravu astronautů k ISS. Od roku 2015 jdou pak zpoždění výrazně na vrub výrobců kosmických lodí. O příčinách zpoždění vývoje kosmické lodi Crew Dragon jsme psali ve starším článku.
Falcon 9 s Crew Dragonem na rampě LC-39A před misí DM-1 (Foto: NASA)
Poprvé byla nová loď Crew Dragon odzkoušena v březnu 2019, když se bez posádky úspěšně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici během mise DM-1. Měsíc poté potkala tutéž loď katastrofální exploze při přípravě na statický zážeh, vše se však podařilo vyšetřit a půl roku poté Crew Dragon statický zážeh absolvoval už úspěšně. V lednu 2020 pak následoval test úniku Crew Dragonu za letu, byly dokončeny testy padáků nové generace a NASA tak momentálně již nic nebrání použít tuto kosmickou loď při dopravě první posádky na ISS.
Start mise DM-2 je plánován na středu 27. května ve 22:33 SELČ, ale počasí by jej mohlo odložit na poslední květnový víkend.
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Podpořte projekt ElonX
Jak to vypadá s aktuálním počasím? Jde mi o to, jestli ve středu proběhne nástup posádky, i když bude počasí špatné nebo ještě před tím prostě start odsunou a nástup nebude?
Podle twitteru SpaceFlight Now https://twitter.com/SpaceflightNow/status/1265047410868445185?s=20 má počasí zlěpšující se tendenci. Aktuální předpověď – 60% GO. (Nezohledňuje počasí na všech záložních místech novuzového přistání)
To je článek, něco tak idiotský tendenčního, abych pohledal…
V pořádku. Víte je vždy těžké zavděčit se úplně všem. Příště se Vám snad bude líbit jiný článek.
Nenechte se odradit, článek je skvělý!
Autoři už v úvodu napsali, že je to z pohledu amerického – Zcela logicky, když se blíží pilotovaná mise americké spacex.
Až poletí mimořádná mise od ruské, nebo jiné strany, např. já budu zase očekávat “tendenční” článek z jejich strany. 🙂
Díky!
Diky, snad se budou libit i pokracovani.
No taky mě to zaskočilo. Nicméně je to jen jedna chybička na jinak hezkém článku.
Článek je napsaný zbytečně kostrbatě nicméně správně a zbytečně z pohledu jako Američanů přitom ve skutečnosti oni (Američané) moc dobře věděli kdo je Gagarin a že byl první, takže bylo lepší to napsat normálně postupně podle toho jak která loď letěla poprvé.
Můžeme jen doufat, že další články z této série se budou víc líbit. Budeme se snažit.
Vůbec není nutné se omlouvat, prostě se jednoznačně napsalo, že článek bude z pohledu amerických lodí, takže nechápu v čem každý vidí problém, snad jen to, že se do toho počítání v úvodu “pletou” ruské lodě.
Pro mě je důležité, jestli v článku jsou informace, které mě obohatí a to bylo splněno.
Například (byť historie SPACEX je známa), to jak čerstvě založená společnost, které ještě nemá za sebou ani jeden úspěšný start dostane od NASA kontrakt v miliardách na zásobovaní ISS, tomu se prostě říká “americký sen” kdy i bez korupce se člověk (firma) dokáže vlastním umem a odvedenou prací s vytvořenou hodnotou prosadit a také to, že NASA umí vyhodnotit potenciál a má i notnou dávku odvahy.
Díky, ale i sám administrátor, nebo jak TV nova uvádí. inženýr NASA, Jim Bridenstine, uvedl, že se jedná o devátou misi. Tak prostě jsme se zmínili i o těch dalších. Jsem rád, že se ti článek líbil a něco si se dozvěděl.
Pred každou osobou a posádkou vzdávam česť keď sadli doslova do plechovky a v tejto konzerve obleteli zem, hlavne v polovici minulého storočia. Stretli sa tam s neskutočnými silami teplotami a tlakmi ktoré boli dovtedy len na papieri a na tabuliach vedcov.
Zdravim. ještě jsem tady nepsal, ale dnes mi to nedalo…
Prvně díky za přehledný shrnující článek i za mraky všech informací okolo SpaceX.
Ale mám trochu “rýpající” dotaz, možná podnět k diskusi.
Pokud vezmu doslova nadpis “pilotovaná” kosmická loď, tak si nejsem jist Gagarinem a ani Shepardem (tady už vůbec ne). Jejich lodi nebyly pilotované. Možnost manévrovat a “pilotovat” měly až další lodě. Mám sklerozu a přesně si nepamatuji kde. A jsem líný to hledat. 🙁 Ale myslím, že v některém seriálu na kosmonautix.cz bylo zmíněna možnost pilotovat, “řídit” kosmickou loď.
Úctu a obdiv mám k oběma, bez debaty. Jen to slůvko “pilotovaná” mi úplně nesedí.
Tohle se řeší často. Pilotovanou lodí se prostě myslí jakákoli, která má posádku, a to i když je řízena autonomně.
Používá se to kvůli tomu, že čeština nemá jednoduchý ekvivalent anglického “crewed” a psát pořád dokola “loď s posádkou” nebo “loď s astronauty” je stylisticky omezující.
Naprosto souhlasím s Petrem. Prostě anglicky je to crewed, A když půjdeme do důsledků, Alan se narozdíl od Jurije řízení dotknul. A otáčel loď kolem všech os. Podotýkám, že Jurij měl před sebou též řídící panel, dokonce znal i kód na jeho odblokování, ale zkrátka ho nepoužil.
Abych tu však nevypadal jako kritik programu sovětské kosmonautiky, dodnes smekám v obdivu před výkonem posádky Sojuzu T-13, který se dokázal spojit s neaktivní stanicí. Připojit se k nekontrolovaně rotujícímu tělesu, klobouk dolů.
Díky za odkaz. Až bude čas, klid, nálada, tak si to (asi znova, výhoda sklerozy) přečtu. Obdiv mají všichni, kteří měli odvahu se nechat “vystřelit” tam nahoru.
K tomu co jsem začal… 🙂 bez toho pilotovaná… bych byl spokojenější.
V tom případě doporučuju přečíst si celý ten seriál Lukáše Houšky a Ondry Šamárka Vesmírné osudy. Je parádní a například po kapitole o Džanibekovi nebo Musgraveovi či Hedfieldovi jsem na zmiňované pány výrazně změnil názor.
A pozor na slovo pilotovaná, to je právě ten klíčový rozdíl. Bez toho bychom museli zahrnout i novou čínskou kosmickou loď, ruskou TKS, Buran, Starliner, Orion a další.
Těch napohled nenápadných a přitom klíčových slov existuje víc. Vesmír nebo oběžná dráha? Pokud jen slovo vesmír, musíme přidat i Spaceshipone a experimentální stroj X-15.
Pilotovaná kosmická loď má jasnou definici. Líbit se Vám nemusí, ale pravda je taková, že je to každá kosmická loď s posádkou. Naopak nepilotovaná kosmická loď je vždy a jen bez posádky a nikdy jinak. Patří sem lodě Progress, HTV, Dragon, X-37B, Cygnus, v budoucnu Dream Chaser atd.
Té první větě teda úplně nerozumím…Sheppard letěl po Gagarinovi, ještě na suborbitální let, ale je nutné ho zmínit jako prvního??? Důvod? Mám teda velkou úctu k jejich odvaze (jak Shepparda tak Gagarina) a samozřejmě ostatních. Ale prostě ta věta nedává smysl. Pokud to berete jako shrnutí, chronologicky, tak proč jsou první dvě místa prohozená?
Píšeme tam, že je článek psán z pohledu američanů, tak jak to tenkrát viděli oni. Ale zároveň přiznáváme po právu, že sověti byli první a lepší v té době. Je to patý první start NASA. Proto tento způsob. Nejde to start roskosmosu.
Jenže ani název tomuhle cíli neodpovídá. Člověk očekává celkové shrnutí, ne jen americký pohled.
Kdyby nadpis dokázal obsáhnout celý článek, tak nemusíme články psát. 🙂 Všechny předchozí lodě jsou zmíněny a v úvodu je jasně napsáno, že to článek bude zaměřenen především na americkou stranu. Fakt tu oba řešíte prkotiny…
Co je špatného na nadpisu Dragon se stane teprve pátou pilotovanou lodí v americké historii?
Už třeba jen ta invektiva – “teprve” pátou :), proto pak vypadáte, jakože rýpete… Já bych zase spíš napsal – je již pátou.
Vostok, Mercury, Gemini, Apollo, Sojuz, STS, Šen-čou. To je 7. Dragon je osmý. Proč je v článku devět?
Nejspíš ještě sovětský Voschod
Já nevím, podle mě byl Voschod jen lehce upravený Vostok.
A není to jedno?
Není
Vycházíme mimo jiné i z toho, že administrátor NASA Crew Dragon označil za devátou pilotovanou loď. Kdybysme Voschod nepočítali, tak by si zase stěžoval někdo jiný, proč to máme jinak a proč ho nepočítáme, když je to něco jiného než Vostok.
Tohle už je fakt rýpání, a ne přínosná připomínka.
Nechci nepřínosně rýpat ale diskutovat. Co je nepatřičného na dotazu, jestli byl Voschod opravdu jinou lodí než Vostok? Samozřejmě vím, že ho Sověti za jinou loď vydávali, ale jejich vyjádření byla vždy plná lží a polopravd, to je máme pořád opakovat? nebo už tu dobu můžeme nezávisle zhodnotit?
A že jiné jméno neznamená jinou loď, tak to je přeci známo i z jiných případů. A argumentem pro to, že by to chtělo mít nějakou definici “nové” kosmické lodi, tak je pro mě názor z diskuze, že na Dragonu nic nového není, že je to skoro jako Apollo a není tedy co obdivovat nebo proč se vzrušovat.
Mě spíš přijde, že jste na tu loď prostě a jednoduše zapomněl a teď si to nechcete přiznat. Je evidentní, že je to klasifikováno jako jiná kosmická loď. Tudíž ano, nemáte pravdu, bylo jich skutečně 8 a CD je číslo 9.
Buďte si jistý, že na Voschod jsem nezapomněl, ale diskuse, jestli je to skutečně odlišná loď od Vostoku se vedou co pamatuju a to se o kosmonautiku zajímám 40 let.
Chápu, že když v roce 1965 Velký Konstruktér
Koroljov prohlásil, že to jiná loď je, tak všichni srazili podpatky a za jinou loď to považovali. Ale bylo to tak skutečně? Nebo měl třeba politické důvody? A musíme mít sražené podpatky dodnes, aby se soudruzi v Rusku neurazili?
O tom to přeci není. Položím Vám tedy otázka. Pokud bych totiž bral vaše měřítko, tak byste musel vyřadit i loď Šen-čou. Proto se tedy ptám je to skutečně nová kosmickâ loď? Však je to vylepšená konstrukce Sojuzu. Takže ano, můžeme debatovat a vznášet připomínky. Fakta ovšem hovoří jasně. Voschod je samostatná kapitola. Byl od Vostoku odlišný a tudíž není chyba ho považovat za novou kosmickou loď. Naopak, daleko větší chybou by bylo ho opomenout.
Šen-čou vyráběla úplně jiná země v jiných továrnách, takže i přes jistou podobnost se Sojuzem je to odlišná loď. Ale tohle neplatí o dvojici Vostok-Voschod. Ostatně i na Wiki se píše:
‘Dopisem z 4. února 1964 dostal Sergej Koroljov příkaz k využití vyrobených, nepoužitých lodí Vostok pro let třech kosmonautů. Chruščov vyslovil požadavek, aby let této trojice byl uskutečněn do oslav VŘSR v listopadu téhož roku. Koroljov nemohl v 9 měsících zkonstruovat a vyzkoušet loď novou, musel upravit Vostoky, které měl ve své továrně v Podlipkách.”
Voschod byl pouze modifikovaný Vostok, dokonce z už vyrobených lodí.