SpaceX se dostalo do širšího povědomí až díky úspěšné raketě Falcon 9, ale mnohdy se zapomíná na úplné začátky společnosti, když používala malou raketu Falcon 1. Raketa letěla jen pětkrát, z toho první tři lety skončily neúspěchem, což málem vedlo k bankrotu SpaceX. Co zapříčinilo selhání úvodních letů Falconu 1 a jak na ně společnost reagovala?
SpaceX začalo s malou raketou Falcon 1, na které si firma chtěla otestovat všemožné systémy a výrobní techniky pro plánované větší rakety a také se ujistit, že vůbec jsou schopni dosáhnout oběžné dráhy. Zároveň je samozřejmě levnější a rychlejší selhat s malou jednoduchou raketou než s nějakou velkou a složitou.
Falcon 1 je dvoustupňová raketa – první stupeň disponuje jedním motorem Merlin a druhý stupeň motorem Kestrel. Oba motory spalovaly RP-1 a kapalný kyslík. Falcon 1 letěl celkem pětkrát, poprvé v roce 2006, a pokaždé z rampy na atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech. První tři lety se nezdařily, ale čtvrtý let v roce 2009 už byl úspěšný, a společnost se tak stala prvním soukromým subjektem, který dosáhl oběžné dráhy s raketou na kapalná paliva.
Úplně první start společnosti SpaceX a zároveň první start Falconu 1 proběhl 24. března 2006. Nákladem byla družice FalconSAT-2 agentury DARPA. Zhruba půl minuty po zážehu však došlo k selhání motoru následkem úniku paliva. Raketa dopadla na nedaleký korálový útes necelou minutu po startu. Následné přezkoumání ukázalo, že havárii způsobil šroub, který byl součástí palivového systému. SpaceX si nejdříve myslelo, že šroub byl špatně utažen, ale DARPA později zjistila, že šroub selhal kvůli korozi (pravděpodobně způsobené dlouhým pobytem rakety ve vlhkém tropickém prostředí Marshallových ostrovů).
SpaceX se z havárie poučilo a provedlo na raketě několik změn hardwaru i softwaru, aby k podobné nehodě znovu nedošlo. Některé hliníkové součástky byly například nahrazeny nerezovou ocelí.
V pořadí druhý start Falconu 1 proběhl po mnoha odkladech 21. března 2007, tedy skoro přesně rok po prvním pokusu. Byl o poznání úspěšnější než ten první, ale přesto se nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy. Raketa tentokrát nenesla reálný náklad. Prvotním problémem bylo “drknutí” mezistupně do trysky motoru druhého stupně během oddělení stupňů. To mělo za následek vznik rostoucích harmonických oscilací, ke kterým přispělo související šplouchání paliva v nádrži druhého stupně. To vedlo k předčasnému zhasnutí motoru zhruba minutu a půl před jeho plánovaným vypnutím. Raketa ve výsledku měla rychlost 5,1 km/s, ale pro dosažení oběžné dráhy bylo zapotřebí 7,5 km/s.
SpaceX tento let charakterizovalo jako testovací a tudíž úspěšný, jelikož se podařilo otestovat 95 % všech systémů.
V pořadí již třetí start Falconu 1 proběhl 3. srpna 2008 a raketa tentokrát nesla několik satelitů pro americké letectvo, NASA a další subjekty. První stupeň disponoval novým motorem Merlin 1C, který sice fungoval až do plánovaného vypnutí perfektně, ale přesto následně zapříčinil katastrofu. Zbytkové palivo v motoru totiž nečekaně způsobilo dodatečný tah po oddělení stupňů, což mělo za následek náraz prvního stupně do druhého, a tudíž i selhání mise.
Pozitivem bylo, že k zabránění vzniku tohoto problému v budoucnu stačila jednoduchá softwarová změna – prodloužení prodlevy mezi vypnutím motoru prvního stupně a následným oddělením stupňů.
Necelé dva měsíce po třetím nepovedeném startu stál Falcon 1 opět na rampě a 28. září 2008 SpaceX konečně mohlo slavit první zcela úspěšnou misi. Raketa však tentokrát nenesla opravdový náklad. Prvního spokojeného zákazníka se SpaceX dočkalo až další rok, když 14. července 2009 Falcon 1 úspěšně vynesl malajskou družici RazakSAT na nízkou oběžnou dráhu.
Po pátém startu byl Falcon 1 vyřazen ze služby z důvodu nízkého zájmu o raketu s tak malou nosností (pár set kilogramů na nízkou oběžnou dráhu). Nahradil ji větší a silnější Falcon 9, který poprvé letěl už v červnu 2010. Prvních 18 startů této nové rakety bylo úspěšných – dost možná právě díky ponaučením, které si SpaceX odneslo z nepovedených startů Falconu 1. Všechno špatné k něčemu dobré?
Dnešní článek bude zaměřen primárně na program Artemis. Podíváme se zejména na oblast lunárních vozidel…
Rok a půl po obdržení povolení k testům na lidech v USA dostal Neuralink povolení…
Další přehled nových zakázek SpaceX začneme vyjasněním situace kolem vynášení družic BlueBird společnosti AST SpaceMobile.…
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Zobrazit komentáře
Dobrý den a díky! Věděl byste vysvětlit, proč bylo zrušení Falconu 1, resp. 5 vysvětleno nedostatekm zájmu, když segmentem malých raket se hodlají živit například PLD, Rocketlab nebo výhledově Copenhagen Suborbitals?
Přeci jen to bylo už před 10 lety a od té doby se situace na poli malých satelitů dost změnila (viz obrovský nárůst popularity cubesatů). U SpaceX pak k rozhodnutí ukončit podporu Falconu 1 určitě přispělo to, že je mnohem ekonomičtější vyrábět a obsluhovat jen jeden typ rakety místo dvou, a tak se rozhodli plně soustředit na Falcon 9 (a Falcon Heavy, ale ten je odvozený od F9), i když určitě nějaký zájem o Falcon 1 byl (ale nejspíš ne dostatečně velký). Například mise Orbcomm měla původně letět na Falconu 1, ale po jeho zrušení byla přesunuta na F9.
Gwyneth mala prednášku asi pred rokom na konferencii pre malé satelity a tam prezentovala možnosti využitia Falcon 9 pre malé družice ako druhotný náklad a myslím, že sa to aj často využíva a v takom prípade je vynesenie 1kg určite lacnejšie ako špeciálne určenou raketou. Samozrejme musí byť dráha kompatibilná s primárnym nákladom, čo je asi značné obmedzenie
Dobrý den, zajímalo by mě, jak se v případech neúspěšných misí řeší kompenzace vůči zákazníkovi? Předpokládám, že nemusí platit za vynesení, ale co pokrytí nákladů na zničenou družici? Předpokládám, že raketový start up není jednoduché pojistit :)
Komerční starty se běžně pojišťují, není to nic neobvyklého. Co se týče vládních misí (NASA, letectvo, ministerstvo obrany apod.), tak ty pojištěné nebývají, pokud vím, takže tam případnou nehodu odnesou daňoví poplatníci.