Co si o Crew Dragonu a nových skafandrech myslí astronautka Sunita Williams?
Společnosti SpaceX a Boeing se připravují na blížící se demonstrační mise svých nových lodí Crew Dragon a CST-100 Starliner a součástí tohoto procesu je také první čtveřice astronautů, kteří v lodích poletí. Astronauti Doug Hurley, Eric Boe, Bob Behnken a Sunita Williams už od roku 2015 trénují a také spolupracují s oběma firmami na vývoji jejich lodí. Sunita Williams nyní poskytla rozhovor webu Business Insider, při kterém se podělila o své názory na nové skafandry, porovnala lodě s raketoplánem a Sojuzem a také vysvětlila, jak probíhal trénink a kdy se dočkáme prvních letů.
Ovládání
- Ovládání Crew Dragonu a Starlineru je velmi odlišné od starších lodí. “Raketoplán měl v kokpitu přepínače úplně všude.” Nové lodě jsou oproti tomu vybaveny několika obrazovkami a pár tlačítky. “Je to tak o dost jednodušší a navíc to umožňuje snadněji provádět změny, neboť stačí upgradovat software.”
- Fyzických přepínačů v lodi moc není, protože počítače, senzory a algoritmy umožňují automatizaci většiny úkonů. Williams a její kolegové ale měli pocit, že obrazovky nových lodí zpočátku ukazovaly moc málo informací, a tak to firmám nahlásili.
- “Automatizace je užitečná, ale člověk musí být opatrný. Ptali jsme se například na to, jak můžeme ověřit určité věci. Mám před sebou letový plán – jak vím, že se jednotlivé věci opravdu dějí? Jak to zkontroluji? Kam se mám podívat? Kde je nějaké potvrzení? Nechcete být v situaci, kdy se děje něco nežádoucího a vy o tom ani nevíte. Když pak něco nejde podle plánu, můžeme aspoň loď dostat do bezpečného stavu a problém vyřešit s pomocí řídícího střediska v Hawthorne nebo Houstonu.”
- Fyzické přepínače a tlačítka umožňují kontrolu nad lodí v případě nouze, například při výpadku proudu. “Je to kosmická loď. Některé věci je potřeba provést, ať už elektřina proudí, nebo ne. Pro zajištění bezpečnosti a úspěšnosti mise bude možné některé úkony provést manuálně. Jde o kritické věci, které potřebujete, i když všechno ostatní selže, například vystřelení padáků při přistání.”
Skafandry
- Skafandry Boeingu a SpaceX jsou prý podobné oblekům Sokol, které Rusko vyvinulo pro loď Sojuz. “Sokol je skvělý oblek. Nové skafandry ale vypadají o něco lépe a jsou pohodlnější díky novým materiálům”.
- “Skafandr SpaceX má něco jako motorkářskou helmu, která se snadno nasazuje a připíná. Skafandr je hezčí a tenčí díky vnější krycí vrstvě.”
- “Modrý skafandr od Boeingu má vepředu zip, který umožňuje vzpřímenější pozici těla, když je natlakovaný.”
- “Oba skafandry jsou odlišné, ale jsou lepší než dřívější obleky.”
Sedačky
- Každý skafandr je navržen tak, aby mohl astronauty v sedadle ležet, což zvyšuje bezpečnost při startu, tvrdém přistání nebo nehodě.
- Vzhled sedaček ještě není finalizovaný, takže Sunita neví, jak budou pohodlné. “Hlavním účelem sedaček je chránit astronauta. Budeme přistávat v podstatě zády napřed, takže je potřeba, aby se sedačky vypořádaly s tímto nárazem.”
- “Sedačky v Sojuzu byly tvarované pro každého člověka zvlášť, což pomáhalo s přistáním. SpaceX i Boeing mají sedačky, které toto berou v potaz.”
Interiér lodi
- Lodě mají dvířka o rozměrech zhruba metr na metr. “Není možné tam jen tak vejít, musíte tam vyšplhat. Otvor je malý, protože obří dveře jsou pro lety do vesmíru nevhodné” (Čím větší otvor, tím větší riziko úniku vzduchu apod.)
- Lodě SpaceX a Boeingu jsou prostornější než Sojuz, ale pořád se tam docela mačkáte. “Ve vesmíru to bude lepší, protože se vznášíte a můžete se snadno přesouvat.”
- A jak je to se záchodem? “Na palubě je omezené toaletní vybavení. Můžete tedy vykonat potřebu, ale není to úplně optimální. Nejlepší je pravděpodobně počkat a dojít si až na vesmírné stanici.”
Trénink
- Sunita se přidala k programu Commercial Crew v roce 2015 a říká, že v počátcích její práce spočívala převážně v powerpointových prezentacích a diskuzích. Teprve v posledním roce a půl začala pracovat v simulátorech a se skutečným hardwarem. “V posledních 6 měsících se to pořádně rozjelo. Byli jsme v kokpitu obou lodí. Trénovali jsme některé části letového profilu, například start, dokování, odpojení od stanice a vstup do atmosféry. Všechno ale ještě není finalizované.”
- Pilotované mise možná sklouznou do půlky roku 2019. Sunita očekává, že NASA jí teď v létě oficiálně přiřadí konkrétní mise a následně bude rok probíhat cílený trénink.
- Sunita také nedávno prohlásila, že demonstrační mise bez posádky proběhnou koncem letošního roku nebo začátkem příštího.
Risk
- Sunita a její kolegové moc dobře znají potenciální rizika. Behnken a Hurley dokonce čekali na ranveji na raketoplán Columbia, když se dozvěděli, že se při návratu z vesmíru rozpadl.
- “Lety do vesmíru jsou nebezpečné. Může se klidně stát něco, co nás ani nenapadlo. Je to součástí naší práce. Myslím, že až budou připraveny lodě, budeme připraveni i my. Všichni věříme, že to neděláme jen pro sebe, jinak bychom tu ani nebyli.”
Rozpadající se raketoplán Columbia (Foto: NASA)
O tom, jak pokračují přípravy Crew Dragonu, jsem informoval v nedávném článku. Od té doby SpaceX zveřejnilo novou fotku prvního Crew Dragonu, který dorazil na testování v největší vakuové komoře na světě (NASA Plum Brook). Loď by pak měla být během léta odeslána na Canaveral, odkud snad někdy koncem roku odstartuje k ISS na první demonstrační misi bez posádky.
Crew Dragon během vakuového testování v NASA Plum Brook (Foto: SpaceX)
NASA má zhruba rok na to, aby schválila první ostré pilotované lety, jinak hrozí, že dočasně přijde o přístup k ISS. Poslední mise Sojuzu pro NASA proběhne na podzim 2019 a další nelze přiobjednat, neboť Rusko potřebuje na přípravu mise 3 roky. NASA proto zvažuje alternativní plán, v rámci kterého by pilotovaná demonstrační mise Boeingu posloužila vlastně jako ostrá mise (loď by na ISS zůstala šest měsíců místo původně plánovaných dvou týdnů a místo dvou astronautů by možná letěli tři).
Někteří si tyto plány vykládají jako znamení očekávaných odkladů ze strany Boeingu. To by mohlo znamenat, že závod o to, kdo jako první přiveze z ISS vlaječku, kterou tam zanechala posádka posledního raketoplánu, by mohlo vyhrát SpaceX. Zatím je ale na takové předpovědi brzy. Pro lepší představu budeme muset počkat minimálně na provedení prvních demonstračních misí. Co se týče misí s posádkou, tak začíná být jasné, že těch se nejspíš dočkáme až tak za rok.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Parádní článek – ostatně jako vždy. Hlavní je , že se blíží alespoň DM 1.
A In-flight abort :-D. Ta bude daleko větší vzrůšo.
Doufam, ze nemate pravdu. Optimalni in-flight abort si predstavuji tak, ze odstartuji Falcona s Dragonem, sestava se rozdeli, obe pulky pristanou. Pocitace porovnaji nametrenou telemetrii s predpokladanou a minutu po pristani prohlasi sef teamu, ze se muze jit slavit, protoze neni co zkoumat. To asi nenastane, ale i tak bych preferoval, aby prubeh letu byl asi tak vzrusujici, jako otevirani konzervy s fazolemi.
Líbilo se mi, že mluvila upřímně. Pořád tu lidi nadávají na NASA, ale tady si aspoň člověk uvědomí, jako mnohokrát předtím, že loď není o tom, že ji výrobce postaví a vy lidičci si zvykněte, každa loď se stavěla ve spolupráci s posádkou. Gemini se ne nadarmo říkalo Gusmobil. A i ta urážka všech leteckých inženýru – LM, na tom se astronauti podepsali hodně, tvary průlezů, žebřík místo lana s kladkou atd.
Dokonce sem si říkal, že jak mají ty checklisty, tak by se jim pěkně mohla na obrazovce barvit políčka na zeleno, když se to či ono bude vykonávat :-).
To s těmi sedačkami mě překvapilo. Opravdu jsem si myslel, že už je jasno a loď je komplet. Teda samozřejmě kromě finální certifikaci či jak se to jmenuje.
Hezké a zajímavé. Tak mě napadá, když by se ti i oni protočili na obou lodích, mohli by se přidat k J. Youngovi a W. Schirovi v tom, že jsou jediní, kteří letěli ve třech různých amerických vesmírných lodích. Young gemini, apollo, sts, Schira – mercury, gemini, apollo.