SpaceX má za sebou dost možná nejúspěšnější rok ve své historii. V roce 2021 firma slavila první úspěchy při testovacích letech Starship, provedla rekordních 31 startů Falconu 9 bez jediné nehody a dosáhla přitom bezprecedentní startovní kadence. Stejně tak byla naplno zprovozněna služba Starlink a velkým milníkem byla třeba také první turistická mise Crew Dragonu. Ohlédnutí za letošním rokem se budeme věnovat podrobněji v samostatném článku, a tak se dnes naopak podíváme, co SpaceX chystá na rok 2022. Firma Elona Muska má jako vždy velké ambice a tento rok pravděpodobně opět bude v mnoha ohledech rekordní a dočkáme se řady prvenství. Hodně pozornosti jistě bude věnováno prvním orbitálním letům Starship, ale těšit se můžeme také na návrat Falconu Heavy, pokračující výstavbu konstelace Starlink nebo nové milníky v oblasti znovupoužitelnosti Falconů a Dragonů. V plánu je navíc řada zajímavých startů, z nichž některé zamíří až na Měsíc.
Začneme asi nejočekávanějším tématem, kterým je pokračující vývoj a testování monstrózní rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship. Rok 2021 se nesl ve znamení série výbušných zkušebních letů prototypů lodi Starship do výšky kolem 10 kilometrů nad zemí, kterou završil exemplář SN15 svým úspěšným přistáním. K němu došlo už v květnu 2021 a od té doby se SpaceX plně věnuje přípravám další fáze testování, kterou představují lety na oběžnou dráhu. K tomu už loď Starship potřebuje pomoc od nosiče Super Heavy, který uvidíme odstartovat úplně poprvé.
Premiérový orbitální test proběhne nejdříve v březnu 2022, jelikož úřad FAA aktuálně oznámil, že rozhodnutí ohledně vydání povolení pro tento start vydá až na konci února. Nejspíš to ale v praxi nebude představovat výrazné zdržení, protože SpaceX by pravděpodobně nebylo na orbitální start připraveno dříve. Potřebná infrastruktura na rampě totiž ještě není zcela hotová a stejně tak ještě nebylo dokončeno testování prototypu Super Heavy B4, který má letět na této první orbitální misi. Loď Starship S20 už úspěšně prošla několika statickými zážehy, ale SpaceX zřejmě plánuje provést další, takže ani loď možná není zcela připravená na start.
Během prvního orbitálního startu Starship není v plánu pokus o záchranu lodě ani rakety. I pokud mise bude probíhat bez chybičky (což není moc pravděpodobné), oba stroje skončí v oceánu, kde si maximálně zkusí simulované přistání. Prototypy už navíc jsou trochu zastaralé, jelikož jsou vybaveny starou verzí motorů Raptor. I kdyby tedy byly zachráněny, nemělo by to velký přínos. V roce 2022 ale mají následovat další orbitální starty Starship, které poprvé otestují novější motory Raptor 2 a možná se při nich dočkáme také prvních pokusů o přistání.
SpaceX plánuje zachraňovat rakety Super Heavy a později také lodě Starship dosud nevídaným způsobem. Prototypy se po startu vrátí zpět na rampu, kde je před dosednutím na zem zachytí systém mechanických ramen přezdívaný „Mechazilla“. Zatím není jisté, kdy se SpaceX poprvé pokusí o zachycení přistávající rakety, ale možná nebudeme muset čekat moc dlouho. Firma totiž momentálně má problém s příliš pomalou výrobou Raptorů, takže bude mít motivaci začít se záchranou Super Heavy co nejdříve, protože je vybavená desítkami těchto motorů. Elon Musk v minulosti uváděl, že k pokusu o záchranu Super Heavy by mohlo dojít už při druhém orbitálním testu. Na druhou stranu neočekává, že se zachycení 70metrové rakety podaří hned napoprvé, je tedy potřeba vzít v potaz riziko poškození rampy následkem nezdařeného zachycení. Druhý orbitální start by měl být proveden s prototypem Super Heavy B7, který bude jako první vybaven 33 motory Raptor 2.
Zatím však není jasné, který prototyp Starship bude použit pro druhý orbitální start. Nabízí se téměř dokončený exemplář S21, ale ten bude v době druhého startu už dost zastaralý. Proto se spekuluje, že SpaceX zvolí spíše prototyp S24, který by měl obsahovat výraznější změny a vylepšení. Ve hře je například přidání dalších 3 vakuových Raptorů, vylepšená špička, větší nádrže nebo upravené přední klapky.
Starship S21 by v takovém případě mohla být použita alespoň pro hypersonický suborbitální test, který byl kdysi plánován pro Starship SN16. Jde ale spíše o zbožné přání fanoušků, kteří chtějí vidět nějaký start Starship co nejdříve. Na druhou stranu, neustálé odklady první orbitální mise by teoreticky mohly vytvořit příležitost pro tento test, při kterém by samotná loď Starship poprvé dosáhla nadzvukových rychlostí. Tím by bylo možné otestovat jiné věci než ty, které prověřily dosavadní zkušební lety Starship.
Pokud úřad FAA v dohledné době udělí povolení pro orbitální testování Starship, bude alespoň zpočátku umožňovat pouze 5 startů ročně. Elon Musk sice prohlašoval, že jich chce během prvního roku provést až 12, ale vzhledem k odkladům nejspíš bude i 5 startů úspěch. Povolení tedy podle mě nebude omezujícím faktorem, i když SpaceX v roce 2022 nestihne zařídit jeho rozšíření na vyšší počet startů.
Pokud úvodní orbitální lety Starship proběhnou dobře, někdy koncem roku 2022 bychom se mohli dočkat také první mise s reálným nákladem. Tím mají být prozatím jen družice Starlink, jejichž ztráta v případě selhání startu by neměla představovat velkou finanční ránu. SpaceX ale bude muset nejdříve vyvinout verzi lodi Starship uzpůsobenou pro vypouštění nákladu, což prozatím mělo jen nízkou prioritu. Každopádně už teď lze říct, že v roce 2022 téměř určitě nebude žádná Starship vyslána na Měsíc nebo Mars, i když obojí bylo v minulosti plánováno právě na tento rok. Budeme si tedy muset počkat o něco déle.
Se Starship souvisí také nová infrastruktura, kterou SpaceX chystá pro tuto potenciálně revoluční raketu. Zmíněný problém s rychlostí výroby Raptorů by mohla pomoci vyřešit nová továrna v texaském McGregoru, která už je téměř hotová. Během roku 2022 by se zde tedy měla rozjet velkovýroba motorů Raptor 2 ve variantách RC a RB, které SpaceX potřebuje ve vysokých počtech, aby bylo možné provádět časté testovací lety. Kousek od Starbase pak má vzniknout také nový areál pro opravy, repasování a testování Raptorů v prostorách zdejší střelnice.
SpaceX ale expanduje také mimo Texas, jelikož na Floridě chystá rovnou dvě nové rampy pro orbitální starty Starship. První se bude nacházet v rámci existujícího startovního komplexu LC-39A v Kennedyho kosmickém středisku a její stavba nedávno začala. Elon Musk chce, aby byla rampa připravena už v létě, ale to je asi nerealistické. Druhá rampa bude jen o pár kilometrů vedle, ale tento projekt je teprve ve fázi vypracovávání environmentální studie.
Druhým velkým tématem je satelitní konstelace Starlink, jejímž prostřednictvím SpaceX momentálně nabízí rychlé internetové připojení více než 140 tisícům uživatelů ve 20 zemích světa. V roce 2021 byla dokončena první fáze tohoto projektu a služba oficiálně opustila fázi betatestování. V roce 2022 pak bude pravděpodobně pokračovat výstavba druhé orbitální slupky s inklinací 53,2°. Ta je velmi podobná té první, již dokončené slupce, protože ji také bude tvořit 1584 družic a bude pokrývat v podstatě stejnou oblast (první slupka je tvořena družicemi na inklinaci 53°). Hlavní rozdíl tedy bude v tom, že tentokrát jsou už všechny nové družice vybaveny lasery, které umožňují vzájemnou komunikaci družic na oběžné dráze.
Tato nová slupka tedy nejen zvýší přenosovou kapacitu, která bude k dispozici zákazníkům v pokrytých oblastech, ale také umožní nabízet službu v nových regionech. Ty jsou totiž dnes pokryty jen teoreticky, jelikož nad nimi sice létají družice Starlink, ale zároveň se poblíž nenacházejí pozemní retranslační stanice. Bez nich totiž starý typ družic nedokáže přeposlat přenášené signály tam, kam se potřebují dostat. Nové družice s lasery už ale nevyžadují pozemní stanice poblíž koncových uživatelů, takže až bude vynesen dostatečný počet těchto družic, mělo by to umožnit připojení ke Starlinku nové skupině zákazníků.
Přesný plán výstavby konstelace Starlink momentálně neznáme, takže nevíme, jestli bude SpaceX nejdříve vynášet pouze družice pro slupku s inklinací 53,2°, nebo bude souběžně provádět také starty s družicemi pro další orbitální slupky. Ty budou mít inklinace 70° a 97,6°, takže pokryjí nové oblasti včetně pólů. Na první zmíněnou inklinaci byla prozatím vynesena jen jedna várka družic a na tu druhou se vydala jen hrstka družic v rámci sdílených misí Transporter, které navíc možná byly jen testovacími exempláři.
SpaceX zároveň připravuje druhou generaci družic Starlink, ale zatím nevíme, kdy přesně ji hodlá začít vynášet. Je možné, že tento nový typ družic, které mají být větší a výkonnější, bude vynášen až pomocí rakety Starship.
Elon Musk v minulosti avizoval, že stávající zákazníci Starlinku by měli brzy dostat možnost službu používat za pohybu a mimo oblast svého bydliště. Momentálně sice služba funguje, i když si anténu třeba přiděláte na auto, ale pokud se příliš vzdálíte ze své přiřazené lokální buňky, připojení přestane fungovat. Digitální nomádi nebo třeba vlastníci lodí a obytných přívěsů tak napjatě čekají na to, až bude možné Starlink používat bez těchto geografických omezení. Je dost možné, že se dočkají během roku 2022.
Družice s lasery navíc umožní připojení ke Starlinku i uprostřed oceánu nebo v dalších oblastech, kde nejsou pozemní stanice. Díky tomu bude možné službu využít třeba na výletních lodích nebo během transatlantických letů, kde je nabízené internetové připojení obvykle mizerné. SpaceX už připravuje spolupráci s některými aerolinkami, takže v roce 2022 možná začne být Starlink nabízen také v letadlech nebo na lodích.
V roce 2022 se také konečně dočkáme dalších startů Falconu Heavy. Tato raketa si prozatím užívá titul nejsilnější aktivní rakety na světě, ale to se nejspíš brzy změní, protože na rok 2022 jsou v plánu premiérové starty raket Starship a SLS, a obě trumfnou Falcon Heavy z hlediska velikosti, nosnosti i celkového tahu.
Falcon Heavy startoval už třikrát, ale naposledy to bylo v červenci 2019 při misi STP-2. Následně s harmonogramem zamíchal COVID-19 a další zdržení, a tak všechny další plánované starty postupně sklouzly až do roku 2022. Čekání tedy bylo dlouhé, ale to nám bude vynahrazeno tím, že na rok 2022 je momentálně plánováno 5–6 startů této rakety. Některé pochopitelně nakonec můžou být odloženy, ale myslím, že o Falcon Heavy v dohledné době už rozhodně nouze nebude.
Falcon Heavy navíc čeká v souvislosti s chystanými misemi řada prvenství. Hned při příštím startu (USSF-44) raketa poprvé poletí v režimu bez pokusu o záchranu centrálního stupně. Zároveň půjde o první misi, při které budou boční stupně přistávat na dvou mořských plošinách místo na pevnině.
Dále jsou na rok 2022 v plánu mise, při kterých Falcon Heavy poprvé poletí přímo na geosynchronní dráhu, což je schopnost, kterou disponuje jen pár raket na světě. A nakonec bychom se také mohli dočkat prvního startu s prodlouženým aerodynamickým krytem a první mise, při které bude náklad k raketě připojen ve vertikální poloze. Tyto prvky jsou potřeba pro některé armádní mise, a tak je SpaceX momentálně vyvíjí. Zatím však není jisté, kdy přesně je uvidíme v akci. Mohlo by to být při misi USSF-67, která je v plánu na druhou polovinu roku 2022, ale jisté to není.
SpaceX už v roce 2021 demonstrovalo schopnost provést 20 startů Falconu 9 během jednoho pololetí. A tehdy si při tom vystačilo jen s dvěma rampami a menší flotilou prvních stupňů, než kterou má k dispozici dnes. Rozhodně tedy nejde o maximální startovní kadenci, které je firma schopná. Pokud tedy nedojde k nějaké nehodě při startu nebo se třeba neobjeví nedostatek nějaké součástky potřebné pro výrobu družic Starlink, je velká šance, že SpaceX bude v roce 2022 opět lámat rekordy. V předchozím roce firma zvládla provést rekordních 31 startů, ale toto číslo by nemělo být obtížné překonat. Teoreticky bychom mohli být svědky 40–50 startů raket Falcon. A k tomu pravděpodobně uvidíme pár orbitálních startů Starship, takže nudit se rozhodně nebudeme.
Dále lze očekávat také pokoření rekordů na poli znovupoužitelnosti. Na konci minulého roku jsme se dočkali mise, při které letěl stupeň Falconu 9 už pojedenácté, a v roce 2022 bude pravděpodobně dosaženo nové mety.
Stejně tak bychom mohli vidět rekordní počty znovupoužití u lodí Dragon a aerodynamických krytů. Doposud žádný Dragon neletěl více než dvakrát, ale už dnes víme, že na chystané misi Ax-1 poletí Crew Dragon, pro který to bude třetí start. Co se týče aerodynamických krytů, tak aktuální rekordman má za sebou 5 misí, a opět lze očekávat, že tento rekord bude v roce 2022 pokořen.
Na podzim 2022 je pak v plánu pilotovaná mise Crew-5, při které dojde k dalšímu prvenství. Poprvé bude na palubě lodi SpaceX ruský kosmonaut. NASA se totiž domluvila s ruskou agenturou Roskosmos na spolupráci, v jejímž rámci bude na každé americké pilotované misi létat také jeden ruský kosmonaut. Výměnou za to pak v každém ruském Sojuzu zase poletí astronaut reprezentující agenturu NASA, ESA, JAXA nebo CSA.
Rakety Falcon tedy budou v roce 2022 pravděpodobně startovat rekordním tempem, a tak je na místě si krátce představit aspoň pár těch nejzajímavějších misí, na které se můžeme těšit. Již zmíněný Falcon Heavy bude vynášet převážně utajené armádní náklady nebo běžné telekomunikační družice, ale na srpen je plánována také vědecká mise Psyche. Při ní tato raketa vyšle sondu NASA ke kovovému asteroidu, který pak bude zkoumat.
V plánu je také celá řada pilotovaných misí Crew Dragonu. Kromě dvou klasických misí pro NASA s profesionálními astronauty, kteří poletí na 6měsíční pobyt na stanici ISS, jsou v plánu také dvě soukromé mise organizované společností Axiom Space. Při nich budou posádku tvořit civilisté, kteří zhruba na týden navštíví ISS podobně jako třeba nedávno japonský miliardář Jusaku Maezawa. Půjde v podstatě o tři bohaté turisty, na které bude během mise „dohlížet“ jeden bývalý profesionální astronaut.
V plánu je také hned několik misí raket Falcon, které zamíří k Měsíci. Například v rámci misí IM-1 a IM-2 pomůže Falcon 9 dopravit vědecké přístroje na povrch Měsíce pomocí landeru Nova-C společnosti Intuitive Machines. Pro Jihokorejskou kosmickou agenturu pak Falcon 9 vynese družici KPLO, která bude obíhat Měsíc a hledat vodu, uran, křemík a další prvky.
Na rok 2022 jsou dále plánovány rovnou čtyři různé mise Transporter. Jde o velmi populární sdílené mise, během kterých SpaceX vynáší na oběžnou dráhu desítky menších družic a cubesatů najednou pro různé firmy a organizace, a to vše za velmi nízkou cenu. V roce 2022 budou tímto způsobem vyneseny také dvě české družice VZLUSAT-2 a BDSat.
Pro seznam všech chystaných misí SpaceX navštivte náš přehled. Kliknutím na jméno dané mise se dostanete na článek s dalšími informace o ní.
Na co se v roce 2022 těšíte nejvíce? Dejte nám vědět v komentářích!
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Zobrazit komentáře
Bude přistávat na Maděru.
Na pasece se pase bílý, ano celý bílý kůň ... Jakou má barvu? :-D
Tipuji, že SpaceX vypustí v roce 2022 pomocí SHS 4x starlink ver2.
Jak to vidíte vy?
Duben-červen-srpen-říjen-listopad-prosinec, takže 6 :-)
Podle mě bude záležet jen na tom, kolik vyrobí Raptorů, na ničem jiném.
Povolení FAA? Sbírání trosek, oprava pozemního segmentu? Implementace změn založených na provedených letech? Úspěšnost a četnost statických zážehů?
Za měsíc dokážou vyrobit zcela novou SHS od nuly, nepovedený statický zážeh určitě nezpůsobí odklad 3 měsíce a rozhodně se nestane, že by vyrobili 300 motorů a 200 by leželo ve skladu kvůli pomalé práci úklidové firmy, na to je tam té rezervy hafo.
Je to můj názor, možná špatný, ale stojím si za ním. Raptory, Raptory, Raptory a vše ostatní jsou maličkosti, které se doladí za chodu.
Ten kdo to muze zasadne zdrzet je FAA. Po nehode pozastavi licenci na starty a bude chtit odpovedi na spoustu otazek a seznam prijatych opatreni, aby se to jiz neopakovalo. To, v nejhorsim pripade, taky muze znamenat sesrotovani postavenych/rozestavenych prototypu a/nebo Raptoru.
Raptory jsou důležité. Dovoz paliva jakbysmet. 30000 tun paliva kamiony a k tomu hromady tekutého dusíku. 50000 tun kapalin odhad. To je cca 2500 kamionů za rok, 10 denně?
Každý dílek systému je potřeba.
To nesmí dojít k vybuchu u nádrží.
Že poletí jednou v květnu a pak až 2023.
Díky za parádní článek
Nejvic se tesim na pristani superheavy na mechazile✌️😎
Vysoká pravdepodobnost nehody. Buď a nebo.
S tim museji pocitat. Kolikrat rozflakali F9 o plosinu, nez se to naucili. A to uz predtim trenovali pristani na hladinu. Takze moc neverim, ze jim to vyjde na prvni dobrou.
Doufám, že přijde i nějaké příjemné překvapení, třeba ještě jeden či dva turistické lety navíc. Pokud se neletí k ISS je Space X schopná je zorganizovat do půl roku.
Už se objevily nějaké náznaky, že by se začala stavět ta integrační věž? Ještě jsem totiž nic nezaregistroval.
Zatím jsem taky nic nezaznamenal.
co pro lajka znamená :vertikální integrace nákladu?
Podle Elona největší hovadina, co si zákazníci vymysleli, ale armáda to chce.
Nevím proč jste dostal minus za doslovnou citaci Elona. Zvlášť když ten je tu div ne adorován.
Minus měl dostat ten lenoch, kterému se nechtělo zkopírovat do googlu vertikální integraci nebo zapojit vlastní důvtip.
Ano, jen jsem citoval Elona
Starship bude mít jen vertikální integraci....:-)
Nie je to az taká hovadina. Hlavne špionážne satelity majú veľmi citlivú optiku a preto sa integrujú vertikálne. A za tie prachy vážne nechcú rozmazané fotky. Takže preto to armáda vyžaduje. Ale nemôže povedať že teraz to chce a inokedy zase nie. To by už vopred bolo jasné o aký satelit ide. Takže väčšinu chcú vertikálne.
Ono nejde jen o optiku atd. ale spíše (jako vždy) o hmotnost.
Když si vezmeš silové namáhání nákladu - u stojící rakety a po celou dobu startu / letu je hlavní namáhání (respektive zatížení) převážně v podélném směru rakety s poměrně malým odklonem. Tento typ namáhání nákladu je neodstranitelný - a není jak se mu vyhnout - náklad tedy vždy musíš stavět "nosný" v tomto (podélném) směru (náklad se tedy musí "unést" v tomto směru - a snést i přetížení 4-5G v tomto směru ... stranově, se unést nemusí).
Ale když tu raketu i s nákladem položíš ... tak gravitace začne působit ze strany... a tím si přiděláš další problém. V tu chvíli se náklad musí unést nejen v podélném směru, ale i přinejmenším v jednom směru kolmém na ten podélný směr, a včetně toho, že se tam ty síly celkem pěkně pronásobí - délkou ramen jejich působení (to zatížení musíš přenést celé na jednu stranu, kde je náklad uchycen). Tím (položením) sis tedy přidal celkem velké "další" nároky na konstrukci, které by nebyly, pokud bys raketu resp. náklad neotáčel do horizontální polohy.
V praxi to znamená, že tě spojování vleže, stojí dodatečnou konstrukci - a tedy hmotnost, která by tam nebyla, pokud bys to celé dělal ve stoje. (Jinými slovy - vertikální integrace je v podstatě úspora hmotnosti tím, že s nákladem a raketou jinak (složitěji) zacházíš).
Jestli je to hovadina nebo ne záleží, jestli si tu dodatečnou konstrukci na nákladu můžeš hmotnostně dovolit. Pokud ano, tak může být jednodušší postavit prostě betelnější satelit než nasazovat náklad na ztopořenou raketu. Pokud ne, pak jsou ty tanečky kolem většinou jednodušší než sehnání větší rakety nebo ořezání nákladu.
Nemyslím si, že to je hovadina. Co když armáda potřebuje vynést do vesmíru skleničku s vodou nebo třeba akvárko s rybičkama. Takový náklad nejde integrovat naležato :).
To znamena, ze s nakladom je po cely cas priprav pred startom manipulovane tak, aby bol vo vertikalnej (zvislej) polohe. Inak povedane, najprv sa postavi raketa a az potom sa na nu pripevni kryt s nakladom.
Že se raketa postaví, ve stoje se na ní integruje náklad a už se nesklápí ... Vztyčená se přesunuje na rampu.
Takhle to být nemusí, raketa se klidně doveze naležato, postaví se na rampě a až pak se připojí náklad.
Jo, pravda. Nicméně, právě v případě nákladů přímo vyžadujících vertikální integraci to tak není ...
Nerozumím, jaký je v tom rozdíl z hlediska nákladu? V obou případech je sním manipulováno stejně jen při spojení na rampě je to pro náklad bezpečnější než když se převáží s celou raketou.
Rozdíl je, že integrace probíhá v krytém hangáru. Ten teoreticky může být součástí rampy a poté odjet. Nicméně to je jen slovíčkaření.
Třeba Invc to popsal tady
Asi nějak nechápu, v odkazu je popisován rozdíl vertikální horizontální, já řeším rozdíly mezi dvěma verzemi vertikální integrace. V textu jsem k tomu nic nenašel.
Na twitteru se objevily úvahy o tristupňové starship třeba i s lodí Orion na špici. Asi by to boeing se SLS nepotěšilo:
https://twitter.com/StarshipFairing/status/1477399235473682442?t=jpK_RF7AtXYIjeVsilT0HQ&s=19
https://twitter.com/StarshipFairing/status/1477399235473682442?t=G1_ViRU-wjmwbr8qPa5YsQ&s=19
Lepší dát Orion dovnitř
I se záchrannou vežičkou???
Diky za článek. Tak snad to úřední razítko nezamázne.
Z článku vyplývá, že na 39a se může stavět rampa pro starship hned. A starty SHS by nevyzadovaly žádné další povolení?
Pokud vím, SpaceX už má povolení z roku 2019, kdy začalo rampu stavět původně. To by jim myslím mělo stále stačit i dnes.
Díky, setreni pro rampu LC-49...
https://environmental.ksc.nasa.gov/EnvironmentalPlanning/starshipsuperheavy
39A je přednostně pro falcony.