Co bude muset SpaceX udělat po prvním přistání na Marsu?
Dlouhodobým cílem SpaceX je zlevnit lety do vesmíru natolik, aby bylo možné ekonomicky dopravit lidi a velké množství nákladu na Mars a postavit tam permanentní základnu. Jak přesně toho SpaceX hodlá dosáhnout a jaké technologie k tomu bude potřebovat, srozumitelně vysvětluje nově přeložené video ze srpna 2018.
SpaceX se na cesty na Mars připravuje především tak, že vyvíjí obří raketu Starship (ve videu ještě pod starým označením BFR), ale zároveň také například hledá ideální místo pro přistání na Rudé planetě. Zároveň už několik let vyvíjí systém pro výrobu paliva na Marsu.
Tip: Podívejte se také na video o tom, proč by lidstvo mělo usilovat o kolonizaci Marsu, i přestože je to extrémně obtížný úkol.
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Jsem student na Malostranském Gymnáziu, mám rád fyziku a matematiku, baví mě bouldering a občas si zahraji nějakou hru nebo se podívám na nějaký ten seriál.
Podpořte projekt ElonX
- Seznamte se s podnikavými příbuznými a předky Elona Muska - 26. 11. 2019
- Co bude muset SpaceX udělat po prvním přistání na Marsu? - 12. 11. 2019
- SpaceX zničí jeden Falcon 9, aby otestovalo záchranný systém Crew Dragonu - 22. 10. 2019
IN MUSK WE TRUST!!!
Dôležité bude zvládnuť technológiu výroby a ťažby metánu ktorá bude fungovať dlhodobo a autonómne bez zásahu ľudského faktoru (môže ísť o dobu kľudne aj 2-4 roky kým príletí ďalšia posádka) a tak isto jeho uskladnenie. A to nehovoríme o hľadaní toho metánu pod povrchom ktoré bude musieť byť ťiež zcela robotické. Pretože žiadna z prvých pilotovaných misií tam nebude môcť na povrchu zostať dlhodobo hľadať ten metán a kontrolovať výrobný proces a ťažbu paliva. Jednoducho: vybaliť prinesené, otestovať, zapnúť sfunkčniť a valiť domov.
Myslím že prvé misie budú bezposádkové a ponesú iba rezervné palivo nazad + iný support v podobe nástrojov atď…pre návrat a prežitie pilotovanej misie ktorá bude stavať tu infraštruktúru pre ťažbu a výrobu paliva. Z prvých Starshipov sa tak stanú dočasné príbytky a cisterny na uskladnenie vyrobeného paliva na povrchu.
Pro jistotu návratu prvních lidí z Marsu musíte mít pro návrat Starshipu na Zem při startu z Marsu plné nádrže, takže musíte zcela roboticky palivo na Marsu vyrobit nebo je dovézt předem ze Země cca 6-8 tankovacími Starshipy. A těch 6-8 tankovacích raket pro Mars bude potřebovat cca 48-64 startů tankovacích raket ze Země.
Dve muchy jednou ranou /hovoríme o úspore času/ by sa dali zabiť ak by sa na Mars dopravilo nejake doposiaľ nevyrobené dostatočne velké robotické hybridné vozidlo ktoré by dokázalo prístrojmi alebo za pomocí sond atď…lokalizovať ložiská vyvŕtat tento zdroj odčerpať ho, spracovať a nejakým spôsobom presunúť priamo do nádrže Starshipu. Nemuselo by byť jedno, mohlo by byť ich viac prinesených práve prvými Starshipmi. Niečo ako pojazdné rafinérie. Nebolo by treba na začiatok tým pádom nutne stavať veľké konštrukcie na uskladnenie ako sa opisujú vo videu, keďže aj tie či chceme alebo nie musí postaviť človeķ za pomoci nástrojov. Takto by bolo možné palivo uskladniť priamo naspäť do Prázdnej Starship. Otázka je či by to palivo v Starship-e vydržalo prečkať tak dlhú dobu a či je vôbec na to Starship stavaná. Ale to netuším.
Ono momentálne je bohužiaľ 🙁 na Marse docela ťažko vôbec zavŕtať krtka do hĺbky pár centimetrov čiže to čo som napísal je asi ešte trochu sci-fi.
Tiež si myslím,že prvé misie budú také ,že tam pošlú veľa zásob aby sa mali s čím vrátiť na Zem a nebudú sa spoliehať na nejakú výrobu paliva,ktorá nieje odskúšaná a zabehnutá.Až keď tam bude nejaká infrakštruktúra,zabehnutá výroba paliva atď. môžu sa spoliehať na to.
🙂 úplně vidím harvestery. Teď ještě koření a červy.
Jinak problém zavrtat krtka do hloubky pár centimetrů je jen proto, že místo normálního nástroje pro tento typ práce – se tam jako náhražka poslal postříbřený vibrátor, od kterého se očekává, že když ho postavíš na špičku a zapneš, že se tím sám zanoří….
Samozřejmě důvod je prostý – prozatím jsme na Mars omezeni hmotností… vem si to tak, že celý in-sight měl na začátku “jen” 680 kg. Čistý (po spotřebování paliva, odhození motorové sekce, odhození aerokrytů) lander má jen cca 350 kg, a z toho užitečný náklad (tj. vědecké přístroje – včetně toho krtka) mají dohromady **jen 50 kg**
Teď si představ, že místo 50kg, tam dokážeš dostat 100 tun… (protože “lander” je starship)…
Nepochopil jste podstatu mé zmínky o InSight. Ta je o tom, že posílat na Mars nějaké zařízení pro výrobu paliva je bez řádného průzkumu a vývoje vsázka do loterie. A není to jen o InSiht, je to i o té ponorce, kterou Mask poslal to Thajska na záchranu školáků z jeskyně – prostě tam byla, přes svou vysokou technickou úroveň, k ničemu. Jen zcela zjednodušeně – poslat na Mars něco jako bagr či buldozer, nebo vymílat vodu z ledu teplou vodou či parou apod.? Jak pevný je ten led – bude stačit výkon motorů 10 kW, 100 kW apod.? Kolik a jaké příměsi jsou v tom ledu apod.?
1) Já reagoval na TomášeH – a jeho “na Marse docela ťažko vobec zavrtat krtka do hlbky par centimetrov”…
2) Na Mars pořád posíláme nějaké zařízení bez řádného průzkumu, jako sázku do loterie… viz třeba ten InSight… jednoduše udělá se nejlepší vědecký odhad z toho co víme, a pošle se to tam… bude fungovat? super, pošlou se lidi… nebude fungovat… tak se tam pošle něco jiného a lidi až později, nebo se tam to něco jiného pošle i s lidma. Je třeba počítat s tím, že lidi toho dokážou udělat daleko daleko daleko více než automatizované stroje.
3) Muskovu ponorku bych raději nechal na pokoji – je kolem toho příliš emocí. Našlo se jednodušší řešení situace, tak na ní nedošlo. To neznamená, že by nefungovala – prostě na ní nedošlo. Převedeno na insight – kdyby tam byl člověk s kladivem, tak by taky měl zaražený senzor 3 metry pod zem za pár minut… a na hypertechnický vibrátor by nedošlo….
4) Příměsi v ledu moc zajímavé nejsou… čistý led tam nikdo nečeká. Tak vytvoří prostě něco, co si tady u nás poradí i s aljašským / sibiřským permafrostem a pošleš to tam… vodu z té směsky jednoduše nechají vyvařit (v nízkém tlaku Marsu žádný velký problém – teplota varu bude někde kolem 10C… pokud by tam vznily nějaké nežádoucí další plynné příměsi … i to je dobře zvládnutý proces … viděls někdy destilační kolonu?) a zbytek prostě “vyloučí”… Jako nic proti opatrnosti, ale je opatrnost a opatrnost… všechno je otázkou poměru nákladů.
Samozřejmě záleží na tom, co mě tlačí … pokud mě tlačí prostředky a netlačí čas – tak to budu zkoumat do posledního detailu, abych to tam potom poslal na první dobrou. Pokud mě prostředky tolik netlačí (dokážu to tam dostat levně a “to” samotné je levné) – tak to prostě postavím a pošlu to tam… a buď to fungovat bude, nebo tam podle výsledků prvního s další dávkou pošlu něco jiného. A pokud zjistím problém .. no tak prostě cyklus prodloužím.
A pokud jde o poslání lidí … jasně, že se budou snažit, aby to bylo co nejbezpečnější… ale zase je třeba počítat s tím, že ti lidi sami dokážou leccos zařídit / opravit atd.. a případně tam vydržet do dalšího startovacího okna (můžeš je předzásobit, doposlat zásoby atd..). Bezrizikové to nebude nikdy – viz třeba nějaké zdravotní komplikace – pro příklad třeba ten doktor co si na Antarktidě sám operoval slepák…
Ano naprosto s Vámi souhlasím a rovněž s panem Jančurou. S lidskou posádkou se vše velice zjednoduší urychlí a zlevní (dokonce natolik že to může způsobit rozdíl mezi tím zda Mars začneme osidlovat či nikoliv). Nechci působit jako cynik ale svým způsobem nechápu chorobný děs z ohrožení posádky v důsledku počáteční nemožnosti návratu. Staví se to jako obrovský etický problém. Proč však není stejným etickým problémem horolezec který dobrovolně riskuje svůj život. Na silnicích každý rok zahyne okolo 100 000 jedinců tak proč by během prvních 7 či 9ti let nemohlo v rámci osidlování Marsu riskovat dobrovolně svůj život několik málo desítek jedinců.
Je zásadní rozdíl mezi rizikem horolezce jako jednotlivce a rizikem kosmonauta, kterého tam posílá nějaká organizace nebo dokonce stát. Aby se organizace či stát vyvinil z případné smrti kosmonauta, tak musí prokázat, že učinil vše, co mohl předpokládat, aby tomu úmrtí zabránil. Proto kosmonauty bez důkladného zajištění na Mars nepošle. Viz kontroly raketoplánů po jejich dvojnásobné havarii.
To, že je to dražší a složitější, z toho nedělá zásadní problém. Jen je to trochu jiný úhel pohledu. Tedy za předpokladu, že to budou dobrovolníci a nikdo jim cestu nenařídí.
I když měli tvůrci InSight všechny dostupné informace o povrchu Marsu tak asi neuspěli. Já, který mám jen zlomek jejich znalostí, si netroufám navrhnout konkrétní postup jak získat palivo na Marsu, jen se ve svých příspěvcích zmiňuji o tom, že je zapotřebí důkladný průzkum povrchu Marsu než se přistoupí serioznímu projektovaní zařízení pro jeho výrobu. Z těchto důvodů nepovažuji za smysluplné o této věci dále spekulovat.
Jen, ornitopéry by v řídké atmosféře mohly mít trochu problém 😀
Na druhou stranu Musk s modrým bělmem by vypadal dobře 😀
Ale pak by asi postříbřený vibrátor nebyl nejvohdnější přístroj na práci na Marsu…
Metan se hledat nebude – nějaký tam (někde) je, ale hledat ho nemá smysl (není “ložiskový” – jako na zemi).
Metan se má vyrábět. Z vody a CO2. Voda ve formě povrchového a podpovrchového ledu – víme, kde je. A CO2 tvoří většinu Marsovské atmosféry… Poslední položka do rovnice … je energie, a tu taky umíme. Soláry…
A pokud jde o skladování … každá raketa přiveze dvě plně připravené obrovské nádrže, kde můžeš metan a kyslík dlouhodobě skladovat. Nízká hustota okolní atmosféry tomu dost pomůže (co do izolace kvůli teplotě). Podchlazovat můžeš až při finálním tankování.
Je tu ešte jeden problém. Obrovská vzdialenosť. Tento fakt totiž dosť znemožňuje komunikáciu a riadenie jednotlivých sond alebo landerov či iných prístrojov ktoré by trebalo pri ťažbe riadiť… Poslať jednoduchý príkaz zo zeme trvá dlho. Čo v skratke znamená že ak ktorýkoľvek článok z výrobného procesu spraví chybu zo zeme na ňu možno reagovať až s obrovským oneskorením. Pri tých strojoch nebude nikto kto by stlačil tlačítko “Abort” alebo “Stop’.
Preto treba vyriešiť úplne dokonale “Inteligenciu” týchto strojov aby sa dokázali rozhodovať správne v akejkoľvek situácii.
To už totiž nebude niečo ako robotická ruka s lopatkou na hrabkanie sa v piesku.
Cesta na Mars trvá 200 až 300 dní. A myslím si že nikto tam nepošle ľudí pokiaľ nebude vyriešený návrat späť.
Cesta na Mesiac trvala 3 dni. A 13tka sa skoro nevrátila kvôli jednej nádrži. Tak si neviem predstaviť to obrovské riziko už len cestou tam. Hovoríme o 100násobku dĺžky tohto výletu.
Zní to hezky a moc bych si přál aby to tak za těch 5 let bylo ale když se nad tím člověk pořádně zamyslí tak tam je tolik překážek že budou rádi když se tam za 5- 7 let vůbec dostane člověk kterej tam bude max pár dnů a pak šupky domů.Toto co je na videu vidím reálně až tak za 20 let a více.
Zase až tak nereálne to nieje.Ako,určite to nebude rok 2024 ale čosi neskôr.Už len Starship ako dlho musí zalietať,výcviky,prípravy,zásobovanie a všelijaké neznáme ešte,ak pôjde všetko ako má,tak skôr 2026.A čo sa týka nejakej stálej základne to je na dlhšie.
A to môžeme byť radi,že aspoň SpaceX čosi vymýšla,Starship ako dopr. prostriedok aspoň na Mars.Skôr či neskôr aj tak musia prísť jadrové a iné pohony,lebo budeme furt ako slimáci.Nasa akože ok,ale už nikdy nebude ako to bývalo za čias Apolla.
Na pár dnů tam letět nemůže musí počkat na startovací okno zpět na Zemi.. Především by však neměl palivo na cestu zpět. Proto ač je to paradoxní (protože se to jeví jako náročnější krok) je výhodnější ta Muskova verze s výrobou paliva na Marsu. Nicméně jsem přesvědčený (pokud se něco zásadního nezmění) že se “Malý krok pro Elona a velký skok pro lidstvo” uskuteční do sedmi let.
A nebolo by lepšie tam jednoducho poslať viacero zásobovacích lodí a je pokoj.Lebo určite tú výrobu palivo nebude také ľahké rozbehnúť na začiatku.Keby to mali poriešené tú výrobu tak okey ale dovtedy by som tam posielal veľa zásob.
Samozřejmě že by to šlo. S nosností sto tun na povrch Marsu by deset lodí dopravilo palivo pro jednu loď která by se mohla vrátit. Ale přijde mi to jako nepřiměřené úsilí pro krátkodobou jednorázovou návštěvu, Efektivnější mi přijde ( v rámci dlouhodobého hlediska) postupně budovat základnu s počátečním důrazem na výrobu paliva. Dá se očekávat že přinejmenším první tři výpravy(oddělené 26 měsíci které jsou dané startovacím oknem) budou jednosměrné. Lodě se využijí jako obytné prostory nádrže jako zásobníky paliva vyráběného na Marsu. Další výpravy pak již budou moci alespoň některé ze svých lodí odeslat na zpáteční cestu.
To znie rozumnejšie.Ale je pekne vidno,ako sa chce Elon dostať za svojho života na Mars a pekne je vidno,že Starship je n1 ako pohon chemický je na začiatok skvelý ale bez toho jadra to fakt nepôjde.Ďalej to budú ale riešiť jeho následníci.Nečakal som,že s tým budú také patálie,ale na začiatok fajn.Aspoň niekto.
Když se vyjde z očekávaných hodnot(cena Starship ,její nosnost počet opakovaných použití atd.atd) pak se dá alespoň rámcově nastínit co by osídlení Marsu obnášelo. Během 40ti let při nákladech 20 bilionů dolarů (20 000 000 000 000 ) prostřednictvím 2000 lodí 12 krát opakovaně použitých by se na Mars mohlo dopravit milion lidí a něco přes milion tun materiálu ( polovina z těch celkových 20 bilionů by šla na vývoj a výrobu toho zařízení a materiálu dopraveného na Mars – tedy 10 milionů dolarů za tunu-což je z mé strany výstřel od boku). Je to obrovská suma – zhruba roční HDP USA. Nicméně rozprostřena do 40ti let a počítaje v to růst HDP by při postupném nárůstu osidlovacího úsilí nemuseli náklady na tento projekt v žádném roce převýšit 2% HDP USA.
Tohle dává smysl, logicky je to nejlepší cesta. Co mi v tom nesedí je představa prvních posádek, které před sebou budou mít úkol – určitě extrémně náročný – vyrobit si prostředky nejprve pro vlastní přežití (kyslík, …) a dále palivo pro návrat, perspektivou, že pokud se cokoliv nepovede, tak v lepším případě zkysnou na Marsu o pár let déle, v horším případě nebudou žít. Ve srovnání třeba s Apollem: tehdy bylo riziko obrovské, ale v dané době a společenské situaci akceptované. U letu na Mars bych (podle výše uvažovaného scénáře) čekal riziko ještě vyšší, ovšem společenskou akceptovatelnost rizika nižší.
Jen úvaha.
Myslím, že žádná posádka na Mars nepoletí, pokud tam na ně už nebude čekat připravená záložní loď plná paliva (které se tam vyrobilo roboticky, nebo tam prostě bylo předem dopraveno). Nikdy tam podle mě nepoletí s tím, že palivo na návrat si “snad” vyrobí až tam.
Jo, takhle to vypadá rozhodně schůdněji. První lodě postavené už na Zemi spíše jednoúčelově, coby autonomní rafinerie a – po přistání “návratové” SS – navíc sloužící jako čerpací stanice. Teprve po úspěšném (a potvrzeném) natankování a přípravě návratové SS by se vypravila SS s lidmi.
Ano máte pravdu tak by se to dalo očekávat. Ale ten Muskem prezentovaný plán – dvě autonomní lodě a za dvacet šest měsíců čtyři lodě a z toho dvě s posádkou. Nejsem si jistý zda ty dvě lodě v automatickém režimu dokáží vyhledat patřičné suroviny a rovnou je zpracovat na palivo. Navíc prohlášení že první lodě se nebudou vracet zpět ve mě právě vyvolalo tu představu kterou jsem výše popsal. Ale samozřejmě se mohu mýlit.
A s čím tady máte pořád problém, pokud jde o ty návratové/nenávratové expedice? Vy tam snad budete sedět? Ne! I když by to od začátku byly jednosměrné cesty, kde by se o návratu neuvažovalo ani teoreticky, pořád by se našlo dost zájemců. No, spíš by se našla i spousta takových, kteří by byli ochotní kvůli účasti vraždit. Kdyby se na svět vrátili Kolumbus, Magellan, Cook, Stanley, Holub, Amundsen a další, nejspíš by si z podělanosti dnešní západní civilizace rovnou hodili mašli. Proto se taky budou tyto expedice dít pod hlavičkou soukromé firmy. Jdeš do toho s vědomým rizikem? Jdeš. Tak kdyby se něco zvrtlo, tak si nestěžuj.
A co se týče těch nákladů (Jiří Lacina, 20 bil. USD), je to jen další důvod, proč to realizovat jako soukromou akci. Už vidím, jak by se sluníčkáři tvářili na to vyhazování peněz, když “na Zemi máme tolik nevyřešených problémů”. Žádná NASA ani jiná státní agentura by do toho nemohla jít, to by dobrovolně strkala krk do oprátky, ale u soukromého kapitálu je věcí jen samotného majitele/majitelů, co s ním podniknou. Umím si to docela dobře představit jako akciovku (Nový domov a.s.), kam by svými podíly přispívali miliardáři a pro kterou by SpaceX zajišťovala dopravní výkony.
Souhlas. Podle mne, aby bylo možno smysluplně navrhnout a vyrobit zařízení pro těžbu ledu, tak musí být proveden nějaký geologický průzkum, odběr vzorků a jejich doprava na Zem apod. Jinak to dopadne jako se sondou InSight. Samozřejmě nic snadného nebude také navrhnout a vyrobit ostatní nutná zařízení na výrobu kyslíku, vodíku a metanu vč. energetického zdroje, aby se spolehlivě dlouhodobě automaticky provozovala na Marsu. A určitě by nebylo od věci provést průzkum na několika místech. Pak poslání prototypů na Mars a teprve pak funkční zařízení. Celé to bude velmi technicky náročné, nákladné a zdlouhavé. Takže netroufám si vůbec odhadnout kdy bude možné bezpečně poslat první lidskou expedici na Mars.
Tak to je přesně ono. Nejdřív se musí tohle a tamhleto, pak všechno ještě jednou a nakonec pro jistotu zopakovat na několika místech – a skutek utek. Hlavně aby si někdo neudělal bebíčko. Když si člověk uvědomí, do jakých šílených hazardů byli ještě v dobách nepříliš dávných lidé ochotní jít – a proč? Aby byli první na Everestu atd. Tady se jim jako zisk nabízí celá nová planeta. Sakra, pořád jsou ještě na světě miliony odvážných chlapů, kteří nejenže se hazardu nevyhýbají, ale přímo ho vyhledávají, jenže bohužel, u moci jsou skoro všude duhoví sympatizanti, kteří se drží zásady “kdo nic nedělá, ten nic nezkazí”. Houby, zkazí naopak úplně všechno.
Absolutní souhlas. Proto bych letěl hned bez ohledu na riziko.
Podpisujem sa absolútne. Priame a jasné vyjadrenie. Osobne by som letel hneď, dúfam že berú aj pätdesiatnikov.
Problém se sondou Insight jen dokazuje to, že lidská ruka je nenahraditelná zvlášt když je to tak daleko a jsou tak dlouhé prodleva najít náhradní řešení.
Tady s vámi nesouhlasím, lidská posádka je mnohem schopnější, než nejlepší roboti dneška a bude především na lidech, aby zprovoznili habitat, elektrárnu a výrobu paliva. První posádky se dost nadřou s nejistým výhledem na návrat na Zemi. Nevidím v tom nic špatného, samozřejmě se jim musí zajistit přežití a základní podmínky, ale žádný luxus. Čekat, až automaty na Marsu vystaví samostatně infrastrukturu pro lidi a potom je přivítají u kosmoportu není nemožné, budete však čekat velice velice dlouho. A to nikdo nechce. Navíc podle mě není nutné mít návratovou možnost z Marsu hned od první posádky, ale třeba od třetí, čtvrté…
Jinak, k tématu přistání prvních lidí na Marsu velice doporučuji skvělý seriál od National Geografic – nazvaný Mars nebo Dobytí Marsu – podle překladu. Jedná se o spojení fikce na Marsu s dokumenty zabývajícími se různými aspekty cesty na rudou planetu.
Jen aby ty dvě SS v roce 2022 nebyly málo. Ty vrtací soupravy, reaktor, soláry, izolované nádrže pro kapalný kyslík a metan…. plus dejme tomu dvojitá redundance. Doufejme že to mají kluci dobře spočítané.