Čekání je u konce? Falcon Heavy po tříleté pauze snad konečně odstartuje v říjnu

Už si připadám jako zaseknutá deska, protože na příští start Falconu Heavy vás lákám už od roku 2020, ale od té doby došlo k neustálým odkladům všech misí této zatím stále nejsilnější rakety současnosti. Aktuální harmonogram naznačuje, že letos by to konečně mohlo klapnout, ale samozřejmě další odklady nelze nikdy zcela vyloučit. Pojďme se tedy podívat na tři mise Falconu Heavy, které jsou zatím stále v plánu na na nabitý závěr tohoto roku.

Falcon Heavy má za sebou celkem tři starty, přičemž ten poslední proběhl v červnu 2019. Od té doby raketa získala spoustu zakázek, z nichž některé měly startovat už v roce 2020. Avšak problémy s přípravou družic pro tyto mise vedly k mnoha odkladům. Na letošek se původně plánovalo až pět misí Falconu Heavy, jenže v průběhu roku došlo k odkladům dvou z nich na příští rok (Psyche a USSF-52). Raketa samotná je připravená už minimálně od loňského podzimu, avšak s problémy se potýkají družice, které má Falcon Heavy vynést. Podle nejnovějších informací od webů Spaceflight Now a Next Spaceflight je však stále šance, že se před koncem tohoto roku pár startů stihne.

Jako první by měla přijít na řadu vojenská mise USSF-44, při které má být poprvé vyneseno několik družic přímo na geostacionární dráhu. Mise měla původně startovat už v roce 2020, ale postupně byla odkládána a aktuálně je v plánu na říjen. Při této misi bude kvůli náročné cílové orbitě zahozen centrální stupeň rakety a boční stupně budou poprvé přistávat na dvou mořských plošinách najednou (ASOG a JRTI). Raketa by měla startovat s nově vyrobenými stupni B1064, B1065 (boční) a B1066 (centrální). Ty byly připraveny na start už před rokem, ale kvůli odkladům od té doby leží někde ve skladu na Floridě.

Dále je na letošek v plánu komerční mise pro společnost Viasasat s komunikační družicí Viasat-3 Americas, která má být vynesena „téměř na geostacionární dráhu“. Falcon Heavy bude údajně tvořen novým centrálním stupněm B1068 a již použitými bočními stupni B1052.9 a B1053.3. Centrální stupeň bude údajně zahozen a boční stupně budou přistávat na pevnině nebo na mořských plošinách. Tyto konkrétní boční stupně spolu letěly už na dvou misích Falconu Heavy v roce 2019 a následně byly na dva roky uskladněny. B1053 je nadále ve skladu, avšak B1052 byl na konci minulého roku překonfigurován na běžný Falcon 9 a letos úspěšně absolvoval několik startů. Zrovna teď v noci z neděle na pondělí by měl startovat posedmé na misi Starlink 4-20. Podle posledních informací je start mise Viasat-3 Americas plánován na konec tohoto roku. Pokud zároveň stále platí původní plán, o kterém informoval web Next Spaceflight, tento stupeň předtím absolvuje ještě jednu misi jako Falcon 9 a teprve poté bude překonfigurován zpět na boční stupeň Falconu Heavy. V takovém případě mise společnosti Viasat odstartuje nejdříve za dva měsíce, tedy v listopadu.

Na harmonogram ale bude mít vliv ještě třetí mise Falconu Heavy, která je stále v plánu na letošní rok. Jde o USSF-67, další vojenskou misi s neznámým nákladem a blíže neurčenou cílovou orbitou. Ta je podle neoficiálních informací v plánu na polovinu prosince a poletí na ní nový centrální stupeň B1079, který bude opět zahozen. Boční stupně nebyly upřesněny, ale osobně očekávám, že půjde o ty z říjnové mise USSF-44. Ty měly podle dřívějších informací letět podruhé na misi USSF-52, ale ta byla nedávno odložena až na duben příštího roku, takže předtím se stupně B1064 a B1065 možná proletí na prosincové misi USSF-67, která měla původně být až třetí v řadě. Jde však jen o mou spekulaci.

Zároveň se mi moc nepozdává přiřazení stupně B1079 k misi USSF-67, jak uvádí web Next Spaceflight. Pokud totiž opravdu má mise startovat v prosinci, mohlo by to být s přípravou tohoto nového centrálního stupně časově dost na těsno. V testovacím areálu v McGregoru jsme zatím ještě neviděli ani stupně B1076 a B1078, takže mám docela pochyby, že by stupeň B1079 mohl být připraven včas na prosincový start USSF-67. Přijde mi logičtější, aby SpaceX přeřadilo stupeň B1070 z odložené mise USSF-52 a na ní pak může v dubnu letět B1079. Autoři webu Next Spaceflight mají zdroje přímo ve SpaceX, takže jejich informace jsou obvykle spolehlivé a skutečně reflektují plány firmy, avšak ty se zároveň často mění. Například jen v posledních pár týdnech se dvakrát stalo, že SpaceX v podstatě na poslední chvíli změnilo přiřazení prvních stupňů u některých misí Starlink, takže vznikl nesoulad s údaji na Next Spaceflight. Je tedy klidně možné, že stupeň B1079 opravdu byl v jeden čas přiřazen k misi USSF-67, ale od té doby mohlo dojít ke změně. Uvidíme, jak to nakonec bude.

Mimochodem, znovupoužití bočních stupňů na misi USSF-67 je významné kvůli tomu, že to bude poprvé, kdy poletí Falcon Heavy s již použitými stupni na misi armádního programu NSSL (National Security Space Launch). Letos v červnu totiž Americké vesmírné síly (US Space Force) udělily SpaceX certifikaci, která umožňuje použití repasovaných stupňů na vojenských misích Falconu Heavy. V minulosti mělo SpaceX tuto armádní certifikaci pouze pro Falcon 9, díky čemuž letěla poslední mise GPS s již použitým prvním stupněm. Certfikací Falconu Heavy tak SpaceX dosáhlo poslední mety na poli znovupoužitelnosti Falconů, jelikož nyní neexistuje žádný typ zákazníka, který by vyžadoval nové rakety pro vynesení svých družic. Dokonce ani NASA už nevyžaduje nové rakety pro mise s astronauty a pro vědecké mise je přímo preferuje.

Pro armádu by znovupoužitelný Falcon Heavy mohl znamenat značné úspory, protože SpaceX se nyní může ucházet o nové kontrakty programu NSSL s již použitými raketami a díky tomu nabídnout nižší ceny. Například v případě misí GPS už armáda ušetřila 64 millionů dolarů díky použití již letěných prvních stupňů Falconu 9. Jenže konkurenční společnost ULA má smluvně dané, že získá 60 % všech kontraktů aktuální fáze programu NSSL bez ohledu na to, zda SpaceX nabídne nižší cenu. Je tedy otázka, jestli společnost Elona Muska vůbec bude mít motivaci dál snižovat své už tak podprůměrné ceny za svůj těžký nosič Falcon Heavy.

Shrnuto a podtrženo, na letošek jsou momentálně v plánu až tři mise Falconu Heavy. Vzhledem k jejich častým odkladům by ale asi málokoho překvapilo, kdyby nakonec některé z nich sklouzly do příštího roku. Situaci navíc komplikuje také to, že Falcon Heavy může startovat pouze z floridské rampy LC-39A, což je zároveň výhradní rampa pro kosmické lodě Dragon. SpaceX tedy bude muset na této rampě vměstnat do závěrečných měsíců tohoto roku až tři starty Falconu Heavy, nákladní misi Dragonu a až dva pilotované starty Crew Dragonu. Překonfigurování rampy pro mise Falconu Heavy a zpátky na Falcon 9 navíc také spolkne nějaký čas navíc, takže to nebudou úplně snadná škatulata. Aktuální harmonogram rampy LC-39A pro zbytek roku vypadá takto:

• 11. září – Starlink 4-2 (Falcon 9)
• 3. října – Crew-5 (Falcon 9 s Crew Dragonem)
• říjen – USSF-44 (Falcon Heavy)
• 18. listopadu – CRS-26 (Falcon 9 s nákladním Dragonem)
• listopad? – Viasat-3 Americas (Falcon Heavy)
• prosinec – USSF-67 (Falcon Heavy)
• prosinec – Polaris Dawn (Falcon 9 s Crew Dragonem)

Jak vidíte, jde o opravdu napěchovaný konec roku. Teoreticky je harmonogram proveditelný, ale jakákoli zdržení můžou s plány hodně zamíchat. Zajímavostí je, že nákladní Dragony můžou technicky vzato startovat i z rampy SLC-40, čehož by SpaceX mohlo v případě potřeby využít. Díky tomu by například odpadla nutnost konfigurovat rampu LC-39A pro Falcon 9 a pak zase zpět na Falcon Heavy mezi misemi USSF-44 a Viasat-3. V případě Dragonu druhé generace ale zatím všechny mise startovaly z rampy LC-39A, protože rameno pro nástup astronautů značně usnadňuje nakládání časově citlivého nákladu při zásobovacích misích CRS. NASA proto preferuje provádění nákladních misí z rampy LC-39A, ale v minulosti potvrdila, že jsou možné i starty z rampy SLC-40. V takovém případě by ale musel být pozdní náklad umisťován do sklopené rakety pomocí speciálního zařízení, stejně jako tomu bylo při misích klasického Dragonu. Ten letěl naposledy v březnu 2020 na misi CRS-20.

Mimochodem, odklad mise USSF-52 na příští rok znamená, že si budeme muset počkat o něco déle na další pokus SpaceX o přistání centrálního stupně Falconu Heavy. USSF-52 totiž zamíří na méně náročnou orbitu přechodovou ke geostacionární (GTO), což by mohlo představovat příležitost pro úplně první záchranu centrálního stupně. U všech dosavadních misí Falconu Heavy totiž byl centrální stupeň zničen. U demonstrační mise této rakety a na misi STP-2 se stupňům nepodařilo přistát a u mise Arabsat 6A centrální stupeň sice přistál, ale než mohl být zajištěn k palubě, byl zničen následkem špatného počasí na moři.

Co se týče budoucnosti, Falcon Heavy má momentálně nasmlouváno celkem 13 misí, které sahají až do závěru této dekády. Zároveň lze očekávat, že firma pro tuto raketu v následujících letech získá nějaké další zakázky (přinejmenším od armády). I když tedy na návrat Falconu Heavy čekáme už přes tři roky, jakmile se vrátí do služby, v dohledné době nás rozhodně neopustí a každý rok pravděpodobně absolvuje aspoň pár startů. Na ty je díky tahu 27 motorů Merlin a nevšedním typům přistání vždy radost pohledět, takže se máme na co těšit!

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!