Boring Company začíná s testováním tunelu pro vysokorychlostní systém hyperloop v plné velikosti
Společnost Boring Company, která se primárně věnuje ražbě levných tunelů pro nevšední dopravní systémy, před půl rokem oznámila, že hodlá ještě letos začít testovat vysokorychlostní dopravní systém hyperloop. Ten už má využívat tunely nebo tubusy s odčerpaným vzduchem, ve kterých by se díky nízkému odporu vzduchu mohly pohybovat speciální kabiny potenciálně až nadzvukovými rychlostmi. K tomu je asi ještě daleko, ale Boring Company nyní zřejmě provádí první kroky v tomto směru.
Boring Company se totiž na Twitteru aktuálně podělila o fotky nového zkušebního tunelu s popiskem „Začalo testování hyperloopu v plné velikosti“. Tunel se nejspíš nachází v Texasu v okresu Bastrop, kde firma vybudovala nové zázemí pro své aktivity a experimenty, a nejspíš jej vybudoval razicí stroj Prufrock-2, který zde Boring Company aktuálně testuje.
Tunel na nových fotkách se zdá být stejný jako ty, které firma vybudovala v Las Vegas pod zdejším výstavištěm a rozšiřuje je do dalších částí Města hříchu. Hlavním rozdílem u nového tunelu ale je přítomnost posuvného poklopu, který zřejmě umožňuje tunel vzduchotěsně uzavřít a poté uvnitř odčerpat vzduch kvůli snížení aerodynamického odporu při jízdě. To je pro koncept hyperloopu klíčové, aby bylo možné dosáhnout vysokých přepravních rychlostí. Na fotkách je v tunelu běžný elektromobil Tesla Model 3, takže asi nelze očekávat, že je už teď v plánu přiblížit se vakuu, ale výhledově by se v tunelech s velmi nízkým tlakem měly pohybovat speciální hermeticky uzavřené přepravní kabiny.
Hyperloop je název pro přepravní koncept, s kterým v roce 2013 přišel Elon Musk a dal jej volně k dispozici veřejnosti. Myšlenkou nadzvukových přepravních kabin v tunelech či tubusech se inspirovala řada firem a organizací, kteří už řadu let pracují na vlastní verzi hyperloopu. Mezi přední představitele patří firmy Virgin Hyperloop nebo HyperloopTT, které už provozují vlastní zkušební tratě. Vlastní koncept v průběhu let úplně neopustil ani sám Elon Musk, neboť skrz svou společnost SpaceX organizoval několik ročníků soutěže, ve kterých převážně studentské týmy soupeřily s vlastními vozítky navrženými pro systém hyperloop. Ty pak byly testovány ve zmenšeném vakuovém tubusu, který byl už před lety vybudován vedle centrály SpaceX v kalifornském Hawthorne.
Zmenšený tubus pro hyperloop ale aktuálně byl rozebrán a uvolněné místo bylo využito pro parkování zaměstnanců SpaceX. Aktivity Elona Muska kolem hyperloopu se tedy nejspíš plně přesouvají pod taktovku Boring Company. Nejbohatší muž světa před časem plánoval vybudování 10kilometrové zahnuté testovací tratě pro další ročník studentské soutěže s vozítky pro hyperloop, ale k tomu zatím stále nedošlo. Je však možné, že soutěž bude někdy v budoucnu pokračovat v režii Boring Company, která může zkombinovat testování svých razicích strojů se stavbou zkušebních tunelů pro hyperloop v plné velikosti.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Je známo, jak dlouho trvá odčerpání vzduchu z tunelu?
Tři minuty a sedm sekund.
V tubusu s odčerpaným vzduchem potenciálně až nadzvukovými rychlostmi? 🤔
Rychlost zvuku ve vakuu?
Odčerpaný vzduch není vakuum. Je to jen tubus s množstvím vzduchu menším o množsžví odčerpaného vzduchu, nic víc 🙂
A mimochodem článek je delší než první odstavec, zkuste třeba dočíst až k tomu třetímu 🙂
Tady si můžete přečíst, že těch vakuí uxistuje více druhů.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vakuum
A zde o tom, že rychlost zvuku je na okolním tlaku závislá. Čili bez jeho znalosti nevíme, kolik to ta rychlost zvuku je.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_zvuku
To samozřejmě vím, ale pokud není přímo specifikováno médium, ke kterému se to vztahuje, tak se obvykle předpokládá, že je myšlena rychlost zvuku ve vzduchu, tedy nějakých 1235 km/h.
Rychlost zvuku je brána ve vzduchu 300m/s a tedy rychlost 301m/s čehokoli v čemkoli je brána jako nadzvuková.
Je to jen článek, ne diplomka. Na Novinkach bychom se dočetli že to staví Muskova manželka a že má fajnový nový učes.
Není. Tady máš na obrázku zřetelně naznačeno, že je závislá na
1) vlhkosti:
2) výšce (tedy tlaku):
3) teplotě:
A přitom je to pořád vzduch, že? Ten samý vzduch.
A pokud se pořád zdráháš uvěřit, pusť si jedno z posledních videí Scotta Manleyho, konkrétně na téma Top Gun. Není Mach jako Mach.
Můžeme s tím nesouhlasit a zatínat pěsti, ale je to exaktní fakt.
Problém je, že nechápeš o co v článku jde. Nikdo nezpochybňuje různé vlivy na rychlost zvuku.
Nebo jinak řečená věta:
,,Ten už má využívat tunely nebo tubusy s odčerpaným vzduchem, ve kterých by se díky nízkému odporu vzduchu mohly pohybovat speciální kabiny potenciálně přesahující rychlost 300 m/s,,
Ok? Stále ne? Už vidím jak rozebíráš to k čemu je ta rychlost vztažena 😀
Rychlost zvuku není závislá na tlaku, ale na hustotě prostředí.
Rychlost zvuku v souvislosti s rychlostí nějakého předmětu (např. dopravního prostředku) je brána jako 300 m/s. Stejně tak se od této hodnoty odvíjí Mach 1 – x a je úplně jedno jestli na zemi, ve vzduchu a nebo kdekoliv jinde. Hodnota Mach jakožto označení pro násobky rychlosti zvuku se také nemění dle okolního prostředí.
Já už se v tom akademismu ztrácím, tak jsem googlil “does Mach change with altitude?” a odkázalo mě to na článek na wikipedii.
https://en.wikipedia.org/wiki/Coffin_corner_(aerodynamics)
Ten říká:
“Because the speed of sound increases with air temperature, and air temperature generally decreases with altitude, the true airspeed for a given Mach number generally decreases with altitude”
Tak jak to teda je?
Vzhledem k tomu, že Machovo číslo je přímo závislé na rychlosti tělesa a nepřímo na rychlosti zvuku v daném prostředí, tak je Machovo číslo proměnlivé.
Protože je to trochu nepraktické (ve jedné výšce tak, ve druhé jinak, ve vodě ještě jinak), tak se pro výpočet obecně používá rychlost zvuku na úrovni moře.