 |
 |
V minulém dílu série Znovupoužitelnost kosmických nosičů jsme se zaměřili primárně na starší projekty Sovětského svazu a Ruska. Dnes se přesuneme do současnosti a podíváme se na aktuální znovupoužitelné projekty ruského soukromého sektoru a agentury Roskosmos.
Mnoho prvenství v kosmonautice katapultovalo Sovětský svaz mezi kosmické velmoci, kde dnešní Rusko zůstává dodnes, byť s obtížemi. Na prahu nové éry kosmonautiky se ukazuje jako klíčové zvládnout techniku opětovného využívání kosmické techniky. Projektům na tomto poli se aktivně věnoval už Sovětský svaz.
Naskytla se nám příležitost položit pár otázek kapitánovi remorkéru, který asistoval při prvotních pokusech o přistání raketových stupňů SpaceX na plovoucí plošině. Od dob, kdy sám sloužil ve flotile SpaceX, se toho dost změnilo, ale některé jeho odpovědi jsou i tak překvapivé.
Plovoucí přistávací plošina Just Read the Instructions byla naposledy potřeba v lednu 2019. Následně prošla několikaměsíční údržbou a také dostala pár upgradů – výkonnější pohon a také vlastního robota pro zajišťování Falconů po přistání. Nový robot navíc umožňuje optimalizovaný proces zpracování zachráněného stupně, který pracovníkům šetří drahocenný čas.
Nedílnou součástí každé kosmické lodi je skafandr pro posádku. Nejinak je tomu i u obou nových kosmických lodí Crew Dragon a Starliner, které pro NASA vyvinuly firmy SpaceX a Boeing. Ač dostaly firmy stejné zadání, lodě se dost liší. A to samé platí i u skafandrů, které firmy pojaly úplně jinak.
Na našem serveru vyšla již řada článků na téma lodi Crew Dragon, ale málokdy jsme se věnovali přímému srovnání tohoto stroje s pilotovanou kosmickou lodí CST-100 Starliner společnosti Boeing, což je druhý kontraktor programu komerční dopravy astronautů na ISS. V dnešním článku si obě lodi porovnáme, a to včetně jejich nosných raket.
V našem předchozím článku o pilotovaném letu DM-2 firmy SpaceX jsme si představili historicky první kosmické lodě, k nimž se zanedlouho přidá i Crew Dragon. Bude to poprvé, co soukromá společnost vyšle posádku na oběžnou dráhu. V dnešním článku si představíme hlavní dva aktéry nadcházejícího letu lodi SpaceX a zároveň vysvětlíme, jak bude probíhat mise samotná.
Jen pouhých několik dní nás dělí od jedné z největších událostí v dějinách společnosti SpaceX, k obloze se vydá první pilotovaná loď Crew Dragon v rámci mise DM-2. V dnešním článku se ohlédneme zpět do historie pilotované kosmonautiky na první mise ostatních kosmických lodí. Zároveň si připomeneme začátky SpaceX a vývoje Crew Dragonu.
Napětí ve světové komunitě astronomů kvůli konstelaci Starlink stále stoupá a SpaceX nyní zveřejnila některé detaily plánovaných úprav svých družic. To je určitě dobrá zpráva pro všechny ochránce černé oblohy. Nicméně SpaceX není jedinou společností, která plánuje mega konstelaci na oběžné dráze Země.
Když se řekne slovo Starlink, komunitě astronomů vstávají vlasy na hlavě. Budou satelitní sítě jako Starlink skutečně znamenat konec pozemské astronomie? SpaceX s astronomy úzce spolupracuje na možných řešeních – jak se například osvědčil experimentální tmavý satelit?
Mořská plošina Just Read the Instructions se v srpnu přesunula z Kalifornie na druhé pobřeží USA, ale dlouho nebylo jasné, jaký bude její další osud. Nakonec se ukázalo, že plošina prošla velkým upgradem a nyní se připojila k sesterské plošině OCISLY v přístavu Port Canaveral. Promluvíme si ale také o změnách u dalších lodí z flotily SpaceX.
V prvním díle našeho seriálu jste měli možnost dozvědět se o plánech Evropy v oblastech znovupoužitelnosti a tentokrát bude řeč o Číně, která má evidentní zájem o opětovně použitelné technologie. Jak je tedy Čína skutečně daleko? Podíváme se na několik čínských soukromých společností a také plány pro rakety Dlouhý pochod.
