Asi málokoho překvapí, že loď Crew Dragon od SpaceX je levnější než konkurenční americká loď Starliner společnosti Boeing. Až donedávna ale nebylo úplně jasné, o kolik je sedadlo v Dragonu levnější. Nyní však jsou k dispozici konkrétní čísla, která vás možná překvapí. Boeing nakonec možná lituje, že se do vývoje Starlineru vůbec pouštěl.

Letos v červnu americká NASA zveřejnila svůj úmysl si u společnosti SpaceX objednat dalších pět startů kosmické lodi Crew Dragon, která už od roku 2020 zajišťuje pravidelnou dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Tyto objednané mise mají pořadová čísla Crew-10 až 14 a díky tomuto kontraktu si NASA zajistila dostatek míst, aby mohla udržet provoz ISS až do roku 2030. Společnost Elona Muska ale nebude v budoucnu zajišťovat dopravu posádek na ISS sama. Společně s ní bude na americké straně dopravovat astronauty od příštího roku i společnost Boeing prostřednictvím svých kosmických lodí Starliner CST-100. Společnost SpaceX už má za sebou jeden testovací a pět ostrých pilotovaných startů pro NASA a do budoucna ji čeká dalších devět. Naproti tomu Boeing má před sebou rovněž testovací misi, ale pak už pouze šest ostrých misí. Tyto údaje můžeme ovšem převést i na množství osob, které obě lodi přivezou na ISS během její plánované existence. Lodě SpaceX ve výsledku dopraví na ISS celkem 58 astronautů a Boeing zajistí přepravu zbývajících 26. Zatím jsme však nezabrousili do toho nejdůležitějšího – kolik bude muset americká kosmická agentura za tyto služby oběma firmám zaplatit.

Dokování kosmických lodí Starliner a Crew Dragon u ISS (Zdroj: NASA / Teslarati)

Jak ovšem určit, kolik stojí sedadlo v každé z obou lodí? Možností je na tomto místě povícero a my si je zde zkusíme společně probrat. S tou první, která je do dnešních dnů takřka oficiální kánon, přišel generální inspektor NASA (OIG). Ten ve své zprávě vzal cenu kontraktu, který obě společnosti s NASA podepsaly – v případě Boeingu šlo o 4,3 miliardy dolarů a SpaceX si v rámci téhož přišlo na 2,5 miliardy. Inspektor OIG vzal tyto částky a od obou odečetl vývojové a testovací náklady, což v případě Boeingu dělalo přibližně 2,2 a u SpaceX 1,2 miliardy dolarů. Zbylou částku nakonec podělil číslem 24, tedy počtem astronautů, které obě lodi povezou během prvních šesti ostrých startů zahrnutých ve vývojovém kontraktu. Na základě toho mu vyšlo, že sedadlo v lodi Crew Dragon stojí přibližně 55 milionů dolarů. Cesta lodí Starliner bude naproti tomu výrazně dražší, jelikož u ní NASA zaplatí 88 milionů dolarů za sedadlo.

Je pochopitelné, že takovéto výpočty se nelíbily doslova všem zúčastněným stranám. Kupříkladu Boeing se proti těmto údajům ohrazoval s tím, že jejich loď spolu s astronauty dopraví k ISS i dodatečný náklad o hmotnosti pátého astronauta. Podobné stanovisko k cenám letenek zaujala i NASA, která na svou obhajobu uváděla, že kromě pasažérů budou kosmické lodi obou dopravců vozit na ISS i náklad. Za SpaceX si vzal slovo šéf firmy Elon Musk s tím, že se mu vůbec nezdá fér, že Boeing dostane za stejnou službu mnohem více peněz. Na zmíněný výpočet můžeme mít jakýkoliv názor, jedno je však jisté, vypočtené částky dodnes kolují po všech internetových serverech a diskuzích bezmála jako svaté číslo.

Abychom si však mohli říct, zda se jedná o malou či velkou částku peněz, bude dobré zmínit, že ani v jednom případě se nejedná o žádné závratně vysoké sumy. Pokud si totiž výše zmíněné částky srovnáme s cenou, kterou americká NASA zaplatila v roce 2019 ruské straně za sedadlo v lodi Sojuz, tedy 87 milionů dolarů, zjistíme, že ceny sedadel v lodi Boeing jsou této částce plně ekvivalentní. Ano, SpaceX je sice výrazně levnější, ale ať už bude NASA platit Boeingu či SpaceX, v obou případech zůstanou peníze v domácí ekonomice. A to je nepochybně žádoucí z pohledu kongresmanů amerického parlamentu, kteří rok co rok schvalují rozpočet kosmické agentury.

Graf znázorňující vývoj ceny za sedadlo v lodi Sojuz pro NASA mezi léty 2006 a 2018 (Zdroj: NASA / Business Insider)

Poměrně dobře vychází obě lodi i ve srovnání s minulostí. Jak známo, americká NASA vznikla v roce 1958 a od té doby provozovala celou řadu kosmických lodí. Jako první přišla na řadu Mercury následovaná dvoumístnou Gemini. Poté NASA několik let provozovala legendární Apollo a od počátku 80. let až do roku 2011 vozily astronauty americké raketoplány. V případě všech těchto lodí je možné vypočítat cenu za jedno sedadlo, jak ukazuje graf níže. I tak lze nicméně říct, že oba současní dopravci jsou poměrně levní, přičemž stále platí, že za lodi SpaceX zaplatí NASA výrazně méně.

Kolik musela americká NASA zaplatit za sedadlo ve všech lodích, které dopravovaly její astronauty do vesmíru. Všechny údaje jsou navýšené o inflaci a v případě lodí Sojuz se brala do úvahy jen cena za 12 sedadel zakoupených po roce 2017. (Zdroj: Statista)

Nicméně od roku 2019, kdy generální inspektor zveřejnil ceny za sedadla v obou lodích, jsme získali další údaje, které nám mohly napovedět, jak moc byl ve svých odhadech tehdy přesný. Tyto údaje se sice týkají výhradně SpaceX, i tak se však jedná o zajímavá čísla. V únoru 2022 totiž americká NASA přiklepla SpaceX další tři pilotované mise s pořadovými čísly Crew-7 až 9. Původní kontrakt uzavřený se SpaceX se tak navýšil o 766 milionů na celkových 3,49 miliard amerických dolarů. Z této částky lze poměrně jednoduchým výpočtem zjistit, že v rámci tohoto kontraktu NASA zaplatí přibližně 64 milionů dolarů za jedno sedadlo v Crew Dragonu. Na první pohled lze sice říct, že se jedná o zdražení, ale osobně se domnívám, že zde jde spíše o první reálný údaj, díky kterému jsme poprvé měli možnost zjistit, kolik si SpaceX říká za dopravu pasažérů na ISS. Rád bych ovšem podotknul, že to vůbec nic neříká o tom, kolik bude každá z obou firem účtovat soukromým osobám při jejich cestách do vesmíru.

Neoficiální umělecká představa lodí Starliner a Crew Dragon (Autor: Mack Crawford)

Vraťme se však k dopravě na ISS. Mise Crew-7 až 9 totiž nejsou poslední, které si americká NASA u SpaceX objednala. Počátkem června letošního roku agentura oznámila, že plánuje přiobjednat dalších 5 pilotovaných startů lodi Crew Dragon, díky kterým si NASA zajistila dopravu astronautů na ISS až do roku 2030. O této okolnosti jsme vás během pár dní informovali i na našem serveru. Co však v té době nebylo známo, byla cena, za kterou budou v rámci tohoto kontraktu astronauté dopravování na ISS. Ta vyšla najevo až takřka o 3 měsíce později. Samozřejmě opět došlo k navýšení původního kontraktu, tentokrát na 4,92 miliardy dolarů, a tak si znovu můžeme dopočítat cenu za jednoho pasažéra. Ta je opět vyšší a tentokrát dělá bezmála 72 milionů dolarů. Není mi v tomto případě známo, zda si je SpaceX tak jisté v kramflecích a neváhá si říct NASA o vyšší cenu, nebo zda jde jen o podobnou aktivitu, kterou firma provedla v březnu letošního roku. Tehdy firma navyšovala ceny svých raket i služeb Starlink v rozsahu přibližně 10–20 % v důsledku rostoucí inflace. Nicméně navýšení ceny o přibližně 12 % by spíše odpovídalo inflační úpravě.

Crew Dragon Endurance během mise Crew-5 (Foto: NASA)

Ani toto však není poslední odhad cen, které americká NASA zaplatí za dopravu astronautů na kosmickou stanici v příštích několika letech. S poměrně brutálním výpočtem přišel před pár měsíci redaktor serveru Ars Technica Eric Berger. Ten své výpočty založil na celkových částkách, které NASA oběma firmám zaplatí. V případě SpaceX jde o 4,92 miliardy za 14 ostrých misí a v případě Boeingu, který neobdržel žádný navazující kontrakt na dodatečné mise, jde o 4,3 miliardy za 6 misí. Oba údaje, které zahrnují také náklady na vývoj Crew Dragonu a Starlineru, Eric Berger podělil počtem astronautů, které obě lodě přepraví. V případě SpaceX tak došel k částce 88 milionů za sedadlo a v případě Boeingu vypočítal 183 milionů dolarů. Pokud se v tomto případě vrátíme ke grafu znázorňujícím historické ceny, vyjde nám, že loď Crew Dragon se stále drží na čelním místě pilotovaných lodí, avšak samotný Boeing se propadl na samotný konec – dražší než jeho loď Starliner je již jen měsíční loď Apollo. Podle tohoto výpočtu je tedy sedadlo v lodi Starliner dvakrát dražší než to v Crew Dragonu.

Start mise OFT-2 lodi Starliner na raketě Atlas V v květnu roku 2022 (Foto: ULA)

Eric Berger nicméně ve svém článku zmiňuje další okolnosti, které firmu Boeing i její kosmickou loď staví do úplně jiné pozice. Jak sám uvádí, všeobecné mínění o firmě Boeing je, že pouze využívá americké vládní organizace k získávání peněz. Možná, že v jiných oblastech jejího konání je to pravda, ale v případě dopravy astronautů je celá situace nakonec malinko jiná. Když v polovině srpna roku 2014 uzavřela NASA kontrakt na vývoj kosmických lodí s firmami SpaceX i Boeing, jednalo se o smlouvu na fixní částku. To v praxi znamená, že pokud by skutečné náklady byly neplánovaně vyšší, zaplatí tento rozdíl samotné firmy, nikoli NASA. Díky okolnosti, že společnost Boeing musela opakovat zpackaný bezpilotní test své lodi a potkala ji řadu dalších technických problémů, které vedly k dlouhým odkladům, firma musela zaplatit z vlastní kapsy už téměř 900 milionů dolarů a samotný program Starliner je tak pro ni v tuto chvíli pravděpodobně ztrátový. Stále přitom má před sebou pilotovaný test s astronauty. SpaceX pravděpodobně za vývoj Crew Dragonu taky zaplatilo o několik set milionů dolarů více, než kolik pokryl původní kontrakt od NASA, ale díky získání navazujících kontraktů se teď může zahojit a dostat do plusu. Navíc Crew Dragon našel uplatnění na komerčním trhu – už letěl na dvou plně soukromých misích a další jsou v plánu. To pro SpaceX představuje další čistý zisk díky tomu, že vývoj lodi už zaplatila NASA.

Kosmická loď Boeing Starliner na raketě Atlas V (Foto: United Launch Alliance)

Již méně známou okolností je nicméně fakt, že bývalí vedoucí představitelé NASA velmi kladně hodnotí účast Boeingu na programu komerčních posádek (Commercial Crew). Bývalý administrátor NASA Charles Bolden totiž uvádí, že bez účasti firmy Boeing by se americký kongres nejspíš neuvolil financovat celý program komerční dopravy astronautů na ISS. Takže ano, Boeing má zpoždění a jeho sedadla jsou dražší, ale bez jeho účasti by NASA možná nikdy nezískala potřebné peníze na program samotný, a tak by lodě Starliner a Crew Dragon možná ani nevznikly.

Firma Boeing zkrátka byla na rozdíl od SpaceX a dalších uchazečů o nový vývojový kontrakt již léta zavedená značka, která uměla připravit v oblasti kosmonautiky leccos, a tak ji politici vnímali jako takovou jistotu pro případ, že by nové firmy pohořely. Díky tomu si také Boeing dokázal říct o výrazně více peněz než SpaceX, jelikož se mohl opřít o dekády praxe a zkušeností. Realita však nakonec byla přesně opačná, než mnozí očekávali. Ostřílený Boeing totiž dnes má oproti nováčkovi SpaceX více než tříleté zpoždění ve vývoji a na vývoji Starlineru málem prodělal kalhoty.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, od roku 2018 redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je Falcon Heavy Demo.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Jiří Hadač (see all)

• Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
• Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
• Mise Optus-X - 13. 11. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení