Ashlee Vance a jeho hloubková sonda do Neuralinku

Neuralink po sedmi letech své existence konečně nechal novináře nahlédnout do svých útrob. Vpuštěným šťastlivcem není nikdo jiný než Ashlee Vance, autor biografie Elona Muska z roku 2015. Ten během tří let desetkrát navštívil kanceláře, laboratoře a chovatelské stanice Neuralinku v kalifornském Fremontu a texaském Austinu. Byl přítomen i na několika setkáních Muska s vedením firmy. Výsledkem je jeho hloubková sonda se spoustou nových informací o tom, jak firma funguje, jakým způsobem ji Elon vede a co plánuje v nejbližší době v souvislosti s klinickými testy.

Kdo je Ashlee Vance?

X | web | LinkedIn | YouTube

Ashlee Vance je americký novinář a spisovatel. Autor jedné z biografií Elona Muska nazvané Elon Musk: Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti. Je také autorem seriálu Hello World, publikovaného na YouTube pro agenturu Bloomberg. Napsal knihu „When the Heavens Went on Sale: The Misfits and Geniuses Racing to Put Space Within Reach„“ (česky snad Nebe na prodej: Ztřeštěnci a géniové, kteří se snaží dostat vesmír na dosah). Ta pojednává zejména o firmách Rocket Lab, Planet, Firefly a Astra. V poslední době Vance podle informací na své webové stránce natáčí televizní seriál o Elonu Muskovi a dokumentární film o vesmíru pro HBO.

Vlákno na X

Výsledky své sondy Ashlee Vance publikoval v článku na stránce agentury Bloomberg, ale přidal ještě i vlákno na X věnované testům na zvířatech:

Ashlee Vance: O Neuralinku a jeho výzkumu na zvířatech už bylo napsáno mnoho. Měl jsem možnost jako první osoba zvenčí navštívit opice, ovce a prasata v chovné stanici Neuralinku.

V navazujících příspěvcích vlákna: Mnoho lidí na problém nahlíží skepticky, což je pochopitelné. V článku vám ukážu, co jsem sám viděl. Ve své kariéře už jsem navštívil mnoho laboratoří, které provádějí výzkum na zvířatech. Mnohem více než většina novinářů.

Neuralink a jeho tým dělají věci úplně jinak než jakékoli jiné centrum, které jsem viděl. Zvířata mají mnohem větší životní prostor, můžou se věnovat spoustě aktivit a stará se o ně celý tým lidí.

Společnost zdokonaluje péči o zvířata podobným způsobem, jakým zdokonaluje své implantáty. Neodpírá zvířatům potravu ani vodu, aby je přiměla k provádění testů. V jiných laboratořích panuje konsenzus, že zvířata se nikdy nebudou dobrovolně účastnit potřebných testů, ale Neuralink dokázal, že tomu tak není. Opice testy ochotně provádějí a dobíjejí své implantáty, zatímco mlsají, místo aby hladověly nebo byly k něčemu nuceny silou.

Autumn Sorrells, šéfka programu péče o zvířata, se svým týmem vyvinula řadu nových technik a postupů, což je možné zejména proto, že společnost má finanční zdroje na to, aby zkoušela nové věci.

Situace je zcela jiná než ve smluvních výzkumných centrech, které tlačí čas, peníze a vědci, kteří chtějí co nejrychleji dokončit svůj výzkum. Pro milovníky zvířat je těžké se s testy na zvířatech smířit, potenciál vyvíjené technologie je však obrovský a mohl by lidem pomoci v mnoha ohledech. Neuralink ukázal, že některé nové techniky jsou možné, a bylo by dobré, kdyby je vědecká obec přijala.

Elon mění další odvětví

Článek Vance na Bloombergu zdaleka není jen o pokusech na zvířatech. Kontroverzním tématem chtěl pravděpodobně na X jen strhnout co nejvíce pozornosti.

Vance na začátku článku stvrzuje, že Elon úspěšně spustil revoluci v dalším oboru. Po raketovém a automobilovém průmyslu přišla na řadu neurotechnologie a neurální rozhraní. Tento obor podle něj může přinést největší změnu pro lidstvo, ale výzkum a vývoj je zde velmi specifický. Jak Ashleemu řekla Shivon Zilis, ředitelka speciálních projektů Neuralinku a matka dvou Elonových dětí: „Pokud jde o mozky, první tři nemůžeme vyhodit do povětří jako Falcony 1. Tady to nepřipadá v úvahu.“

Neuralink od svého založení v roce 2016 vybral od investorů už 687 212 482 dolarů. včetně 43 milionů, o kterých jsme se dověděli teprve nedávno.

Firma je tak suverénně nejlépe financovaným startupem v oboru neurotechnologie a neurálních rozhraní. To strhlo obrovský zájem investorů o tento obor. Podle Vance a společnosti PitchBook, která provádí průzkumy trhu, jen v minulém roce 37 firem zabývajících se vývojem neurálních rozhraní, vybralo od investorů 560 milionů dolarů.

Jak a na čem Neuralink pracuje

Ashlee v článku uvádí mnoho informací o tom, jak Neuralink funguje a co chystá v nejbližších letech. Zde jsou některé z nich.

• Pokročilý implantát musí mít spoustu výpočetního výkonu pro čtení a zápis velkého množství dat a pro jejich bezdrátový přenos. Zároveň musí pracovat s co nejmenší spotřebou elektrické energie a bez přílišného zahřívání, které by mohlo pacienta dráždit nebo i zranit. Implantát bude rovněž vyžadovat pokročilé strojové učení a umělou inteligenci.
• V budoucnosti i pro jedince, kteří ztratili schopnost řeči, by implantát Neuralinku měl být schopen rozpoznat jejich myšlenky a mluvit za ně.
• Neuralink už nyní pracuje i na speciální verzi implantátu, která bude zaváděna do míchy a měla by umožnit navrácení pohybu ochrnutým lidem.
• V miniaturním implantátu je napěchováno množství systémů pro zpracování dat, analogových signálů, komunikaci, napájení a nabíjení. Uživatelé rozhraní konkurenčních firem však dále musí připojovat své implantáty pomocí kabelů k objemným bateriím a zesilovačům velikosti kardiostimulátoru, které bývají chirurgicky implantovány do hrudníku pacienta. Baterie Neuralinku vydrží několik hodin a lze ji bezdrátově dobíjet pomocí speciální kšiltovky.
• Ačkoli někteří konkurenti Neuralink předběhli a už nyní testují své implantáty na lidech, technologie Neuralinku se zdá být nejpokročilejší a má nejblíže k tomu, aby se stala skutečně univerzálním neurálním rozhraním.
• Neuralink většinu komponentů svých rozhraní vyvíjí a vyrábí sám, což zvyšuje finanční riziko, ale šetří čas.
• Neuralink dokonce vyrábí i své vlastní čipy, což je v oboru lékařských přístrojů mimořádně vzácné. Přizpůsobuje je speciálně pro co nejmenší spotřebu energie a pro práci za nízké teploty.
• V texaském Austinu Neuralink v budově bývalého baru s házením seker zřídil výrobní linku a testovací centrum implantátů o rozloze 1100 metrů čtverečních. Kromě spousty zařízení, jako jsou obráběcí frézy, soustruhy a laserové řezačky, zde najdeme i výstřednější vybavení, třeba skříně plné zásobníků s implantáty, které jsou naplněné simulovanou mozkovou tekutinou a jsou neustále zahřívány a ochlazovány, aby tak simulovaly roky fungování v hlavě uživatele.

Muskova posedlost a styl vedení

Už dříve jsme psali o tom, že Musk na pracovníky Neuralinku neustále tlačí, aby urychlili vývoj rozhraní. Vance k tomu uvádí:

Musk na setkáních s pracovníky zdůrazňoval rychlost vývoje na úplně jiné úrovni, „jako by se svět chýlil ke konci“. Důvodem, proč zaměstnanci měli pracovat dramaticky rychleji, podle Muska bylo zajištění, aby lidé s hybridními mozky posílenými umělou inteligencí udrželi krok s umělou superinteligencí, která by jinak mohla lidstvo převálcovat. Musk prý na jednom setkání doslova řekl: „Musíme vyvinout pokročilé rozhraní dříve než lidstvo převálcuje umělá inteligence. Musíme na to tlačit s šíleným pocitem naléhavosti. Maniakálně!“ DJ Seo pak potvrzuje: „Naším dlouhodobým cílem je dát miliardám lidí možnost mít neurální rozhraní a odemknout tak opravdový lidský potenciál, aby lidé mohli vystoupit až za rámec našich biologických schopností.“

Je známo, že Muskův styl vedení je neortodoxní. Umí být despotickým diktátorem a zároveň dokáže lidi natolik motivovat, že překonávají sami sebe. V Neuralinku se objevuje nepravidelně, ale je zde výkonným ředitelem a největší autoritou.

Během jedné z Vancových návštěv Musk tlačil na Sea a ostatní inženýry, aby postupovali rychleji. Chtěl, aby robot prováděl operaci v kratším čase a ideálně bez pomoci lidského chirurga. Chtěl, aby vývojáři čipů zapomněli, co se naučili ve škole, a přešli na jednodušší výrobní techniky. Chtěl, aby implantát vypadal elegantněji a vydržel déle. De facto chtěl, aby každý z nich totálně změnil přístup a znova promyslel, jak to, co dělá, dělat lépe a rychleji. Vědci pak prý po setkání uvažovali, zda splnění Muskových požadavků je vůbec fyzikálně možné. Bylo ale jasné, že jeho názory jsou promyšlené a že uvažoval dopředu třeba i o tom, jak v budoucnosti řada designových vylepšení ovlivní hromadnou výrobu rozhraní. Zdálo se, že jeho přístup jakožto člověka, který už mnohokrát prošel „výrobním peklem“, dodal zaměstnancům jistotu, že má pravdu a že má v rukávě nějaký mistrovský plán, o kterém ví, že ho oni mohou uskutečnit.

Konkurence

Před časem Musk svolal vrcholné manažery a inženýry, aby ho informovali o pokroku směrem k testům na lidech. Tým se sešel u obdélníkového stolu v hlavním pracovním prostoru kanceláře. Je to velký, otevřený prostor plný lidí u počítačů, prototypů robotů a testovacích zařízení. Musk v černém obleku a s Red Bullem v ruce se postavil do čela stolu a začal se pracovníků vyptávat na konkurenty Neuralinku. Během jejich výkladu je zasypával technickými otázkami. Zaměřil se zejména na Synchron, který už tehdy měl povolení k zahájení pokusů na lidech.

Technologie Synchronu nevyžaduje vrtání do lebky. Elektrody zavádí do mozku přes cévní systém pacienta. Nejsou tedy přímo mezi neurony v mozkové kůře, ale pacienti s paralýzou už i tak jsou schopni rozhraní Synchronu zvané Stentrode používat k surfování po webových stránkách a odesílání zpráv na WhatsAppu. Musk prý tehdy prohlásil: „S naší technologií už jsme je měli dávno předstihnout a oni nás přitom s přehledem porážejí! Příští rok chci mít desítky lidí s naším rozhraním!“

Na Jeremyho Barenholtze, vývojáře softwaru implantátu, padl nezáviděníhodný úkol vysvětlit Muskovi, že FDA chce počkat alespoň rok po první implantaci člověku, než bude Neuralink moci implantovat rozhraní více jedincům.

„Nepřijatelné,“ řekl Musk. „Obecně regulační agentury fungují tak, že zpočátku něco tvrdí, ale chtějí vidět, co bude dál. Pokud zařízení funguje podle předpokladů, pacient je z něj nadšený a neobjeví se žádné komplikace, velmi rychle schválí další postup. Je to jako se souhlasem pro testy raketových systémů SpaceX. Pokud věc funguje dobře a přidáte k tomu sérii dopisů zaslaných dané agentuře, garantuji, že to půjde rychle.“

Na jiném meetingu zase Elon srovnával Neuralink s firmou Onward, která vyvíjí implantát zaváděný do míchy. Ten má podobně jako modifikovaný implantát Neuralinku umožnit přemostění poškozené míchy a navrácení pohybu nohou ochrnutým lidem.

Muskovy připomínky týkající se vývoje rozhraní podle Vance nejsou vždy zcela praktické, ale většinou jsou na místě. Po jedné Elonově návštěvě třeba inženýři na jeho radu změnili proces spojování vláken s čipy. Podle Zacka Tedoffa, vedoucího mikrovýroby, díky tomu jejich výrobní rychlost vzrostla o 50 % a ještě klesl i výskyt výrobních defektů.

Změny ve vedení

Díky článku Ashleeho Vance jsme se dozvěděli i o několika personálních změnách v organizaci.

Neuralink míval dva viceprezidenty. DJ Sea, čili viceprezidenta pro vývoj implantátu a Iana O’Haru, viceprezidenta pro vývoj robota.

Nyní, po odchodu Iana, DJ vede obě sekce. Na svém profilu na LinkedIn uvádí pozici „VP of Engineering“ a píše, že vede tým více než 150 odborníků na mikrovýrobu, vývoj čipů, strojní a elektrické inženýrství, firmware, software, optiku, robotiku, neurální dekódování, materiály, výrobu, neurovědu, biologii a další.

Jeremy Barenholtz, vývojář softwaru pouhé dva roky po ukončení studia na Stanfordově univerzitě, se stal druhým viceprezidentem, konkrétně „VP of Product and Technology“. Těžko nyní říci, kde přesně končí pravomoce Sea a začínají pravomoce Barenholtze, ale podle Vance Jeremy například řídil náročný schvalovací proces, který vedl k vydání povolení pro testy na lidech.

Je zřejmé, že organizační struktura Neuralinku se v poslední době změnila a diagram, který jsme publikovali nedávno, už asi není příliš aktuální.

Testy na zvířatech

Vance se v článku docela obšírně věnuje i kontroverzím kolem testů na zvířatech, které zesílily v letošním roce. Problému se budeme podrobněji věnovat v jednom z dalších článků. Neuralink přiznává některá pochybení, ale tvrdí, že byly výsledkem lidských chyb, ne špatného vybavení nebo nevhodných procesů. K tomu většina problémů souvisela se starou univerzitní laboratoří. Dnes už má Neuralink novou, vlastní. Ta vypadá zcela odlišně.

Pokud jde o to, jak testy na zvířatech v Neuralinku vypadají nyní, Vance píše:

Neuralink má místnost plnou opic, které sedí u počítačů a hrají hry, což vypadá ještě divněji, než to zní. Několik hodin denně zírají na obrazovky notebooků, které jsou umístěny vedle klecí. Mohou si vybrat z her, při kterých používají joysticky a dotykové obrazovky (jako je trasování písmen a hláskování slov), nebo hry, které závisí na klikání ovládaném mozkem. Postupem času se v hraní zlepšují a zrychlují. Očekává se, že u lidí to bude podobně.

Testy na lidech, finance a budoucnost

Je známo, že Neuralink už několik let testuje svá rozhraní na ovcích, prasatech a opicích, nikdy však nebylo uvedeno v jakém měřítku. Kolik zvířat Neuralink používá? Kolik už provedl implantací? Ashlee Vance uvádí přesná čísla – asi tucet robotů Neuralinku provedl 155 implantací na ovcích, prasatech a opicích v roce 2021 a 294 v loňském roce.

U lidských pacientů se očekává, že chirurgická příprava a otevření lebky zabere v průměru asi dvě hodiny, po kterých bude následovat vlastní implantace elektrodových vláken, která má trvat kolem 25 minut. DJ Seo uvádí: „Poslední dva roky jsme se stoprocentně soustředili na vývoj zařízení pro člověka. Je čas začít pomáhat lidem.“

Ukázalo se, že Musk měl ohledně FDA a schvalování testů na větším počtu pacientů pravdu. Neuralink zaznamenal enormní zájem tisíců potenciálních pacientů a FDA tak prý nedávno dala zelenou k provedení dalších zkoušek implantátů v roce 2024 bez ročního období hodnocení.

Neuralink podle Vance odhaduje, že náklady na každou implantaci budou činit kolem 10 500 dolarů (včetně vyšetření, hardwaru a práce) a že za ní bude pojišťovnám účtovat asi 40 000 dolarů. Do pěti let firma předpovídá roční tržby až 100 milionů dolarů.

V roce 2024 plánuje provést 11 operací, v roce 2025 už 27 a v roce 2026 celkem 79. Pak se věci skutečně rozběhnou, ze 499 operací v roce 2027 až na 22 204 do roku 2030. Jde o informace z dokumentů poskytnutých investorům.

Od opic k 22 000 lidských implantátů je dlouhá cesta. Podobně jako při poruše rakety, nepodařená operace nebo vadný implantát v něčím mozku, může Neuralink vrátit roky nazpět. Rozhraní musí být nejen bezpečné, ale také musí fungovat tak, jak to Neuralink slibuje. Lidští uživatelé budou moci říci světu o implantátu věci, které opice nemohou, včetně toho, jak funguje a kde jsou jeho limity. Každopádně stahování kung-fu do mozku jako ve filmu Matrix nebo boj se zlou superinteligencí ještě dlouho zůstanou v rovinách science fiction.

---

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!