Antény pro připojení ke Starlinku se ve vedrech přehřívají a vypínají
Novinka, na kterou se v našem článku podíváme, bude jednoznačně souviset s aktuálními vlnami vedra, které už nějakou dobu zalévají severní polokouli. My jako lidé zvládáme vedra často dobře jen u vody, ve stínu či doma v chládku. Při té příležitosti si můžeme vzít do ruky telefon a připojit se na internet. Ale jak v tomto počasí zvládají svou službu antény, které systém Starlink používá při komunikaci s družicemi? Odpověď je očekávatelná. Samozřejmě, že stejně jako kterákoliv jiná elektronika i tyto talířové antény mají teplotní rozsah, ve kterém fungují dobře a pokud se ocitnou za hranou, nastává problém.
Tuto zkušenost má uživatel Martin z Arizony. V daný den byla teplota vzduchu ve městě Topock přibližně 49 °C. Kolem poledne přestalo najednou jeho internetové připojení fungovat a na displeji se objevil nápis, že je systém přehřátý. Kontaktoval tedy technickou podporu, kde mu bylo řečeno, že při teplotách nad 50 °C se talířová anténa automaticky vypne (ochrana proti přehřátí).
Anténa pro připojení k systému Starlink (Foto: Benjamin Porter)
Na základě této informace se Martin pokusil anténu zchladit zahradním kropičem. Po několika minutách se mu podařilo ji zchladit a hudba zase začala hrát. Bohužel, jakmile vodu vypnul, systém opět přestal fungovat. Výpadek samotný pak trval do sedmé hodiny večerní. Na základě této zkušenosti Martin do budoucna plánuje postavit nad anténou nějakou sluneční clonu, aby se podobným problémům vyhnul.
Podobné zkušenosti mají i další zákazníci firmy SpaceX. Jeden z nich měl výpadek v době, kdy byla venku teplota přibližně 28 °C. Další byl hlášen při venkovní teplotě 32 °C, ovšem majitel antény přitom odhadoval teplotu na střeše, kde má anténu umístěnu, na cca 51,5 °C. Řešením by tedy v tomto případě mohlo být umístit anténu na nějaký stožár, aby byla dál od horké střechy.
Zpráva o přehřátí antény v mobilní aplikaci Starlink
A nyní pár faktů. Dle vyjádření firmy SpaceX je parabolická anténa certifikovaná pro provoz mezi -30 až 40 °C a pokud dojde k jejímu přehřátí nad 50 °C, automaticky se vypne. Také je fér dodat, že oficiální veřejné beta testování bylo zahájeno v říjnu, tedy v podzimních měsících, kdy teploty přeci jen nedosahují hodnot jako v létě. Bude však na SpaceX, jak se k problému postaví, zda se spokojí pouze se softwarovým řešením, které optimalizuje výkon zařízení, či zda přikročí k hardwarové úpravě. Firma například vyvinula mírně menší anténu, která má být nově dodávána jako standardní. Je tedy možné, že tato verze už bude odolnější vůči vysokým teplotám.
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Nějak mi to nedá a teda sem si ty odkazy rozklikl… a ten, který je linkován jako “další byl hlášen” je čistě jen debata o dotazu, kolik vydrží KABEL… bez toho, že by tam bylo cokoliv o tom, že to tomu člověku spadlo.
Takže to máme tak nějak jeden případ (Martin) a 2 další … z nichž se to jednomu nestalo …
Možná by stálo za to opravit titulek na “2 antény starlinku se v horku přehřály a vypnuly a jeden uživatel se technické podpory zeptal na teplotu, kterou snese připojovací kabel” ? 😉
No pokud bychom měli být úplně přesní, tak jediné, co s jistou víme, že je tam implementován software, který při detekci teploty >50°C zobrazí chybovou hlášku a zařízení vypne a zapne jej znovu při poklesu teploty pod 40°C. Tedy nestranný titulek, který bych na ElonX očekával, by zněl nějak takto: “Antény Starlinku mají implementovánu softwarovou ochranou proti přehřátí”
Takže všechny ty silácké řeči zdejších rádoby špičkových odborníků na velkosériovou výrobu fázových antén, jak je to je hrozný problém, šité horkou jehlou, nedodělek, zneužívání zákazníků, já bych tam dal lepší chlazení…, ve skutečnosti můžou být debatou nad něčím, co vůbec neexistuje.
Je tu tedy i varianta softwarového updatu “nastav teplotu ochrany proti přehřátí na 60°C” a vše se vyřeší. Neříkám, že to tak, je, třeba opravdu anténa nevydrží vysoké teploty, ale pokud to nevím jistě, do nikoho nekopu že je hlupák a jak bych to já udělal lépe.
Jako že to mají otestované na 60C, ale schválně tam dali jen 40C? Proč by to dělali?
Zdravím
článek jsem psal podle arstechnica, kde použili formulaci shutdown temperature. Tak jsem to bral, že to je pokračování vypínání a jako takové jsem to i uvedl. Asi to nebylo úplně nejšťastnější. A jen sem doplnil jejich odkazy na originální zdroje na redditu, aby si to kdo chce, mohl projít víc. 🙁 Já to nechtěl příliš komplikovat ten článek.
Použili formulaci “shutdown temperature” … ve větě:
The 122° F shutdown temperature was mentioned three weeks ago in a Reddit post by a user who had also been given the figure by Starlink support. “‘That’s it??’ was my thought. On a 90 degree day, the rooftop of my house can be around 125 degrees,” that user wrote.
No nechme to plavat. Každopádně z toho článku je nejzajímavější asi tohle:
Keiter told Motherboard that while reasonable consideration was given to heat dissipation in Dishy’s design, he could see the potential for problems.
“The phased array assembly comprises a PCBA (printed circuit board assembly) adhered to an aluminum backplate which serves several purposes—acting as RF shielding, providing structural rigidity and, most relevantly, acting as a radiative thermal mass (heat sink) for the components on the PCBA,” Keiter said.
Heat is funneled from the circuit board to the aluminum backplate using a foam-like thermal interface material (TIM). The backplate itself resides in a weather-sealed cavity containing a small amount of air. As this backplate heats up, the air surrounding it also heats, transferring thermal energy via the plastic enclosure to the outside environment, Keiter said.
“Here’s the problem: at some point, the combined thermal energy being absorbed by Dishy’s face and being dumped by the components into the backplate, the air surrounding it, and the enclosure exceeds the amount that is being dissipated to the outside environment,” he noted.
V oficiálním AMA zaznělo, že anténa je certifikována jen do 40 °C dokonce.
Jinak tady je kompletní teardown, kdyby to chtěl někdo analyzovat podrobněji: https://arstechnica.com/information-technology/2020/12/teardown-of-dishy-mcflatface-the-spacex-starlink-user-terminal/
Předpokládám, že tomu větráček nepomůže. Docela překvapivé, že to pustili. Slušná část zákazníků to určitě bude chtít používat v odlehlých horkých oblastech.
Řekl bych dokonce že odlehlé oblasti s klimatickými extrémy budou tvořit naprostou většinu poptávky po satelitním připojení (ať starlink, nebo konkurence).
Limit 40° je fakt málo, to je v létě na střeše úplně běžně
To je přesně to, co mě štve na těch horkou jehlou šitých projektech pro sériovou výrobu. Je to stejné jako Tesla. Jinak se ale docela divím, že tohle vůbec pustili ven, protože na jihozápadě USA to tím pádem pár měsíců v roce nepojede. navíc vysvětlení je typické jabkoidní, je to vlastnost a je to v pořádku.
Vždyť je to zcela přiznaná testovací verze. Vadí mi zprasky třeba ve W10, kde uživatel slouží jako tester, ale nikdo mu to neřekne. Zde si ale lidi platí za betu, ne za hotový produkt
Beta se standardně neplatí, už to je trochu mimo, ale budiž. Problém to je zcela zásadní proto, že každému, kdo se pohybuje v LA musí být jasné, že tento problém dříve nebo později nastane. Děsí mě to, že to tak nechali a pustili to ven. Přitom problém řešitelný je a nejde ani o nic složitého, tak proč to neudělali rovnou tak, aby to fungovalo kdykoli?
Jak víš, že řešení přehřívání “není nic složitého”?
Vycházím z toho, že jim to funguje na družicích, kde je mnohem vyšší vysílací výkon (musí obsloužit tisíce terminálů) a současně na některých drahách budou antény/družice většinu času osvíceny Sluncem. K tomu vakuum působí jako velice dobrý izolant. Jinými slovy, pokud nemají problém na družicích, kde se teploty pohybují v rozsahu řádově -100C až +100C, tak by to měli zvládnout i na zemi, kde je maximum někde kolem 57C. To znamená, že by to mělo jít uchladit vzduchem a nebude potřeba něco složitějšího.
Pokud to ale opravdu problém bude, pak nechápu proč to vůbec nabízejí do míst, kde po mnoho dnů v roce bude služba nefunkční. To skutečně nějak nedává smysl.
Na družici ale nebude anténa za 500$ že. Řešit se to jistě dá, ale když nebude cena rozumná tak to velmi sníží prodejní potenciál. Tedy musí najít levné a funkční řešení a to není zas tak jednoduché.
Když to nebude fungovat, tak to prodejní potenciál nesníží?
No zrovna tento jednoduchý problém jsou docela “vidle do celého konceptu”.
Z toho plyne, že je to “game changer” odvětví a u něj se ty dětské nemoci jaksi tolerují. A historie to jasně dokazuje, a tady je nemá nikdo šanci v 5-10 letech nějak ohrozit. Můžou skončit leda sami ….
Takže suma sumárum je to nemilé a nějaký #hashtaggate vznikne, ale těžko si půjdete koupit jiné satelitní spojení s tímto poměr cena/výkon. A vzhledem k náskoku a defakto monopolu to doladí …
Jenže oni to “ven” nepustili. Dali to lidem, co řekli “počítáme s tím, že se spousta věcí ještě může pokazit, ale máme totálně na 💩 internet, takže to chceme zkusit”.
Otázka je jestli je lepší pomalý internet a nebo žádný.
Doufam ,ze Starlink nestahne SpaceX dolu. I bez tohoto problemu je otazka, jaka bude vynosnost projektu. Pokryti s pristupem na Internet se typuju rok od roku na Zemi zlepsuje.
Takze zbyva par(nadsazka) ridce obydlenych mist a pravdepodobne namorni doprava.
Navic mohou vznikat konkurencni a levnejsi technologie/pristupy, tak aby to nakonec nebyl propadak a krachlou SpaceX si nezakvirovala NASA s USarmy kvuli vymazlene F9.
Myslím, že to bude přesně naopak. Se Starlinkem chtějí jít public a to by jim mohlo vynést klidně i 80-150 miliard USD, když budou mít podepsané nějaké kontrakty (IMHO plně stačí jeden – s armádou). Očekávám, že to nastane 2022-2023 a tím by se SpaceX zaplatil vývoj SS a otevřel nevídané možnosti.
IPO ma byt v roce 2024.
https://burzovnisvet.cz/2021/02/21/musk-potvrdil-ipo-starlink-kdy-jej-muzete-ocekavat/
Druhou Teslu moc necekam, “elekriku” zenou dotace a regulace spalovacich motoru az na hranu technickych moznosti.
Nejdříve 2024… (na pochybné burzovní rádce bych moc nespoléhal).
Všechna oficiální prohlášení uváděla pouze “za pár let”, takže 2024 si někdo vycucal z prstu.
Myslím si, že jakmile budou mít velkej kontrakt (a myslím, že to bude US Army) tak to začnou vyčleňovat a připravovat na prodej. A vůbec bych se nedivil, kdyby část koupila NASA/USSF jakožto strategický asset. Nástup dronů (vzdušných i pozemních) s velmi velkou operační vzdáleností vyžaduje globální připojení odolnější proti rušení a konkurence zatím není.
Mají v plánu 5 milionů zákazníků jen v USA, to je 6 mld. dolarů roční příjem. Celkové náklady na konstelaci Starlink se odhadují na 10 mld. $.
Celkove naklady se nedaji stanovit, protoze sit je potreba pravidelne obmenovat. Ty satelity maji zivotnost jednotky let.
Tak to by hodnota Startlink s 5 mil. zákazníky na začátku mohla klidně být i hodně přes 100 mld. USD.
Stačí ísť na Google mapy a ísť sa pozrieť niekde do Ameriky. Častokrát sto kilometrov k najbližšiemu mestu. A to sú také normálne vzdialenosti častokrát aj cez dvesto. No a neviem koľko stojí meter výkopu ale určite sa to neoplatí keďže je tam kopu miest kde nemáš žiadny internet. Ak nechceš kopať tak bezdrat takisto nič nerieši pretože potrebuješ elektrinu pre stožiare. V niektorých oblastiach by si našiel pár tisíc zákazníkov a návratnosť investície aj dvadsať rokov. Ktorá firma by sa do takého niečo pustila? A to sa bavíme ešte o normálnom teréne. Ale čo také hory jazerá alebo púšte. Takže Starlink bude skutočne tlačiareň na peniaze ako niektorí ľudia hovoria. Tak strašne veľa ľudí si myslí že v celom svete to vyzerá ako v ich meste a pritom je svet plný rôznorodých krajín ktoré sa ani omylom nepodobajú na to čo poznáme.
A v těch místech, o kterých mluvíte, dodnes nemají elektřinu ani telefon? Asi ano, když je takový problém tam natahat pár drátů.
Nebo to bude jinak?
“pár drátů …” a to na jaké technologii prosím? U dat v metalice je dosah dost omezený. A optika většinou není roztažená.
Vzdálenosti v US jsou nezvykle velké. Kdo nezažil – neuvěří. Ve spoustě míst – máš třeba mobilní signál v obci a nejbližším okolí … ale do “sousední” vesnice to máš 30 minut autem… Skutečně se podívej na mapu …
A nejlépe na tuhle (vypnuto satelitní pokrytí):
https://broadbandmap.fcc.gov/#/location-summary?version=jun2020&tech=acfow&speed=25_3&vlat=41.41863153644721&vlon=-98.91731334411571&vzoom=3.826110890391776
Pár tisíc platicích zákazníků by zcela jistě zaplatilo natáhnutí optického kabelu od nejbližšího existujícího uzlu a v případě husté zástavby i rozvod do domu (v případě řídké zástavby vybudování 5G sítě).
Bylo by to rozhodně levnější než statisíce či miliony dolarů jen za nákup uživatelských antén Starlinku (nemluvě o měsíčním paušálu, nemluvě o potřebě dalších 5G/wifi stanic pro mobilní zařízení). Stejně tam musíte dřív nebo později dotáhnout kvalitní a nezarušitelné připojení pro lokální úřady a policejní služebny ! U nás v ČR se optické kabely tahaly hned od 90. let a kromě páteřních datových “dálnic” se jako první tahaly linky do vesnic ! (protože připojit vesnici je paradoxně 100x jednodušší než připojit městskou čtvrť).
Chápu Starlink buď pro technogeeky jednotlivce (kteří “musí” mít internet i na chatě), nebo pro nějakou osadu v horách kde jsou jednotky, maximálně desítky potenciálních zákazníků. Ale tisíce uživatelů na jednom místě z nichž velká část stejně bude poptávat 5G kapesní připojení (nikoli fixní talíř na střeše) už zaplatí páteřní optický kabel + vybudování slušné sítě (pevné + radiové).
PS: prohlédnout si jak to vypadá ve zbytku světa doporučuji hlavně skalním fanouškům Starlinku. V asijských zemích (a čím dál víc afrických zemích) většina obyvatel nemá stolní počítač (a možná ani místo kam by namontovali a napájeli fixní anténu), zato mají nejnovější smartfony přes které řeší úplně všechno od bankovnictví, přes GPS navigaci, až po platby na ulici.
Pár tisíc možná, ale pár desítek asi ne že?
Bez jim to do ty ameriky vysvetlit, ze si maj natahnout optiku a zahodit pevny telefony. Jsou mista, kde jsou radi i za elektriku a pevnej telefon to a to jen proto, ze to se da natahnout na sloupy. Optiku musis zakopat.
V oboru spojařiny jsem čistý laik, ale závěsné optické kabely existují, prodávají se a zcela běžně montují !
PS: Je však možné že je tento materiál dražší (než zafoukávaná vlákna do zakopaných chrániček), nebo je tam jiný zádrhel (třeba maximální délka). Pokud je někdo z oboru ať se k tomu vyjádří.
Jestli se nepletu, tak třeba na armádní techniku se používá “kryt”, ať už plátěný nebo plastový. Zamezí přímému kontaktu se Sluncem, případně umožní lepší proudění vzduchu.
Tohle je nemilý. Inovace a tak dál jsou jedna věc. Druhá je stavět nad anténou jakousi clonu a kropit ji vodou a doufat, že to pomůže. Nad anténou k televizi, mobilem, vysavačem taky clonu nestavím. Jsou to spotřebiče a služby, který prostě fungujou
Ono třebas u vysavače se nečeká, že bude fungovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. I ten mobil je z části v pohotovostním režimu. To samé i televize. A u ničeho z toho, co si psal, kromě mobilu tedy se nečeká, že to bude fungovat na přímém slunci. Ta anténa musí fungovat v mrazu, vánici i za parného léta. Mimochodem dotyčný člověk Martin se o tu stříšku pokusí a uváděl, že bude doufat, že mu to neznemožní přijímání signálu. A prý jiné místo neměl, musel to dát, pokud si pamatuju, doprostřed zahrady. Jinde to bylo cloněné.
Jenže vysavač nikdo neprodává s tím, že tak fungovat má, zatímco anténu starlinku jo. O to tu jde.
Takže všechny moudra o provozních teplotách jsou krásný, nicméně mimo mísu. Řešíme tu otázku, že někdo dodává produkt, kterej nevydrží, co se od něho čekalo. Buď ho má dodávat ve stavu, kdy to vydrží, nebo ho přestat nabízet.
Mně jako uživateli je jedno, jaký jsou požadavky na teploty uvnitř apod.
Já souhlasím. Má to fungovat. A tohle je problém, který bude potřeba řešit. Proto o tom píšu, že se tyhle problémy objevily. Není důvod si vše malovat na růžovo, jak to skvěle funguje. A přiznám se, tenhle článek jsem chtěl napsat tak, abych stihl vlny vedra, které tu panují.
Ono vybalancovat náklady pro většinu běžných situací lze. Jakmile se budete hnát za cílem, že to musí fungovat umístěné na střeše domu, kde je oproti přízemní teplotě peklo – skončíte s něčím co bude drahé a osloví to zlomek zákazníku. Musí vydat jasné pokyny jak jej umístit na střechu , třeba boční konzole mimo plochu střechy, kde to profoukne.
Kdyby Vám někdo před 5 lety řekl že dostanete 100+Mbits dolů a 20+Mbits nahoru a latenci 20ms přes satelit za 99USD/měsíc tak byste si klepal na čelo … A celé to zprovozníte za pár minut …
Vemte si první iPhone , ladilo se to za pochodu, stejně jako Apple Watch , iPad. A nakonec to definovalo standart a generují Apple pohádkové zisky…
Ale to jen proto, ze tam byl totalni kult osobnosti, coz tady … hmmmmmmmm 🙂
Což tady je ještě větší bych řekl…
Ono většinou jedno není bez druhého 🙂 , ikdyž třeba Gates úplný kult osobnosti nevede a přeci jen Windows dobyly svět …
Ale shodneme se v tom, že revoluci nepřinese kancelářský límeček hledící na cash-flow a držící si pozici. Musí to být někdo kdo má vizi a obětuje tomu všechno …
Nezapomel jste do vaseho “Windows dobyly svet” zapocitat ty Linuxove (Android) / iOSove (unix nad mikrokernelem) telefony a tablety, kterych ma vetsina domacnosti vice nez desktopovych PC s woknama ? No, a pak bych tam asi prihodil i takove veci jako routery (Linux, protoze balit si vlastni OS se uz dneska nevyplati), veskere IoT kramy od zarovek po teledildoniku (zhusta Linux), no a v neposledni rade asi i ty datacentra ve kterych bezi vsechny ty cloudove blbosti ke kterym se to dneska vsechno pripojuje.
To byste viděl, jak by vám dlouhodobě fungoval počítač, telefon, televize, lednice… pokud by teplota okolí přesahovala 50°C. Jako by těch v lepším případě nefunkčních, v horším případě shořelých telefonů a navigací ponechaných ve vedru za čelním sklem auta bylo málo.
Pokud to má být něco víc než jen uživatelský terminál a la set-top-box tak to musí fungovat ve všech podmínkách, stejně jako celá stávající telekomunikační struktura. S tím už je plno zkušeností a funguje to 24/7, všechny ty antény, mobilní stanice, mikrovlná pojítka, radary, vysílače atd.
Kus drátu – má pracovní teplotní rozsah asi trochu jiný … tohle je přervané elektronikou.
A když zmiňuješ ty mobily (vím, že tyhle informace nikdo nečte) … ale tak uděláme výjimku ne?
Apple iPhone:
Pracovní rozsah 0 -(+35) ambient. Mimo tento rozsah ti zcela reálně hrozí – že dostaneš teplotní varování… a omezení funkce. Skladovací teploty (-20) – (+45) ambient … s varováním, že mimo tento rozsah hrozí trvalé poškození.
(a něco podobného najdeš pro prakticky jakýkoliv telefon).
Předpokládám, že by tě nenapadlo nechat ležet telefon v létě na palubní desce auta… že?
I ty vysavače mají definované provozní podmínky (teploty, vlhkost)…
Normální civilní mobilní telefon, počítač ani vysavač ale nikdy nebyly zamýšlené a ani nejsou “certifikované” jako odolné venkovním povětrnostním vlivům 24/365.
Narozdíl od všech venkovních antén a jiné venkovní komunikační infrastruktury. Samozřejmě že každá technika má svoje limity, ale antény jsou nadimenzované zpravidla na skutečně extrémní počasí PROTOŽE:
čas, mzda a rizikový (výškové práce) příplatek opraváře a škoda zákazníka jsou řádově vyšší než náklady na výrobu spolehlivé a odolné antény.
Tohle je prostě kiks který by SpaceX měla hledět hodně rychle napravit, ne proto že to říkám já, ale proto že tohle je fakt hodně špatná reklama pro technologickou firmu která umí létat do vesmíru.
Samozřejmě nikdo nebrání fanouškům SpaceX dělat zkušební králíky a betatestery tvrdě komerčním produktům Elona Muska. Lidé prý vydrží dobrovolně zvolené riziko 100-1000 vyšší než když jde o riziko nedobrovolné, vnucené.
“antény jsou nadimenzované zpravidla na skutečně extrémní počasí”
antény jsou zpravidla kus drátu y tohle je o dost složitější
Jinak ti zákazníci samozřejmě vědí, že jsou beta testeři (s tím to kuoovali). A ačkoliv to má stále dost much, tak si myslím, že pro podstatnou část z nich je to nejlepší internetové připojení
Mno … buďme objektivní… mám tu mikrovlnná pojítka, která bys mohl také nazvat anténou (pokud tedy tomuhle říkáme anténa), tedy co jsou rozhodně více než kus drátu a pracovní teploty mají do 60-70.
Zdá se, že tu máme první skuteční problém. Doufám, že se podaří antény vylepšit, protože vypadávání kvůli teplotě fakt asi nechceš.
To můžu jen podepsat a jsou upřímně chvíle, kdy jsem rád, že o tom jen píšu a nemusím to řešit. 🙂
To není problém, ale vlastnost. Každá elektronika má rozsah provozních teplot a je logické, že to nevydrží 100°C. Dávat to na rozpálenou střechu, kde při vedrech pomalu usmažíte i vajíčko nebo když je okolo teplota vzduchu 49°C jsou tak okrajové podmínky, že se to opravdu nemusí nijak řešit. Hlavně že se anténa vedrem nijak nepoškodila a že funguje bezpečnostní pojistka proti přehřátí vnímám jako plus a ne problém.
Ja teda o vyrobe hardwaru vubec nic nevim, ale treba tady https://en.wikipedia.org/wiki/Operating_temperature Wiki pise, ze CT je 0C-70C a IT je -40C-85C. Tech 50C tam nejak nemuzu najit 🙁
Operační teplota se, ale primárně řeší u elektrických součástek. Samotné zařízení samozřejmě generuje vlastní teplo, takže 50st ambient může být na slunci uvnitř klidně 90st. Vzhledem k výkonu té antény a její orientaci k obloze. A neznám tady moc elektroniky, která by byla schopna pracovat v tomto rozsahu okolních teplotu hlavně pak +85st.
Zkuste říct v serverovně ať vypnou klimatizaci, že kondenzátory na deskách mají rating 105st. 🙂 . Popadá to už při 40st …
Zrovna SpaceX, Tesla by měly mít zkušenosti s elektronikou Automotive, Military do 125 stupňů. Na to jsou dneska standardní součástky. V anténě samotné toho nemá moc co se zahřívat, ostatně po světě jsou miliony antén včetně pouště a nějak fungují, spíš zpracování signálu, dat, počítání optimálního sledování satelitů pro řízení paprsku a okamžité přepnutí na další satelit něco zabere. Ale to se taky dá řešit větším integrovaným chladičem, který to celé rozvede po větší ploše, na to je zas anténa dost velká. Další věc je že při velkém rozdílu teplot jim mohou dost ujíždět různá napětí, reference a kdovíco je ještě potřeba pro RF. Určitě si nemyslím, že jde o nějaký neřešitelný problém. Jen to asi trošku prodraží výrobní náklady na kus, protože budou muset použít dražší verzi součástek a samotné konstrukce.
Oni asi klidne muzou udelat poplatinovanou edici na kterou pujde klidne foukat plamenometem, jenom je otazka, jak prakticke to bude vyrabet ve vetsich seriich a jestli pro to bude odbyt 🙂
Ona vetsina anten nema aktivni elektroniku, je to jenom kus dratu, detail napr. http://www.simandl.cz/stranky/czfreenet/anteny/plechovka/plechovka.htm , coz je jednoduche. Jakmile je v tom elektronika a ta antena se ohreje na ambientni teplotu, tak se jako chladic pouzit neda. Pasivni chladic taky nepomuze a aktivni chladic je venku dost nic moc.
Věřím že pro US Army bude verze která bude mít klidně vodní chladič a aktivní chlazení a pak to dá ambient 50+ st. ale nebude stát 500 USD :-). Na dnešní poměry je celá anténa na hranici možností komerční elektroniky a nevím jestli stále, ale dokonce i pod výrobními náklady a to se nebavíme o pár kusové sérii … Vydají se doporučení jak anténu umístit i na střechu domu (např. boční konzola mimo plochu střechy, vyšší stožár, schovat za komín. apod… , a určitě se zaměří na odpadní teplo (spotřebu) samotné elektroniky… 🙂
Ty teploty na Wiki jsou čistě orientační… možná kdyby sis přečetl to okolo, tak bys z toho nebyl smutný: hned předtím “broadly accepted grades” (široce uznávané stupně) … a za tím “Nevertheless, each manufacturer defines its own temperature grades so designers must pay close attention to actual datasheet specifications.” (Každý výrobce si definuje své vlastní teplotní rozsahy, takže designéři musí věnovat pozornost specifikacím v datasheetu).
Pokud jako výrobce řeknu, že provozní rozsah je od -40 do +40, tak je to čistě moje věc. Nic mě nenutí (kromě samozřejmě zájmu zákazníků), aby ten rozsah byl jiný. (Pokud nefunguje v deklarovaném teplotním rozsahu – je to vada výrobku, a tedy problém výrobce, pokud selže mimo deklarovaný provozní rozsah – pak je to problém zákazníka).
môj telefón sa mi reštartuje keď baterka presiahne 50 stupňov. V týchto dňoch v aute kým sa mi schladí mi normálne hlási že sa prehrieva a to je batéria nie pomerne studená elektronika. 🙂
Ano, baterka, ale to souvisi si LiPo baterkovou chemii, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Lithium-ion_battery#Extreme_temperatures
Proto ten charger chip v tom telefonu ma senzor teploty baterky a ruzne fuel gauge pocitace dobiti, a podle toho ladi nabijeci proud popr. nenabiji vubec.
Značka? Jen tak pro zajímavost.
Jakakoliv, protoze viz link vyse.
poriadne chladenie nieje pre inžinierov vôbec problém, ale cena zariadenia už problém je teraz 🙂
No je uvedeno, ze se pri 50° vypne, tak se s tim musi pocitat.