Analýza orbit naznačuje, že několik satelitů Starlinku není plně funkčních
Na konci května bylo na nízkou oběžnou dráhu úspěšně vyneseno prvních 60 satelitů pro internetovou konstelaci Starlink. Živý přenos skončil těsně po jejich odpojení od horního stupně Falconu 9, a tak se dnes podíváme, jak se satelitům od té doby daří. Zdá se, že ne všechny jsou plně funkční. Zároveň si posvítíme na nové informace od Elona Muska ohledně fungování družic a plánů do budoucna.
Satelity byly během mise Starlink-1 vypuštěny asi hodinu po startu a další hodinu poté Elon Musk oznámil, že za 3 hodiny dojde k aktivaci kryptonových motorů. Pak jsme dlouho neslyšeli nic nového, ale druhý den Musk potvdil, že motory jsou funkční a satelity každých 90 minut postupně zvyšují svou orbitu z prvotních 430 km na cílových 550 km. To byla skvělá zpráva, nicméně pár dnů poté prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell prozradila, že 4 ze 60 satelitů sice komunikují se Zemí, ale poněkud „zlobí“. To potvrzovala i předběžná analýza orbit jednotlivých družic, z které šlo vidět, že 4 družice nezvyšují své orbity:
Průběh zvyšování apogea jednotlivých satelitů z mise Starlink-1 (Zdroj: SatTrackCam Leiden)
V poslední květnový den pak SpaceX vydalo vydalo tiskové prohlášení o dosavadním průběhu mise:
- Všech 60 satelitů rozložilo solární panely, začalo generovat energii a komunikuje se zemí
- Většina satelitů se momentálně přesouvá na cílovou orbitu pomocí svého pohonu a navázala spojení pomocí fázových antén
- SpaceX sleduje, zda u některých satelitů bude potřeba provést bezpečnou deorbitaci
Opatrně formulované prohlášení indikuje, že ne všechny satelity se chovají, jak mají, a tak SpaceX začíná uvažovat, jak nejlépe provést jejich deorbitaci. Nejnovější analýza orbit na základě dat z NORADu ukazuje, že jeden problematický satelit se nakonec povedlo zprovoznit a začal také zvyšovat svou orbitu, avšak tři stále zůstávají v původní výšce 430 km. Zbylých 57 družic se mezitím stihlo přesunout do výšky 455–492 km.
SpaceX s částečným selháním některých satelitů během první várky počítalo, na což před startem Elon Musk upozorňoval. Nicméně bude zajímavé sledovat, co se s nepohyblivými satelity bude dít dál. Pokud však mají porouchaný pohon či přísun energie, a SpaceX s nimi tedy nemůže aktivně nic dělat, k jejich deorbitaci brzy dojde samovolně. V závislosti na sluneční aktivitě může v této výšce k deorbitaci dojít během pár týdnů až 8 měsíců.
Zvyšování orbit jednotlivých satelitů z mise Starlink-1, tři z nich svou orbitu nezvýšily (Zdroj: /u/softwaresaur)
Výše zmíněné tiskové prohlášení obsahovalo ještě čtvrtý bod, který je reakcí na obavy astronomů a astrofotografů, jež se objevily nedlouho po startu z důvodu výrazné viditelnosti šedesátky satelitů. Elon Musk nedávno řekl, že SpaceX by mohlo upravit design satelitů kvůli snížení jejich odrazivosti. Nyní SpaceX uvedlo, že viditelnost satelitů se také značně sníží poté, co vystoupají na vyšší orbitu a natočí se anténami směrem k zemi, přičemž svým tělem zakryjí solární panely (při pohledu ze země).
K problematice se vyjádřila také americká Národní radioastronomická observatoř (National Radio Astronomy Observatory), podle které tato organizace spolupracuje se SpaceX na analýze a minimalizaci potenciálních dopadů konstelace Starlink na radioastronomii. Zvažuje se například vytvoření ochranných zón kolem současných a budoucích radioastronomických zařízení.
Elon Musk se navíc aktuálně na Twitteru podělil o několik novinek. Co se týče latence internetového připojení, které bude Starlink nabízet, prvotním cílem je prý dosáhnout hodnoty 20 milisekund a časem dokonce méně než 10 milisekund, a to konzistentněji než v případě pozemních spojů. V případě satelitů totiž data nemusejí provádět mnoho skoků při přenosu z jednoho velkého datového centra do druhého. Musk dodal, že on i jeho synové jsou hráči a Starlink je navržen tak, aby umožňoval hraní her vyžadujících rychlé reakce, a to i na soutěžní úrovni. V návaznosti na to někdo navrhl, aby SpaceX uspořádalo demonstraci těchto vlastností sítě na nějakém e-sportovním turnaji, což Muskovi přišlo jako dobrý nápad.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Napisem to ako novy prispevok, nie ako odpoved, lebo su tam 3 ci 4 debaty na toto tema a neviem kam by sa to hodilo najviac 🙂
Pozrel som si este raz video z vypustenia aj obrazky tu na stranke, taktiez obrazky na stranke Starlink a myslim, ze to spravili takto:
– svetlomodra su tie oka na kazdom satelite
– zelena je upinaci mechanizmus
Screeny z videa:
– obsahuje oka aj mechanizmus
https://ibb.co/hYXqvHF
– len oka
https://ibb.co/1KjqCVJ
Moj model:
– pred uvolnenim satelitov
https://ibb.co/r0sb8jW
– po uvolneni (vo videu je ca 30 sek pauza, kde nie je vidiet uvolnenie mechanizmu), ktory su zaroven 4 debrie. Tieto su znazornene aj na grafe vyssie v clanku.
– nemuselo sa to uvolnovat presne sposobom, aky som nakreslil. Je ale nepodstatne, ako bol ten mechanizmus odhodeny.
https://ibb.co/KsMFQ1g
Na zaver foto zo stranky Starlink, kde to vsetko v podstate aj je 🙂
https://ibb.co/F40cSNL
Este par modelov satelitov, nerobil som vsetkych 60 v zostave, pre predstavu to nema zmysel 🙂
https://ibb.co/QbRRQyb
https://ibb.co/7ytbV0T
https://ibb.co/VM8Gnkp
https://ibb.co/VwDhrK7
https://ibb.co/LZFGp1s
Doplnim:
– osadenie a stvorec so skrutkou na kazdom oku
https://ibb.co/ZhqbjCQ
co znamenaju modre a cervene bodky? jedne su tie 4 “nefungujuce” satelity(cervene?) ale co su tie dalsie 4?
Debris Falcon 9… nějaké zbytky z F9 … můj odhad je, že jsou to 4 profily – které držely ty satelit na místě. (To o čem se tu bavíme nahoře).
To se i nezdá, ty by byly velmi lehké, ale přitom by měly velkou plochu, takže by šly poměrně rychle dolů. Tady to vypadá na něco těžšího, ale proč čtyři? Je to divné. Navíc jsem si myslel, že druhý stupeň stáhli dolů.
Proč 4 ? Podívej se na můj “obrázek” (ten podivný ASCII ART) – výše.
Satelity byly umístěny do čtverce – vždy po dvou na patře. a uprostřed každé z těch stran čtverce – byl 1 upevňovací mechanismus (já tomu říkám “profil”).
Druhý stupeň stáhli dolů – ale ten upevňovací mechanismus – byl nejspíše odstřelen. (Což by tak nějak odpovídalo tomu, co popisuju výše, jak to nejspíš fungovalo).
Pokud jde o tu velikost a plochu – nejblíže by měly tvarově k nějakému C profilu kolem 10 centimetrů – dlouhému cca 6-7 metrů. Ono než to spadne, tak to nějakou dobu potrvá…
hej asi to tak bude a je to najlogickejsie vysvetlenie
Mám trochu jinou představu o tom.
1/ Ty podélné “lišty” na snímku sestavy tam skutečně letěly. Jen fotografie s krytem je otočená o 90°
2/ Ta oka nesloužila k provlečení něčeho. Na začátku oddělování je jasně vidět, že mají osazení a zapadají jedno do druhého, ( jako Lego )
3/ potom stačí , aby ty lišty spolu s vrchním adaptérem to držely pohromadě a bylo to dostatečně fixováno ve všech směrech
4/ po uvolnění z adaptéru a uvolnění nějakých vrchních západek se to celé samovolně odděluje – nakonec na posledních záběrech je dobře vidět ty 2 dlouhé”lišty” a 2ks nedefinovaných “desek ” na špici A tyhle 4 ks představují právě ty 4 objekty (definované jako F debris , při pozorování letící vpředu na nejnižší dráze a s dost proměnnou , ale výraznou jasností.
beriem otazku spat 🙂 tie 4 body su pozostatky falconu, ja somar som si neprecital popisky 🙂
ale dalsia otazka, preco ma druhy stupen F9 az 4 casti?
Peter, neber ji zpět, otázka je to dobrá a k věci. Zbytek horního stupně to není, ten deorbitoval. Zatím se internet kloní k názoru, který píše i Invc, Jsou to zbytky separačního mechanismu V odkazu je i vysvěltlení na co se podívat v té vypouštěcí sekvenci.
Takhle bych si to taky myslel, ale proč nepadají dolů a proč některé satelity jsou níže než ty trosky?
Ivo, je otázka, který tvar půjde rychleji dolů. Jestli satelit (plochý tvar, bez pohonu náhodně natočený), nebo ta spojovací tyč – shora zespoda plus mínus nic, z ostatních stran já nevím 2x boční plocha satelitu. (cca).
Je tam pisane Falcon 9 DEB co znamena debris – trosky
Ty modré tečky jsou popsané jako FALCON 9 DEB, čili to budou nějaké zbytky (debris) po 2. stupni + sám 2. stupeň.
Podle mě selhání 5% je asi zcela v souladu s tím co očekávali. Dokonce si myslím, že ty satelity byly složené z několika různých verzí a takto v praxi budou testovat který verze se nejvíce osvědčí. Ano mohli by to dělat na zemi, dlouze testovat každý vyrobený kus, ale stálo by to balík a spousty času. Do budoucna si myslím, že čas od času bude i u finálních verzí docházet k nějakým selháním v řádu desetin procent z celkového množství, ale to se i tak vyplatí z hlediska ceny a rychlosti.
Podle toho co EM říkal bych čekal i větší úmrtnost. Ovšem je pravda, že zatím se jen přesouvají.
Latence 10 milisekund? To je rychlostí světla ve vakuu 3 tisíce kilometrů. Z toho tisíc kilometrů ke družicím a zpátky. Navíc bez jakéhokoliv uložení do mezipaměti. Takže: na jakou pozemní vzdálenost chtějí té latence dosáhnout?
to je muskovina ako vysita a vyuziva toho, ze fanusikovia nerozmyslaju(vacsina aby sa ti rozmyslajuci neurazili), fanusikovia veria 🙂
pri 550km je trasa od pouzivatela k pristupovej brane a spat v idealnom pripade minimalne 2200 cize 7.3ms realne to bude vzdy dlhsia trasa, ktomu treba pripocitat oneskorenie v uzivatelskom terminaly, oneskorenie na satelite, oneskorenie v pristupovej brane a nasledne oneskorenie k samotnemu serveru, resp. inemu uzivatelovi
10ms pri tejto orbite je nerealne, planuje sice aj nizsie orbity, ale zaroven aj vyssie takze priemerna orbita bude asi aj viac ako tych 550km
tych 20ms by som povazoval za realne klient-brana pri orbite okolo 500km, ale pri orbite 1150 ktoru planuje uz bude aj tych 20ms velmi tazko dosiahnutelnych az nerealnych kedze v idealnom pripade(a ten samozrejme takmer nikdy nenastane) len cesta signalu bude 15.3ms a to sa bavime len latencia klient-pristupova brana
Proč 2200km? 550 * 2 je 1100.
a cesta naspat? takze 550*4 a to je to minimum ak bude satelit priamo nad tebou a aj brana priamo pod satelitom a to budu fakt specificke pripady, realne to bude vzdy viac
latencia je vzdy cesta tam a naspat kliet-satelit-brana-satelit-klient
Jo, už chápu. Pokud budu chtít přes Starlink pařit se sousedem, tak požadavek 550 km k družici, 550 km k sousedovi, odpověď 550 km k družici a 550 km ke mně.
ISP běně uvádějí teoretická maxima/minima. Tedy těch 10ms bude přesně to. Za ideálních podmínek, s ideální pozicí satelitu a se spojením mezi dvěmi terminály splňující tyto podmínky, s cestou přesně přes jeden satelit. Reálný případ bude víc. Je to běžná praxe, nikoliv Muskovina. Jsi jen zaujatý proti Muskovy a vidíš problém ta kde není.
aj teoreticky je 10s nerealne
2.7ms na vyslanie, prechod cez satelit, prijem, vyslanie, prechod cez sateli, prijem je absolutne nerealne
a aby som nezabudol, ten klient nebude sucastou pocitaca/telefonu/tabletu, takze si tam pripocitaj este tuto komunikaciu
20ms, pre idealny pripad beriem 10ms je muskovina
a aj tych 20ms bude len pre nevytazeny satelit
Ideální okolnosti – tedy letí to přes jeden z 7518 satelitů, které budu ve výšce kolem 320 km.
Pokud budou oba terminály blízko u sebe, satelit nad jejich hlavou, tak 4 cesty země/starlink, pokud jsem se nesekl ve výpočtu, jsou cca 4,2ms. Požadavek kterej poletí bude znovu ideální, tedy server ho vyřeší okamžitě, tedy s minimálním spožděním. Terminál bude při připojenej napřímo k serveru, nebude jinej trafic, takže žádné čekání až příjde na řadu. Těch 10ms, i něco málo pod vidím v tomto jako teoretické minimum, což je běžné uvádět a nikdo to reálně neočekává.
nikdy sa neuvadza teoreticke minimum pri nulovom trafiku, kto to takto uvadza tak klame zakaznikov
Mno, v první řadě ISP neuvádí moc latenci, protože ta záleží na cíli a to oni neovlivní. Teoretická maxima uvádějí u bitrate a mají to ošetřený pomocí sluvek “až” a či “teoretické maximum”. Uznávám že jsem možná než po ISP měl šáhnout po třeba wifi standardech, mimo jiné by šlo o lepší příklad, Musk mluví o technologii což víc odpovídá tomu wifi standardu, než nabídce operátora.
ale aj tak
uvadzat cisla ktore sa v realnej prevadzke nikdy nedosiahnu je proste taky mlay odrb, prinajmensom
a hlavne ked on hovori, ze chce dosiahnut lepsie cisla ako pevne pripojenie a tiez konzistentnejsie a pritom da cislo ktore je mozne dosiahnut asi fakt len v “laboratornych” podmienkach
urcite sa tie cisla pri prevadzke nebudu k 10ms ani len priblizovat a o konzistentnosti mozme tiez dovodne pochybovat
ani pevny ISP nedokaze(ak si to patricne nezaplatis) garantovat nejaku konzistentnu latenciu a to ani vo svojej sieti, kedze ta je zavisla do velkej miery od zatazenia siete a pri spickach su proste tie parametre uplne niekde inde
a to nemusia riesit atmosfericke podmienky, polohu satelity, vyber orbity,… cesta signalu je viac menej pevna, ale zatazenie siete a sietovych prvkov proste tu latenciu zvysuje
samozrejme moze ponuknut nejake prioritizovane pripojenie, ale to nebude za par dolarov navyse, cena bude mastnejsia
Musk píše nějaké číslo. Myslím že každý normální jedinec zdatný v problematice počítačovích sítí si řekne “jo to bude teoretické maximum/minimum stejně jako u wifi tam se taky v reálných podmínkách nikdy taky nedostanu na deklarované rychlosti teoretického maxima” jen ty fanatický odpůrce Muska se do něj navážíš za každou cenu.
Prioritizovane pripojenie – popravdě, satelity budou ve 3 různých výškách, osobně se domnívám že alespoň částečně priorita půjde podle typu dat, netflix a spol si vystačí s nejvyžšími satelity, podobně podle potřeb i nižší satelity.
Co se priorit na konkrétním satelitu týče, může být příplatek, zase může být podle typu dat, těžko říct, tohle je rozhodnutí pro SpaceX, dokud nemáme informace jen se můžeme dohadovat.
problem je ze ked si tie cisla precita BFU a nikto mu nepovie, ze tak toto je len zbozne prianie muska a v realnych podmienkach sa to dosiahnut neda a aj v laboratornych by mal s tym problem tak on tym cislam uveri
Když si o tom přečte BFU, tak pravděpodobně neví ani co je to latence, takže to pustí z hlavy.
ked mu to prelozia do cestiny/slovenciny ako oneskorenie a napisu mu tam, ze to bude super pri online hrach a hlavne strielackach a ze pevne pripojenie to ma podstatne vacsie(lebo tam sa uz uvadza realne kedze ho pozname) tak bude cely nadrzany kedysi to bude moct objednat aby mohol parit CSko, alebo co dnes frci bez otravnych lagov 🙂
Jistě, BFU sledující Muskův Twitter, se bude o svém novém ISP rozhodovat podle twittu aspoň tak půl roku/rok před tím než jeho noví ISP vůbec začne poskytovat připojení, pokud vůbec budou pro koncové zákazníky… Jaké bude SpaceX používat marketingové materiály a v nich údaje pro službu Starlinku nemůžeš vědět, protože to zatím neví přesně ani oni.
a preco by musel sledovat muskove tweety? muskoviny preberaju aj ine media a aj take ktore sleduju bfu a tie vacsinou nerozmyslaju nad vyznamom tych tweetov len ich mechanicky preberaju a doplnaju o tzv. vatu kedze o tom vacsinou pisu ludia co o techniku ani len nezavadili
Ok, proč to tedy kritizujete že je to Muskovina. Když za to tedy mohou netechnicky zaměřená média co to přeberou? Také vyčítáte vědcům že do studie napsali pravdu, že třeba velmi vysoké množství vitamínu C, které by zabilo i člověka, zabíjí rakovinu a novináři z toho udělají že vitamín C je noví lék na rakovinu?
tie media to preberaju tak ako to musk povie bez toho aby si to overili kedze vacsina z nich na to nema vybavenie v tom zariadeni co nosia na krku a latencia 10ms je proste muskovina
Jde o teoretické minimum, běžně používaná hodnota. Nikoliv Muskovina. Jste jen fanatik co když Musk řekne že obloha je modrá, okamžitě vyskočíte a řeknete že je to Muskovina, protože tam kde jste je noc a tedy černá.
Máš snad pocit, že při komunikaci přes kabel to do počítače nejde, nebo to nejde přes nějaká zařízení po cestě? Jde a určitě mnohem více než je pár satelitů.
Muskovým cílem není zdolat nějaký rekord, ale mít komunikaci srovnatelnou s kabelovým připojením a to reálné je a moc dobře. Ikdyby ping nebyl 10ms, ale třeba 30.
niekto ma asi problem schapanim precitaneho textu
Už to u tebe pozoruju delší dobu.
Me pořad zajima jak držely na f9 že s oddělily najednou.
Ked si pozries oddelenie satelitov, na kazdom satelite si mozes vsimnut nieco ako “3 oka”.
Dve oka su v rohoch a jedno je v strede na opacnej strane kazdeho satelitu. Satelity boli dva vedla seba v jednej vrstve. Ked sa pozries na celu zostavu tie oka vytvoria 4 vertikalne “nosne rury” po celej dlzke zostavy. Z podorysu tvorí zostava satelitov stvorec a v strede kazdej strany stvorca je jedna nosna rura.
To ako boli jednotlive oka uchytene o seba je spekulacia 🙂
Podívej se na video ofic – těsně před tím než nakonci “vypadne signál” – a těsně potom, co se signál vrátil (vypuštění satelitů).
Plus se podívej na fotky před vypuštěním – jak se chlubili těmi 60 satelity najednou.
Při pohledu z vrchu, to vypadalo nějak takhle:
.---------------O---------------
I..................I..................I
I..................I..................I
O................I..................O
I..................I..................I
I..................I..................I
---------------O---------------
.
Satelity byly prostě naskládány na střídačku – levá / pravá.
Na ta oka – byl (po celé délce) z “venku” nasazen profil se “zářezy” nebo “háčky” pro ta jednotlivá oka. (Podívej se na fotku na Zemi – je tam dokonce vidět, že ten profil na fotce vlevo má zvenku vidět polovinu “jakýchsi šroubů” oproti tomu vpravo – tzn. že ten profil vlevo je ten “uprostřed strany satelitu” (na “obrázku” co jsem tu zplodil – jsou to ty O vlevo a vpravo) – a ten, co je na fotce vpravo je ten “sdílený” (tady nahoře – jsou to ty O nahoře a dole) – který má těch “šroubů” 2 násobek. Každému tomu šroubu nejspíše “vevnitř” odpovídá mechanismus, který drží oko satelitu.
Těsně před vypuštěním (v době, kdy tak vhodně “vypadl signál” – byly ty profily buď odklopeny stranou nebo odstřeleny – těsně před výpadkem signálu tam ty profily jsou, po návratu signálu už tam nejsou a jsou vidět volná oka). MEchanismů toho si dovedu představit několik – odklopení, odstřelení jako celku, nebo prostě na každém “šroubu” může být nějaký aktivní / pasivní zámkový mechanismus… ).
Profil, ktory opisujes je len na jednej fotke, na tej dalsej, kde je zostava v jednej polovici krytu uz chyba. Ten profil je zrejme transportny ram, alebo manipulacny prípravok (zaves pre zeriav). Na dalsej fotke moze chybat aj z dovodu, ze je jednoducho na strane balika, ktory je v kryte. Na fotke v kryte je dalej vidiet, ze na uplne hornej vrstve satelitov je nejaky mechanizmus.
Signal vypadol len na par sekund v tej najhorsej dobe a to tesne pred vypustenim 🙂 Pozri si cely start, a uvidis, ze od korekcneho zazehu presla pomerne dlha doba, kedy ukazovali len grafiku. V tomto case mohlo prebehnut cokolvek, pravdepodobne ale priprava uvolnenia balika satelitov. To co sme videli / nevideli bola len zaverecna faza vypustenia.
Pretpokladam, ze o toto sa SpaceX nepodeli a nebudu zverejnovat podrobnosti o mechanizme, ktory satelity drzi pokope pocas startu.
Mam spravene obrazky, ale v praci to neuploadnem, az doma 🙂
NEvím jestli si rozumíme… a asi nevíme o jakém obrázku se bavíme. Tak já měl na mysli tento obrázek:
Tady vidíš ty profily se šrouby – odspoda nahoru – uprostřed levé strany – a uprostřed pravé strany (nejsem ženská, tak neumímpojmenovat barvy – ale “něco jako hnědá” ? 🙂
A pak se podívej sem – pauzni si to:
https://youtu.be/riBaVeDTEWI?t=4571
A tady uvidíš jeden ten samý profil – těsně před výpadkem signálu.
Mno … a pak střih … a stejný záběr – jen místo toho profilu, jsou oka volných satelitů.
https://youtu.be/riBaVeDTEWI?t=4608
Ahaaa, tak sme sa nepochopili, ja som myslel toto:
ten plochy profil uz na obrazku s krytom nie je, nie je ani vo videu z vypustenia.
Na vasom obrazku je vidiet nieco co pripomina tyce, alebo profily. Podla mna su to oka samotne. Ked sa na to pozriete lepsie, na tom lavom je polovicny pocet “stvorcekov” so skrutkami ako na tom pravom. Mam spraveny obrazok, poobede to sem dam, v praci nedokazem uploadnut ziadny obrazok 🙁
1) možná, kdybys pořádně četl – to o těch šroubech – sem psal už v tom prvním mém příspěvku výše …
2) Ne – nemůžou to být přímo ta oka … když se podíváš, tak po oddělení, mají ta oka jinou barvu, a nemají tam ty čtverečky se šroubem (zatímco ještě těsně před oddělením, je obojí vidět).
Štvorčeky sú súčasť ok na satelitoch, je to tam pekne vidieť… Myslím že v okách je nejaký profil ktorý sa odstredivou silou vysunie po tom čo sa uvoľnia západky v štvorčekoch. Celá veda… Alebo sú západky len v okách a tyče tam niesu no to len potom nesedia tie trosky navyše z toho štartu.
Komentátor zmiňuje že výpadek signálu očekávali, takže možná se dělo něco, co způsobuje výpadek signálu nebo světelné rušení, napadá mě pyropatrona, která odstřelila držáky. Ta mezera ve vysílání je dostatečně dlouhá, aby se dostaly mimo záběr.
Já měl za to, že těmi oky byla protažena nějaká tečka, která se vytáhla. Nebo možná ve vakuu jen vysublimovala…
“Svlíkací” tyč – mě původně taky napadla, ale jednak to neodpovídá dostupným fotkám (bylo by to vidět na zemi i při odpoutání)… a hlavně, při troše přemýšlení – to není vůbec dobrý nápad.
Tyčka v kolečku je velmi riskantní. Zvláště pokud objekt není jen to “kolečko” – ale nějaká další váha na straně (páka) – kde ti hrozí, že by se mohlo to kolečko dostat do “úhlu” k tyči – pak totiž hrozí zadrhnutí na té tyči.
A ještě více riskantní je více spojených koleček, na více tyčích. Musel bys totiž spolehlivě zajistit, že je budeš svlíkat všechny stejně rychle – pokud by se ti některé kolečko pohybovalo rychleji … tak se ti to šprajcne mezi tyče. A to je fakt něco, co nechceš riskovat – pokud se ti šprajcne třeba třetí satelit od vrchu … tak jich 57 poletí s druhým stupněm zase hezky k Zemi…
Jestli si to chceš zkusit … vem si nějakou dětskou hračku, kde se navlíkají třeba kostky se dvěma dírama na dva trny.
(No a sublimující tyč je scifi – takový materiál, který by byl dostatečně pevný aby přežil start, a čekání na zemi – a pak se na vhodném místě tměř instantně vypařil, fakt neznáme. Uvědom si, že ta loĎ letěla pár hodin? ve vaku, než se dostala do pozice, kde chtěla satelity trousit – a po celou dobu musely být chyceny na místě, a teprve na povel se v daném místě odpoutat).
No podle mě máte skoro pravdu až na to, že to nebyla tyčka, ale podle mě to byl kovový pásek, který vše držel pohromadě stejně jako je to třeba u zboží na paletách. Ten pásek se uvolnil (je vcelku jedno jakým způsobem) a ty satelity se díky tomu uvolnily. Je to velice elegantní snadné a lehké řešení.
Pásek to není – viz fotka a video co jsem tu postnul v předchozí odpovědi Pavlovi. Je to tam vidět dost zblízka.
Navíc pásek trpí podobnými problémy, jako tyčka – hrozí, že pokud by se někde zaseknul / zamotal, tak ohrozí satelity navlečené “pod” místem problému.
Jinak kdybych se měl ještě více zamyslet – tak – můj tip je, že kdyby šlo jen o start a vypuštění, tak by to oka být vůbec nemusela, protože při startu těmi oky nic neprochází, ani za vnitřek toho oka nic nedrží – to by bylo zbytečně riskantní a není to potřeba. Takže by to klidně mohl být jenom nějaký výstupek (placka) podobného tvaru (vnější profil to drží kolem dokola – a navíc jsou 4 – z různých stran, takže se to nemá kam pohnout – a na výšku to bude držet nejspíše nějaké V upevněné v tom profilu, pro každý satelit, které drží na těch šroubech, co jsou vidět zvenku toho profilu na fotkách)
Oko je to, ale podle mě alespoň z těchle dvou důvodů:
1) tvar oka je výhodnější než tvar oblé placky z hlediska rozložení materiálu a pevnosti – protože to potřebuje pevnější “okraj” zasazený do toho vnějšího upevňovacího mechanismu.
2) Když to skládají na sebe, přesouvají, upevňují na druhý stupeň atd – tak tyče používají (jednak pro snadné přesné blbuvzdorné usazení a zároveň asi i lepší bezpečnější manipulaci s celkem na zemi). Pak to usadí na místo – zajistí tím konečným mechanismem, a ty tyče vytáhnou. Pokud totiž ten finální mechanismus funguje tak, jak si myslím, že funguje – tak ty profily se dají umístit, až když jsou všechny satelity seskládané přesně na sebe – a funguje až tehdy, když jsou umístěné všechny 4 profily – a upevněné k sobě (a obvzlášť pokud je ten finální mechanismus nějak více spojen s druhým stupňem, a ty vnější profily se upevňují až na druhém stupni…)
Este jedna myslienka:
– oka su “len” kus rury s osadenim a sluzia len ako nosny prvok
– davaju celemu baliku tuhost, prenasaju zatazenie pri starte zo satelitu samotného
– nachadzaju sa tam extra upevnovacie zamky, ktore to cele drzia pokope
– jednoducho pri oddeleni sa odomknu vsetky zamky naraz
Podobne ako tomu bolo pri misii Iridium, kde SpaceX navrhla aj cely system vypustenia. Tam kazdy satelit drzal na 4 upinkach. Od dispenzora satelit nasledne odtlacili 4 plynove piesty.
Toto iste pouzili aj teraz, akurát vo vacsom mnozstve, ale bez piestov.
1) Oka jsou podle obrázku příliš tenká na to, aby vytvořila souvislou rouru.
2) Tuhost tomu dávat samy o sobě nemůžou – to by musely být do sebe zaklesnuté – což nejde (od toho je tam ten vnější profil).
3 a 4) upevňovací zámky vevnitř profilu, co by se uvolnily zaráz – nebudou. Důvod je, že pokud by se ti zasekl byť jeden zámek z těch 180 zámků (3x 60) – tak se ty vnější profily nedokážou oddělit (nedokázal by se oddělit ten profil, kterého by se zaseklý zámek týkal). Zbytečně riskantní. Snadno nahradíš V čkem – do kterého to oko zajede – a dokud to zvenku tlačí k sobě, tak je to přesné, ale při uvolnění – nic nehrozí, že by se zaseklo.
1) podla videa mi nepridu az take tenke, vzhladom na velkost satelitu samotného. Nevieme ani z akého materialu su 😉
2) ak tam dam osadenie, zamedzim radialnemu pohybu v 2 osiach. Rotovat to taktiez nemoze, lebo su tam 4 oka. Axiálnemu pohybu zamedzim zamkom, ktory moze byt kludne mimo oka (to som zabudol napisat). Zamky drzia jednotlive satelity medzi sebou.
3 a 4) toto podla mna ako argument neobstoji. Aj raketa samotna je upevnena do rampy skrutkami, ktore sa uvolnia az po nabehnuti vsetkych motorov na potrebny vykon.
Budes mat ale pravdu, ze tam este nieco extra bolo, lebo su pisane 4 debri 😉 nieco, co to cele stiahlo dokopy.
Osadenie v okach moze byt kuzelova plocha, tym padom nehrozi zaseknutie ok do seba 🙂
Myslím, že se snažíte vydedukovat něco s čím si SpaceX dalo práci, aby se na to jen tak nepřišlo. Zřejmě je to skvělý nápad inženýrů a nechtějí ať se hned okouká.
Řekl bych nějaký jednoduchý zámek. Žádná západka jen mechanizmus, který stlačuje ty satelity k sobě v místě těch kroužků. Je to spekulace, ale ten velký kruh co je u nerozložených satelitů může být jen pružina která vytáhne jistící segmet a tlak se uvolní. Satelity by se pak uvolnili jedním zámkem na každé straně(a nejspíš by se i při selhání jednoho zámku nakonec stejně mechanizmus uvolnil)
Když se podíváte jak se od sebe rozpadají a na ten “kroužek” řekl bych, že na něm je nějaká manžeta, která se po uvolnění tlaku roztáhla a odtlačila satelity od sebe.
Každopádně nemyslím, že ta ztráta obrazu byla náhodná.
Ale to je přesně to co myslím, satelity samotné jsou jako kostky lega, jsou na sebe naskládané a stažené něčím dohromady. Jakmile se to něco na jednom nebo druhém konci uvolní, pak se postupně satelity samy rozletí podpořeny ještě rotací stupně.
“Zřejmě je to skvělý nápad inženýrů a nechtějí ať se hned okouká.”
toto plati pre laikov, pre profikov zverejnil dost na to aby vcelku presne odhadli akym sposobom tie satelity drzali pokope a ako ich uvolnil
Ona ta “oka” jsou dle mého zároveň iontové kryptonové motory. Když se počítá každý gram, tak málokdy má jedna věc jen jeden účel. Pro dobu startu je to stackovací nosný provek, při životnosti družice je to pohonný pevně připojený prvek. Pro uvolnění po startu stačí na těle motoru jen nějaký výstupek/drážka, odkud se vyvlíkne spojovací pásek/profil.
Na http://www.starlink.com mají nějaké detailní pohledy na družici, kde je detail iontového motoru, který směřuje ve směru rovnoběžném s úzkou stranou družice. A pak tam jsou to 3 oka, které mají tah ve směru kolmém na úzkou stranu družice. Připadá mi, že by pomocí takto umístěných 4 motorů bylo možné družici dobře prostorově orientovat.
Motor ma kazda druzica len jeden, oka su 3 na kazdej druzici.
Orientacia je gyroskopmi, co je 0 spotreba paliva voci motorom.
IMO: Segmentová vakuovaná trubice. Vypuštění vpuštěním tlakového dusíku.
IMO si nedával ve fyzice pozor.
Ta tvoje segmentovaná vakuová trubice (podtlaková trubice) – drží pohromadě jen proto, že ji “dohromady” tlačí tlak prostředí (vzduchu) oproti vnitřnímu vakuu (podtlaku). Takže na zemi by ti moc pěkně fungovala.
Jenže – tam nahoře, žádný vnější tlak není…. je to ve vakuu.
Správný postřeh. Zařízení by tedy fungovalo jen pro vypuštění satelitů.
Vycházel jsem z toho, že se satelity začaly od sebe vzdalovat “odspodu”, ač největší odstředivá síla byla na horní kusy. Tedy odspodu přišel impuls.
Zařízení by ti bylo úplně k ničemu. Čím nižší je vnější tlak – tím méně to drží. Ve chvíli, kdy se tlaky venku a vevnitř srovnají, tak to přestane držet úplně… to znamená, že nejpozději dosažením prostoru, kde je vakuum, se ti to rozpadne. Jenže ty nechceš, aby se to rozpadlo, ve chvíli kdy vnější tlak bude blízký vakuu – ty chceš, aby se to rozpadlo, až ty budeš chtít – v tomhle případě nějakou hodinu po tom, co se to dostalo do vesmíru (Dalo si to 2 oblety, než se oddělovalo).
Navíc, i po dobu “cesty nahoru” je to hrozně problémové zařízení – je náchylné na těsnost – pokud dojde například vibracemi při startu, že některá z těch mezer, co drží při sobě jen díky rozdílu tlaků – se byť nachvíli pootevře – tak se ti to celé rozpadne už cestou… (a při i malém problému, se ti to klidně rozpadne i před startem).
Ale já celou dobu mluvím o mechanismu jak byly vypuštěny. Ne jak byly drženy pohromadě (v tom máte správné připomínky).
Po shlédnutí informací o celé konstelaci se v případě “jak to drželo pohromadě” přikláním ke 4 “trubkám”, které byly vystřeleny do prostoru. Nahrávají tomu 4 indicie. Před Starlink-vláčkem letí 4 předměty. Separace salelitů od sebe navzájem začala nejprve “dole”. Nákresy na https://www.starlink.com/ obsahující odklápěcí kryty “tyčí”. “Kroužky” nejsou iontové motory, ale průvlačky.
trubky vystřelené do prostoru ?
prosím zamysli se.
1) problém se sclíkáním z trubek.
2) kam by asi tak zmizely? při vystřelení dopředu bys je viděl, a dozadu… vystřelit nejdou – tam je loď
Proč by ne.
1) Je jen v případě špatného návrhu, takže nedává smysl ho zvažovat
2) Nikam nezmizely, nenapsal jsem že zmizely, ani to nenaznačil. Jsou katalogizovány a trackovány (volím tento termín před výrazem sledovány). Pokud něco není vidět na obrazovém záznamu, tak to neznamená, že to zmizelo.
A zamyslete se prosím nad způsobem své komunikace, je zcela neadekvátní okolnostem.