Umělecká představa nákladní rakety armádního programu Rocket Cargo (Zdroj: USAF)
Patrně v žádné jiné oblasti lidského konání než ve vojenství se nestává, že nové technologie a vynálezy jsou tak rychle aplikovány do praxe a využívány, jak to jen jde. Také je nepsaným pravidlem, že ten, kdo tyto vynálezy první správně uchopí a použije dříve, získá nad svým protivníkem převahu. Jedním z nejvýraznějších historických střetnutí, které tento princip demonstrovalo, byla v roce 1898 bitva u Omdurmánu, kdy spojené britsko-egyptské síly přesvědčivým způsobem rozdrtily súdánské vojsko Mahdího nástupců. Moderní dělostřelectvo a kulomety Maxim tehdy spolehlivě prokázaly své kvality. Dalším vojenským principem, který je s velkým úspěchem využíván, je koncentrace jednotek. Někdy není důležité, jak jste silní celkově, ale zda dokážete soustředit maximum dostupných bojových sil na rozhodujícím směru. Není proto divu, že se armáda odjakživa poohlížela po možnosti rychlé přepravy jednotek a vybavení. Už v 19. století se stal klíčovým rozvoj železnic a možnost rychlého transportu jednotek na velké vzdálenosti. Další pokrok přinesl rozvoj automobilismu a počátkem 20. století i letecká přeprava. Tyto způsoby mají však každý vlastní limity, pro železnici je klíčová výstavba kolejí, v případě aut jsou to silnice a v případě letadel jsou to ranveje. Od té doby se však mnoho nezměnilo, letadla se sice stávala rychlejšími, zvyšovala se i přepravní kapacita, ale kupříkladu americká armáda byla dlouhá desetiletí při dopravě nákladů omezena výškou cca 12 000 metrů a rychlostí 965 km/h.
Když v druhé polovině 50. let nastala éra kosmonautiky, armáda byla zaujata rychlostí, jakou se raketové nosiče pohybovaly. Byly schopny zasáhnout klidně i na opačné straně zeměkoule ve velmi krátkém čase. Rakety ale byly dlouhá léta využívány pouze pro vynášení družic či dopravu bomb. Vše se začalo měnit až v okamžiku, kdy se objevily první pokusy s přistáváním raketových stupňů. Zde je na místě zmínit testy Blue Originu se strojem Goddard z roku 2006 a o několik let později i SpaceX a jejich raketu Falcon 9. Soukromý sektor tehdy ukázal cestu, ale nosnost, kterou oba stroje měly, byla pro armádu nezajímavá. Vývoj však pokračoval a hlavně úsilí, s jakým se firma SpaceX vrhla do vývoje rakety Starship, armádě připomnělo, že jejich dlouholetý sen o rychlé dopravě nákladu na vzdálená místa se možná stává realitou. Už od roku 2017 totiž SpaceX hovořilo o tom, že by raketa Starship mohla být využita pro rychlou dopravu nákladu kamkoliv na Zemi.
Čím víc narůstaly aktivity SpaceX při vývoji nosiče Starship, tím víc se zvyšoval i zájem armády. První praktický výsledek se objevil v říjnu loňského roku, když letectvo uzavřelo dohodu se SpaceX a Exploration Architecture Corporation (XArc) na provedení studie o využitelnosti dopravy nákladu na libovolné místo na zemi rychlostí 3,3 km/s. Pro rok 2021 letectvo na tuto studii vyhradilo 9,7 milionů amerických dolarů. Zájem armády však neustával. Americké vesmírné a letecké síly se nedávno také rozhodly spojit a vytvořily program Rocket Cargo, jenž bychom mohli do češtiny přeložit jako „raketová nákladní doprava“. Cílem tohoto programu je zjistit, jak by mohly kosmické rakety pomoci armádě rychle dopravit těžký náklad na libovolné místo na Zemi. Pro účely tohoto programu si pro rok 2022 vyčlenily 47,9 milionů dolarů. K náplni programu se vyjádřil i jeho manažer, Dr. Greg Spanjers: „To víte, když máte raketu, která vám může kamkoliv dopravit 100 nebo i 1000 kilogramů, je to zajímavé, ale není to převratné. Proto nás zajímají rakety schopné dopravit kamkoliv 30–100 tun.”
S oznámením o vytvoření programu Rocket Cargo vystoupili armádní představitelé 4. června. Při této příležitosti ale nehovořili specificky o žádné konkrétní společnosti, ba naopak, zdůrazňovali, že program je určen pro širokou paletu firem. Když se ale kdokoli jen trošku informovaný podívá na hmotnost nákladu, kterou vojáci poptávají v soukromém sektoru, vše ukazuje na jednu jedinou firmu, která vyvíjí raketu schopnou tyto požadavky splnit. Této okolnosti si byli vědomi i novináři, kteří se Dr. Spanjerse výslovně ptali, kterou další raketu kromě Starship firmy SpaceX má armáda na mysli. Ten v odpovědi žádnou konkrétní firmu neuvedl, poskytl ale novinářům nápovědu, kterým směrem se zájem armády upírá. Dle něj vyvíjela řada soukromých společností landery pro NASA, která je plánovala využít při přistání na Měsíci v rámci programu Artemis. Tyto landery dle něj bude možné upravit pro armádní potřeby. Tím by nám seznam možných uchazečů narostl o Blue Origin, Lockheed Martin, Northrop Grumman, Dynetics, Boeing atd.
Účastníci výběrového řízení NASA na vývoj lunárního přistávacího systému pro lidskou posádku (Zdroj: NASA)
Dr. Spanjers také uvedl, že zájem armády se upírá k těm komerčním firmám, které vyvíjí velké rakety převážně z vlastních peněz a v rámci zlevnění jejich provozu uvažují o znovupoužitelnosti. Tato informace nám seznam současných kandidátů zpátky redukuje na firmy dvě, SpaceX s raketou Starship a Blue Origin s nosičem New Glenn. Obě vyvíjí nosič s kapacitou několika desítek tun, plánují znovupoužití alespoň prvních stupňů a zároveň mají zkušenosti s jejich vertikálním přistáváním. Samozřejmě to neznamená, že se v budoucnu neobjeví firma, která bude mít podobný cíl jako tyto dvě společnosti. Jako další kandidát zde může zaznít před několika dny představený plán firmy Relativity Space na plně znovupoužitelnou raketu Terran R.
Oficiální představitelé ministerstva obrany na zmíněném představení programu uvedli, že armáda rovněž uvažuje o nákupu několika prvních testovacích startů vyvíjených raket za sníženou cenu. Tento krok bude mít dvojí účel, pomoci zmíněné firmě s testovacím programem a zároveň si armáda odzkouší vlastní logistické a materiálové postupy. Armáda také předpokládá, že z počátku budou tyto rakety používat pro přistání existující startovní rampy a letiště. To se však v budoucnu může změnit. Koneckonců, jak uvádí Dr. Spanjers, Američané přistáli na Měsíci a pokud to zvládli zde, snad půjde rozšířit přistávací oblasti pro rakety i na Zemi.
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Zobrazit komentáře
No báječné:-)
A když jsem o tomhle psal komentář u článku https://www.elonx.cz/starship-sn11-je-pripravena-na-testovaci-let-nasledne-zacnou-pripravy-na-cervencovy-orbitalni-start/
s odkazem na armádni noviny, tak jsem dostal 30 mínusů :-))))
Tady si zřejmě nikdo neuvědomuje, že Spacex chce přepravovat lidi a náklady po celé zeměkouli, což znamená, že bude mít rampy prakticky všude.
Mezi "chtít" a "bude mít" je celkem podstatný rozdíl.
I kdyby firma SpaceX vyrostla do největší korporace na světě, tak vhodných lokalit pro kosmodromy (včetně výroby a skladování paliva pro několik startů) zase tak moc po světě nebude. Těch několik tisíc tun zkapalněného metanu je docela logistický oříšek a u kyslíku se bavíme o zkapalňovací stanici s odběrem klidně několik stovek megawatt.
Spíše to bude vhodné pro přepravu nákladu a osob mezi základnami,co budou schopny SS odbavit na cestu dál. Možná pro speciální jednotky,ale tam je problém kam s ní po přistání a čím jednotku dostat domů.
Že by SS přistávala hned za pásmem bojů,je logistická noční můra. Krom toho hned po startu bude případný nepřítel schopen SHS sledovat a připravit se,v místě přistání by ji pak mohla ohrožovat výkonná PVO.
Tak čtu zdejší komentáře, ale k mé lítosti ani jeden z nich nevyznívá ve smyslu "je mi z toho na blití!"
Tak ho dávám k lepšímu aspoň já.
Absolutny suhlas. Vsetci su tu uneseni z prilezitosti pre SpX, ale nikto si neuvedomi, ze Elon tymto podporuje zabijanie ludi. Tfuj....
Ti "všetci" si uvědomují, že zde nejsou v diskuzi na Novinkách, na rozdíl od vás dvou.
...a třeba stavění Liberty ships taky podporovalo zabíjení lidí?
V žádné válce to není o těch hodných a zlých... USA prováděli business na obě strany více než 3/4 trvání 2. sv. války ať již na úrovni států a nebo soukormých subjektů. Nelze vytrhnout jednu věc z celkového kontextu... Byly to obchodní lodě, když byly ozbrojené? A jak to bylo s gentlemanstvím ohledně ponorkové války v okamžiku kdy spojenci začli "obchodní lodě" vyzbrojovat?
Podstatné je, že je zjevné, že Musk je normální businessman, nic víc a nic míň. Když to sype, vyrobí třeba kombajn pro SMRTĚ:-))
Máte naprostou pravdu - na to jsem vůbec nepomyslel - a plně s Vámi souhlasím! Starship bude létat natolik rychle, že se z toho může i vojákům udělat špatně. A což teprve ten přistávací manévr - z toho se šoufl udělá snad úplně každému.
Smutné!
Tak snad budete stejně nad věcí při konci světa.
Já od začátku viděl Starship jako naději na postup kosmonautiky dopředu po těch desetiletích stagnace, a návrat do období vesmírné expanze 60. let, pouze na vyšší technické úrovni ruku v ruce s příznivou ekonomickou stránkou věci.
Jestliže by to ale mělo dopadnout tak, že se toho zmocní armáda, potom lituji, že se nezůstalo u vojensky neškodných raketoplánů.
Nebojte. On celý tento koncept se zřejmě (snad) ukáže jako totální hovadina a jen velice šikovný businessman si dobře namastí kapsu:-) Souhlasím s Vámi, že Starship i svým designem nejvíce připomíná 60. a možná spíše 50. léta kosmonautiky:-))
Ty raketoplány úplně neškodné nebyly, s ohledem na fakt, že byly schopné ukrást a dovézt na zemi jakoukoliv ruskou družici a nebo i orbitální stanici Saljut / Almaz.. Tady pořád nevíme, co všechno se jim povedlo...
V jednom ze Sumerských nářků nad zkázou města zaznívá: "Příčinou zkázy je možná to, že jsme málo trestali zlo" Již před 4000 lety moudří lidé věděli , že přežití civilizace je neodmyslitelně spojeno s trestáním zla - že pokud zlo nebude trestáno, pak v důsledku toho nastane zánik civilizace.
A přesto ještě dnes ( i navzdory zkušenostem ze 20 století kdy pacifisté horlivě usilovali o mírové soužití s fašistickým Německem) existují jedinci , kteří tváří v tvář odehrávajícím se genocidám zastávají stanovisko , že správné je nic nedělat , neboť válka je špatná sama o sobě. Převedeno do menší měřítkové úrovně, je to to samé, jako vidět na ulici jak dospělý člověk ukopává na zemi ležící malé dítě a nezasáhnout jen proto , že odmítá jakékoliv násilí. Ve jménu odmítání násilí připouští násilí mnohem větší. A proč asi - protože je zbabělec a ve svém sobeckém zájmu si hledá jakési morální ospravedlnění. A tímto upřednostňuje svůj osobní malý prospěch za cenu zásadního poškození druhých - a v důsledku toho se stává morální zrůdou . A protože nechápe reciprocitu pomoci mezi lidskými jedinci, jakož i mezi lidskými společnostmi - to že se z dlouhodobého hlediska vždy vyplatí - stává se takový jedinec zároveň i hlupákem. Hlupákem - protože ustupování zlu (tím že nebrání druhé před tímto zlem) ho dříve či později dostihne a postihne mnohem více , než ta potenciální újma kterou by riskoval kdyby zasáhl v čas.
Mám dodnes před očima záběry pacifistů z doby, kdy Sovětský svaz terorizoval stamiliony nevinných lidí v zemích které okupoval. Pacifistů kteří bojovali za proces odzbrojení západu - v době kdy Sovětský Svaz navíc pobíjel desítky tísíc lidí v Afgánistánu. Pacifistů kterým bylo úplně volné utrpení stamilionů jiných - hlavně aby oni měli své pohodlí a svůj klid. Nikdy jsem neviděl větší sobce, zbabělce, amorální zrůdy a hlupáky. Hlupáky i proto že pacifistická hnutí finančně podporoval právě Sovětský Svaz jako součást boje proti západu ve studené válce.
Elon Musk zřejmě poskytne Americké armádě své rakety a já si ho za to vážím - může tím přispět k nápravě nespravedlností ve světě a tím pádem i k větší pravděpodobnosti míru. Oproti tomu pro vás pacifisty nemám nic víc než hluboké opovržení!
A co je zlo? Absolutní zlo neexistuje. Zlo definuje stávající mocenská elita. Zlo je vše, co je proti jejím zájmům...
Proč vytahujete fašistické Německo? Tady je historie příliš krátká a svobodná diskuze není možná s ohledem na stávající právní úpravu. Pojďme se bavit třeba o Britské Východoindické společnosti... Imperialismu jako soukromý business... Genocidy byly celou historii lidstva. Prakticky vždy za genocidu vlastního národa byly odpovědné tehdejší mocenské elity toho národa, které raději "svůj" národ obětovali než by se vzdali svého výsostného postavení. Sovětský svaz někoho terorizoval? Dost možná. Ale co kdybyste to srovnal právě s těmi Britskými Východo či Západoindickými společnostmi? Sovětský svaz toho okupoval více než USA? Dejte si studený hadr na hlavu. Co Vietnam a co Korea, co Jižní Amerika? Pokud si někdo myslí, že nějaká raketa, která je poskytnuta Americké armádě spasí svět, pak musí být buď v historii zcela nevzdělán a nebo naprostý magor:-) Navíc se domnívám, že celý Váš a tedy i následně můj příspěvek je zcela off-topic a na tento server nepatří.
Hawk:-))
Nemyslím si, že armáda bude chtít nahradit stávající způsoby přepravy (letadla, lodě atd), ale spíše je doplnit o tuto expresní možnost. Konvenčních prostředků má hodně a není důvod je vyřazovat.
V zájmu co nejvyšší nosnosti bude Starship nejspíš osekána o všechno, co půjde. Protože jak jednou přistane v poušti, tak končí. Není pak způsob jak tam dostat SH a tisíce tun paliva plus jeřáb, co by ji zvedl. Takže pro případné invazní jednotky to bude jednosměrný lístek.
Pokud budou chtít SS zachránit, ta bude muset přistávat na těch plavoucích plošinách (Earth-to-Earth transport) kde už bude čekat další Superheavy booster. V tom případě ale neušetří tolik času, protože náklad se znovu bude muset přeložit a dopravit lodí na pevninu. A samozřejmě tyto plošiny budou lákavým terčem.
Oproti tomu raketa přistávající z oběžné dráhy bude těžko zachytitelná a/nebo obtížně zasáhnutelná (vysoká rychlost při přistání).
Jak to vidím já, bude to zatím takový systém první pomoci, když si kluci doma něco důležitého zapomenou :)
Dnes máme velmi rychlé letadlové lodě.
Budeme mít za čas raketové lodě ?
S flotilou tankerů s kapalným kyslíkem a metanem ?
Nebo ponorkový bombardéry! Normálně by svrhávaly ponorky na místo určení. Rovnou s posádkou.
Mám otázku: Pro "earth to earth" lety starship je nebo není potřebný super heavy booster?
Pro maximální vzdálenosti je potřeba SH, ale na kratší cesty do 10 000 km má podle Muska stačit jen upravená Starship (s více motory).
Jediné funkční řešení je, aby to letalo na oběžné dráze. Pristane to na zpevněné ploše. Příprava rakety na start trvá dlouho...
Popisujes orbitalni depot, ktery armada nechce. Myslím v prvni vete.
Ok, Jirko, za jak dlouho připraví spacex nákladní ss? Do týdne?
Jako uprimne, ja sem rad, ze o tom jen pisu a nemusim to planovat.
Ono vzdy bude zalezet na tom, co budes chtit prepravit. Ale hodina to asi nebude. Mozna tyden, mozna dele.
Pokud má SH/SS trvale startovat třikrát denně, pak nebude problém operativně a rychle měnit náklad i cíl.
Královna ze Sáby: SH/SS nikdy nebude startovat 3x denně :)
Nostradamus: A bude !!!
😆😆😆
Čistě teoreticky to není vyloučené, ale logisticky a ekonomicky je to blábol který nejspíš vznikl v PR oddělení po pár vykouřených jointech.
An-124 Ruslan trvá vyložit a naložit 5 hodin ! A to mluvíme o standardizovaných kontejnerech a nepočítáme do toho čas přípravy nákladu na letištní ploše.
Kromě toho, ne každý zákazník si může dovolit (ekonomicko-politicky) spálit několik tisíc tun paliva na přepravu pouhých 100 tun nákladu. A jistě ne každý kosmodrom bude mít zásobníky paliva a okysličovadla o kapacitě mnoha tisíc tun !!
To se mi nějak nezdá. Nevím totiž jak se uskuteční návrat Starshipu apod., pokud ne, tak pak nemá význam opakovatelná použitelnost. To si armáda USA zakoupí nějakou flotilu Stashipů a nechá je někde rezavět, než přijde čas je použít? Nebo je bude požívat pro běžnou přepravu jako letadla, pak bude muset na cílových destinacích vybudovat příslušnou infrastrukturu s personálem apod. tedy analogii letišť.
ten obrázek s letištěm Bagram mne pobavil, kdo tam byl, ví, jak často bylo ostřelováno, nutná infrastruktura by byla lákavým cílem pro rakety povstalců
Už jsme o tom diskutovali a přišli na pár nápadů. Jak by to mohlo fungovat? Podle mě je tam ale mnoho slepých cest. Příklad: armáda potřebuje na vzdálenost 15 000 km dopravit 10 000 tun válečného materiálu, jak je tam dostat?
Když použijeme letku 10 letadel C-5 Galaxy, tak by to znamenalo cca 10 x 10 letů, každý let 20 hodin tam a 20 zpátky, čili celkem 14 až 20 dnů.
Kdyby se použily suborbitální StarShip s nosností 100 tun, musely by startovat aspoň 5x či 10x denně, aby byly lepší. A muselo by se jich použít 100. No, nevím, jestli je to lepší varianta než C-5.
Ale co kdyby těch 100 StarShip bylo na oběžné dráze už předem? Dostat jednu konkrétní loď na jedno konkrétní místo na Zemi může trvat i několik dní, než se dostane na vhodnou dráhu, ale když těch lodí bude 100 na stech drahách, může první loď přistát i během dvou či tří hodin a zbytek flotily během dvou či tří dní. To už by mohla být taktická výhoda. Nevýhodou tohohle konceptu je, že dopravovány materiál by byl ve vesmíru měsíce či léta a nemusel by přesně odpovídat potřebám vojáků na konkrétním místě. Ale s podobným konceptem americká armáda už pracuje v případě nákladních lodí, kdy v přístavu v San Diegu mají do zásoby naložené lodě, než aby ty zásoby měli ve skladech, tak by to třeba nebyl problém.
Vaše úvaha je zajímavá, ale má jednu mezeru. Pro přepravu nákladu letadlem potřebujete letiště. Pro velký náklad velké letiště. No a letiště přitom v cíli vojenské mise vůbec nemusí být.
Uvedu příklad. V Afghánistánu se v roce 2030 stane něco kritického. USA bude muset během několika hodin přepravit přes půlku zeměkoule do oblasti bez letiště těžkou technik a stovky vojáků. Výsadek bude podporovat leteckým bombardováním okolí. Jedinou možností, jak dostat rychle do oblasti těžkou techniku, je Starship. Případně několik lodí Starship.
Něco podobného se může stát třeba v Somálsku nebo jinde v Africe. Únos významné osoby, záchranná mise typu Mogadishu 1993 atd.. Bude potřeba rychle dostat na místo hromadu těžké techniky, munici, pohonné hmoty, zásoby.. Cíl přitom může být někde v poušti, kde půjdou letecky provést pouze výsadky lehké pěchoty.
V uvedených příkladech vidím obrovský potenciál lodí Starship pro armádu.
Tohle všechno by měla zvládnout už dnes aeromobilní pěchota, protože pokud se pak nechcete z oblasti složitě probojovat k moři či nějaké jiné únikové cestě tak stejně musíte mít letecký odvoz. (nejen pro lidi, ale i pro tu techniku - přece ji nenecháte nepříteli ?!!
Proto US armáda vynakládá prostředky na F-35B (STOVL), transportní konvertoplán V-22 Osprey (VTOL) a vývoj nové generace vrtulníků. A samozřejmě udržuje flotilu letadel schopných padákového výsadku stovek osob najednou, případně lehké obrněné techniky.
Starship výše uvedené prostředky překonává jedině cestovní rychlostí, nikoli kapacitou. A to jen za podmínek že zajištění dostatečného množství PHM a příprava kosmodromu a vlastní lodi Starship nepotrvá celou věčnost (to by pak byla využitelná jen u předem plánovaných strategických operací).
Ale u strategických operací jste většinou z 99% závislý na námořní či pozemní invazi. To se totiž bavíme o mnohem větším objemu vybavení než je "směšných" tisíc tun.
Starship by u takové velké operace byla třešnička na dortu, určená pro účely speciálních jednotek. Nebo jako psychologická zbraň vůči nepříteli (logistický užitek by u této možnosti byl druhořadý).
Tak, jistě. Jen nevím, co vše si hodlá armáda pořídit. Bude mít vlastní kosmodrom a tam několik desítek StarShipu a několik odpalovacích ramp? Chce takto dopravovat i vojáky?
Nemusela by mít ani vlastní kosmodrom, stačila by speciální smlouva se SpaceX o přednostním využití jejího kosmodromu a služeb v případě potřeby. A mít připravených několik speciálně upravených Starshipů. Za to vše by armáda samozřejmě platila. Podobným systémem funguje i spolupráce americké armády se SpaceX na poli vynášení satelitů. Falcony v případě potřeby vynášejí armádní satelity přednostně, za což dostává SpaceX zaplaceno (vyšší cena za start). Armáda si připlácí i za další speciální služby + spolufinancuje vývoj (viz vertikální integrace nákladu, větší aerodynamický kryt..).
No a dopravit těžkou techniku z druhé části USA na kosmodrom do Texasu nemusí být až tak složité. To už jde letecky, vojenských základen, velkých letišť a velkých nákladních letadel je na území USA celá řada. Problémem jsou hlavně letiště v místě případných konfliktů. Připomeňme si schválně, jak probíhala invaze sovětských vojsk do Prahy v roce 1968 nebo invaze Rusů na Krym. Klíčovým krokem bylo obsadit rychle letiště a posílat na něj jedno vojenské letadlo s těžkou technikou za druhým. Kdyby v místě letiště nebylo nebo bylo zničené, už by vznikl velký problém a invaze by se zkomplikovala.
Místo dopravování nákladu z druhé strany USA na kosmodrom a tam ho překládat na raketu je podle mě lepší už to letecky dopravit na místo rovnou. C-5 přistane i na poli a o moc větší prostor pro přistání než StarShip nepotřebuje.
C-5 není schopna na poli přistát,ale ta C-17,co je na obrázku s SHS,na nezpevněných plochách umí jak přistát,tak i vzlétnout.
Invaze sovětských vojsk v Praze byla defacto operace speciálních jednotek což byl jen zlomeček celkové armády která z 99% přijela po zemi normálně přes hraniční čáru.
A obsadit zejména letiště přinejmenším v hlavním městě státu je u takové invazní operace stejně nezbytné abyste odříznul únikovou cestu nepřátelským politikům a generálům kterým chcete zabránit v útěku do ciziny a vytvoření exilové vlády.
Mno, pokud si vybavuju zdrojový článek na SFN, armáda výslovně uvádí, že neuvažuje v rámci programu Rocket Cargo vytváření orbitálních depotů. Důvodů je několik, limitace destinací a času, kdy je možno náklad doručit, a pokud by to chtěli řešit operativně, tak je zase limituje spotřeba paliva potřebná ke změně sklonu dráhy.
Tak třeba v budoucnu změní názor.
Jinak jsem fakt zvědavý, jak to vymyslí.
Inu armáda je mocná a ta US obzvláště a generálové chtějí další a další hračky. Pro SpaceX a spol jen dobře, protože to jsou levné peníze na vývoj.
V praxi si moc nedovedu představit jak by probíhala cesta zpátky, resp. by se jim ty lodě hromadily na místě přistání a neměly by se jak dostat zpět. Ano, postavit tam rampu, ale to je docela kolos, takže by mě zajímalo jak toto chtějí řešit. Jo a málem bych zapomněl na palivo, stovky a tisíce tun paliva, které se tam taky bude muset nějak dostat.
Jak píše Kopapaka. Odmontujou 3 atmosférické motory a zbytek vyhodí do vzduchu. Určitě se nebude jednat o standartní způsob přepravy materiálu ale třeba nouzové doplnění zásob nebo nové techniky na odlehlé základně.
No pro zamyslenou americkou strategii boje o ostrovy v Pacifiku by to celkem mohlo fungovat. Nez se staci Cina ohlednout, tak muze mit na nekolika ostrovech v okoli vylozeny raketove baterie (roboticke), ktere mohou ihned zacit kontrolovat oblast.
Já si to taky nedovedu představit. Ale znáš to, armádě jde o cestu tam. A když si raketu zaplatí... A jen vzpomenu slova klasika, po několika týdnech těžby Cimrman zjistil, že se mu v dole hromadí horníci...
Všechno to, co si popsal, by se dalo pochopit, pokud by se přistávalo na armádních základnách ve světě. Tam by se možná dalo palivo vyhrabat.
Ono se stačí podívat na tu uměleckou představu- ta voda v pozadí tam nebude jen pro srandu králíkům ;)
Nakládka by asi nebyla úplně jednoduchá, ale určitě zvládnutelná. No a v nejhorším případě můžou prostě demontovat motory a zbytek odpálit...