Společnost Amazon má v plánu v nejbližší době začít budovat satelitní konstelaci nazývanou Kuiper. Ne všichni akcionáři společnosti ovšem schvalují, že družice tohoto systému budou vynášeny na oběžnou dráhu raketami společnosti Blue Origin, která má stejného zakladatele jako Amazon. A fakt, že pro účel vynesení družic nebyla vůbec zvážena společnost SpaceX, je rovněž nenechává klidnými. Tyto okolnosti byly důvodem, proč se jeden fond rozhodl zažalovat vedení společnosti Amazon, a právě tuto soudní žalobu si v dnešním článku blíže představíme.
Psal se duben 2022, když na našem serveru vyšel článek, který oznamoval, že Amazon, jeden z největších zasilatelských řetězců světa, si u společností United Launch Alliance (ULA), Arianespace a Blue Origin objednal celkem 83 startů raket, které spolu s dříve objednanými devíti starty raket Atlas V měly zajistit vynesení 3236 družic plánované satelitní konstelace Kuiper. Ta má za cíl podobně jako Starlink zajistit internetové připojení pro řadu uživatelů po celém světě. Cena tohoto obřího kontraktu nebyla zveřejněna, nicméně se již tehdy vědělo, že Amazon plánuje na vybudování konstelace utratit takřka 10 miliard dolarů.
Od té doby uplynul takřka rok a půl, během kterého nebyla vynesena ani jediná družice plánované konstelace. Dva testovací exempláře měly letět na raketě RS1 společnosti ABL Space, pak byly přeloženy na premiérový start nové rakety Vulcan společnosti ULA jako spolupasažéři, ale po odkladech došlo ke změně plánů a družice nakonec budou vyneseny na vyhrazené raketě Atlas V. Avšak polovina roku 2026, do kdy musí být polovina plánované konstelace vynesena, se nezadržitelně blíží. Nicméně o tomto tématu by dnešní článek být neměl.
Řeč bude o penzijním fondu Cleveland Bakers and Teamsters Pension Fund, který vlastní část akcií Amazonu. Ten totiž 28. srpna podal žalobu u delawarského soudu na společnost Amazon, jejího zakladatele Jeffa Bezose a na celé představenstvo firmy za porušení svěřenecké povinnosti při zajišťování výše zmíněného obřího kontraktu na starty raket. To jsou ale pouze takové klasické obecné nicneříkající fráze. Co žalujícím akcionářům na zmíněném kontraktu vlastně vadí? Důvodů je víc.
Prvním problémem je dle žaloby fakt, že předsednictvo údajně vůbec nezvažovalo SpaceX jako možného zajišťovatele startů a místo toho vybralo jiné společnosti, což mimo jiné v podstatě obohatilo Jeffa Bezose. Na tomto místě bude nutné krátké vysvětlení. Jeff Bezos je totiž nejen zakladatel a výkonný předseda Amazonu, ale také vlastník společnosti Blue Origin, která kromě vývoje vlastních raket navíc dodává motory pro raketu Vulcan společnosti ULA. Takže 45 % peněz, které Amazon zaplatí za vynesení družic Kuiper, půjde na účet Blue Originu, ať už přímo či oklikou přes ULA. A to se žalobcům nelíbí – předsednictvo prý nevyjádřilo žádné znepokojení ohledně takovéhoto konfliktu zájmů. A přitom prý docházelo k situacím, kdy Bezos vyjednával z obou stran. Vyjednával s poskytovateli startů z pozice spolumajitele Amazonu a zároveň mluvil proti Amazonu za Blue Origin.
Zajímá vás, o kolik peněz v tomto případě jde? I to se dá ze zmíněné žaloby částečně odvodit. Za prvé se uvádí, že kontrakt je druhým největším nákupem v dějinách Amazonu, hned po 13,7 miliardách dolarů, které společnost utratila za akvizici firmy Whole Foods. Druhou největší částku, 8,5 miliardy, firma utratila za koupi filmového studia MGM. V tomto rozmezí se tedy pohybujeme. Jsou zde však ještě zřetelnější informace. Do dnešních dnů prý Amazon vyplatil za raketové služby již 1,7 miliardy dolarů, přičemž 585 milionů putovalo přímo na účet Blue Originu. Letos v květnu bylo také oznámeno, že do roku 2028 plánuje Amazon zaplatit za tyto služby celkem 7,4 miliardy, přičemž 2,7 miliardy půjde opět přímo do Blue Originu. Celou částku tedy neznáme, protože družice mohou být vynášeny ještě v roce 2029, nicméně její podstatnou část ano, a o malé peníze rozhodně nejde. Navíc je pravda, že dvanácti zakoupenými starty s opcemi na patnáct dalších si Bezos zajistil práci pro svůj vyvíjený nosič New Glenn na několik let.
Co dále žalujícím firmám vadí? Na tomto místě se bude nutno v krátkosti vrátit ke třem vítězným firmám, které mají pro Amazon zajišťovat vynesení družic. Zvažovány prý byly společnosti čtyři, tři vítězné plus jedna, jejíž jméno bylo ve zveřejněné žalobě začerněno. V žádném případě ale nebylo zvažováno SpaceX, ač je dle žalobců v současnosti nejlevnější, takže udělení kontraktu někomu jinému znamenalo, že Amazon utratí o stovky milionů vice, než by bylo nutno, což je nezodpovědné vůči akcionářům. SpaceX přitom nemá problém s vynášením družic svých přímých konkurentů, jak dokazují starty pro společnosti OneWeb nebo SES.
A proč vlastně dle žalobců nebylo zvažováno SpaceX? Výslovně je zmíněna rivalita obou majitelů, tedy Jeffa Bezose a Elona Muska. Součástí žaloby je i historie jejich sporů, která zahrnovala protest Blue Originu proti tomu, že SpaceX získalo kontrakt na vývoj a stavbu lunárního přistávacího modulu NASA (HLS) a také tweety, kterými se Elon posmíval Bezosovi a Blue Originu. A jak se prý dalo předpokládat, v takovém případě mohl těžko Jeff Bezos spolknout svou hrdost a požádat svého rivala o pomoc s vypuštěním družic Amazonu. Čeho se tedy žalobci vlastně domáhají? Blíže nespecifikovaných náhrad škody a právních poplatků, stejně jako okamžitého zbavení zisků, výhod a dalších náhrad, které obžalovaní obdrželi v důsledku uzavření kontraktů.
Na tomto místě bychom mohli víceméně skončit. Žalobu jsme si totiž představili a já, vzděláním chemik, se jen těžko odvažuji hádat, jakou šanci tato žaloba má. Právnické vzdělání mě totiž dokonale minulo a těžko tak soudit, jak spor minoritních akcionářů s vlastní společností dopadne. Můžu říct jen jediné, v posledních několika dnech články na toto téma napsala řada kosmonautických I nekosmonautických serverů, když už pro nic jiného, tak proto, že spory mezi nejbohatšími lidmi na světě rozhodně budí pozornost.
Můžeme se ale podívat i na stanovisko žalované strany. Svou obranu ohledně ceny za start totiž rozhodně může Amazon postavit na faktu, že zakoupením startů u SpaceX by přímo financovali vývoj a zlepšování služeb sítě Starlink a vlastně by tak podpořili svého budoucího největšího konkurenta v oblasti internetového kosmického byznysu. A v tomto bodě bych jim rozhodně dal za pravdu. Přiznejme si totiž, že SpaceX je se svou konstelací Starlink o několik let napřed před všemi svými rivaly s výjimkou jediného, a tím je firma OneWeb. Zbývá tedy pouze otázka, zda by možnost dřívějšího spuštění sítě Kuiper stála za podporu konkurence. Nicméně odpověď budu muset nechat na vás samotných. A jak na tuto žalobu reagoval samotný Amazon? Mluvčí společnosti uvedl, že nároky žalující strany v tomto soudním sporu jsou zcela neopodstatněné a společnost se prý těší, že to prokáže prostřednictvím soudního procesu.
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
Zobrazit komentáře
SpaceX nepotrebuje tuto zakazku. Amazon mozno ano = pokial termin nestihaju, akcionari sa obavaju o svoje peniaze.
Potom je tu ta otázka ceny za start (spacex je lacnejsi)
Reagujem k obavam na podporu spacex, pritom spacex by vynaskami primárne podporoval Amazon, a nie naopak. Za predpokladu ze bez podpory Spacex by ich projekt mohol skoncit
Zajimavy pohled a neni vubec spatny. Penezi by Amazon podporoval Starlink, ale noanou kapacitou by to bylo obracene. Jo, je to tak. A vlastne by vynaskami Amazonu snizovalo Spacex vlastni kapacitu.
Bez SpaceX je to naprosto bez šance. Do 30. června 2026 musí vynést 1600 družic a můj odhad připravenosti raket je (počítáno odhadem 15 družic na 10 tun nosnosti na LEO):
Ariane 6 první let v polovině 2024, ale potřebná verze A64 v polovině 2025 a hodně optimisticky 6 startů se 40 družicemi je 240 družic celkem.
Vulcain Centaur první let bez boosterů konec 2024, první let VC2 (nejslabší verze s 2 boostery) konec 2025 a max. 3 lety po 30 družicích, tedy dalších 90 celkem.
New Glenn se štěstím jeden let do půlky 2026 optimisticky se 70 družicemi.
Všeho všudy 400 družic a obávám se, aby můj odhad nebyl ještě příliš optimistický.
Asi dobré počty.
Dokud spolehlivě neumístí kuipersaty do určených slupek is inklinací, tak to bude černá díra na peníze a návratnost 0.
Chápu penzijní fond.
SpaceX dle nedávného X-postu (ale tak dobře, tweetu) cílí v příštím roce na 12 startů F9 za měsíc, tedy těch 150 startů do půlky 2026 (viz odhad od Iva Janáčka níže) by se tam někde určitě našlo.
Za ty ceny by se to SpaceX vyplácelo i vynášet jednorázovou SHS případně jen se záchranou Boosteru. To by pak šlo nahoru velice rychle.
Takový je byznys plán.
Snížit cenu dopravy pomocí SHS a tím udělat projekt konstelace výrazně levnější.
S falconem 9 má nějakou rozumnou cenu. SHS to sníží tak, že bude internet levnější nežli pozemní sítě.
Pro začátek je tam ještě jeden problém a tím je vynesení prvních dvou testovacích satelitů na raketě Atlas V což dělá něco přes 100M$.
Ale pojďme dál, bohužel jsem nikde nenašel kolik má vážit jeden satelit a na jak vysokou dráhu budou vypouštěny, ale dejme tomu, že těch 83 startů by dalo SpaceX pomocí 150 startů (spíše asi méně, ale budiž). Pokud bereme stadardní cenu kolem 60M$ za start, tak jsme někde na 9000M$ za všechny starty. Otázkou je kolik by jich bylo ve skutečnosti a jakou cenu by dalo SpaceX za takovou luxusní zakázku. Můj odhad je někde kolem 5-6000M$,tedy celková zpronevěra je pěkně velká sumička ze které by šlo BO již zmíněných 45%, ale pozor, toto jde i z kapsy JB. Jinými slovy to vychází tak nějak, že JB je na tom vlastně na nule a vše co je navíc zaplatí minoritní akcionáři.
Opakuji, jde jen hrubý odhad z hlavy.
Kuipersaty by měly létat na orbitě 590, 610, 630 km. Náročnější dráha nežli Starlink.
https://docs.fcc.gov/public/attachments/FCC-20-102A1.pdf
A nad HST.
To se tak nějak ví, ale neví se kolik budou ty satelity vážit a hlavně na jakou orbitu mají být dopraveny. Finální oběžná dráha je známá, ale mimo výšky je možná stejně důležitá inklinace.
Dokud nelétají jako Starlink, je kuiper hypotetický.
Teď se prý domluvili s vodafone.
https://www.reuters.com/business/media-telecom/vodafone-teams-up-with-amazons-project-kuiper-extend-5g-reach-2023-09-05/
Ale co z toho bude, uvidíme.
Konkurovat pozemním datovým spojením je těžké.
Mají náskok x let.
Tipuji, že Bezos stojí i za žalobou na FAA a SpaceX v Texasu. Což může být důvod proč Starship jen tak nepoletí.
Bezos jen jen jeden z mnoha malých. Texas je nakloněn SpaceX.je to velké partnerství.
Jak dopadla žaloba neziskovek na FAA a potažmo SpaceX?
Uzávěra námořního prostoru pro OTF2 je zrušena.
https://twitter.com/StarshipGazer/status/1699766566231978207
Kuipersaty bezosovi zaplatí důchodci. Tedy vynášení.
A nebo vše penzijní fond zablokuje?
To je prča. Teda ani já nejsem odborník na obchodní právo, to mi ale nebrání napsat svůj názor stejně jako Jirka. Žaloba může uspět podle mě jen v případě, že by částky pro Blue Origin v přepočtu na jeden satelit byly výrazně vyšší než pro Arianespace. Tam by se dalo poškození akcionářů prokázat. Jinak si ale také myslím, že právě úvaha o posilování přímého konkurenta je relevantní hledisko, proč předem SpX z výběrového řízení vyloučit. Ale jak jsem předeslal, rozumím tomu ještě míň než kosmonautice :-)