Administrátor NASA kritizuje SpaceX kvůli zpoždění Crew Dragonu. Oprávněně?
O SpaceX aktuálně psala všechna světová média v souvislosti s přednáškou Elona Muska, během které představil novou podobu potenciálně revoluční rakety Starship. Krátce před začátkem prezentace si však současný administrátor NASA Jim Bridenstine na Twitteru nepřímo postěžoval na nesprávné priority SpaceX. Pokud budeme číst mezi řádky, Bridenstine jakoby naznačoval, že Muskova firma by se neměla věnovat obří raketě Starship určené pro lety na Mars, když se zároveň potýká s akutnějšími odklady ve vývoji a testování lodi Crew Dragon pro NASA. Na kontroverzní tweet pak reagoval sám Elon Musk a také bývalá zastupující administrátorka NASA Lori Garver. Je kritika oprávněná?
Den před Muskovovou prezentací napsal administrátor NASA Jim Bridenstine na svém oficiálním Twitteru, že se také těší na představení prototypu lodi Starship, ale že by NASA chtěla vidět stejné nadšení také v programu komerčních letů posádek (Commercial Crew), který je už roky pozadu za původním plánem. Tato poznámka komunitu docela překvapila, ale administrátor NASA pokračoval v poměrně ostrém duchu i dál.
My statement on @SpaceX's announcement tomorrow: pic.twitter.com/C67MhSeNsa
— Jim Bridenstine (@JimBridenstine) September 27, 2019
V rozhovoru pro CNN uvedl, že NASA platí za jedno sedadlo v lodi Sojuz 85 milionů dolarů a rád by tedy připomněl svým partnerům, že by se měli soustředit na správnou věc. Prý si uvědomuje, že řada dodavatelů pro NASA je také pozadu s termíny, ale on chce, aby za zpoždění nesli zodpovědnost. Opřel se též do exploze lodi Crew Dragon – nazval ji katastrofickým selháním a je prý velmi skeptický vůči tvrzení Elona Muska, podle kterého by tato loď mohla letět během 3–4 měsíců. Bridenstine dodal, že únikový systém lodi, který byl po dubnové nehodě upraven, zatím nebyl kvalifikován ani otestován. Zde je nutno připomenout, že oba partneři, tedy NASA a SpaceX, musí považovat loď za připravenou, než bude moci dojít k testu záchrany za letu. Ten je momentálně v plánu na konec roku a dokud nebude úspěšně proveden, nemůže dojít k demonstrační misi DM-2 s dvěma astronauty.
Tisková konference po úspěšném startu demonstrační mise Crew Dragonu v březnu 2019. Zleva: Administrátor NASA Jim Bridenstine, šéf SpaceX Elon Musk, astronaut Bob Behnken (Foto: Emre Kelly)
Elon Musk na Bridenstinovo rýpnutí zareagoval už během své prezentace o Starship. Uvedl, že na prototypu lodi Starship pracuje jen asi 5 % zaměstnanců SpaceX a většina pracovníků se stále věnuje lodím Dragon a raketám Falcon. Při pozdějším rozhovoru pro CNN Musk v tématu pokračoval. Na moderátorčinu zmínku Bridenstinova tweetu vznesl žertem otázku, zda administrátor NASA opravdu mluvil o zpoždění Crew Dragonu a nespletl si to s raketou SLS. Projekt SLS spravuje NASA a už má také několik let zpoždění a překročil původně plánovaný rozpočet o miliardy dolarů. Musk dodal, že hardware pro pilotovanou misi Crew Dragonu je v podstatě připraven a hlavní překážkou je dokončení všemožných vyhodnocení a analýz. Kdyby prý mohl tento proces nějak urychlit, udělal by to.
Elon Musk a administrátor NASA Jim Bridenstine před misí DM-1 (Foto: Jim Bridenstine)
K reakci na nečekaná prohlášení Jima Bridenstina se přidala i Lori Garver, která byla v letech 2009 až 2013 zastupující administrátorkou NASA. Ta připomněla, že skluzy termínů můžou mít různé důvody. Jako příklad uvedla, že financování programu komerční dopravy posádek na ISS nedosahovalo ze strany Kongresu v prvních 5 letech ani poloviny žádaných hodnot. Když prý NASA žádala Kongres v roce 2011 o 5,8 miliardy dolarů pro komerční dopravu na dalších pět let, obdržela jen 2,4 miliardy. Ve stejném období také žádala NASA od Kongresu 11,2 miliardy na vývoj rakety SLS a lodi Orion a místo toho obdržela rovnou 16,3 miliard dolarů. Toto podfinancování celého programu Commercial Crew je podle Lori Garver jeden z důvodů, proč NASA dnes stále platí za místa v lodích Sojuz. Jinými slovy, nepřijde jí fér vinit z odkladů soukromých lodí jen SpaceX nebo Boeing.
Každopádně i přes všechna ostrá slova administrátora situace nejspíš není až tak vyhrocená, jak by se na první pohled zdálo. Dva dny po zmiňovaném rozhovoru pro CNN, napsal Jim Bridenstine na Twitteru další zprávu, ve které uvedl, že měl tento týden telefonický rozhovor s Elonem Muskem, a velice se těší 10. října na návštěvu továrny SpaceX v Kalifornii.
Pokud jde o druhého partnera NASA v programu komerční dopravy posádek, tedy firmu Boeing a její loď Starliner, administrátor NASA uvedl, že tato loď čelí podobným výzvám a její první start je také ještě daleko. Firma United Launch Alliance má sice raketu Atlas V určenou pro první pilotovanou misi lodi Starliner na Mysu Canaveral už od června, ale Boeing nejdříve musí provést test úniku lodi z rampy a poté nepilotovanou demonstrační misi. Únikový test je v plánu na listopad, takže demonstrační mise bez posádky nejspíš proběhne nejdříve na přelomu roku. Crew Dragon svou první demonstrační misi absolvoval už letos březnu.
Přesnější termíny misí Starlineru i Crew Dragonu nejsou zatím k dispozici, protože se čeká, až bude zvolen nový přidružený administrátor NASA pro pilotované lety. V současnosti je tato pozice obsazena jen dočasným přidruženým administrátorem, kterým je Kenneth Dwane Bowersox. Na našem webu mimochodem chystáme v nejbližší době jeho podrobný životopis, jedná se totiž i o bývalého zaměstnance SpaceX.
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Jim by si měl nejdříve zamést před vlastním prahem 😀😀
Na mě to působí jako tweet do kongersu-senátu a států ohrožených zamrznutím SLS ve dvacátých letech,
pokud bude StarShip v plně crew certifikovaém provozu.
S Elonem mezi očima může být porozumění, že dokud bude jen nákladní Starship,
nejsou ohroženy crewed SLS mise (1x za rok).
Lobbystům za SLS jde o udržení SLS za půli 20. let, neboď pořád je před nějakými volbani 🙂
Elonovi jde o nákladní StarShip, pro první půli 20 let.
Několika-denní oblet Měsíce s japoncem a pár umělci ještě SLS neohrozí.
IMHO
Ta kritika ze strany administrátora NASA mi přijde poněkud nesmyslná. SpaceX není financováno pouze NASA má i jiné zdroje příjmů – stejně jako Boeing. Proč tedy administrátor nekritizuje Boeing že si klidně dělá na svých letadlech a neupřednostňuje práci pro NASA. Boeing dostal stejné či spíše větší peníze než Spacex a také není hotov. Kdyby byl a SpaceX nikoliv pak bych to chápal jako oprávněnou výtku – za daných okolností to považuji za drzost.
AD “Proč tedy administrátor nekritizuje Boeing”
Protože je v politické vířivce? 🙂
Protože by zase musel jít do kongresu líbat nohy senátora Shelbyho.
https://www.youtube.com/watch?v=dKksVsuhtso
Souhlasím.
Zase buďme féroví, on tu kritiku a zpoždění neházel jen na Boeing a SpaceX, mluvil o řadě dodavatelů a řada nejsou dva. :-). Namátkou a úplně jednoduše mě napadá raketa Pegasus a družice ICON (to je doslova gramodeska co na konci přeskočí), JWST atd.
On může nějaký střední manažer uznat, že při výrobě té a té družice na příklad došlo k problému a bude nutno vše přetestovat, ale on to pak nemusí vysvětlovat kongresu, narozdíl od Jima. :-). A když se toto stane u 30 projektů, tak si to JIm užije ve velkém.
Nemohu si pomoci, ale fakt, že skoro desetiletí je ISS je zcela závislá na ruských sojuzech je už dosti trapné. Nedivím se proto, když si představitel NASA neodpustí rýpnutí.
Rýpání neodpovídá postavení ani způsobu komunikace vrcholného představitele NASA. Navíc, když si je velmi dobře vědom, že za zpoždění programu nemůže dodavatel. K odvrácení pozornosti od debaklu jménem SLS si měl vybrat jinou formu, příležitost i osobu. Musk ho setřel s grácií. Bridestine prostě dostal, co si zasloužil.
a kto moze zas oneskorenie? nejake problemy s peniazmi boli aj na strane nasa resp. kongresu, ale svoj podiel a to riadne velky, vacsi ako nasa maju boeing a spacex
Prosím vás, vy už prestaňte trepať totálne sprostosti. Lebo veľmi pripomínate nick Peter, ktorý dostal ban.
On dostal ban? Jsem si říkal kde je, že se tu z mého pohledu zlepšila kvalita diskuse.
takze Boeing a SpaceX mali dodrzat harmonogram, ale za polovicne peniaze? To tvrdis?
Holt malinko střízlivější pohled na celý ten cirkus kolem.
Jinak včera vyšla zpráva týkající se loňské kauzy kolem záchranné akce v Thajsku. Tam se Musk snažil prosadit, aby se při záchraně skupiny dětí ze zaplavené jeskyně použila jeho miniponorka. Záchranáři to však odmítli jako nevhodný prostředek a marketingový tah. Musk následně obvinil šéfa záchranářů z pedofilie, který ho za to zažaloval. Musk se později omluvil. Teď ale vyšlo najevo, že si zároveň najal již dříve odsouzeného podvodníka, aby na záchranáře vyhrabal nějakou špínu…
Při vědomí toho, že byl Musk už také obžalován z podvodů s akciemi by mě zajímalo, jak na to nahlíží pravověrný fanoušek.
To je prostě náš Elon, geniální inženýr, vizionář…?
Vyšlo najevo………….Zdroj?
Zdroj
Tahle informace je lživá. Ta minipinorka byla vždy jenom určená jako plán B. Navíc spousta záchranářů ji chválila. Jeden z nich ji veřejně v médiích označil jako “stříbrné dildo, které si má Musk strčit do prd*”. A toho Musk označil jako “pedo”. Na což se vzápětí omluvil.
Ta informace o najímání někoho na vyhrabávání špíny pochází z bulváru. Žádný jiný zdroj neexistuje.
Takže prosím trochu soudnosti. A méně urážek.
1) Nějak si neuvědomuji, že bych v tom svém jednoslovném příspěvku někoho soudil / urazil.
2) Nějak bych si nedovolil označit Arstechnica za “bulvár”…
3) Možná by sis měl ten odkaz přečíst… skutečně pořádně. Ano něco pochází z “bulváru” … pokud za bulvár považuješ Buzzfeed:
BuzzFeed News received a 2016 National Magazine Award in the category of Public Interest. Other awards won by BuzzFeed journalists include 2014 and 2016 National Press Foundation awards, 2015 Sidney Award, 2017 British Journalism Award, and 2018 George Polk Award. Additionally, Buzzfeed News staff were finalists for the 2017 and 2018 Pulitzer Prizes in International Reporting, and 2016 and 2018 Online Journalism Awards. Buzzfeed News was a finalist for the 2018 Goldsmith Prize for Investigative Reporting and is a member of the White House press corps.
Tom to chtěl asi napsat pod příspěvek Matese a ujela mu ruka. To se stává.
Mno hlavu sem mu neutrhl 🙂
Ano. Za to se omlouvám 🙂
odporúčal by som pozrieť si aj tento zdroj
https://www.quora.com/What-should-people-know-about-Vern-Unsworth-s-lawsuit-against-Elon-Musk
Zkusme sem prosím už netahat ponorku, fakt je to v rámci tohoto tématu hodně off topic. Díky
Pardon, ale na vyváženie tej prvotnej informácie som pokladal za dobré pridať aj tento odkaz.
— koniec vlákna — 🙂
…všecno vyjmenované, řekl bych, ale především: jenom člověk 🙂
Mno možná by se to dalo napsat tak, aby to nebylo úplně zavádějící…
Například, že Musk si nevědomky najal podvodníka (naletěl podvodníkovi)…který ho oslovil jako majitel investigativní firmy s tím, že ten dotyčný má kostlivce ve skříni (měl si vzít manželku v jejích 12 letech … a pár dalších věcí.
Takhle informace pochází z bulváru.
A vyjádření Muskových právníků … je bulvár?
Tady máš přímo odkaz na jeho vyjádření:
https://www.courtlistener.com/recap/gov.uscourts.cacd.723137/gov.uscourts.cacd.723137.58.0_3.pdf
(Jinak – to všechno jsou staré zprávy, o kterých se ví už více než půl roku – v současné době je nová jen ta informace, že ten investigator – byl ve skutečnosti už dříve odsouzený podvodník… nic víc nic míň).
+1
ako sa da niekoho nevedomky najat?
clovek co riadi firmu ktora ma miliardove zakazky od armady a od nasa sa zapodieva tym ako znicit reputaciu cloveka ktory si dovolil kritizovat jeden z jeho blaznivych uletov?
nenajal si niekoho aj na zdiskreditovanie bridenstina? ktovie mozno sa aj taketo nieco casom prevali 🙂
Samotny fakt, ze si najal kohokoliv na to, aby mu nasel spinu na cloveka, ktery mu oponuje v technickych otazkach znamena, ze ho zajima provest utok ad hominem a to ho v mych ocich pasuje na kretena v jednani s lidmi.
To, ze ten nekdo byl podvodnik je jenom pravni kvalifikace (a nebo taky pravni klicka – to se nedozvime).
Je potreba se smirit s tim, ze Elon Musk neni andel shury, ale zcela normalni clovek, kteremu neco jde a neco ani trosku. Jako nam vsem, jenom v jine kombinaci.
Ta miniponorka byla nesmysl na prvni pohled libovolneho cloveka, ktery byl nekdy v jeskyni mimo oficialni prohlidkovou trasu se schudky a zabradlicky. Ale to bych mu nevycital – misto toho, aby zjistoval, jak presne jeskyne vypada nechal narychlo udelat ponorku, protoze ty dva dny navic by mohly znamenat neci smrt.
Ale nasledujici utok ad hominem na zachranare, ktery zcela logicky napsal, ze ta ponorka se neda pouzit, mi prijde fakt nechutny. Holt i Elon je jenom clovek. Neco mu jde (SpaceX, Tesla, hnad vyvoj dopredu) a v necem se chova jako kreten.
Porad lepsi, nez aby byli vsichni slusni, potichu a zcela nekreativni.
no on ten za záchranář to neřekl přesně takhle..v TV rozhovoru řekl něco ve stylu, že si to EM má strčit tam, kde to bolí…
viz to vyjádření k soudu …
Táto časť v prvom odstavci je hodne zavádzajúca, Taká otázka myslím vôbec nikde nepadla.
Máte pravdu, bylo to myšleno jako vysvětlení toho, co Bridenstine tím tweetem naznačoval, ale nenapsal jsem to šikovně (Jirka tam tuhle větu původně neměl). Upravím to.
Máte pravdu, nepadla, ale z jeho slov v článku si člověk mohl takový závěr udělat. Dala se z kontextu a obsahu jeho prohlášení vyvodit, věta se mi tedy zdála v pořádku, takže jsem ji ponechal. Těžko se to teď posuzuje.Ale ano, neřekl to.
A ať už se nám administrátor NASA pozdává či nikoliv, má v řadě bodů pravdu, projekty jsou zpožděné, sedadla drahé atd.. Ty projekty se platí z veřejných peněz. Argumentace Lori Garver je sice pravdivá, ale toto zase nejde na triko Bridenstinovi, ten v té době nesloužil jako administrátor.
Bridenstine jako správný politik a tím by administrátor měl být, využil prezentace SpaceX a vhodně vpadl do běhu událostí, takže vlastně žádný článek, který posléze představení SpaceX popisoval, se bez jeho věty nemohl obejít. Dopad jeho řeči byl tedy o dost účinější, než by bez následné prezentace SpaceX byl.
Nechávam na Vás pánové 🙂 Nová formulácia znie o dosť lepšie, viac nestranne a objektívnejšie a tak by to malo byť, môj názor 🙂
Inak ďakujem za pekný článok.
Úplně na rovinu – ten poslední odstavec tady bych klidně dal do článku. Konkrétně můj pohled se, po uvědomění si toho, poměrně změnil 🙂 A člověk by řekl, že je to přece jasné …
Úplně narovinu, uvažoval jsem o tom, ale pak jsem si řekl, nechám si to do diskuze, když bude vhodná příležitost :-). Ona často bývá diskuze fajn doplňkem článku, něco jako q/a sekce po přednášce.Dojde na téma, které by bylo už okrajové, nebo i skoro off topic, ale přitom k tématu patří.
ak sa nemylim, Boeing nebude robit in-flight abort. Nahradi ho vypoctami a analyzami. Velice by ma zaujimalo, ci by taky vypocet a analyza odhalili exploziu kabiny s tak kurioznym dovodom, ako postihla SpaceX. Inak povedane, som za skutocne testy, radsej nech to vybuchuje bez posadky na palube 😊
Rekl bych, ze to u Starlineru nehrozilo a nehrozi. Nemela pristavat, tedy tam nikdo nedal opakovane otviratelne ventily, a ikdyby je tam meli, asi by jim to NASA sdelila a oni by reagovali. A co se tyka toho, proc nezvolili inflight abort, no, trebas nechteli zahazovat zbuhdarma raketu ve verzi 522, uz 521 je za 135 milionu a ta odmena za misi jim to nezaplati. Ja vim, stacila by maketa druheho stupne, tj. levnejsi samozrejme, ale penize vladnou svetu.
Keby SpaceX vedela, ze u tych ventilov nieco hrozi, tak by asi pouzili ine riesenie. Ucelom testu je odhalit rizika, ktore nepozname. A obavam sa ze vypocty a prepocty vzdy kalkuluju len s rizikami, ktore pozname. Podla vypoctov a prepoctov sa mala Columbia bezpecne vratit domov…
Mě osobně se daleko víc zamlouvá přístup SpaceX, udělejme test a uvidíme. A to nejen proto, že nás čeká první suborbitální nominální mise Falconu 9. Já s tebou můžu jen souhlasit, a totéž, pokud se nepletu, tvrdil Gerstenmaier po selhání padáků a měl pravdu. Ten prohlásil, že selhání padáků je dar. Přístup Boeingu neglorifikuji, zvolili si tuto cestu a NASA souhlasila, já hledal vysvětlení toho kroku.
Každopádně, nepřeju ani Boeingu ani Starlineru zážitek posádek lodi Sojuz-18a či Sojuz 10a.A už vůbec bych nechtěl slyšet v éteru větu We have no downlink..
“udělejme test a uvidíme”
to je pravda, len to mali spravit s tym ventilom predtym ako ho zahrnuli do dizajnu CD a nemal to byt len jeden test ale seria dokladnych testov ktora by tie netesnosti odhalila
Ono to není tak jednoduché… o riziku toho, že jednosměrné ventily mohou za určitých okolností trochu propouštět v opačném směru se vědělo, a nepovažovalo se to za přílišný problém…
S čím se ale nepočítalo je, že když se ta trocha kapalného okysličovadlo dostane na druhou stranu, tak může od přitékajícího vysokotlakého helia dostat takovou energii, že ten (titanový) ventil rozstřelí (nebo spíš – poškodí povrchovou vrstvu titanu – ať to nevyzní tak dramaticky) přestože ten ventil je určen k tomu, aby tím protékalo to vysokotlaké helium … a ještě větším překvapením pro úplně všechny včetně bylo, co obnažený čistý titan v reakci s tím okysličovadlem dokáže způsobit.
ak sa vedelo, ze tie ventily prepustaju tak sa predsa malo otestovat co sa stane ked do potrubia pustia helium pod tlakom desiatok atmosfer s tym, ze v potrubi pred ventilom je palivo/okyslicovadlo
zas asi az taky problem to otestovat by nebol
a ak by sa pri testovani zistilo, ze to poskodzuje povrchovu vrstvu titanu tak materialovi inzinieri v spacex by snad vedeli aka reakcia cisteho titanu s okyslicovadlom/palivom nastane
Víte kolik má ta raketa součástek? Nemohou testovat vše. Testují jen to kde očekávají problém. U ventilu který byl mnohokrát použit prostě tahle kombinace příčin a následků nikoho nenapadla a tak to nezjistili. Je to chyba. Možná, že ano. Ale tak to prostě je. Lidé nejsou bezchybní a když něco vytváříte uděláte u toho spoustu chyb. Chybu má cenu opravit a jít dál a ne kolem toho dělat půlroku tanečky.
Když něco dělala NASA přímo tak, když udělali chybu přišlo spousta výborů a podvýborů, kterou situaci několik let analyzují popíše se spoustu papírů a vyhodí mraky peněz a vývoj stojí nic se neděje. To je jeden z důvodů takových problémů raketoplánu. Pak když někdo našel nějaký problém tak se všichni raději koukali jinam a modlili se, že se nic nestane, protože nechtěli zase pár let věnovat jen papírování.
“Víte kolik má ta raketa součástek? Nemohou testovat vše.”
praveze sa ma testovat vsetko, preto je vyvoj pilotovanych lodi taky drahy lebo sa musi testovat podstatne doslednejsie ako pri nakladnych bez posadkovych lodi.
esteze mate tu nasa, vzdy ked spacex spravy chybu tak sa krasne da odbocit na temu ze v nasa je vela byrokracie 🙂
Hlavně měli štěstí, že jim to neřachlo když dokovali u ISS. Sestřelit ISS z orbity… mno to by byl nový milník v kosmonautice. Každopádně by už nemuseli Crew Dragon ani dokončovat, protože by se neměli k čemu dokovat.
Tohle byl od SpaceX amatérismus nejhrubšího zrna, který si jistě všichni uvědomili.
Ten ventil nahrazují membránou která se má protrhnout, tedy na jedno použití. Takže určitě nepůjde o něco co se týka motorů Draco které musí být restartovány xkrát, ale jen SuperDraco, u jejichž testu to selhalo. Nějak si nedokážu představit, že by s nimi něco dělaly u ISS, pokud by nechtěli neobvykle rychle změnit významě dráhu s rizikem že ISS poškodí, protože nevím jak by se její konstrukce tvářila na takovéto zatížení… Takže o štěstí bych nepsal, protože taková situace myslím nemohla nastat.
O amatérismu také ne. Ten ventil tam byl nejspíš proto, že CD měl původně motoricky přistávat, což není něco co by se dělalo běžně, takže šlo o novou technologii kde je vždy větší ryziko, ne že by udělali školáckou chybu v něčem co umí v tom průmyslu každej.
Tak zapalování SuperDraco na orbitě je jen bujná představivost předřečníků
Jenže když dokovali u ISS, tak tam žádné membrány nebyly. A byla tam chemická reakce od leaknutého paliva a titanu což nikdo nepředpokládal. Takže dřív nebo později by to potrubí prožralo, třeba při delším zadokování, a mohlo bouchnout samo od sebe i bez natlakování heliem.
A to je přesně ten důvod proč je NASA nasraná. Byla to časovaná bomba, která mohla zničit kompletně celou ISS. NASA má taky máslo na hlavě, že neodhalila špatně ohodnocená rizika toho systému. Obě strany nemají zájem šířit katastrofický scénář zničení ISS, ale inženýři SpaceX a NASA ví že to mohl být největší průser v dějinách NASA.
Nebyly, tou poznámkou jsem zdůvodňoval, že ani ten ventil nebyl používaný u ISS a tedy k tomuto selhání nemohlo dojít.
Na orbitě žádná chemická reakce titan/okysličovadlo nebyla. Titan oxiduje jinak než železo – u titanu povrch zoxiduje a chrání vnitřní část před další oxidací a tedy dál to nepostupuje. Aby k chemické reakci o které píšete mohlo dojít, je potřeba to natlakovat aby okysličovadlo nabralo rychlost roztřelilo titanovej ventil a tak se dostalo k obnaženému nechráněnému titanu.
Tohle máte odkud, nejsem si toho vědom. Tento článek je o spoždění…
1) Blbost, kdyby titanové potrubí bylo OK, tak by pro to okysličovadlo nepoužívali na výtoku z té nádrže nerez. Asi pro srandu že?
2) Kde berete jistotu, že to neunikalo už na orbitě? Žádné jiné ventily než zpětné tam nejsou. Takže pokud netěsnily tak právě ve stavu beztíže se dostalo palivo tam kam nemělo.
Píšete blbosti s potrubim to nema vubec co dělat.
“třeba při delším zadokování, a mohlo bouchnout samo od sebe i bez natlakování heliem.”
tak to už je, ale velká fikce. Bavíme se to o reakci, kterou nikdo neočekával a která se stala právě a jen díky tlaku. Tohle už nemá s realitou mnoho společného. Teď už předpokládáte nemyslitelné a očekáváte neočekávatelné. A tímhle pohledem se potom můžete dívat na úplně všechno co se děje. To nemá s reálnou situací nic společného.
Nehrej si na hrdinu. Zařízení které může explodovat s takovou intenzitou musí být otestované i na vícenásobná selhání. Sedl by sis sám nebo posadil bys to toho CrewDragonu svoje děcka, kdybys věděl že to není pořádně otestováno? Asi těžko.
Podstata je, že unikající okysličovadlo už předtím se dostalo kam nemělo a rozežralo titanový povrch, který na to nebyl navržen. Pravděpodobně by to bouchlo časem samo. Sedl by sis do toho ty hrdino?
Tebe asi uniklo, že najskôr by muselo prísť k natlakovaniu. Ale asi si natlakovaný ty sám.
Tak si to rozebereme… ***u ISS***:
– žádné membrány sice nebyly… ale taky tam nebylo žádné vysokotlaké helium…
(a cokoliv co tam potenciálně bylo – bylo nízkotlaké)
– nebylo tam žádné palivo… možná tak okysličovadlo
– nebyla tam žádná chemická reakce s titanem – za okolností běžného použití – je titan velmi odolný vůči chemickým vlivům,…a to díky povrchové vrstvě, která tam samovolně vzniká (případně se tam uměle vytvoří). A samozřejmě s možnými korozivními účinky N2O4 se počítá – a nepoužívá se čisté N2O4 ale přidává se do toho pár procent NO (sice to trochu zdražuje to okysličovadlo, a trochu snižuje oxidační vlastnosti, ale má to i další výhody – než antikorozivní – posouvá to teplotu mrznutí do vhodnějšího bodu).
-Prožrat to nemohlo… není problém titan vykoupat v N2O4 a nic moc se mu nestane.Interakce titanu s N2O4 – jsou desítky let známé věci – včetně toho, jak se chová titan / slititny titanu v prostředí N2O4 – při nárazu – pokud víš, co hledáš – tak na pár kliknutí najdeš třeba volně přístupnou studii už z roku 1961 právě na téma citlivosti titanu na náraz v prostředí N2O4.
– A víš co je velmi vtipné? Slitina titanu se dlouhodobě používala právě jako materiál na nádrže na kapalné pohonné hmoty u celé řady vesmírných lodí včetně nádrží na N2O4… z důvodu poměru pevnosti ku hmotnosti a právě relativní chemické netečnosti k vysoce korozivním kapalným pohonným látkám. A právě interakce s N2O4 (včetně nárazu) byla dost zkoumána – i samotnou nasranou NASA. (Část textu tohoto odstavce jsem si vypůjčil téměř doslovně právě ze studie NASA už z roku 1967 nazvané Stress-corrosion cracking of Titanium alloy in nitrogen tetraoxide)…
A tak by se dalo pokračovat … ale řekl bych, že by to stejně bylo jen házení hrachu na zeď.
Ale něco z konspirační oblasti… jak se vyrovnáváš s tím, že v ISS má dost velký podíl Rusko… a nebáli se dost hlasitě ozvat se svými obavami ohledně řídícího systému crew dragon … a teď když by měli podle tebe takovou vodu na mlýn (protože přece ISS jen naprostou náhodou nespadla z oblohy)… tak zarytě mlčí?
1) “nebyla tam žádná chemická reakce s titanem – za okolností běžného použití“…..
2) “…relativní chemické netečnosti k vysoce korozivním kapalným pohonným látkám. ”
3) a nutno dodat že titan za zvýšených teplot však přímo reaguje s většinou nekovů, například s vodíkem, kyslíkem, dusíkem, uhlíkem, borem, křemíkem, sírou a halogeny.
4) “Prožrat to nemohlo… není problém titan vykoupat v N2O4 a nic moc se mu nestane.” Aha, takže časem degraduje. Možná to nevadí u raket na jedno použití, které po pár minutách letu co udělají svou práci, tak shoří v atmosféře.
Tedy za běžných okolností je titan relativně netečný, ale za určitých okolností dokáže pěkně explodovat. Super. Jsem velký fanoušek Muska, ale nejsem zaslepený a tohle prostě ve SpaceX posrali.
Titanové potrubi tam neni. Je tam titanový ventil. Oxid dusičity neleptá kovy. To by se musel rozpustit ve vodě aby vznikla kyselina dusičitá.
Testovať spätnú klapku ktorá bola testovaná x krát na rovnakých systénoch by bola blbosť ktorá by len navýšila cenu, to by bolo rovnaké ako testovať na odpor každý drôtik…
Mám za to že nemohou otestovat vše na všechny scénáře. Některé je prostě nenapadnou. Tohle byla souhra několika faktorů.
Jestli si myslíte, že NASA dokáže vymyslet všechny možné i nemožné scénáře co mohou u každé jednotlivé součástky nastat a testují to. tak jste naivní.
Koneckonců nehody na raketoplánu jasně dokazují kolik i popsaných rizik ignorovali.
Já SX neomlouvám já netuším jestli to mohli nebo nemohli vyřešit dřív. Já jen říkám, že od té doby na to NASA kouká ze všech stran a čas běží. Jasně je to její postup a jsou zákazník. Nicméně pak není na místě poznámka o zpoždění.
Podle mne je těžiště problému v tom, zda SpaceX správně posoudilo riziko použití titanu v oxidačním prostředí. Zřejmě u nerez ventilů by tento problém nenastal. Neumím říci, zda podobné aplikace titanu se někdy dříve uskutečnily a s jakým výsledkem.
Tak já to říct umím – ano uskutečnily – titan se běžně používal na nádrže na kapalné pohonné hmoty – včetně N2O4 právě pro jeho odolnost k jejich korozivním vlivům a výhodný poměr pevnosti ku hmotnosti.
Na pár kliknutí… respektive na jediný (správně formulovaný) dotaz zadaný do googlu dostaneš mezi prvními pěti odkazy mimo jiné:
– odkaz na studii Allied Chemicals pro USAF z roku 1961
– odkaz na studii NASA z roku 1967
– odkaz na studii ESA z roku 2004 (tady je třeba jen vědět, že MON1 – je N2O4 +s přídavkem 1%NO)
Všechny na téma interakce titanu a jeho slitin s N2O4 – a vnímavost / odolnost na korozi, a úder…
Podobné věci (i srovnávací) se dají najít i ohledně nerez oceli (typicky 304L) a jejich různého srovnávání.
Každopádně – právě proto byla ta nehoda CD takové překvapení pro všechny, protože tahle oblast byla považována za dobře prozkoumanou.
A vidíte, nakonec to přes všechny studie to bouchlo, takže riziko havárie z důvodu styku použitého okysličovadla a titanu bylo nenulové. Kdyby byl ventil s nerezu a nehledělo se tak na úsporu hmotnosti problém by nenastal.
Kéž by byl svět takto jednoduchý… hmotnost není jediný parametr.
Jsou tam pevnosti, jsou tam tepelné roztažnosti …
Když se kouknu do katalogu součástek pro hydrazinové motory – tak 2/3 z nich jsou kombinace nerezu a titanu… čistě nerezových je tam minimum. Tak asi vědí proč to dělají…
Netečný titan způsobil degradaci materiálu a následnou explozi Crewdragonu… jeden by řekl že až tak netečný ten titan nebyl. Ale selský rozum už se dneska nenosí. Důležitý je stoh papírů starý 50 let. Kvůli stejné nadutosti a ignorování selského rozumu zemřelo několik stovek lidí na palubě 737 MAX.
Dokáže mi někdo vysvětlit proč vývodní potrubí z nádrže okysličovadla bylo z nerezu, když titan je tak super netečný k okysličovadlu?
A druhý dotaz: z jakého materiálu je ta nádrž?
Jenže Vy pořád nechápete, co se stalo. Titan je po ošetření povrchové vrstvy oxidaci netečný ke většině prvků, čerstvý titan ale veselé reaguje takřka se vším, dokonce i dusík je v takové situaci oxidační činidlo
Ten problém nastal protože: testovali nejdříve motorky Draco, přitom se dostala kapka oxidační složky paliva za ventil
Pak v rychlém sledu měl přijít test motoru superdraco, před ním se tlakuje uzavřený systém za ventilem na řádově vyšší tlak
Vysokotlaké helium vystřelilo tu kapku proti ventilů a ten patrně praskl
A následovala reakce čistý titan oxidační činidlo ….
Žádné programu se potrubím se nekonalo
Na oběžné dráze takový sled zážehu nikdy nemohl nastat a i při dalším používání nenastane, bude to buď abort a pak je to bez zážehu Draco motoru, nebo se superdraco vůbec nepoužije
Reálně se tenhle problém mohl projevit při motorickém přistání, i když, delší odstup by asi vedl k odpaření té kapky
Jak přesně způsobil motor Draco unik okysličovadla do heliového potrubi?
Vy zase nechápete, že potrubí na výtoku z nádrže bylo nerezové. Proč? Z legrace asi těžko. Protože titan pomalu degraduje tím okysličovadlem. Tedy pro znovupoužitelný CrewDragon je to průser, mohlo to bouchnout třeba při druhém nebo třetím letu.
Můžu vědět kde berete informaci z čeho bylo které potrubí? Tato informace mi není známa a rád bych se dovzdělal a na to potřebuji zdroj.
Je evidentní, že vubec nechápeš o co tu jde. Titan jako takový za běžných podmínek je velice stálý a nereaguje skoro s ničím a proto se taky hodně používá v lékařství. Je to hlavně dáno slabou vrstvou oxidu, která ho chrání před působením vody a atmosférických plynů a odolává působení většiny běžných minerálních kyselin i roztoků alkalických hydroxidů. Toto se ovšem měni pokud dojde k prudkému nárustu teplot a tlaku. Za těchto podmínek titan reaguje s vodíkem, kyslíkem, dusíkem, uhlíkem, borem, křemíkem, sírou a halogeny. To co se stalo v Crew Dragonu bylo, že zbytek okysličovadla vniknul do heliového potrubí přes pojistný ventil. Po natlakování vysokotlaké helium urychlilo nahromaděné okysličovadlo zpět k pojistnému ventilu což vedlo k nárustu tlaku a teploty a rozpadu titanového ventilu a odstartovalo reakci mezi ulomky titanu a oxidu dusnatého.
Ten ventil nebyl navržen aby ušetřil hmotnost ale byl navržen na znovupoužitelnost pač je ještě pozustatkem, kdy se počítalo s motorickým přistáním.
Kolik má raketa součástek je irelevantní. Součástky do raket pro lidskou posádku musí být té nejlepší kvality a měla by být 10x prověřena 10ti lidmi.
Nehoda CRS-7 zapříčiněná nekvalitním okem byl výsledek snahy Spacex ušetřit na nesprávném místě. AMOS-6 nehoda způsobená nekvalitně vyrobenou COPV. CD nehodě se dalo zabránit, pokud by Spacex udělalo kvalitnější zhodnocení rizik a odhalilo problém dříve, než došlo k testu na celé lodi. Ano, je s tím spojeno nějaké papírování.
Jenže tenhle mechanismus selhání vyžadoval souhru více okolností – a dokud nemáš z druhé strany proteklé okysličovadlo, tak můžeš tím vysokotlakým heliem mlátit do toho ventiulu jak chceš …a na nic nepřijdeš (protože se nic nestane).
Můžeš do toho z druhé strany mlátit okysličovadlem a taky se nic nestane (naopak čím více do toho budeš mlátit, tím spíše se to utěsní)… navíc zde máš, že případný malý průtok na druhou stranu nevadí, protože v zápětí to helium protlačí zpět do nádrže…
Dokud tam nebude to okysličovadlo, které jednak poslouží jako projektil … a jednak v reakci s tím titanem to roztrhá na kusy… tak si ani možná nevšimneš, že se něco stalo (i pokud bys to hledal) – (protože klidně submilimetrové poškození povrchové vrstvy titanu, se v reakci se vzdušným dusíkem / kyslíkem opět potáhne ochrannou vrstvou…).
A tak…
Ono není úplně triviální navrhnout ty testy… a holt třeba zrovna ta reakce s titanem, který se považuje za velmi stabilní … překvapila leckoho.
Pri CRS-7 SpaceX nešetrila šetril sub dodávateľ s ktorým potom rozviazali zmluvu. COPV neboli nekvalitné ale také aké sa používajú desaťročia v raketách s jediným malým rozdielom SpaceX ich použila v oniečo málo inom prostredí ako je bežné a tak sa ukázalo že inak neškodné malé kapsy ktoré dovtedy nik neriešil sú problém a presne ten istý prípad nastal aj teraz spätné klapky sú v podobných systémoch bežné no dôležité je to “podobných” v SpaceX ten systém zväčšili, testovali ho a fungoval čo si nemali šancu všimnúť bol fakt že narážajúce kvapoôčky poškodzujú titán keďže taký jav moc pozorovateľný nieje keďže ako niekto spomínal môže ísť o mikroskopickú znenu ktorá po sebe zahladí stopy.
A jak víte že se to netestovalo? Při testech mohly být chybně nasimulované/odhadnuté podmínky, nebo mohl být design mírně změnět po testech a nemuselo být předpokládán žádný efekt, tak nebyl důvod přetestovat. Nebo to k čemu došlo mohlo mít relativně nízkou pravděpodobnost, takže k tomu při testu nedošlo.
Tady s vámi nemohu souhlasit. Test by měl být vyvrcholením určité strategie návrhu a kontroly kvality. Zhodnocení rizik, testování součástek, atd. Až tím získám určitou jistotu a nezbývá co vyhodnocovat, pak přistoupím k testu. Přístup typu něco zbastlíme na dílně a pak to jdeme na pole vyzkoušet je hodný amatérů, diletantů nebo prostě když to jinak nejde. Obocně se ví, že tento přístup zvolili svého času rusové. Také to funguje, pokud máte dostatek prostředků na nový a nový hardware. Při každé nehodě budou lidé, kteří vám to dají sežrat. A stavět třeba novou rampu, to je pak pěkný zásek do projektu. Zdaleka to není žádné elegantní řešení.
Navíc nikdo nikdy neřekl, že pokud hardware absolvuje 1 úspěšný let, vše je tedy automaticky v pořádku. Každý let je v trochu jiných podmínkách.
problemy s tymi ventilami ale mali byt odhalene pri ich testovani este mimo lode
nezanedbalo spacex testovanie jednotlivych komponentov skor ako ich zahrnulo do finalneho dizajnu CD?
ak dostatocne otestujem jednotlive komponenty, nasledne otestujem dostatocne jednotlive funkcne celky, tak je pravdepodobnost zlyhania finalneho vyrobku velmi mala
to ako vazne spacex nedokazalo za tie roky co vyvijaju CD odhalit netesnost tych ventilov? to je trochu zvlastne
Souhlasím, že SX netestuje úplně všechno.Viz třeba ty prasklé vzpěry. Dost často prostě vezme parametry výrobku, který se běžně používá a implementuje je s tím že to bylo mnohokrát použito . To že ten ventil netěsní na sto procent se vědělo. Jen to nebyl problém. Nikoho ta reakce Titanu nenapadla. Nikdo nedokáže zadat všechny parametry do nějaké simulace. Zrovna v tomto případě bych řekl, že to i otestovali. Otázka je kolik propouštěl na zemi a kolik po tom co prošel startem a byl ve stavu bez tíže. Jsou prostě věci, které je lepší otestovat až na hotovém výrobku a mít jistotu. Když se podíváte jak moc testují před každým startem. Tak jsou naopak daleko vpředu před konkurencí. Ta si většinou testování rakety před startem ani nemůže dovolit, protože na to není stavěná. Reálně kdokoliv jiný by tu závadu neodhalil, protože raketa by šla do muzea. Oni naopak šli a otestovali vše co se dalo před dalším požitím, aby nenastal problém. To je dle mého ok postup. Trvalo to dlouho najít což znamená, že to opravdu není něco co tě napadne na první pohled. Ovšem pravda je, že vyřešené je to už dlouho a od té doby se jen papíruje. Nejsem si jistý, že se nějak výrazně zvýší bezpečnost když to nechají podepsat ” padesát lidí místo pěti”. Někdy to NASA přehání, ale NASA je zákazník. Chce to a musí to dostat. Jen už to moc nemá vztah s vyřešením problému.
“Reálně kdokoliv jiný by tu závadu neodhalil, protože raketa by šla do muzea. ”
to su len nicim nepodlozene spekulacie. lebo tato chyba sa dala odhalit aj testovanim na zemi, hlavne ak sa vedelo, ze tie ventily prepustaju
Přesně tak. Měli to pořádně odzkoušet na zemi v labu. Existují bezpečnostní analýzy, které se právě zabývají co se stane když daná součástka selže v tom nejhorším momentě tím nejhorším způsobem. Na tohle se SpaceX vykašlalo a málem to sejmulo ISS. No měli štěstí, tak doufejme že se poučí.
1) A ten nejhorší moment je při spuštění těch motorů – video z toho testu jsme viděli …
2) Sejmout ISS to nemělo nikdy šanci a o žádném štěstí se nedá mluvit – tenhle mechanismus selhání vyžaduje spuštění tlakování nádrží vysokotlakým heliem. To se děje pouze v případě, že se spouštějí motory superdraco (konkrétně se to děje těsně před jejich spuštěním). Motory superdraco se spouštějí v jediném případě – a to je spuštění záchranného systému. Ten je od určité fáze letu zablokovaný… U ISS by to mohlo tímto způsobem selhat pouze v případě, že by se pokoušeli spustit motory superdraco v době připojení k ISS… což by samo o sobě byl konec ISS, i kdyby to nebouchlo.
konecne niekto hovori k veci. Vybuch podla tohto scenara mohol nastat v jedinom pripade, a to presne v tom v ktorom nastal.
Nezabudajte ze islo o Dragon, ktory uz bol vo vesmire. Nasledne bol pouzity na testy. V ramci týchto testov boli opakovane spustane motory Draco s nizkotlakym heliovym okruhom. Bezprostredne potom mali byt zazehnute motory Superdraco na vysokotlakom okruhu.
Pri akom starte moze realne nastat takato sekvencia?? Pri ziadnom. Motory Draco sa spustaju az na obeznej drahe, takze ani v pripade abortu by to nevybuchlo.
No fajn. Keby SX slo cestou motorickeho pristavania uz by tento test a issue mali davno odstranenu. Za vsetko moze NASA! 😀
v zasade ano 🙂 minimalne by ovela skor testovali sekvenciu draco – superdraco a na problem by sa prislo skor. Si myslim 🙂
Byla tam chemická reakce uniklého okysličovadla s titanovým potrubím, které bylo navrženo jen pro helium. Toto poškození se událo i bez natlakování pro spuštění motorů. Tedy bylo jen otázkou času než to titanové potrubí to prožere a praskne.
To natlakování tu zkázu jen urychlilo, ale to neznamená že to nemohlo selhat kdykoliv samo od sebe. Ono takové agresivní, toxické a chemicky vysoce reaktivní okysličovadlo unikající do mezipláště CrewDragonu, navíc s úžasnou vlastností samovýbušnosti s určitými látkami….. Není divu že NASA byla zděšená a vyšetřovalo se to tak dlouho.
Až na to, že žádné titanové potrubí tam není a natlakované to právě bylo. Zbytek okysličovadla vniknul do heliového potrubí přes pojistný ventil. Po natlakování vysokotlaké helium urychlilo nahromaděné okysličovadlo zpět k pojistnému ventilu což vedlo k rozpadu ventilu, který je z titanu a následná reakce oxidu dusiku s titanem vedla k výbuchu. Oxid dusičitý je sice pro organizmy jedovaty ale rozhodně nic sam o sobě neprožere.
Problém nebylo potrubý, ale ventil
O pronikání okysličovadla se vědělo, s potrubím nebyl problém. Za selhání mohl ventil, který kupodivu z jedné strany byl myslím v kontaktu s okysličovadlem zcela a to úmyslně a nikdo neměl pocit že nepoškozený ventil je zdroj rizika.
On i poškozený ventil by byl v “pohodě”…
U titanových slitin a N2O4 je potřeba 3 věcí zároveň:
– obnažený čistý titan / nebo titan dostatečně nasáklý NTO (líp se to píše než N2O4)
– přítomnost okysličovadla pod vysokým tlakem
– náraz (a to poměrně intenzivní)
Pak může dojít ke vznícení titanu v tomto prostředí.
Jenže navíc – podle dosavadních znalostí – by ale i v takovém prostředí – mělo to vznícení být pouze krátkodobé a pouze lokální v místě nárazu (s charakterem prakticky lokálního svaření) … and thats it… mno ale jak to vypadá, tak realita je jiná.
Děkuji, jeden se neustále hold musí vzdělávat.
Holt, prosím (z německého “halt”)
Ono to vyžaduje trochu vědět, co se tam, kde děje… není to zase taková záhada, ale je tam spousta “strašáků” (“bůů okysličovadlo výýýýbuuuuch”).
1) Prostě tam došlo k tomu, že se tekuté okysličovadlo dostalo kam nemělo (do prázdné trubky, kterou mělo přitéct vysokotlaké helium, které má to okysličovadlo tlačit do motorů). Problém nebyl ani tak to, že to bylo okysličovadlo, co se tam dostalo, ale to, že bylo kapalné.
2) Pak se “někde jinde (u nádrže s heliem)” otevřel “rychlý” ventil, který ***najednou*** vypustil do té trubky vysokotlaké helium, které prostě nabralo tu kapalinu a mrsklo s ní, do toho ventilu. Tento efekt je známý – a různými postupy se řeší (například pomalým otevíráním ventilu) – ale spíše se to řeší v jiné souvislosti (v souvislosti s kondenzací v trubkách – používá se pro ten problém název “waterhammer” – i na té oblíbené ISS se opatření proti tomuto objevují na každém kroku).
3) Mno a právě ten efekt pseudo “waterhammeru” – fyzicky poškodil ten “problematický” ventil a nějaký jeho kus poslal proti stěně toho ventilu v té části, kde už byl ve styku s okysličovadlem (které to helium mělo natlakovat)…
A bum… lesson learned.
Já to chápu, sice jsem obyčejnej hloupej inženýr co zažil mnohokrát waterhammering u potrubí o průměru větším než 200mm, ale nerozporuji příčinu samotného výbuchu.
Ale nikdo mi zatím nevysvětlil proč nádrž je nerezová, výstupní potrubí je nerezové, ale to přívodní potrubí je z titanu. Vy totiž nevíte, tak nechcete odpovídat. Ale já vám to prozradím. Ten systém byl navržen tak, že když jeden ventil selže, tak je tam ještě druhý. Nikdo nepředpokládal přítomnost okysličovadla trvale v tom potrubí kde pomalu prožíralo ten titan, jinak by bylo to potrubí z nerezu jako na výstupu. Nikdo nepředpokládal, že oba ventily selžou a propustí to do přívodního potrubí. Kdyby ano tak by sekvence otevírání byla pomalejší, ne kvůli reakci titanu, ale kvůli tomu že by waterhammering roztrhl i to nerezové potrubí nebo jakékoliv jiné potrubí. Ta rázová energie způsobí tlaky 100x větší než nominální, takže to nevydrží žádný materiál.
K té ISS. Pravda je taková, že agresivní okysličovadlo se dostalo zkrz dva zpětné ventily kde nemělo co dělat. Titanové potrubí “relativně chemicky netečné” by časem zdegradovalo a únik okysličovadla do mezipláště CrewDragonu, které má úžasnou vlastnost samovznícení s některými materiály, by mohl způsobit katastrofu ISS.
A bum… lesson learned. Klepeta a odchod do basy.
Ricardo: Já nějak nechápu, odkud máte ty informace o materiálech, z kterých jsou ty trubky. Pokud vím, tak tyto údaje zveřejněny nebyly, ale možná mi něco uniklo. Jestli vycházíte z nějakých vlastních zkušeností nebo předpokladů, tak na tom není nic špatného, ale je potřeba to tak prezentovat. Přijde mi, že to berete jako nějaká nepopiratelná fakta a zakládáte na tom své argumenty, což není zrovna ideální.
Někde to bylo, v nějaké analýze, ale už nevím kde a nechce se mi to zrovna hledat. Nejsem bezprizorní student s hromadou volného času. Já tady vkládám tuny výpočtů a jedinej kdo se namáhá solidně argumentovat je Invc. Zkuste taky něco dohledat vy.
Nevím, kdes přišel na to, že nádrž je nerezová … a tak.. a nemám čas vyhledávat k tomu dokumentaci. Proto to nehodlám řešit.
Ale pokud máš pořád problém s tím “prožíráním”:
1) pominu, že je to nesmysl – titan s tím N2O4 “reaguje” trochu jinak – (dochází tam k trochu složitějšímu procesu, ale to by bylo na složitější vysvětlování)… ale věz že je velmi velmi velmi vzdálen od nějakého prožírání, a k ničemu takovému jako prožrání se by dojít nemohlo.
2) Nerez (respektive konkrétní nerez – 304L – o ostatních to úplně neplatí) a titan jsou na tom co do korozivní odolnosti a korozivních dopadů N2O4 vcelku podobně – lehce ve prospěch titanu. Blíže si jsou pokud se používá čisté N2O4 … pokud se používá aditivované N2O4 – pak to nerezu škodí více než čisté N2O4, a naopak titanu to oproti čistému N2O4 pomáhá. Doporučuji se podívat třeba do té studie ESA z roku 2004, co sem tu někde zmiňoval. Takže pokud se obáváš, že by to NTO prožralo titan … pak by ses měl bát o trochu více, že prožere nerez.
Důvod proč se někde používá nerez a někde titan – záleží na tom, co od toho v tom daném místě potřebuješ, váha, pevnost, tepelná roztažnost… kombinace a přechody titan – nerez se běžně používají. Jestli chceš důkaz – stáhni si třeba katalog Omnidea-RTG součástek pro vesmírné pohony. KOmbinace titan / nerez jsou tam zcela běžné, včetně přechodů přímo na trubkách titan / nerez – je tam i vidět, kdo to certifikoval, a případný údaj o flight-proven (a na čem případně ta daná součástka letěla).
(Pokud se budeš koukat do toho katalogu – tak “titan” je tam pod označeními titan alloy a Ti6Al4V, a N2O4 se tam vyskytuje pod několika pojmenováními: N2O4, NTO, a MON).
Titan, který začne hořet při nárazu nebo zlomu je NEBEZPEČNÝ pro použití s raketovým palivem. To mi nikdo nevymluví. Způsobů mechanického poškození je X, špatná manipulace zachycovacím ramenem iSS, selhání dusíkové trysky a náraz Dragonem do ISS, zatímco nerez nic neudělá a zdeformuje se, tak titan rovnou vybuchne a zničí celou ISS. A já jsem si říkal jaká to je blbost že v Interstellaru tak lehce vybuchnul ten Ranger u Endurance. Asi měli palivový systém v titanu kde náraz = výbuch. Doháje s titanem, ten leda tak na laďák na mašině.
SpaceX i NASA odfláklli bezpečnostní analýzu a teď musí projít všechno znovu. A proto řeší znovu padáky, protože tam byly nějaké pochybnosti i v jiných věcech.
Ale díky za info o prožírání titanu. Každopádně jedna analýza zmiňovala, už nevím kde to bylo, že nádrž a dál byl nerez.
Tím pádem uznávám že prožrání se potrubím nehrozilo. Ale pořád to mohlo bouchnout z jiných důvodů protože odflákli tu analýzu. Minimálně nárazem to bouchnout mohlo, furt je to ten pitomej hořlavej titan.
Predtým než si tu začal písať si si mal zistiť čo je to spätná klapka a ako funguje a že sa utesniť NEDÁ nikdy na 100%. A ty tu ideš hovotiť o ničim nepodložených špekuláciach pritom sám špekuluješ o tom že spätná klapka nebola dosť testovaná a že daná situácia sa dala s istotou simulovať/testovať. Nič osobné.
Ano možná dala pokud by vyzkoušeli všechny možné scénáře co je napadli. Reálně nepochybně motory nastartovali a vše fungovalo. Vyzkoušet je po té co se vrátili z vesmíru mohli udělat až v té chvíli kdy to udělali a proto to udělali. Jak jsem psal vždy se dá ještě o něco víc testovat, ale někdy už to nevede k cíli. Tenhle scénář je prostě nenapadl a nenapadl je ještě docela dlouho co se to stalo. Analýza trvala hodně dlouho. Je to jejich chyba? Možná, že ano. Jenže chyby tak nějak patří k procesu. Ohrozili někoho. Ani náhodou koneckonců celý ten let byl jen testovací. Proč se u ISS nic stát nemohlo nemá ani cenu rozebírat.
Tento scénář za letetu ani nastat nemohl, takže naopak + za to, že, ač nevědomky, otestovali něco navíc
tak mohl nastat v okamžiku testu který plánovali. Proto to testovali. Pokud by test prováděli s novým kusem nezjistili by zase nic. Ten systém byl navržen na motorické přistání které nikdo pak už neřešil a netestoval. Pokud by přistávali motoricky bouchlo by to nejspíš taky. Jenže právě proto to testují.
Kdyby jim to nebouchlo při tom testu, tak příště by v tom seděli lidi. A ty by sis sedl do Crew Dragonu kde netěsnícími zpětnými ventily uniká vysoce výbušné palivo a chemicky reaguje s titanovým potrubím, které je navrženo jen pro Helium? U kompu je každej hrdina, ale nikdo z vás by v té ISS být nechtěl když tam dokoval CrewDragon s pomalu rozežíraným potrubím.
Kde bereš to ” uniká vysoce výbušné palivo a chemicky reaguje s titanovým potrubím, které je navrženo jen pro Helium” ?
1) jakým “titanovým potrubím” problém byl ventil. O materiálu potrubý nic nevím. Kde mohl by jsi poskytnout odkaz?
2) “chemicky reaguje s titanovým potrubím” mohl by jsi dodat zdroj? Invc dodává studii která je s tímhle tvím prohlášením v rozporu…
Promiň, ale ty si fakt nabíháš na vidle…
Udržovací a manévrovací motory na ISS – používají jako okysličovadlo N2O4 … skladované … v titanových nádržích. Mají tam toho okysličovadla zhruba 3 tuny…
Tam bych opravdu být nechtěl…
Tomu říkám argument. To beru.
Spätná klapka za z princípu nikdy nedá utesniť dokonale keďže vyžaduje aby ju uzatvorilo samotné médium ktoré má v jednom smere prepúšťať a v druhom blokovať. Rozumieš ako funguje vôbec? Čo sa týka testov tie aj keď by mali ukázať ale rady neukážu všetky nedostatky, pri armatúre stačí 1 ohyb navyše a situácia nikdy nenastane akoby nastala keby tam nebol… a takto tam nôžu byť desiatky faktorov ktoré proste nieje šanca otestovať a sú vynechané pre zanedbateľný vplyv. Chyby sa ukážu často až na finálnom ptodukte a preto ten CD testovali, bežne sa LAS systémy takto testovať nedajú.
Zpětný ventil se dá dokonale utěsnit. K tomu slouží vratné pružiny, které přitlačí ventil do sedla i bez tlaku media. Ty tomu moc nerozumíš co?
Každopádně každý systém, který může způsobit katastrofický výbuch a zničení ISS, musí být otestován opravdu dokonale. Tohle byl šlendrián SpaceX a kritiku si naprosto zaslouží.
Nemohlo, viz víše. Invc to vysvětluje pochopitelně proč nemohl.
Pokud nesouhlasíš, dopň zdroj.
Tak u Columbie to bylo známé riziko, rozflákaný TPS byl u každé druhé mise raketoplánu.
LES který se v USA za letu netestoval od dob Apolla a všichni co na něm pracovali jsou mrtví nebo senilní to je rizko neznámé.
U Columbie to byl fail při oceňování rizika. Letargie z předchozích misí.
Zloděj volá “Chyťte zloděje:!” 😀
Hmm, je zvláštní kolik lidí nepochopilo co jsem tím myslel. 2/3 lidí si asi myslí, že jsem označil oba subjekty jako zloděje a pouze jedna třetina pochopila, že jde o to, že NASA má na svědomí SLS s obrovským zpožděním a desítky miliard nákladů a přitom si jejich administrátor stěžuje na podstatně kratší zpoždění u SpaceX.
Hrozdne nesympaticky clovek. Kazdopadne som si uvedomil v tomto clanku ze jedna vec je posielat rakety k ISS ale vec uplne ina posielat rakety v ktorych sedi clovek. Nech to vyzera pre spX akokolvek dobre, havaria ludi v crew dragone by zrejme nerozdychali.
Nikdo asi nemůžeme za to, jak vypadáme, ale je zajímavé, ze na určitých postech se objevuji lide podobného zevreni. Tohle je takový typický americký politický čuník ;-).
Moje nesympatie neboli smerovane na jeho vzhlad(samozrejme) ale na jeho slizke spravanie za jeho rok uradovania ako administrator nasa.
Mno ono se to tak sice může jevit, ale zas tak zlé to není… on je ve velmi nezáviděníhodném postavení. Musí nějak vyjít se senátem, protože ten mu dává peníze. A pokud nebude se senátem za dobře – tak má po penězích.
Ten tweet byl více méně čistá politika… nebo přesněji čistý úplatek politikům. Má co žehlit …
Taxpayers. V USA funguje zodpovědnost státu k daňovým poplatníkům. Všichni se musí zodpovídat veřejnosti. NASA jako zákazník SpaceX má právo požadovat za peníze lidí produkt. Proto jsou tam kde jsou. Ono ti senátoři jsou taky odvolatelní, takže si sakra dávají bacha aby ty peníze nerozkradli.
Když Bárta vyvěsil na D1 cedule, “zde staví nekvalitně Skanska”, tak ho mafie zrušila na dvě doby i s celou stranou. To by si lidi v USA nikdy nenechali líbit. A proto bude ČR chudá východoevropská země i za 100let. Proto Izrael, který má polovinu obyvatel je daleko před námi, přestože začali před 70 lety z nuly v poušti.
No to je pravda, ale zas na druhej strane, ak by nedali peniaze, firma povie že zatvára časť/celý závod a samozrejme prepustí ľudí, pretože nemá zákazku, A keď to bude niekoľko stoviek ľudí či nebodaj v tisícoch, tak to tiež politikom nepridá na popularite.
A keď už sme pri ten nezodpovednosti. NASA mala Boeingu vyplatiť “award fees” (neviem ako to správne preložiť, ale boli to odmeny za načas dodané služby/tovar) aj keď sa termíny posúvali.
V rokoch 2014-2018 im takto zaplatili cez 270 miliónov $.
Soudruzi vedoucí z NASA jsou političtí vedoucí. Podle toho to vypadá. Úkolem je rozdat peníze na správná místa pro senátory.
Bohužiaľ presne takto to tam funguje. Aj to je jeden z dôvodov prečo bol raketoplán taký drahý. Všetci kecali čo musí vedieť a mal by obsahovať a výsledok bol že bol zbytočne komplikovaný. NASA musí robiť vedu a zároveň míňať peniaze tam kde to senátori potrebujú. A výsledok je že je to drahšie a komplikovanejšie. Alebo rozpracuje sa hardvér za milióny príde nová vláda všetko zruší a znova sa začína od nuly. Ale súkromné firmy začínajú pomaly meniť tento systém a v budúcnosti bude NASA iba zákazník ktorý sa snaží ušetriť aby zostalo viac peňazí na čistú vedu.