Vesmírní turisté se možná už letos proletí nad zemskými póly v lodi Crew Dragon
Maltský miliardář čínského původu se rozhodl, že zaplatí sobě a třem svým přátelům cestu na oběžnou dráhu v Crew Dragonu Endurance a na paměť slavné norské lodi pojmenoval tuto misi Fram2. Cílem této turistické mise bude přeletět zemské póly, což se zatím žádným astronautům nepodařilo. Dle současných informací by se start mohl uskutečnit už koncem letošního roku. Posádku lodi budou tvořit velitel výpravy Malťan čínského původu Chun Wang, norská velitelka Jannicke Mikkelsen, australský pilot Eric Phillips a německá specialistka Rabea Rogge.
Jednou z nejslavnějších lodí polárních končin je bezesporu norský Fram (norsky Vpřed), který byl na vodu spuštěn roku 1892 a během následujících přibližně dvaceti let se účastnil hned tří polárních expedic. První z nich podnikl Fridtjof Nansen v letech 1893–1896 a pokusil se během ní dosáhnout severního pólu. Ač cíle výpravy nebylo dosaženo, loď se v Arktidě neobyčejně osvědčila. Druhou výpravu uskutečnil Otto Sverdrup, který v letech 1898–1902 prozkoumával Kanadské arktické souostroví. Patrně nejslavnější cesta však byla ta poslední. Velitelem výpravy byl tentokrát Roald Amundsen a cíl, který si tento odvážný Nor stanovil, bylo dobytí jižního pólu, což se mu a jeho čtyřem druhům podařilo 14. prosince roku 1911. Po této expedici byla loď vyřazena z činné služby a od roku 1935 je možno ji spatřit v norském Bygdøy.
Fram vyplouvající z přístavu Bergen, červenec 1893
Loď Fram a její odvážné výpravy byly bezesporu inspirací pro generace objevitelů, cestovatelů a dobrodruhů. Jedním z nich je i 42letý maltský podnikatel Chun Wang. Jak již samo jméno napovídá, Chun Wang není evropského původu. Narodil se v Číně, nicméně v roce 2015 se přestěhoval do Thajska a později se přemístil do Jižní Koreje. V roce 2013 spoluzaložil firmu na sdílenou těžbu kryptoměn s názvem F2Pool, která se již o rok později rozrostla na největší „mining pool“ na světě. On sám jen za poslední dva roky vytěžil 7700 bitcoinů v hodnotě 450 milionů dolarů a jeho majetek přesáhl jednu miliardu dolarů v roce 2021.
Chun Wang před maketou lodi Crew Dragon (Zdroj: Chun Wang)
V roce 2023 se stal občanem Malty. Pokud se ptáte, co tohoto bohatého podnikatele k tomu kroku vedlo, upřímnou odpovědí je, že těžko říct. S jedním vysvětlením přišel server Space News, který se domnívá, že ho ke změně občanství vedla šance rozšířit své možnosti cestování po světě bez nutnosti neustálého shánění víz. Inu, být občanem Evropské unie má i své jisté výhody. Do dnešních dnů navštívil Wang již více než 120 zemí a je tak v polovině svého cíle navštívit každou zemi světa. Své zážitky z cest sdílí na sociálních sítích.
Jeho cesty často vedly také na Floridu či do Texasu, aby mohl být svědkem startů SpaceX. Až v polovině letošního srpna se ukázalo, že Floridu nenavštěvoval jen kvůli svému nadšení pro kosmonautiku. Oznámil totiž, že se rozhodl si také jednu kosmickou cestu zaplatit a na počest lodi Fram pojmenoval tuto misi Fram2. Sám sebe přitom ustanovil velitelem mise. Díky tomuto letu se také stane prvním občanem Malty na oběžné dráze.
Své nadšení pro polární výpravy dával Chun Wang opatrně najevo již letos v březnu na síti X, když komentoval návrat lodi Endurance mise Crew-7. Uváděl totiž, že jde o loď pojmenovanou na počest té, na jejíž palubě Sir Ernest Shackleton a jeho posádka vydali do jižních moří pokusit se o přechod Antarktidy. Wang také poznamenal, že by se možná měla na palubu lodi Crew Dragon Endurance opět nainstalovat průhledná kopule použitá již při misi Inspiration4. Víc ale tehdy nenaznačil, nechával si to jako překvapení na léto.
Posádka mise Fram2. Zleva: specialistka mise Rabea Rogge, pilot Eric Phillips, velitelka lodi Jannicke Mikkelsen a velitel mise Chun Wang. (Foto: SpaceX)
Chun Wang neplánuje pochopitelně svou kosmickou cestu podniknout sám. Chce ji uskutečnit se svými třemi přáteli, se kterými se seznámil, když bydlel na norském souostroví Špicberky. Velitelkou lodi bude 38letá nadějná norská kameramanka a režisérka Jannicke Mikkelsen, která se specializuje na výrobu filmů s využitím nejmodernějších technologií. Své produkce realizuje v náročných prostředích Arktidy, pod vodou, ve vzduchu či ve vesmíru. Je držitelkou vůbec první ceny Evropského sdružení kameramanů za mimořádný technický výkon. V roce 2017 byla jmenována jednou z nejvlivnějších žen Norska v oblasti technologíí a o dva roky později získala totéž ocenění ve Spojeném království. V roce 2019 obletěla v letadle spolu s Magdelenou Starowicz Zemi přes oba póly a zapsala se tím do Guinessovy knihy rekordů. Dle svých slov byla Jannicke šokovaná, když obdržela zprávu od svého souseda Chun Wanga, že by se měla účastnit kosmického letu. Vůbec mu tehdy nevěřila. Díky tomuto kosmickému letu se stane první ženou Norska, která zamíří na oběžnou dráhu. Absolutní norské prvenství patří od letošního února Švédu Markusi Wandtovi, který je držitelem i norského pasu.
Jannicke Mikkelsen při práci (Zdroj Jannicke Mikkelsen)
Za pilota mise Fram2 byl určen 62letý australský badatel a průvodce Eric Phillips, jehož zkušenosti jsou poměrně rozsáhlé. Osobně vedl expedice na čtyři největší ledovce na světě a také dosáhl na lyžích severního i jižního pólu. Za film, který v roce 1995 natočil o svém přechodu Grónska na lyžích, kitu a kajaku, získal cenu Emmy. V letech 1996–1997 pobýval na australské antarktické základně Mawson. V roce 2004 obdržel Eric za své polární výzkumy řád Austrálie.
Eric Phillips s přáteli na jižním pólu
Posledním členem posádky je 28letá německá doktorandka Rabea Rogge, která pracuje na Norské univerzitě vědy a technologie na disertaci na téma datové navigace, navádění a řízení autonomních povrchových vozidel v náročných podmínkách. V příštím roce by se Rabea chtěla pokusit o přechod Grónska. Svým startem se i ona se zapíše do dějin kosmonautiky. Do dnešních dnů bylo na oběžné dráze celkem 12 německých astronautů, nicméně byli to všichni muži. Rabea se tedy stane první německou ženou na oběžné dráze.
Specialistka mise Rabea Rogge
Po představení posádky si pojďme nyní říct několik slov o misi samotné a její historii. Nápad na její uskutečnění nevznikl letos, Chun Wang se na SpaceX obrátil již v roce 2021, krátce po skončení mise Inspiration4 Jareda Isaacmana. Cílem Chuna Wanga a jeho přátel je prozkoumat z oběžné dráhy polární končiny naší Země. Jejich kosmická loď bude naši Zemi obíhat ve výškách mezi 425–450 km. Start by se měl uskutečnit ještě v letošním roce, potenciálně na jeho samotném konci, a to z východního pobřeží USA. Zatím nebylo blíže specifikováno, zda se start uskuteční z rampy SLC-40 či LC-39A. Loď Dragon bude pro tuto misi vybavena průhlednou kopulí poprvé použitou při misi Inspiration4.
Oficiální představa lodi Crew Dragon nad polární krajinou (Zdroj: Fram2)
Na oběžné dráze by posádka ráda zkoumala prozatím málo známý světelný jev nazývaný STEVE (Strong Thermal Emission Velocity Enhancement), který se podobá polární záři, nicméně dle všeho je jeho původ poněkud jiný. Vzhledem jde o purpurovo-zelené pohyblivé linie, které narozdíl od polární záře trvají jen několik desítek minut. Pokud jde o další aktivity posádky na oběžné dráze, mají v plánu ve spolupráci se SpaceX provádět různé výzkumy s cílem lépe porozumět účinkům kosmických letů na lidské tělo.
STEVE, světle fialový zářící pruh na obloze, táhnoucí se východozápadním směrem (Foto: Dave Markel Photography)
Než se pro dnešek rozloučíme, rád bych věnoval několik posledních vět sklonu oběžné dráhy mise Fram2, který bude činit 90°. Zatímco kosmické družice využívají všech možných sklonů oběžné dráhy a zejména pak meteorologické či špionážní družice využívají polárních drah naprosto běžně, oběžná dráha žádné pilotované kosmické lodi nikdy nesvírala s rovníkem naší planety větší úhel než 65,1°. Tento rekord byl dosažen v červnu roku 1963 při letu sovětské lodi Vostok 6 s Valentinou Těreškovovou na palubě. Nejblíže tomuto údaji se přiblížili Američané v roce 1990 při misi STS-36, nicméně sklon jejich dráhy byl pouze 62°. Svým způsobem půjde tedy o přelomovou misi z hlediska kosmonautiky.
Družice na geostacionární dráze (GEO) obíhají nad rovníkem, naproti tomu polární oběžná dráha je k této dráze kolmá (Zdroj: Quora)
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
Ještě by mě zajímalo, jak té dráhy se sklonem 90′ z Floridy dosáhnou. Zatím všechny pilotované starty probíhaly severovýchodním či východním směrem, kde jsou vždy připravené záchranné týmy. Jak to bude tady?
Z Floridy lze startovat na polární dráhy, ale to s těmi záchrannými týmy by mě taky zajímalo, jak mají vyřešené.
Beru zpět. Koukám, že startují na severovýchodní dráhu, takže z hlediska nouzového přerušení letu a záchranných týmů se nic nemění. Změna inklinace proběhne až později (to vyžaduje hodně energie, a proto taky první stupeň přistává na mořské plošině místo na pevnině, jak je dnes zvykem u pilotovaných misí).
Trochu ste pomiesal dve rozne misie.
PolarisDawn
leti na 51,6° rovnako ako sa lieta na ISSrozdiel je vo vyslednej vyske obeznej drahy, preto prvy stupen pristava na plosineFram2
povodna otazka bola na tuto misiu, ktora ma letiet na polarnu orbitu toto som aj ja zvedavy, ako bude riesena trajektoria letu, ci to bude sklon 90°, alebo menejprvy stupen mozno ani nebude pristavat pri hmotnosti CD ??? ca 12 ton
No jo, pravda. Po ránu mi ještě moc nefungoval mozek, evidentně. 😀
Platí tedy to, co jsem psal předtím. Tipuji, že se poletí z Floridy jižně tím relativně novým polárním koridorem, ale se záchranou nevím, jak to budou mít domluvené. Přistání stupně by mělo být možné, protože v tomto případě ta změna inklinace nebude až tak velká.