Loď Starliner od Boeingu má problémy, a tak NASA možná zvažuje záchranu uvízlé posádky pomocí Dragonu
Kosmickou loď Starliner společnosti Boeing potkaly technické potíže během její testovací mise. Kvůli nim dva astronauté tak trochu uvízli na Mezinárodní kosmické stanici, zatímco NASA a Boeing posuzují, zda je loď bezpečná pro návrat posádky domů. NASA nyní zaplatila SpaceX za studii, která se možná týká zkoumání možností pro potenciální záchranu posádky Starlineru pomocí osvědčeného Crew Dragonu.
SpaceX získalo 15. července od NASA zakázku, která se týká provedení speciální studie pro reakci na mimořádné události (Special Study for Emergency Response). Na vypracování studie má firma pouhý měsíc a obdrží za ni 267 000 dolarů. Chris Bergin ze serveru NASA Spaceflight odhadoval, že studie má patrně souvislost s aktuálními problémy kosmické lodi Starliner. Ta je momentálně na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) už přes dva měsíce, i když její testovací mise CFT měla původně trvat jen pár dnů, a termín návratu zpět na Zemi s dvoučlennou posádkou je neustále odkládán. Důvodem je analýza dat a posuzování rizika ohledně úniků helia a problémů s manévrovacími tryskami, které byly zjištěny při letu Starlineru k ISS.
Posádka testovací mise Boeing CFT: Sunita Williams a Barry Wilmore (Foto: NASA)
Podle NASA studie SpaceX nesouvisí s problémy lodi Starliner a agentura jen ve spolupráci se svými partnery neustále zkoumá různé možnosti záchrany posádky v případě nepředvídatelné události na palubě ISS. Jenže i přes toto oficiální popření kupříkladu Eric Berger ze serveru Ars Technica informoval, že podle jeho zdrojů studie jednoznačně souvisí se Starlinerem.
Mimochodem, nejde o první případ, kdy SpaceX podobnou studii pro NASA vypracovávalo. Poprvé se tak stalo v lednu 2022, v době problémů lodi Sojuz MS-22, kdy NASA zvažovala návrat astronauta Franka Rubia pomocí lodi Crew Dragon. Tehdy měla firma rovněž na vypracování pouhý měsíc a získala za ni 628 000 dolarů.
Loď Starliner připojená ke stanici ISS (Foto: NASA)
Primárním dopravním prostředkem pro Sunitu Williams a Barryho Wilmora dle NASA sice i nadále zůstává loď Starliner, na které tito astronauté na ISS přiletěli, a od tohoto plánu se NASA nechce odchylovat, nicméně stále není jisté, že loď bude bezpečná pro návrat. Proto zřejmě NASA ve spolupráci se SpaceX potichu studuje možnost využití lodi Crew Dragon od SpaceX pro dopravu „uvízlých“ astronautů zpět na Zemi. Skafandry pro oba astronauty jsou údajně k dispozici (nebudou však vyneseny na ISS na palubě lodi Cygnus během aktuální zásobovací mise NG-21).
Momentálně se nabízí možnost dopravit posádku Starlineru zpět například v Crew Dragonu z mise Crew-9, která má startovat v polovině srpna. Dragon by mohl odstartovat jen s dvěma astronauty místo původně plánovaných čtyř, případně je teoreticky možné posádku neměnit a vybavit loď dodatečnými sedadly. Loď Crew Dragon totiž byla navržena pro přepravu až sedmi astronautů najednou, avšak v praxi vždy vozí maximálně čtyři.
Připomínáme však, že NASA zatím nadále oficiálně plánuje využít pro návrat Sunity a Barryho původní Starliner, takže záchrana pomocí Crew Dragonu je zatím jen teoretická.
Oficiální portrét posádky chystané mise Crew-9. Zleva: Stephanie Wilson, Alexandr Gorbunov, Nick Hague a Zena Cardman (Foto: NASA)
Boeing v reakci na zprávy o zvyšující se pravděpodobnosti toho, že posádka Starlineru se bude muset vrátit domů v Dragonu, zveřejnil shrnutí zevrubného testování, které bylo v provedeno v rámci analýzy problémů lodi na oběžné dráze. Firma dodala, že nadále věří, že Starliner je bezpečný pro návrat posádky zpět z ISS. Není se co divit, protože jak zmínil novinář Eric Berger, pokud by se Starliner opravdu vrátil na Zemi prázdný, reputace Boeing by tím utrpěla obrovskou ránu. Mohlo by to teoreticky znamenat i úplné zrušení programu Starliner, protože Boeingu by se nejspíš nevyplatilo zopakovat testovací misi s astronauty, což by NASA pravděpodobně vyžadovala. Firma doposud na Starlineru prodělala 1,6 miliardy dolarů kvůli několikaletému zpoždění vývoje a nutnosti opakovat zpackaný testovací let bez posádky. NASA by v takovém případě měla až do konce provozu ISS k dispozici jen jednu americkou kosmickou loď (Crew Dragon) pro dopravu svých astronautů na kosmickou stanici. Takové situaci se agentura chtěla už od začátku vyhnout, a proto zafinancovala vývoj dvou různých lodí.
Rozpis provedených testů a analýz, které Boeing provedl v reakci na technické problém během testovací mise CFT (Zdroj: Boeing)
Certifikace Starlineru pro maximální délku pobytu na oběžné dráze byla nedávno prodloužena z původních 45 dnů na 90 dnů, což vyprší někdy začátkem září. NASA tedy má minimálně do této doby čas vyřešit situaci na ISS a posoudit bezpečnost Starlineru. NASA a Boeing však čelí nelehkému rozhodnutí, kdy je na jedné straně ohrožena budoucnost Starlineru jako takového a na té druhé je posuzováno riziko ztráty dvou astronautů.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Podpořte projekt ElonX
Ta moje intuice 🤣 před startem jsem říkal že se jim nepodaří odlepit od země a bude další půlroční odklad. No to se sice podařilo ale po tomto fiasku bych v pozici NASA vyžadoval další testovací let, který se měl udělat na začátku léta bez posádky.
Tohle bude pro Boeing konec vesmírných letů.
Jinak je docela vtipný pozorovat diskuze na zpravodajských webech jak tam lidé papouškují že NASA nechá 2 lidí ve vesmíru zemřít 🤣
Jeden čas jsem měl uložený předepsaný text který jsem jen kopíroval do diskuzí pod komentáře těchto diskuzních trolů.
Ti astronauti tam nezemřou, jídla, vody, vzduchu je tam dost, na ISS bývalo už dříve i víc lidí a v případě nutnosti tam klidně mohou být půl roku, vše závisí na NASA a SpaceX jak vyřeší dopravu lidí zpět, dají do dalšího Dragonu další sedačky, nebo vyšlou záchrany Dragon nebo se zruší následující turistická mise ?
Já osobně věřím ve variantu že SpaceX odloží turistickou misi nebo vyšle jiný záchranný Dragon, v obou případech by ale musel letět nahoru aspoň 1 pilot který ještě nemá výcvik, i když Dragon je plně automatizovaná loď, může se cokoliv přihodit a astronauti ze Starlineru nemají výcvik na Dragon, tudíž tak jako tak v záchranném Dragonu nebo v Dragonu z odložené turistické mise bude muset být vycvičený pilot.
Dále je potřeba loď urychleně připravit a dovést na rampu a dokončit výcvik velitele Dragonu a poslat ho do karantény.
Pokud padne rozhodnutí ve prospěch SpaceX a vyslání Dragonu, tak očekávám že bude ještě další +- měsíc trvat než se astronauti vrátí na Zemi
Nikdo nemluví o scénáři 4 lidé nahoru v Crew 9 a Axiom 4 a 5 lidí dolů v obou případech. Uvažovalo se o tom při selhání Sojuzu před dvěma lety. Byl by to menší problém než přistávat v 6, protože místa tam tolik není – pro 4 jsou taky počítané nouzové a záchranné prostředky, takže je snazší přidat jen jednoho. Pokud poletí Crew 9 ve 2 lidech, poletí Američanka (pilot) a Rus, což není moc dobré. Lépe aby letěli 3 nebo 4. V Axiomu 4 v říjnu letí Polák a Maďar, ti se svého místa asi nevzdají. 5. Crew Dragon bude hotový až pro únorový start Crew 10, takže jiné nemají. Polaris Dawn je upraven pro výstup a nemá uzel, takže k ISS letět nemůže. Mluvil už někdo oficiálně o možnosti 4 nahoru 5 dolů?
Jak jen to říci … pozoruju asi celý svůj život konfrontaci lidí typu obchodník, co umí vše prodat a okecat, s typem technik, co umí vše vymyslet a vyřešit. Tak jsem zvědavý, jak tohle dopadne. A třeba kdo přizná chybu.
Ono je to těžký.
Jako technik jsem měl pocit, že obchodník je ten co třese rukama, je vlezle žoviální a bere peníze nás, kdo to odedřeli.
Jako obchodník jsem kolikrát vstával v pět, vracel se domů v osm večer po čtyřech schůzkách, ze kterých možná za dva roky bude obchod, mezitím volal dvaceti lidem, kterým bylo potřeba vysvětlit, proč by se o naše služby měli vůbec zajímat, leckdo byl hrubej a každej druhej mi lhal, do toho šéf, kterej se zasekl v devadesátých letech neschopnej pochopit, že trh je nasycenej, nebo že zákazník projekt nevyhrál a tedy ani naši subdodávku nepotřebuje, k čemuž mu sleva skutečně nepomůže… A do toho jednat s technikama, kterým se nechce pracovat, anebo se naopak týden zdrželi tím, že vylepšovali něco, o co je nikdo nežádal, “protože co kdyby…” Komu se to zdá snadný, může to jít dělat. Bohužel většina techniků není schopna se rozumně vyjádřit směrem k zákazníkovi, natožpak vést obchodní jednání.
Technik přeškolený na obchodníka má navíc svoje limity. Pokud čelí otázce, zda by něco šlo, hned ho napadne, kolik komplikací by to znamenalo a začne se ošívat, zákazníkovi to rozmlouvat. Obchodník znalý věci povrchně na všechno kýve, smluvně se k tomu zaváže a on už to někdo nakonec dotáhne. Bude muset.
Můžete být sebelepší, ale to co vás nakonec zaplatí, bude jen to, co jste prodal. Tým super techniků bez obchodníka umře hladem. Opačně jakbysmet.
Anebo založíte SpaceX. A pak funguje obojí.
Ale když nefunguje technika, co potom? Nechtěl bych teď být v roli obchodníka Boeingu…
Já si jen řikám že tahle studie o “záchranné” misi přeci už musí být vypracována. Nechce se mi věřit že pro tuto situaci (to že loď není schopna návratu, i proto je důležité mít dva systémy dopravy posádky) nemají nějaký předem promyšlený scénář. Pokud se nepletu, tak při startu raketoplánů se již tato situace řešila (záloha pro případ nemožnost návratu).
Nemá někdo obecný přehled/odhad o tom co ta cena zahrnuje? Pokud již mají skafandry, tak přeci s tím scénářem počítali.
Jinak poslední věta v článku o nelehkém rozhodnutí… tady asi neni nad čím rozhodovat. Buď je to bezpečné -> Starliner, nebo není a musí se vrátit jinak. “riziko ztráty dvou astronautů” tohle nepřichází v úvahu nikdy, zvlášť když je na druhé straně vah nějaká reputace.
Jistě že mají, ale tady nechali vypracovat studii pro jinou variantu návratu. Normálně by tam poslali loď se dvěma lidmi, takhle třeba chtějí vědět jak by to bylo, kdyby se vracelo šest lidí místo čtyř. Místo tam na to je a váhový limit by asi taky měl být v pohodě, jen loď je certifikovaná pro čtyři.
No na první pohled to vypadá logicky, ale na druhý už moc ne. Když posílají nahoru loď která poprvé nese lidi a mají připravený scénář pro případ že není bezpečná k návratu a ten okamžik nastane, tak jedu podle nějakého předem připraveného, schváleného a všem známého schématu. Takhle to vypadá jako by si řekli “nebo se na to můžeme vyprdnout a udělat to jinak” a nehat si vypracovat novou studii. Být nahoře tak trochu znejistim 😀
Být nahoře, tak požaduju v další dodávce zásob zvýšené množství spodního prádla.
Jestli dorazilo, zjistí až po vyskládání Cygnus NG-21.
Ty skafandry byly zajištěny až v reakci na problémy Starlineru pro případ, že budou potřeba, nebyly k dispozici od startu.
Aha, tak to ty skafandry vysvětluje. Tak nějak sem předpokládal že u výroby skafandru na míru musí být přítemon ten na koho se to vyrábí.
Myslím si, že se sama NASA dostala do bludného kruhu.
Po tom “martyriu” od připojení až po provedení veškerých testů a oprav sama NASA oznámila 31.7.2024, že je STARLINER je schopen návratu.
Vypadá to, že samotná NASA nemá na návrat Starlineru jednotný názor.
Míra rizika je návratu s posádkou je minimální a Starliner bez posádky se dokáže vrátit v automatickém režimu.
Jestli chce mít NASA téměř 100% jistotu návratu astronautů, tak ať certifikují Crue Dragon pro šest astronautů a pošlou je s nimi dolů a pokud se Starliner dokáže vrátit v automatickém režimu O.K., tak ať ho certifikují.
Jeden z hlavních důvodů byl mít dva různé způsoby dopravy astronautů na ISS.
Pokud by SpaceX byla “uzemněna” od 12.7.2024 třeba na půl roku, kdo by je zastoupil?
Omlouvám se za své špatné úvahy, ale situace je mnohem složitější, než jsem si myslel.
Jak vysvětluje “Ellie in Space” ve své poslední reportáži, tak tento Starliner se “neumí vrátit sám”, protože na to nebyl naprogramován. Přeprogramování by mělo trvat okolo čtyř týdnů a ve hře je i opětovné zpoždění misí Crew Dragon 9 (18.8.2024) a z toho následně i mise Polaris Dawn (xx.08.2024).
niekolkorocna strata reputacie vs potencialna dozivotna strata reputacie pri havarii s obetami. v zivote nikto s boeingom na dovolenku nepoleti ak by to nevyslo. ak si nie su isti stavom lode, tak neviem nad cim vahaju. praveze bezpecnejsia volba moze byt pre nich dobre pr s ohladom na columbiu, ak potom lod zvladne pristat v automatickom rezime (predpokladam ze to dokaze odpilotovat bez ludi).
Starliner už v letech 2019 a 2022 absolvoval nepilotované orbitální lety, takže v zásadě by přistání v automatickém režimu měl zvládnout. Pro kabinu Calypso, která je nyní v rámci mise CFT u ISS, jde o druhý kosmický let. Poprvé letěla v roce 2019 při misi OFT-1.
Tak ono o kapsli s astronauty bych se tolik nebal. Tam verim ze kdyz se dostane do atmosfery, tak pristane. Ale pokud jim nefunguje spravne servisni modul, ktery je po odpojeni od ISS do te atmosfery ma dostat, tak jim nepomuze zadna automatika. A tam si teda nejakou zachranu moc nedovedu predstavit, tak aby meli sanci prezit.
To je asi trochu nepochopení mého příspěvku. Mikiho úvaha byla o návratu obou astronautů lodí Crew Dragon a o pokusu o přistání Starlineru bez astronautů v automatickém režimu. Ve své odpovědi jsem potvrdil jeho předpoklad jako správný. Vy naopak píšete o pokusu o přistání Starlineru s posádkou a porovnáváte jeho ruční versus automatické řízení v případě nesprávného fungování servisního modulu. Za těchto předpokladů s Vaší úvahou také souhlasím.
Každopádně … jak by řekla s mladistvou bezprostředností naše milá Angouleme, přijde čas v životě, kdy je třeba buď srát, nebo vypadnout z hajzlu.
Zajímalo by mě, kdy ten čas nastane v případě tohoto konkrétního Starlineru?
Mate pravdu, nepochopil jsem ze myslite navrat kabiny bez posadky, kde posadka by se vracela Crew Drgonem.
Kazdopadne jsem zvedav jestli poleti nejaka lod solo pro ne, nebo se upravi velikost posadky dalsi mise a nebo zda bude duvera takova, ze je posadi do Starlineru a poslou je zpet.
Myslíte, že by dvě další oběti k těm přibližně 350 z Maxů něco změnily? Obávám se, že to je naivní představa.
To je omyl. Když spadne letadlo, je to sice průšvih, ale takové věci se občas stávají, médiím už to ani nestojí za nějakou větší zmínku (přílišné šťourání by je naopak mohlo ze strany zainteresovaných subjektů připravit o reklamu), a tak to časem vyšumí. Ale smrťák ve vesmíru, to není průšvih, to je PRŮSER jako mraky, ve kterém by se média rejpaly týdny i měsíce.
Je to smutné, ale včerejšek ukazuje, že nemáte pravdu.
Opět se ukazuje, že pouhé dva připojovací uzly s adaptéry IDA jsou zoufale málo. Se třemi by záchrana byla tak jednoduchá. Teď musí vymýšlet hovadiny.