První velký projekt platformy Starshield umožní špehování každého koutu Země v reálném čase
Dnešní článek nás opět zavede do problematiky kontraktů, které získala společnost SpaceX. Začneme tím nejdůležitějším, tajnou smlouvou, která byla podepsána již před několika roky a přinese SpaceX značný zisk. Jedná se velký kontrakt pro Národní průzkumný úřad NRO, který využije technologickou platformu Starshield vycházející z osvědčených družic Starlink. Poté se podíváme na oficiálně neoznámenou dohodu o vynesení korejské mapovací družice KOMPSAT 7A. Následně si představíme nejnovější misi vědeckého projektu GRACE, který SpaceX uskuteční pro NASA a německou agenturu DLR. Náš přehled završí informace o dokončeném výběrovém řízení NASA, v rámci kterého SpaceX získalo možnost ucházet se o budoucí menší zakázky.
Starshield je satelitní platforma společnosti SpaceX, která je šitá na míru potřebám americkým vládním agenturám a armádě. V podstatě jde o to, že družice využívající technologie Starlinku druhé generace mohou být vybaveny dodatečnými zařízeními, jako jsou kamery, senzory či vysílače, a tyto družice následně budou využívány vládními subjekty, odděleně od stávající satelitní sítě Starlink. Společnost SpaceX program Starshield vyhlásila v prosinci roku 2022, nicméně od té doby jsme o něm příliš neslyšeli. Toto informační ticho bylo prolomeno prakticky jen jednou, a to v září loňského roku, kdy SpaceX uzavřelo s armádou USA smlouvu na zajištění end-to-end služeb, uživatelských terminálů a dalšího nutného vybavení pro Starshield za blíže nespecifikovaných podmínek.
Americké vládní organizace však projevily svůj zájem o službu typu Starshield již před několika lety, kdy tajně uzavřely smlouvu se SpaceX. Detaily tohoto kontraktu se začaly postupně rozplétat až letos. Nejprve přišel v únoru The Wall Street Journal s informací, že tajná smlouva byla uzavřena již v roce 2021, nicméně jméno zákazníka zveřejněno nebylo, uvedeno pouze bylo, že si SpaceX díky této smlouvě přijde na obřích 1,8 miliardy dolarů. Jméno zákazníka zveřejnil až server Reuters o měsíc později. Je jím Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office, NRO), který má na starosti špionážní satelity. Smlouva pak pochopitelně zahrnuje vybudování špionážní satelitní sítě o velikosti stovek družic pro tuto zpravodajskou agenturu. Díky vysokému množství družic by tak mělo být možné sledovat libovolné místo na Zemi v podstatě v reálném čase. Agentura Reuters dále uvádí, že s těmito informacemi přišlo celkem pět zdrojů, které jsou obeznámeny s programem Starshield.
Tajné zdroje přidávají i další zajímavé informace. Od roku 2020 byl dle nich vypuštěn zhruba tucet prototypů družic Starshield, které SpaceX ani americká vláda nikdy nepřiznaly. Tyto družice byly vypuštěny na raketách Falcon 9 a podle Wikipedie šlo o mise Transporter-3 (leden 2022), Globalstar-2 FM15 (červen 2022), SDA Tranche 0 L1 (duben 2023), SDA Tranche 0 L2 (září 2023), USSF-124 (únor 2024) a Starlink 7-16 (březen 2024). Domníváme se, že zahrnutí misí SDA Tranche 0 L1 i L2 je ale v tomto případě spíše formální, jelikož v rámci těchto misí byly vypuštěny družice vyvinuté SpaceX s využitím platformy Starshield, avšak jednalo se o odlišný projekt než zmíněný miliardový kontrakt s NRO.
Pokud jde o další detaily, agentuře Reuters se nepodařilo zjistit, kdy bude síť družic pro NRO uvedena do provozu, či které další společnosti se na tomto projektu podílí. Reuters zaslal i přímý dotaz samotnému Pentagonu, který žádosti o vyjádření postoupil NRO a SpaceX. SpaceX na doplňující dotazy o smlouvě a podrobnostech o startech satelitů odmítl odpovědět, NRO naproti tomu přiznalo, že buduje sofistikovaný satelitní systém ve spolupráci s dalšími vládními organizacemi, ale odmítlo komentovat rozsah zapojení SpaceX. Zdroje také tvrdí, že vybavení družic bude poskytovat třetí strana.
Druhý kontrakt, který si dnes představíme, má alespoň z části podobnou historii jako kontrakt s úřadem NRO. Nikdy nebylo oficiálně oznámeno, že SpaceX tuto misi uskuteční, pouze na oficiálních stránkách zákazníka stojí, že družice bude vynesena Falconem 9. Jde o start pro Korejský výzkumný institut pro letectví a vesmír (KARI), při kterém bude vynesena družice Kompsat 7A určená k dálkovému průzkumu Země. Barevné snímky, které družice pořídí, budou mít rozlišení menší než 1,12 m a poslouží pro kartografii, územní plánování a monitorování přírodních pohrom. Družici si institut postaví sám, bude mít hmotnost přibližně 2000 kg a pracovat bude na heliosynchronní dráze ve výšce 685 km a sklonem 98,1°. Nejsou známé žádné informace o ceně, za kterou se mise uskuteční, víme pouze to, že by se mělo startovat v září roku 2025 z Floridy.
Za třetím kontraktem vyrazíme na starý kontinent, k naším západním sousedům, a zároveň zůstaneme i na půdě Nového světa. Tato zakázka je totiž americko-německým projektem, na kterém spolupracují NASA a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Jedná se o pokračování dlouhodobé spolupráci v rámci projektu GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment). Tento projekt se zabývá měřením změn gravitačního pole Země a nepřímo tak pomáhá s výzkumem změny klimatu. Měření probíhá tak, že na oběžné dráze krouží vždy dvě družice, které jsou od sebe vzdálené přibližně 200 km a měří vzdálenost mezi sebou s přesností nanometrů. V rámci tohoto projektu kroužily mezi léty 2002 a 2018 kolem Země nejprve družice GRACE. Ty se již rok po svém zániku dočkaly následovníků pod názvem GRACE-FO, které jsou dodnes na oběžné dráze. Mimochodem, tento pár družic byl vynesen Falconem 9 v rámci mise Iridium 6/GRACE-FO v květnu 2018. Nejnovější dvojice družic ponese jméno GRACE-C, kde C značí kontinuitu. Družice postaví evropská firma Airbus a do vesmíru by měly být dopraveny Falconem 9 v roce 2028. Zatím není jasné, jestli půjde o vyhrazený start, nebo družice GRACE-C poletí s nějakými spolupasažéry.
Na závěr našeho článku jsme si nechali výsledky výběrového řízení americké NASA, které bylo ukončeno počátkem března. V rámci něj bylo vybráno patnáct společností, jež budou v následujících pěti letech poskytovat letové a integrační služby pro NASA a další vládní agentury na palubách svých strojů. V praxi půjde o vynášení vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. Vybrané společnosti lze rozdělit do několika kategorií, patří sem provozovatelé suborbitálních raket, stratosférických balónů, či firmy, které provozují orbitální platformy, na které může být umístěn externí náklad. Výslovně je v kontraktu také zmíněna možnost, že mohou být také osloveny firmy, které provozují suborbitální lodi schopné dopravovat na hranici vesmíru lidské bytosti. Pokud jde o SpaceX, to je pochopitelně zahrnuto v kategorii orbitálních platforem, kam patří malé družice, sondy, horní stupně raket či orbitální tahače. Zda kalifornská společnost pro tyto starty využije přímo horní stupeň své nosné rakety, či zda připojí náklad NASA ke sdíleným misím Transporter či Bandwagon nebo jinému startu, to pochopitelně není známo. Jedno je ale jisté, samotné vítězství v tomto konkurzu neznamená žádné finanční ohodnocení, nicméně vybrané firmy získají možnost se po nejbližších pět let ucházet o vynášení nákladů. Celková hodnota letových kontraktů s fixní hodnotou může dosáhnout celkové výše až 45 milionů dolarů.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Sítě družic připomínají začátky budování elektrické sítě, kdy nebyla jedna společná. Snad se brzo naučí spolupracovat, aby využívali společné satelity a omezili tak riziko srážek zbytečného množství družic. Stačilo by, že by některé starlinky nesli cizí zařízení.
Jinak by byl dobrý mezinárodní zákon i když asi hodně nereálný, že by data byla veřejně přístupná, že bysme ty záběry viděli a přitom by to špionážnímu úřadu špionáž nezrušilo.
Kdybych to organizoval já, tak bych ty špionážní družice maskoval jako běžné družice Starlink. Verze 2 je tak velká a výkonná, že by dalekohled velký 30 či 40 cm mohl být na každé už teď.
PS: pak bych vypustil i družice s dalekohledy nahoru, aby z toho měli něco i astronomové.
Ono to tak neni? Nejen vzhledove, ale i funkcne. Tzn., ze k beznemu Starlinku jsou pridana zarizeni navic?
Ahoj, Jak se na program starshield a kontrakt 1,8 mld. $ dívá tzv. konkurence ULA a blue origin?
Jsou potichu?
Družice starshield od starlinku nejdou rozeznat.
A nebo vysílají na jiných vojenských frekvencích?
O Starshieldu se s jistotou ví v podstatě jen tohle: https://www.spacex.com/starshield/index.html
Technické podrobnosti nejsou k dispozici.
Alespoň nějaké informace ke starshield i k autorovi článku.
Součástí Starlink 7-16 by měly být i dva satelity starshield.
59274 STARSHIELD USA 350
59275 STARSHIELD USA 351
Oficiálně to Space-Track.org nepotvrdil, protože chybí záznamy o celém letu 7-16.
Jelikož pod číslem 59288 najdeme USA 352 start 21.03.2024 (a v této řadě se nevynechává, tak chybí právě ty dvě USA 350 a USA 351 a dvacet starlinků z 7-16).
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Falcon_9_and_Falcon_Heavy_launches
Flight No.311 Starlink Group 7-16
Jinak wikipedia započítává tyto mezi Starshield
https://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX_Starshield
51075 USA 320
51076 USA 321 deorbit 01.04.2023
51077 USA 322 deorbit 02.04.2023
51078 USA 323 deorbit 02.04.2023
Tranche 0A 2ks
Tranche 0B 2ks
Tranche 0C 2ks
52889 USA 328
52890 USA 329
52891 USA 330
52892 USA 331
Co se týká označení družic “USA” si myslím, že nemůže být vlastníkem SpaceX, jako je tomu u starlinků.
Děkuji za odkaz na enwiki.
Je tam spousta informací.
Sledovací zařízení dodává Leidos a Lockheed martin.
Je to realitace programu SDA Ronalda Reagana.
Stejny odkaz na wiki je i v clanku.
Jen doplňuji pro autora článku, že na space-track.org už doplnili chybějící údaje letu 2024-050 (20ks Starlink mise 7-16 + USA 350 + USA 351).