ElonX

Mise USSF-52 (OTV-7)

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 29. 12. 2023 02:07 SEČ
  • Startovní okno: 10 minut (02:07–02:17) (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 3. 12. 2023 v 18:00 SEČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Miniraketoplán Boeing X-37B
  • Hmotnost nákladu: V případě předchozí mise OTV-6 byla hmotnost 5400 kg
  • Raketa: Falcon Heavy Block 5 (boční stupně B1064.5 a B1065.5 a centrální stupeň B1084.1)
  • Cíl: Neznámá dráha
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida, USA)
  • Pokus o přistání stupně: Centrální stupeň byl zahozen, boční stupně úspěšně přistály na pevninských plošinách LZ-1 a LZ-2
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Devátý start rakety Falcon Heavy, čtvrtý pro americké ozbrojené síly a pátý start tohoto nosiče v letošním roce.
  • Šlo o druhý start SpaceX, při kterém byl vynesen miniraketoplán Boeing X-37B. První se odehrála v srpnu roku 2017 pod názvem OTV-5. Tehdy však byla použita slabší raketa Falcon 9.
  • SpaceX získalo tento kontrakt v červnu roku 2018 pod jeho původním názvem ASFPC-52. Zvítězilo tehdy v přímé soutěži s konkurenční firmou United Launch Alliance (ULA) díky nižší ceně. Dle originálního kontraktu měla americká armáda zaplatit za tento start celkem 130 milionů dolarů. Nicméně v srpnu 2021 došlo k navýšení ceny na 149 milionů dolarů. Důvodem pro tuto změnu byly nové požadavky armády.
  • Z původního názvu mise, který značil, že raketa vynese náklad pro americké letectvo, se v roce 2020 stala mise USSF-52. Vynášení tajných nákladů pro americkou armádu totiž začaly od tohoto roku zajišťovat Americké vesmírné síly (USSF).
  • Dle původního oznámení se měl start uskutečnit již ve třetí čtvrtině roku 2020, postupně však docházelo k odkladům až na současný termín. Důvodem nejspíš byla nepřipravenost X-37B.
  • O tom, že nákladem této mise bude miniraketoplán X-37B, jsme se dozvěděli až počátkem listopadu 2023. Tehdy bylo také uvedeno, k raketoplánu bude připojen i servisní modul, který umožní americké armádě rozšířit množství experimentů na palubě. Ty by měly zahrnovat testování nových technologií.
  • Na palubě raketoplánu byl i náklad pro NASA. Šlo o experiment Seeds-2, v rámci něhož dojde k vystavení semen rostlin kosmické radiaci. Tento výzkum by měl v budoucnu připravit půdu pro dlouhodobé kosmické lety s posádkou.
  • Americká armáda má v plánu díky této misi rozšířit letovou obálku X-37B. Momentálně není jasné, proč byl pro tuto misi vybrán tak silný nosič jako Falcon Heavy. Předchozí mise se totiž pohybovaly na drahách mezi 270–404 km se sklonem mezi 40–54°. Vždy si přitom vystačily s Atlasem V ve verzi 501 a Falconem 9. Je tedy možné, že tentokrát raketoplán zamíří na vyšší orbitu a/nebo bude mít celkově vyšší hmotnost.
  • Pro tuto misi byl použit nový centrální stupeň B1084.1, boční stupně měly čísla B1064.5 a B1065.5. Pro oba tedy šlo o pátý start. Při předchozích startech byly vždy použity jako boční stupně a letěly pokaždé spolu. Poprvé se nám představily v listopadu roku 2022 při misi USSF-44. Další start následoval v lednu 2023 (USSF-67). Poté měly několikaměsíční pauzu, kterou v červenci letošního roku ukončila mise Jupiter-3. Naposledy jsme měli příležitost je vidět v říjnu, kdy vynášely na oběžnou dráhu sondu mířící k asteroidu Psyche. Poslední misí těchto dvou bočních stupňů bude mise Europa Clipper v příštím roce. Tehdy již nebudou zachráněny. Zatím není jasné pouze to, kolikrát ještě budou do té doby využity.
  • Centrální stupeň Falconu Heavy nebyl při této misi zachraňován, došlo k jeho zahození, a tak ani nebyl opatřen vybavením pro přistání. Boční stupně úspěšně přistály na floridské pevnině na plošinách LZ-1 a LZ-2.
  • SpaceX při této misi provedlo záchranu aerodynamických krytů. Loď Doug pro tyto účely byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 1474 km od místa startu a kryty vylovila po jejich přistání do vody.
  • Vývoj data startu: září 2020 → jaro 2021 → říjen 2021 → 2. čtvrtletí 2022 → polovina 2022 → říjen 2022 → 10. dubna 2023 → 23. června 2023 → 7. července 2023 → 30. listopadu 2023 → 7. prosince 2023 → 10. prosince 2023 → 11. prosince 2023 → 12. prosince 2023 → 13. prosince 2023 → 14. prosince 2023 → 29. prosince 2023

Související články

Fotky

Videa

Záznam oficiálního přenosu ze startu:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Propagační video o X-37B:

Návrat X-37B z mise OTV-5:

Cesta k miniraketoplánu X-37B

K čemu se miniraketoplán X-37B dá a nedá využít?

Mise miniraketoplánu X-37B

Statický zážeh rakety a informace o misi:

K čemu se miniraketoplán X-37B dá a nedá využít?

Mise miniraketoplánu X-37B

Statický zážeh rakety a informace o misi:

Aktuální informace

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Počet zobrazení článku: 7 672



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

6 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrV

Ahoj, Povedlo se dostat na správnou dráhu?
https://twitter.com/SpaceX/status/1740569599643619439

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Asi ano, ale SpaceX ani zákazník to zatím nepotvrdili. Je možné, že neoznámí nic a vypuštění se dozvíme až z amatérských pozorování.

1
0
Odpovědět
Garion

Píšete startovní okno 10 minut ale rozmezí času startu 2:14 – 3:14. Má to nějaký důvod nebo je to chyba?

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Chyba. Už opraveno. Díky.

0
0
Odpovědět
Honza1616

Divím se že se vejde pod aerodynamický kryt (průměr 5,2m předpokládám že je to venkovní rozměr) s tím rozpětím křídel (rozpětí křídel 4,55m), nehledě na to že nad horní část vystupují ocasní řiditelné plochy takže bude muset být na adaptéru posazen mimo osu celého nosiče a bude tak natlačen víc ke straně rakety, což vzhledem ke kruhovému půdorysu podstatně zmenší prostor mezi krytem a křídly,
a to je druhá věc nad kterou se zamýšlím, co to udělá s vyvážením nosiče?

Jako vím že už letěl na Falconu, takže asi problém nebude, ale jen to mám v hlavě a přemýšlím nad tím 🤣

0
0
Odpovědět
Invc

1) Vnitřní průměr krytu Falconu 9 (dole) je 4,60. Atlas V – vnitřní průměr krytu 4,57. (Tomu v ULA říkají “5m”)
2) Ten vnitřní průměr je “garantovaný” – tzn. v celém “kruhu” – to neznamená, že ještě “mezi žebry” není nějaké další dostupné místo, které se dá použít, třeba jako “ochranný volný prostor”).
3) Přesné rozměry X37B nejsou známy (to udávané rozpětí je odhad).
4) Případné umístění osy X37B – mimo osu rakety – není žádný problém:
4a) jednak nevíme, jestli těžiště je v ose trupu a ne někde jinde – blíže k rovině křídel.
4b) je to jedno, protože hmotnost toho vehiklu je cca 5tun (což je v poměru k hmotnosti rakety pramálo) – a moc velký výlet mimo osu rakety si stejně nemůže udělat kvůli rozměrům (takže ve výsledu až téměř do konce zanedbatelné – respektive nic, co by náklon motoru o nula celá nula nula nic stupně případně nevyřešil)

Tady ji máš pod krytem Atlasu
https://images.app.goo.gl/jQ987bAtp4iQSqK46

5
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz