Odklady evropských raket nejspíš povedou k přesunu některých misí na nosiče SpaceX
Dnešní článek se ponese v poněkud neobvyklém duchu. Obvykle vám totiž v článcích o nových zakázkách představujeme podepsané kontrakty, které získala firma SpaceX. Dnes z tohoto zaběhnutého schématu uděláme výjimku a podíváme se, které další mise by mohla tato firma pravděpodobně získat do svého portfolia, i když to zatím není jisté. Vždy si řekneme důvody, pro které je daná zakázka v tomto článku zařazena. Jak uvidíte z dalších řádků, společným jmenovatelem jsou u většiny případů problémy evropských raket Ariane 6 a Vega-C.
Nové evropské rakety Vega-C a Ariane 6 (Zdroj: ESA)
Na samotném začátku zamíříme do Evropy. Dopravě na oběžnou dráhu na komerčním trhu dlouhou dobu dominovala firma Arianespace se svou raketou Ariane 5, která má za sebou 111 úspěšných startů. Její dny však jsou již sečteny a příští měsíc bychom se měli dočkat jejího úplně posledního startu. Důvodem jejího odstavení jsou vysoké ceny. Evropa ale rozhodně chce být opět úspěšná a oslovovat zákazníky, proto už od roku 2014 vyvíjí raketu Ariane 6, která by měla létat za výrazně nižší ceny. Raketa měla mít premiéru v roce 2020, ale její vývoj se stále opožďuje a podle posledních informací by se tento nosič měl dočkat prvního startu až v příštím roce.
Umělecká představa rakety Ariane 62 (Zdroj: ESA)
Tyto odklady způsobují vrásky na čele řadě evropských institucí, které by si přály mít své družice již na oběžné dráze. Další komplikací pro tyto organizace je i invaze vojsk Ruské federace na území Ukrajiny, která mělo za následek, že Evropa přestala mít možnost vynést alespoň část těchto odložených nákladů na ruských raketách Sojuz z evropského kosmodromu v Kourou. Z těchto důvodů už SpaceX v minulosti získalo kontrakty na vynesení vědeckých družic Euclid a Hera, které měly původně letět na evropských raketách.
Odklady kvůli nedostupnosti rakety Ariane 6 hrozí také družicím evropského navigačního systému Galileo. A právě doprava těchto družic na oběžnou dráhu je důvodem, proč se dle serveru Politico plánuje Evropská komise obrátit v rámci jednorázové dohody na jednu ze soukromých amerických firem. V úvahu zde připadají dvě: SpaceX s raketou Falcon 9 a United Launch Alliance s vyvíjeným nosičem Vulcan, který by si měl odbýt premiéru v létě tohoto roku. Žádné rozhodnutí v záležitosti vynesení družic Galileo však ještě nepadlo a zatím probíhají analýzy, zda je vůbec start na těchto náhradních strojích proveditelný. Pokud bych si ovšem měl tipnout, která ze zmíněných amerických firem by dostala přednost, domnívám se, že by volba padla spíše na SpaceX. Vulcan totiž má už teď nabitý harmonogram startů pro první dva roky provozu a navíc představuje jako zatím neprověřená raketa riskantnější volbu. Obzvlášť pokud se poohlížíte po alternativě k Ariane 6 primárně kvůli tomu, abyste se vyhnuli dalšímu zdržení své mise.
Umělecká představa družic Galileo na oběžné dráze (Zdroj: ESA)
Další náklad, který na oběžnou dráhu možná vynese SpaceX, je taktéž evropského původu. Ale začněme popořadě. Andrew Parsonson je novinářem, který píše o kosmonautice a přispívá svými články na server Space News. V roce 2021 založil i server European Spaceflight, aby mohl propagovat skvělé výsledky evropské kosmonautiky. A právě tento novinář přišel koncem dubna letošního roku s informací, že dle neznámého zdroje chce Evropská kosmická agentura ESA dostat svou družici Sentinel 1C na oběžnou dráhu co nejdříve, a proto hodlá družici kvalifikovat pro potenciální vynesení raketou Falcon 9. Co je příčinou tohoto neobvyklého kroku? Důvody jsou oficiálně neznámé, nicméně existuje několik indicií, které nám snad napoví.
Družice Sentinel 1B, která má být nahrazena právě družicí Sentinel 1C (Zdroj: ESA)
Družice Sentinel 1 jsou radarové satelity se syntetickou aperturou, které poskytují velmi cenná environmentální data a pomáhají tak sledovat mořské i pozemské ledovce, poklesy terénu, ropné skvrny a mnoho dalších jevů. Až do dubna loňského roku pracovaly na oběžné dráze dva Sentinely 1 s pořadovými čísly 1A a 1B, nicméně družici Sentinel 1B potkala anomálie, která posléze ukončila v srpnu její provoz. Velmi tak vyvstala potřeba náhradníka, kterým by se měl stát právě Sentinel 1C, jenž má být vynesen na evropské raketě Vega-C koncem letošního roku. Kde je tedy zádrhel? Pouze přeci selhala družice, máme připravenou náhradní, a ta má dokonce i vybraný a zaplacený nosič. Proč se tato možnost ESA nezamlouvá? Problém tkví v nosiči Vega-C, který postihla loni v prosinci anomálie, jež způsobila ztrátu rakety i jejího nákladu. Po této události následovalo vyšetřování a Vegu-C nyní čeká návrat do služby, při kterém by měla vynést právě družici Sentinel 1C. Je tedy možné, že si ESA nepřeje posadit naléhavě potřebnou družici na nosič, který má za sebou selhání. Zde se upřímně neodvažuju odhadovat, jak celá záležitost dopadne, nicméně se domnívám, že možnost získání mise firmou SpaceX není vyloučena.
Premiérový start evropské rakety Vega-C (Foto: ESA)
Odklad vývoje rakety Ariane 6 může přihrát SpaceX ještě další misi. Jak jsme si již řekli výše, první start Ariane 6 se má odehrát až začátkem příštího roku a poté přijdou přednostně na řadu všechny možné družice ESA a dalších vědeckých organizací. Komerční zákazníci tedy budou se svými družicemi upozaděni, což se jim pochopitelně nelíbí. V jejich čele je společnost Viasat, jejíž družici Viasat-3 Americas vynesl 1. května tohoto roku Falcon Heavy. Firma se v tentýž den rozhodla, že zruší plánovaný start sesterské družice Viasat-3 APAC na Ariane 6 a poohlédne se po jiném nosiči.
Falcon Heavy na rampě před misí Viasat-3 Americas (Foto: SpaceX)
Alternativ ale není mnoho, jelikož požadavky Viasatu jsou velmi náročné kvůli preferenci dopravit družici ideálně až na geostacionární dráhu. Prakticky tak připadají do úvahy pouze nejsilnější komerční nosiče současnosti. Jsou jimi Falcon Heavy společnosti SpaceX, vyvíjená raketa Vulcan a možná ještě nová japonská raketa H3. Falcon Heavy je v současnosti dostupný a zalétaný. Vulcan se zatím stále připravuje na svou první misi, po které mají navíc následovat již dříve objednané mise. I kdyby tedy premiéra Vulcanu proběhla na jedničku, tato raketa bude nyní nějakou dobu nedostupná pro nové zakázky. Pokud jde o japonskou raketa H3, tak ta svou první misi uskutečnila letos v březnu, nicméně start skončil neúspěšně. Jednalo by se tedy o riskantní volbu. Všechny tyto okolnosti vedly kupříkladu Erica Bergera ze serveru Ars Technica k odhadu, že na listině misí SpaceX se v roce 2024 objeví další zakázka pro Falcon Heavy s družicí Viasat-3 APAC. A já s ním v tomto bodě souhlasím. Navíc se mi ze všech výše zmíněných misí jeví získání tohoto kontraktu jako nejpravděpodobnější.
Umělecká představa družice Viasat-3 na oběžné dráze (Zdroj: Boeing)
Posledním možným zákazníkem, který by mohl své družice přesunout alespoň částečně na rakety SpaceX, je společnost Amazon. Ta plánuje vybudovat na oběžné dráze vlastní internetovou konstelaci Kuiper, která se má skládat z 3200 družic. Aby Amazon dokázal takové množství družic vynést a zprovoznit, zajistil si celkem 92 startů raket Atlas V, Vulcan, Ariane 6 a New Glenn. Nicméně konstelace Kuiper má jistý problém, protože povolení k vynesení svých družic získala již v roce 2020 a od toho okamžiku se začala odpočítávat šestiletá lhůta, během které musí zprovoznit ve vesmíru minimálně polovinu plánovaných družic. A problém je, že ze čtyř nasmlouvaných nosičů tři stále ještě neuskutečnily ani první start.
Tři ze čtyř nosičů, které mají vynést na oběžnou dráhu družice konstelace Kuiper (Zdroj: Amazon)
O termínech Vulcanu a Ariane 6 jsme se zmiňovali již výše a v případě New Glennu se uvádí, že by se inaugurační mise měla uskutečnit v příštím roce. Jedinou jistotou Amazonu tak zůstává Atlas V, který je ale nosičem, který svůj provoz končí a bude zcela nahrazen Vulcanem. Dle viceprezidenta Amazonu Dava Limpa samozřejmě žádný problém neexistuje, protože v případě všech tří ještě neletěných raket nejde o to, zda budou někdy úspěšně létat, ale pouze o to, kdy přesně začnou jejich provozovatelé díky novým raketám plnit již uzavřené smlouvy se zákazníky. Pokud by ale vyvstala nutnost, Amazon prý nebude váhat a osloví některou z dalších firem na trhu, přičemž se nebrání ani tomu, aby družice konstelace Kuiper dopravily na orbitu nosiče SpaceX, a to včetně vyvíjené Starship. Tady nelze vůbec odhadovat, jaké problémy může firmě Amazon způsobit odklad vývoje objednaných nosičů a zda bude náhradní rakety potřebovat, spíše je zajímavé, že Amazon konečně uvažuje i o raketách SpaceX. Firma Elona Muska totiž se svou satelitní sítí Starlink přímo konkuruje konstelaci Kuiper od Amazonu.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Pěkné, pěkné.
Ale o tom zde byl článek už minulý rok a myslím že ne jen 1x, že ESA přišla o nosič (Sojuz)na některé zakázky a ty dostává SpaceX a nejspíš ji spadnou do klína i další, to se prostě dalo čekat, když na obzoru není nikdo jiný.
Ariane 6 to je taková nekonečná pohádka
A Vega-C s H3 prostě nejsou spolehlivé.
Nekonečné odklady ostatních konkurentů ani nebudu komentovat, nehledě na jejich budoucí kapacitu a dost pravděpodobně i cenu, i když v případě politický situovaného nákladu asi cena nebude hrát tu nejvyšší podmínku pro přidělení zakázky.
Ale i teď říkám že přidělených zakázek pro SpaceX nakonec bude ještě víc než se mluví o současných, dost pravděpodobně k SpaceX přejdou i další kteří teď mají smlouvu třeba u ULA na Vulcan a u ESA na Ariane6,
Soudím že tyhle 2 rakety budou mít hodně nízkou kadenci startů a hodně zákazníku změní nosnou raketu . Minimálně u ULA to tak vidím když koukám na pokusy o start Starlineru. Cokoliv ta firma (respektive mateřská firma vyvíjí). Technologické procesy jsou v Boeingu (ULA) prostě tragické a zavedení nového nosiče bude trvat roky po inauguračním letu. A v ESA to není o nic lepší vzhledem k době vývoje Ariane6
Neviem či pre vynesenie tych Galileo druzic,nebude lepsi Vulcan.Tie druzice potrebuju vysoku orbitu a tam F9 so svojim druhym stupnom straca dych.
Družice Galileo má jen 733 kg a vynáší se jich pár najednou. S nosností problém nebude.
Asi bych to shrnul tak, ze kdykoliv potrebujete cokoliv dostat do kosmu, tak si koupite F9/FH. Cokoliv jineho je politicke rozhodnuti.
Snad se podaří dostat úspěšně do kategorie F9/FH i jiná soukromá firma. A nemyslím tím BO, to je takový molochový koníček jednoho pána.
Moc jiných možností není. BO jednoho pána má prsty ve spoustě odkladaných projektů jiných firem.
Tipuji Rocket lab.
V Evropě A6 je soc. projekt politiků.
Bohuzel si myslim, ze to nema cenu, v momente kdy se tam dostanou, aby mohli konkurovat, prijde Starship.
To bys nemohl v životě dělat skoro nic. Vždycky už někdo někde je nebo brzo bude.
Nachápem tie komentáre o tom, ako ESA ,,zaostáva” keď v skutočnosti je to pravý opak, momentálne sa obmieňaju používané rakety, to je ako keď automobilka prechádza na výrobu nového modelu , tiež ich nikto neobviňuje, že zaostávajú, to, že SpaceX lieta tak často, no Falcon 9 bude taký Sojuz 21. storočia, hold vždy to nejaká raketa musí byť.
No čo sa projektov týka, neviem o tom, že by bola ESAna tom kedykoľvek lepšie, nové vedecké družice a sondy, podieľa sa na projektoch ako JWST, (Hubble ktorý stále pokračuje) dokonca sa dostanú Európania k mesiacu , ak nie rovno aj naň v rámci projektu Artemis, tak to vážne nechápem, kde sa berú tie porazenecke reči,
Súkromník bude vynášať platené náklady do vesmíru , ale nikdy nebude platiť za vedecké sondy , ktoré sú riskantné, stratové, ale majú neskutočný prínos pre vedu, namali by sa skôr štátne agentúry zameriavať na toto?
Ale my se tady bavíme o raketách a tam je to totální průšvih. Jedna raketa havarovala a druhá končí s tím, že nástupce ještě není hotový a i když má být levnější, tak pořád bude pekelně drahý a to je oč tu běží. Nebo snad je jiný důvod, aby ESA šla s prosíkem za SpaceX a chtěla si koupit start? Je to stejné, jako by za SpaceX šla ULA a chtěla si koupit starty.
Tak zasa tak čierno by som to nevidel , od konca raketoplánov chodila NASA s prosikom za rusmi a ESA a teraz sú kde ? ale ono to tak zlé nie je , proste si tie agentúry vypomôžu, poprípade využijú svojich dodávateľov, dajme tomu , je to ako keď si navzájom vypomahaju susedia , nakoniec je to prospešné obom
Presne tak by to malo byť. Lenže ako vždy do toho vystupuje politika. Najlepšie by bolo všetky prostriedky smerovať iba do vedy lenže stále je tu risk že nebude mať kto tú družicu vyniesť. Hlavne armádne zákazky sú citlivé a najlepšie je mať vlastnú raketu aj keď je to mimoriadne drahé. Hlavný problém je že sa porovnávajú hrušky s jablkami. Áno SpaceX aj ESA vyvíjajú rakety ale tu podobnosť končí. ESA nemá žiadneho šéfa ktorý by mal neobmedzenú moc. Vždy sa musia zhodnúť členské štáty čo je proste náročné. Každá krajina má iné predstavy čo má ESA robiť a kam smerovať. Samozrejme aj každá krajina chce niečo na oplátku. Aby dodávateľ alebo subdodávateľ bol Ich. Takže potom to tak vyzerá pomalé a zdĺhavé rozhodovanie plus vývoj a výroba v mnohých krajinách. A ešte znovu použiteľnosť je výhodná iba ak máte mraky zákaziek inak je to holý nezmysel. Po úspešnom vývoji znovu použiteľnej rakety čo? Pošlete ľudí domov alebo ich budete platiť za nič nerobenie? Pretože ak by ste potrebovali čokoľvek upraviť ale vylepšiť potrebujete tých skúsených ľudí. Takže kritika je ľahká ale nikto sa nezamýšľa prečo to tak je.
Ano, to je ale tím, že princip EU je všem schopným, kteří něco umí vydělat peníze brát a rozdat těm neschopným ve formě dotací. Potom se nedivme, že tady nemáme soukromé osoby, které by mohly něco takového uskutečnit. Když už někdo hodně vydělá, tak veškeré své úsilí věnuje tomu, aby to vše nemusel zase odevzdat ve formě daní a všech možných poplatků atp. Prostě takhle se EU jen vzdaluje svobodnému světu a bude hůř. Celkové náklady na práci jsou tady mnohem vyšší, že v USA, ale mzdy jsou nižší, proč asi? Ano, ten rozdíl požírají byrokratické nesmysly a díky tomu se všichni máme jen hůř.
Pokiaľ viem , tak v USA to funguje s dotáciami úplne rovnako, len trošku v inej forme a nedá sa povedať , že SpaceX vznikla len sama o sebe , keby do nich neinvestovala (s rizikom vo forme kontraktov) NASA, žiaden Falcon 9 by nebol, NASA im zaistila stabilný príjem a tak mohli získať aj iných investorov a následné s hotovou raketou aj komerčné zákazky,
No a celkovo tie dotácie majú slúžiť dvom veciam, udržať kľúčové aj keď stratové technológie doma a podporiť rozvoj nových firiem , ktoré následne svojimi daňami pomôžu vzniku ďalších, ( nie vždy sa to podarí)
No jo, ale oni to obměňování nějak pokakávají jako ve své době komanči podělánkovali přechod na Favorita až se tak zadlužili, že Škodovka byla nakonec ráda, že ji koupil VW.
Favorit byl naopak pro VW zárukou, že v MB umí udělat i relativně soudobý auto. V prdeli byl podnik díky celým předchozím čtyřiceti letům vlády rudé ruky.
EU díky tomu že se 30 let vice orientovala na spolupráci s Ruskem zaostává ve výzkumu a dobývání vesmiru podobně jako Rusko. Přitom větší spolupráce s USA ji mohla přinést značně benefity a úspěchy.
Byrokracie a centralizované rozhodování v EU není dobrá cesta ne jenom v dobývání vesmíru ale i v dalších odvětvích centralizované Evropy.
Jeffe, Krí
Moc hezký článek, je vidět jak Evropa zaostává a víc a víc, protože se tady řeší jiné, mnohem důležitější věci typu komu dáme kolik dotací a nebo kolik verzí WC budeme mít na vysokých školách. Pokud jde o Viasat, tak to je zakázka typu snů, odhaduji čistý zisk z toho startu FH na minimálně 50M$, takže SpaceX určitě udělá maximum pro to, aby ten další start byl na FH.
Nedovedu si představit, jak tohle kdy může Evropa dohnat, nebo alespoň zůstat 10-15 let pozadu.
Falcon 9 dá za rok téměř to co Ariane 5 za čtvrtstoletí.
Evropa je kolonie.
Jen si to nechce přiznat.
Vlastní byrokratický hovniválismus není “kolonie”.
Nechcete si to přiznat, ale je to ekonomická kolonie a muzeum.
Kolonie koho přesně?