SpaceX konečně má úřední povolení pro testovací misi Starship, startovat se možná bude už 17. dubna
Konečně byla odstraněna poslední velká překážka, která bránila prvnímu integrovanému letu Starship a Super Heavy. SpaceX totiž v pátek obdrželo od Federální letecké správy (FAA) povolení pro tento napjatě očekávaný start nejsilnější rakety v historii lidstva. Starship S24 poté byla opět připojena k Super Heavy B7, takže raketa je opravdu kompletně připravena na let, který by mohl proběhnout už v pondělí 17. dubna. Dokumentace FAA navíc prozradila nové podrobnosti o plánovaném průběhu první testovací mise a také dalších plánech SpaceX.
Úřad FAA pracoval na dokončení startovní licence se SpaceX přes 500 dní a v pátek 14. dubna 2023 konečně došlo k jejímu udělení. Jak však prozradila doprovodná dokumentace, licence se zatím vztahuje pouze na první start Super Heavy Starship ze Starbase a platí na 5 let. Povolení pro každý další start budou prozatím udělovány zvlášť kvůli případným úpravám, které bude potřeba provést na základě dat z prvního testovacího letu případně změnám v trajektorii letu apod. I když však SpaceX časem získá nějaké plošné povolení, nejspíš bude platit maximální roční limit pěti startů Super Heavy Starship ze Starbase, jak to bylo uvedeno v dřívějších ekologických studiích. SpaceX ale buduje další startovní rampy pro Starship na Floridě a zdejší mise budou spadat pod jiný schvalovací proces, kde budou vyšší roční limity. Proto je pochopitelné, že SpaceX výhledově plánuje využívat Starbase spíše jako vývojové středisko, kde budou probíhat pouze občasné testovací lety, zatímco většina běžných misí bude startovat z Floridy.
SpaceX v rámci vyřizování startovní licence poskytlo podrobné informace ohledně plánovaného průběhu prvních tří testovacích letů Starship ze Starbase, které byly od roku 2021 trochu upraveny. Oficiální harmonogram jednotlivých fází první mise jsme si představili už v minulém článku, a tak se dnes zaměřím jen na nové či upřesňující informace. Nejasnosti se doposud týkaly především toho, co se se Super Heavy a Starship stane na konci mise. SpaceX v dokumentaci pro FAA popsalo podrobný plán toho, jak s prototypy naloží po jejich dopadu do oceánu.
Nosič Super Heavy se po startu oddělení od lodi Starship ve výšce 64 km a poté provede zpětný zážeh a po návratu do atmosféry provede už pouze finální přistávací zážeh (oproti tomu Falcon 9 vždy provádí ještě vstupní zážeh, který jej zpomalí před vstupem do atmosféry). Plán pak je dokončit přistávací zážeh Super Heavy zhruba 8 minut po startu těsně nad hladinou Mexického zálivu v přibližné vzdálenosti 31 km od pobřeží Texasu. Půjde tedy o plnohodnotné simulované přistání a dobrý test pro budoucí zachytávání raket pomocí Mechazilly na startovní rampě. SpaceX očekává, že po dokončení přistávacího manévru raketa dosedne do oceánu rychlostí 8,5 metrů za sekundu a zůstane v jednom kuse, ale poté začne nabírat vodu a nakonec se potopí. Pokud by k samovolnému potopení nedošlo, SpaceX popsalo několik různých metod, jak může potopení napomoci. Nejdříve zkusí vyslat příkaz k otevření ventilů na nádržích, což by mělo způsobit vniknutí vody do nádrží a potopení. Pokud to z nějakého důvodu nezabere, další možností je raketu lanem zapřáhnout za loď a pohnout s ní tak, aby začala nabírat vodu. Finálním řešením pak je proražení nádrží například pomocí střelné zbraně.
Loď Starship se odpojí od Super Heavy necelé 3 minuty po startu a následně zažehne všechny své motory Raptor na více než 6 minut. Po jejich vypnutí loď čeká více než 80minutový volný let, při kterém vystoupá do maximální výšky 235 km, avšak nedosáhne stabilní orbity, takže postupně začne samovolně klesat zpět do atmosféry. Ve výšce 120 kilometrů budou z hlavních nádrží vypuštěny pohonné látky a očekává se, že v lodi zůstane jen asi 10 tun kyslíku a 4 tuny metanu. To je 1,1 % objemu látek v plně natankované lodi a představuje to minimum potřebné pro aerodynamickou stabilitu a schopnost udržet se na plánované trajektorii. Následující návrat atmosférou je pak hlavním účelem celého testovacího letu, jelikož SpaceX potřebuje ověřit fungování tepelného štítu z keramických destiček a také schopnost softwaru a aerodynamických klapek udržet kontrolu nad lodí během žhavého návratu.
Pokud Starship přečká průlet atmosférou v jednom kuse, dopadne do Tichého oceánu v oblasti vzdálené přibližně 235 km severně od Havajského ostrova Oahu. SpaceX očekává, že loď po dopadu okamžitě exploduje. Firma bude mít u dopadové oblasti připravenou loď, která bude během následujících 24–48 hodin hledat případné trosky Starship. SpaceX očekává, že většina trosek se potopí, ale pokud loď nějaké kusy objeví, tak je buď vyloví, nebo potopí. Zároveň se loď pokusí najít černou skříňku, která je vybavena GPS lokátorem. Pro tuto operaci mohou být využiti potápěči.
Kdy tedy SpaceX začne se záchranou Super Heavy a Starship pro účely dalšího použití? Bude to nějakou dobu trvat, protože v dokumentaci FAA je uvedeno, že během prvních tří testovacích misí zatím není v plánu zachraňovat nosič ani loď. Super Heavy bude nadále přistávat v Mexickém zálivu a lodě Starship se při druhém a třetím testu rozpadnou už v atmosféře a jejich trosky dopadnou do severní části Tichého oceánu. Důvodem rozpadu lodí je to, že podle dokumentace budou během druhé a třetí testovací mise použity prototypy bez tepelné ochrany. To nepřímo potvrzuje, že SpaceX plánuje při těchto misích použít Starship S26 a S27, což jsou jediné známé prototypy, které nejsou vybaveny aerodynamickými klapkami ani tepelným štítem. Zároveň už SpaceX připravuje prototypy Super Heavy B9 a B10. Lze tedy předpokládat, že S26 a B9 poletí na druhé testovací misi a S27 poletí s B10 na třetí.
To zároveň znamená, že již dokončený prototyp Starship S25 zřejmě bude přeskočen. Vysvětluje to, proč tento exemplář nikdy nepostoupil do fáze testování motorů, i když už je má nainstalované a čas na to rozhodně byl. Plány se ale v případě SpaceX často mění, takže se klidně může stát, že nakonec na budoucích misích poletí úplně jiné prototypy. Hodně může ovlivnit především výsledek prvního testovacího letu. Pokud zkouška odhalí nějaký velký konstrukční nedostatek nebo nedejbože dojde k poškození startovní rampy, jistě by to mělo velký dopad na další plány SpaceX.
Každopádně pokus o zachycení Super Heavy pomocí Mechazilly nejspíš proběhne nejdříve během čtvrté testovací mise (potenciálně s prototypy Starship S28 a Super Heavy B11). To samé zřejmě platí také o vynášení družic Starlink pomocí Starship. První tři testovací mise totiž zřejmě budou mít stejný letový profil jako ta první, což znamená, že není v plánu dosažení stabilní orbity. Navíc pouze prototyp Starship S27 momentálně stále má funkční vypouštěč družic Starlink, ale může se stát, že časem bude napevno zavařen, stejně jako tomu bylo v případě prototypů S24 a S25 (a loď S26 vypouštěč nikdy neměla).
První integrovaný let Super Heavy Starship je zatím stále v plánu na pondělí 17. dubna mezi 14:00 a 16:30 SELČ, ale je pravděpodobné, že start proběhne spíše až o pár dnů později. Bavíme se totiž o prvním startu největší a nejsilnější rakety v historii lidstva, takže by nebylo překvapivé, kdyby SpaceX nakonec potřebovalo víc než jeden pokus o start nebo se objevily nějaké drobnější problémy, jejichž řešení povede k menším odkladům. Sledujte náš podrobný profil mise, kde najdete živé přenosy a ty nejaktuálnější informace z probíhajících příprav na start. V posledních dnech například proběhlo odjištění náloží destrukčního systému na nosiči i lodi a v sobotu byla Starship S24 pravděpodobně naposledy připojena k Super Heavy B7. Raketa s celkovou výškou 120 metrů a 39 motory Raptor je tedy kompletně připravená na start. Jaký výsledek testovacího letu očekáváte vy? Vybuchne raketa už na rampě? Překoná okamžik Max Q? Podaří se Super Heavy provést přistávací manévr? Přečká Starship návrat do atmosféry v jednom kuse? Podělte se o názor v komentářích nebo v anketě na profilu mise!
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Blue Origin se už dostává na úroveň Mk1.
https://twitter.com/Cygnusx112/status/1657415002951655424?t=DuvtaDOPG_DM2O9RLHsiNA&s=19
Není to starhopper?…
Dobrý den. Já tu psal že by se měl udělat kolem startovní rampy umělý bazén aby se ochránila rampa než budou k dispozici mořské plošiny. Nebo startovní komplex postavit tak říkajíc v suchém doku který by se v momentě startu zaplavil a pak se tavidla uzavřou a voda vyčerpá. Nebo rampu postavit dál od břehu aby se nepoškodilo dno Mexického zálivu 33 motory Raptor.
Ty úřady budou vraždou pokroku.
Dneska pri navratu z Hradce do Prahy jsme zahledli jasne zarici predmet, ktery padal kolmo k ceste pred nami. Nevite, o co mohlo jit? Na “klasickou padajici hvezdu” to bylo az moc oranzove, velke a jasne. Navic to trvalo pomerne dlouho, nez to zhaslo. Diky!
Těžko říct… možná trochu upřesnění “dneska”, “kolmo k cestě”, “velke” a “jasne”, “pomerne dlouho” by pomohlo ti pomoct.
Zanechávalo to “stopu”?
Jak rychle se to pohybovalo?
Jak vysoko to zmizelo?
Jak jistý jseš si tím “kolmo” (vs šikmo směrem k tobě/od tebe)
(Bolid by se mohl za 10 dnů objevit v databázi hlášení bolidů Astronomického ústavu AV ČR)
Víte někdo jaký typ výbušniny používá spacex? Jde mi o to co se stane po potopení do oceánu. Respektive se domnívám, že se najdou nadšenci co začnou lovit trosky ze dna.
Vánoce už v dubnu, to miluju. Doufám, že počkají, než se vrátím z práce domů, abych to mohl pustit na televizi
Nečekají, plní SHS palivem. 😉
Tak prý na tebe nakonec počkají 🙂
Petře, děkuji za článek a odkaz na nsf. https://spaceflightnow.com/2023/04/15/faa-clears-spacex-to-launch-worlds-largest-rocket/?utm_source=pocket_saves
Jde vidět, že FAA prověřila SHS a Starbase velmi důkladně.
235 km max výška. Velký odpor atmosféry. Velké namáhání štítu po celou dobu letu.
Neumím si nějak představit, že se celá sestava po zážehu Raptorů a odpichu nezhroutí pod vlastní vahou (5000t). Stačí nějaké slabší místo v konstrukci + minimální odklod od trajektorie. První minuta od startu do maxQ bude opravdu nervák. Cokoli nad to bude neskutečná výhra inženýrů spacex i dělníků, co to sestavovali. Zajímalo by mě, jestli třeba probíhá nějaká kotrnola svarů. U SLS je certifikát na každý šroubek. Tady nevím nevím. V tom může být zakopaný pes, kromě tisíců dalších problémů.
B7+S24 prošly testy, které prověřily konstrukci.
Navic B7 byla na stole při spin testu s výbuchem.
SLS, pokud si pamatuji, měli problém naplnit při WDR testu i při startu.
SpaceX jsou profíci.
Ty svary se tuším rentgenují a těch Starshipů a boosterů už několik bylo, takže si to mohli natrénovat. Dokud vydrží svary, tak se to nezhroutí, protože je to natlakované.