Mise Starlink 5-4

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 12. 2. 2023 06:10:10 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Další várka družic pro satelitní konstelaci Starlink (55 kusů)
  • Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlink v1.5 má hmotnost kolem 309 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1062.12)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země (339 km x 298 km s inklinací 43°)
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Space Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině ASOG
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Další mise s družicemi pro konstelaci Starlink společnosti SpaceX, která nabízí rychlé satelitní připojení k Internetu, časem s globálním pokrytím.
  • Každá družice Starlink první generace měla hmotnost 260 kg a obsahovala čtyři fázové antény a dvě parabolické. V tomto případě ale jde o novou generaci družic v1.5, které navíc obsahují laserová pojítka pro vzájemnou komunikaci na orbitě, takže hmotnost každé družice je přibližně 309 kg. Konstrukce satelitů Starlink je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu.
  • Tato mise vynesla družice pro „Group 5“ neboli pátou orbitální slupku konstelace Starlink. Ta má sklon 43° vůči rovníku a po dokončení bude obsahovat 2500 družic ve výšce 530 km. Tato slupka byla schválena v rámci licence pro provoz sítě Starlink druhé generace.
  • Počet již vynesených družic Starlink a další statistiky najdete spolu s informacemi o průběhu budování konstelace na stránce Stav konstelace Starlink. Přehled nefunkčních družic a deorbitací najdete zde.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo úspěšně na plovoucí plošině A Shortfall of Gravitas, která byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 660 km od místa startu.
  • SpaceX při této misi provedlo záchranu aerodynamických krytů. Loď Doug pro tyto účely byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 660 km a kryty vylovila po jejich přistání do vody.
  • Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Jedna jeho polovina letěla popáté a druhá poosmé.
  • Vývoj data startu: únor 2023 → 11. února 2023 → 12. února 2023

Související články

Fotky

Videa

Záznam oficiálního přenosu ze startu:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Aktuální informace


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

4 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
prochzde

Jen pro zajímavost, první třetina družic ze Starlink-5-1 už vystoupala do výšky 554/552 km.

Maroš

Zajimave, cilova orbita v nove oznacovane 5. slupce by mela byt 530 km (inklinace 43°), tech 552/554 km je az tesne nad 1. slupkou, kde bych spise cekal nejakou rezervu pro nahradu 1. slupky… Vypada to, ze konstelacni gulas se asi jeste chvili bude michat a varit. Uvidime kam nastoupaji dalsi a zda se k tomu objevi nejake dalsi info/plany…

prochzde

Nepředpokládám, že by ze SpaceX použili scénku z vaření v pohádce “Sůl nad zlato”, když Werich s Burianem dělali lívance a přidávali kvasnice. Co se týká jaká “modifikace starlinků” se necháme za nějakou dobu překvapit. Rozhodně těch družic ze Starlink-5-1 již vystoupalo na výšku 554/552 (Apogee/Perigee) již 26 z 54, ale i to neznamená, že tam musí “skončit”. Víme z několika předchozích článků, že u novějších “slupek” jsou přesunovány do určitých výšek, až si je SpaceX téměř 100% jistý, že je nebudou muset deorbitovat. To, jak s nimi bude SpaceX “hýbat” se určitě dovíme i prostřednictvím tohoto serveru nebo stránek kosmonautixu.

Maroš

Uvidime jak rekl slepy. S tim testovanim to je fakt jenze to se dela v nizsich nez cilovych orbitach prave proto aby se predeslo selhani na vyssi orbite a dlouhe nasledne samovolne deorbitaci. Launch 5-1 mel 2 takove test orbity jednu cca kolem 355km (tam ted testuji i druzice z 5-3 a tam zrejme po vystoupani budou testovat i druzice z 5-2) a druhou cca kolem 430km (presne km neznam). Pokud jsou ted druzice jiz az 20km nad cilovou orbitu a to ve vetsim poctu, osobne se domnivam, ze nepujde o testovani spolehlivosti ve smyslu prevence samovolne deorbitace. Jsem fakt zvedavy co se z toho vyvrbi…