Ohlédnutí za rekordním rokem SpaceX – dvojnásobný počet startů a přistání se 100% úspěšností
Dnešní start mise EROS C-3 završil veleúspěšný rok SpaceX, během kterého americká firma předvedla neuvěřitelnou kadenci startů i perfektní spolehlivost a také pokořila několik rekordů. Pojďme si tedy shrnout aktivity a úspěchy SpaceX v uplynulém roce.
Bezkonkurenční tempo a spolehlivost
SpaceX loni provedlo celkem 31 startů Falconu 9, což tehdy byl nový rekord. Letos v březnu pak Elon Musk pro firmu vytyčil ambiciózní cíl provést v tomto roce celkem 60 startů. Zdvojnásobení počtu misí oproti předchozímu roku rozhodně není snadný úkol, avšak SpaceX se to nakonec podařilo, protože firma v podstatě celý rok udržovala velmi vysokou kadenci startů. Teď v prosinci se dokonce poprvé podařilo provést 7 startů během jediného měsíce. Ukazatel počtu misí se nakonec ustálil na neuvěřitelném čísle 61 startů. Tento počet zahrnuje také jednu misi Falconu Heavy, který se vrátil do služby po více než 3leté pauze. Zároveň tento nosič letos přišel o titul nejsilnější rakety současnosti, jelikož jej z trůnu sesadilo SLS agentury NASA.
Falcon Heavy před startem mise USSF-44 (Foto: SpaceX)
Všechny letošní mise SpaceX byly zcela úspěšné a stejně tak se podařilo dosáhnout 100% úspěšnosti přistání Falconů (ve dvou případech však byl první stupeň záměrně zahozen bez pokusu o přistání). Pokračují tak dlouhé šňůry nepřerušených úspěchů. Poslední neúspěšná mise proběhla v září 2016 (výbuch Amos-6 na rampě) a od té doby si SpaceX připsalo úžasných 170 zdařených startů.
Přistání raketového stupně se naposledy nepovedlo v únoru 2021 při misi Starlink v1-19 a poté následovala aktuální série 86 úspěšných přistání v řadě. Falcon 9 díky tomu všemu letos získal titul aktivní americké rakety s nejvíce provedenými starty a s nejvíce úspěšnými starty v řadě, čímž svrhl z trůnu osvědčený Atlas V společnosti ULA. Zároveň Falcon 9 překonal rekord ruského Sojuzu v kategorii rakety s nejdelší šňůrou úspěšných startů v řadě. Falcon 9 se tak nyní řadí mezi nejúspěšnější a nejspolehlivější rakety v historii.
Atlas V už není nejúspěšnější americkou raketou (Foto: ULA)
Rekordy ve znovupoužitelnosti
SpaceX dokázalo dosáhnout vysoké spolehlivosti mimo jiné díky tomu, že své rakety používá opakovaně a na základě analýz a získaných dat neustále provádí všemožná vylepšení. Znovupoužitelnost raketového hardwaru navíc snižuje náklady a také umožňuje vyšší startovní kadenci, jelikož není nutné vyrobit celou novou raketu pro každou misi. Že to SpaceX se znovupoužitelností myslí vážně, dokazuje fakt, že 92 % letošních startů proběhlo s již použitým prvním stupněm a téměř 84 % s již použitým aerodynamickým krytem.
Zachráněný aerodynamický kryt Falconu 9 z mise Starlink 3-1 (Foto: Pauline Acalin)
Zároveň letos padl nový rekord v rychlosti znovupoužití prvního stupně, když se SpaceX podařilo zkrátit dobu mezi dvěma starty téhož stupně na pouhých 21 dnů. Navíc firma Elona Muska letos opět posunula hranici znovupoužitelnosti raketového hardwaru. Loni SpaceX dosáhlo mety 11 startů jednoho konkrétního stupně, ale letos jsme už byli svědky mise, při které letěl stupeň Falconu 9 popatnácté. V případě aerodynamických krytů je přesné sledování počtu znovupoužití konkrétních kusů téměř nemožné a oficiálně bylo potvrzeno jen to, že některé poloviny krytu už absolvovaly šest misí (loni byl rekord 5 použití). Kryty i první stupně jsou v současnosti údajně certifikovány pro maximálně 15 startů, tak uvidíme, jestli SpaceX bude příští rok nadále posouvat tuto hranici, nebo považuje tento počet znovupoužití za dostatečný pro své účely.
Stupeň B1058.15 po návratu z mise Starlink 4-37, což byl jeho 15. start. (Foto: Farrielle Mohan)
Loď Dragon
Co se týče znovupoužití kosmické lodi Dragon, tak letos se dva různé exempláře Dragonu druhé generace poprvé vydaly do vesmíru už potřetí. Zároveň padl nový rekord, když jeden Dragon letěl dvakrát během pouhých 164 dnů. Dragon letos startoval celkem pětkrát, přičemž za zmínku stojí především mise Ax-1, při které poprvé návštívila Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) plně soukromá posádka. Zároveň letos v Crew Dragonu poprvé letěl ruský kosmonaut v rámci programu výměny sedadel mezi NASA a Roskosmosem.
Návrat Crew Dragonu z mise Ax-1 (Foto: SpaceX)
Dragon má před sebou zářnou budoucnost, jelikož NASA letos prodloužila stávající kontrakty SpaceX. Díky tomu bude firma Elona Muska dopravovat zásoby a astronauty na ISS pomocí Dragonu v podstatě až do konce provozu stanice, který je v plánu na rok 2030. Zároveň byl letos oznámen program Polaris, při kterém bude SpaceX ve spolupráci s podnikatelem Jaredem Isaacmanem posouvat hranice toho, co je možné dokázat v rámci soukromých kosmických letů. Například hned při první misi Polaris Dawn hodlá SpaceX pomocí Crew Dragonu provést historicky první výstup soukromého astronauta do volného kosmického prostoru.
Oficiální představa výstupu do volného prostoru při misi Polaris Dawn (Zdroj: SpaceX)
Spousty nových kontraktů
SpaceX je dnes dominantním hráčem na komerčním trhu, a tak pravidelně vyhrává nové kontrakty pro své rakety. Jen letos firma získala téměř 40 nových, a to jsou jen ty, o kterých víme, ne všechny jsou totiž veřejně oznamovány předem. SpaceX navíc dokáže reagovat na nové kontrakty s bezkonkurenční rychlostí a některé letošní mise se uskutečnily jen pár měsíců po uzavření smlouvy se zákazníkem. To se týkalo především zákazníků, jejichž náklady letos osiřely kvůli ztrátě možnosti využívat ruskou raketu Sojuz následkem války na Ukrajině. Ta vypukla v únoru a například společnost OneWeb pak o měsíc později uzavřela smlouvu se SpaceX na vynesení části zbývajících družic pro svou konstelaci, která navíc bude konkurovat Starlinku. První mise pak proběhla už v prosinci, a to SpaceX ještě navíc muselo nejdříve vyvinout nový vypouštěč pro družice OneWebu.
Start mise OneWeb F15 (Foto: SpaceX)
Podobným způsobem pak SpaceX získalo kontrakty na vynesení vědeckých nákladů Hera a Euclid nebo komerčních družic společnosti Eutelsat. Tyto mise měly původně provést evropské rakety, ale jejich vývoj se buď protáhl (Ariane 6), nebo nejsou dostupné kvůli situaci na Ukrajině (evropská varianta Sojuzu).
Starlink
Letošek by se rozhodně dal nazvat rokem Starlinku. SpaceX letos provedlo celkem 34 startů pro svou internetovou konstelaci, během kterých bylo na oběžnou dráhu dopraveno přes 1700 nových družic Starlink. Nyní jich kolem Země obíhá přes 3300, které poskytují internetové připojení více než milionu zákazníků po celém světě. Letos navíc došlo k aktivaci systému laserové komunikace mezi družicemi na orbitě, což umožnilo obsloužit také zákazníky v izolovanějších oblastech, kde se SpaceX nevyplatí budovat pozemní stanice pro retranslaci signálu. Jde například o polární oblasti, Skandinávii nebo různé ostrovní regiony.
Terminály pro Starlink už fungují i v polárních oblastech (Foto: @justpaulinelol)
SpaceX také letos spustilo varianty Starlinku pro použití na lodích, letadlech i pohybujících se automobilech. V souvislosti s tím už je také možné používat anténu mimo zákazníkovo primární bydliště.
SpaceX nově nabízí speciální anténu pro připojení k síti Starlink z pohybujícího se vozidla (Zdroj: SpaceX)
Firma Elona Muska se už ale připravuje také na budoucnost a letos získala úřední povolení pro provoz prvních 7500 družic určených pro konstelaci Starlink druhé generace. Chvíli to dokonce vypadalo, že první družice tohoto typu budou vyneseny už při prosincové misi Starlink 5-1. Nakonec ale při ní zřejmě byly vyneseny v podstatě jen standardní družice typu v1.5, akorát byly vyslány do nově schválené orbitální slupky určené pro síť druhé generace. Zaplňování těchto nových orbit družicemi pak má SpaceX umožnit zvýšit kapacitu sítě v nejvytíženějších regionech. Skutečné družice druhé generace, které mají být větší, výkonnější a pokročilejší, nejspíš uvidíme v akci až během příštího roku (ať už ve zmenšené verzi pro Falcon 9, nebo v plné velikosti optimalizované pro loď Starship).
Starship
Největším letošním zklamáním bylo pro fanoušky jednoznačně to, že se nestihl uskutečnit první orbitální start lodi Starship s raketou Super Heavy. SpaceX během pozemního testování narazilo na pár problémů a odhalilo několik nedostatků, které bylo potřeba napravit. Navíc bylo potřeba vylepšit a otestovat infrastrukturu na orbitální rampě, což v kombinaci s celkově opatrnějším a zodpovědnějším přístupem SpaceX k testování vedlo k odkladům orbitálního startu největší rakety v historii až do příštího roku.
Kompletní sestava Starship S24 a Super Heavy B7 během testování (Foto: Nic Ansuini)
SpaceX však letos alespoň oznámilo první komerční družici, která bude vynesena pomocí Starship. Je jím japonská družice Superbird-9, která má letět na oběžnou dráhu v roce 2024. Dále byla oznámena posádka turistické mise dearMoon, při které Starship obletí Měsíc. Na palubě bude mimo jiné i Čech Yemi A. D. Navíc jsme se letos dozvěděli, že SpaceX plánuje ještě druhou misi Starship s obletem Měsíce, avšak zatím jedinými oznámenými členy posádky jsou manželé Dennis a Akiko Titovi.
Posádka turistické mise dearMoon v čele s japonským podnikatelem Júsakou Maezawou (Zdroj: dearMoon)
Příští rok
Letošek byl nabitý a SpaceX rozhodně nehodlá zpomalovat, takže příští rok by mohl být ještě zajímavější. Elon Musk dal firmě za cíl v roce 2023 provést celkem 100 startů, takže nudit se rozhodně nebudeme. A na co se můžete těšit? V první řadě lze očekávat spousty dalších misí Starlink, včetně premiéry družic druhé generace. Dále bych se klidně vsadil, že proběhne alespoň jeden orbitální start Starship, ale snad se jich stihne vícero. Otázkou je, jestli se zároveň stihne dokončit stavba floridské rampy pro Starship, nebo odtud proběhne první start až v roce 2024. Dále se můžete těšit na celou řadu pilotovaných i nákladních misí Dragonu, misi Polaris Dawn a také hned několik startů Falconu Heavy. A během toho všeho jistě znovu padne řada nových rekordů.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-70 - 1. 12. 2024
- Mise Starlink 9-14 - 29. 11. 2024
- Mise NROL-126 - 26. 11. 2024
https://www.reddit.com/r/spacex/comments/11eobj9/rspacex_thread_index_and_general_discussion_march/jar7d5p/?context=3
Na redditu se objevila informace, že jistý Pospíšil, známý svým minulým vynášením infomací z placené sekce fóra NSF, zmiňuje na kosmonautixu chystanou změnu vakuového Merlinu. V rámci snížení nákladů a zvýšení výrobní kadence má dojít k mírnému úbytku výkonu druhého stupně a tedy i návratů na pevnou zemi ve prospěch autonomních bárek.
Ahoj, ve výčtu letů 2023 elonx.cz je cca 70 letů. 100 letů je od EM přání?
Musíte přičíst také spousty misí Starlink. V přehledu uvádím vždy jen ty nejbližší, rozhodně ne všechny (SpaceX je ani neplánuje více než cca 2 měsíce dopředu).
Dalo by se vypíchnout několik velkých faktorů stojících za zdržením orbitálního testu Starship.
Starship, Super Heavy i plošina za rok prošly mnoha předělávkami. Odlehčení designu vnějšího prstence motorů a přechod na roztáčení a zapalování těchto motorů ze startovací plošiny vedl k časově náročnému přestavění plošiny. Plošina se často označuje jako nultý stupeň rakety, sama odvádí dost práce při startu motorů a stará se o to, aby mnoho součástek raketa nemusela nést s sebou nahoru jako mrtvou zátěž.
Výbuch nahromaděného metanu z testu roztočení motorových turbín způsobil zdržení v řádu dvou měsíců.
Pořád panují obavy z toho, že výbuch jednoho motoru při startu vyvolá lavinovým efektem poškození a explozi dalších motorů. Rakety a motory už dokáží stavět velice rychle, ale zničení nebo poškození startovací plošiny by vedlo k nejméně půlročnímu zdržení.
Třešničkou na dortu je pak přechod z pneumatické na elektrickou vektorizaci tahu motoru, krytování tlakových nádob sloužících zároveň jako aerodynamické plochy a stovky dalších testováním vynucených změn a konstrukčních vylepšení, které se promítají nejen do kosmické lodi a boosteru ale i do jejích obslužných mechanismů na věži a plošině.
SHS je ve vývoji. Vylepšují vše.
Základ je, aby nedošlo k výbuchu při startu na rampě.
Porovnání vnějších rozdílů B7 a B9…
https://twitter.com/RingWatchers/status/1606762935761739778
V sázce je reputace HLS a další projekty.
Postup vývoje SHS a vystavba ramp v TX a FL včetně budov je neuvěřitelné.
Obdobně vylepšují Falcon 9, která má vyšší nosnost a přibývají různé možnosti vypouštění dle požadavků armády.
Systém řízení rizik je velmi dobrý.
Ať se daří v roce 2023.
Neplánuje se nějaká prezenteca k polaris? Jsou už předběžně termíny startu nebo info o nových skafandrech?
Fenomenální a v podstatě i převratný rok. Teď ještě Starship a za chvíli už Měsíc, kosmická turistika, Mars…
Jsou už nějaké bližší informace k záchranné misi k ISS? NASA se prý dotázala Space X jestli by posádku poškozeného Sojuzu mohl dopravit zpět na Zemi Dragon.
Sice by to asi narušilo plány, ale byla by to bomba.
Definitivně bude rozhodnuto až v lednu. Zatím jen posuzují všechny možnosti.
Pekne, rychle a pritom vseshrnujici. Diky za clanek 🙂