Raketa Falcon 9 umožňuje vysokou kadenci startů a bezkonkurenčně nízké ceny, protože její první stupeň a aerodynamické kryty je možné používat opakovaně. SpaceX pokryje výrobní náklady daného hardwaru už při prvním startu a u misí pro platící zákazníky si pravděpodobně užívá značné marže. Z toho důvodu se firma snaží raketový hardware zachraňovat, kdykoli to je možné, protože jinak by se zbytečně připravovala o peníze, které může již použitá raketa ušetřit při svých dalších startech. V posledních třech letech proto proběhl při každé misi Falconu 9 pokus o přistání prvního stupně, ale tomu je nyní konec. V dohledné době totiž bude o dost častěji docházet k tomu, že stupně záměrně nebudou zachraňovány a skončí na dně oceánu.

Zatím poslední mise Falconu 9 v režimu bez záchrany stupně proběhla v lednu 2020 při testu únikového systému Crew Dragonu během letu. Jednalo se ale o suborbitální start, při kterém se počítalo s tím, že stupeň bude zničen už po oddělení Dragonu. Poslední orbitální misí, při které byl záměrně zahozen první stupeň, tedy je Amos-17 ze srpna 2018. Při ní bylo díky oželení přistání možné vynést družici s hmotností 6500 kg na relativně vysokou orbitu.

Falcon 9 bez přistávacího vybavení při přepravě na rampu před misí Amos-17 (Foto: Spacecom)

SpaceX má momentálně za sebou 72 úspěšných přistání v řadě a letos si stále drží 100% úspěšnost. Některé první stupně už ale za sebou mají mnoho startů a začínají zastarávat, a tak nás letos po dlouhé době čekají mise Falconu, při kterých raketa poletí v režimu bez záchrany prvního stupně. Jen na říjen a listopad jsou v plánu rovnou tři různé mise, při kterých bude první stupeň rakety záměrně zahozen a skončí na dně oceánu.

Jako první přijde na řadu mise USSF-44, což bude první start Falconu Heavy od července 2019. Raketa při této misi bude tvořena třemi zbrusu novými stupni, avšak ten centrální (číslo B1066) nebude vybaven přistávacím vybavením a nepokusí se přistát. Důvodem je to, že tajný vojenský náklad bude v tomto případě poprvé vynesen přímo na geostacionární dráhu. To bude vyžadovat hodně paliva, a tak budou přistávat pouze boční stupně rakety (čísla B1064 a B1065). Původně se mělo za to, že přistání proběhne na dvou mořských plošinách, ale nedávno vyšlo najevo, že boční stupně budou přistávat zpět na pevnině, stejně jako tomu bylo v případě všech tří předchozích misí Falconu Heavy v letech 2018 a 2019. Start USSF-44 je momentálně v plánu na 28. října a SpaceX už provádí úpravy na rampě LC-39A kvůli zajištění kompatibility pozemního vybavení s Falconem Heavy.

Takhle nějak by měl vypadat Falcon Heavy během své příští mise USSF-44 (Autor: Dylan Spookrau)

Další misí, při které bude zahozen první stupeň, je start družic Intelsat Galaxy 31 a 32. Ten je v plánu na 5. listopadu a nově se potvrdila moje nedávná spekulace, že při něm Falcon 9 poletí se stupněm B1051.14. Jedná se o druhý nejstarší stupeň v aktivní flotile SpaceX, který měl premiéru v březnu 2019 na úplně první orbitální misi Crew Dragonu (DM-1). Od té doby absolvoval dalších 12 startů a teď v listopadu poletí naposledy. Díky tomu, že raketa nebude mít nainstalované přistávací vybavení a zároveň si nebude muset šetřit část paliva pro přistání, bude mít vyšší nosnost. Toho využije zákazník této mise, společnost Intelsat, která si připlatila za možnost letět s raketou v režimu bez záchrany prvního stupně. Díky tomu budou její dvě družice vyneseny na vyšší orbitu než v případě podobné mise Galaxy 33/34, která proběhla před pár dny. Jednalo se o geostacionární náklad s rekordně vysokou hmotností 7350 kg, a tak byly družice vyneseny na subsynchronní přechodovou dráhu s parametry 300 km x 19 800 km x 26,8°. To je ekvivalent GTO-2190, což znamená, že družice musely po oddělení od rakety vynaložit více energie pro dosažení finální geostacionární dráhy oproti standardnímu GTO-1800. Konkrétně musely změnit rychlost (delta-v) o dodatečných 390 m/s, což vyžaduje dodatečné palivo a čas. Bude zajímavé sledovat, na jakou orbitu budou vyneseny družice při misi Galaxy 31/32 v režimu bez záchrany stupně.

Start mise Intelsat Galaxy 33/34 s rekordně hmotným nákladem vynášeným na dráhu přechodovou ke geostacionární (Foto: SpaceX)

Pouhý týden po misi Intelsat Galaxy 31/32 bude zahozen další stupeň Falconu 9 během mise Eutelsat 10B. Půjde o stupeň B1049.11, nejstarší exemplář v aktivní flotile SpaceX, který poprvé startoval na misi Telstar 18V v září 2018, tedy před více než čtyřmi roky! Tento stupeň má za sebou celkem 10 misí, přičemž ta poslední proběhla před více než rokem (Starlink 2-1 v září 2021). Po ní byl stupeň vyřazen z oběhu a čekal na misi, u které nebude plánováno přistání. Původně měl tento stupeň letět na druhé misi s družicemi O3b mPOWER společnosti SES, o čemž jsme psali už loni. Tehdy měla mise vynést tři družice najednou někdy v první polovině roku 2022, ale od té doby došlo k několika odkladům a navíc společnost SES změnila plán všech svých startů. První tři mise nakonec ponesou vždy jen dvě družice místo původních tří. Už tedy nejspíš není potřeba dodatečný výkon, který by umožnilo použití Falconu 9 v režimu bez záchrany prvního stupně. Stařeček B1049 tedy byl nakonec přeřazen na misi Eutelsat 10B, při které má být 11. listopadu vynesena geostacionární družice. Spekuluje se však, že na palubě zároveň bude také lunární lander HAKUTO-R, který má v listopadu dopravit na povrch Měsíce vozítko Rashid pro Spojené arabské emiráty. Zatím to nebylo potvrzeno, ale pokud je to pravda, dodatečná nosnost této mise díky zahození první stupně by se při vyslání nákladu směrem k Měsíci jistě hodila.

Oficiální infografika k landeru HAKUTO-R (Zdroj: iSpace)

První stupně a aerodynamické kryty raket Falcon jsou momentálně certifikovány pro až 15 startů a pokud SpaceX tento limit nenavýší, lze očekávat, že v dohledné době uvidíme i další mise, při kterých bude zahozen první stupeň. Exempláře B1058 a B1060 slouží už od poloviny roku 2020 a každý z nich má za sebou celkem 14 startů, takže je možné, že se brzy také vydají na svou poslední štaci. SpaceX nadále pokračuje ve výrobě nových stupňů, takže ještě nějakou dobu bude mít k dispozici dostatek raket pro své stále častější starty a možná nikdy neuvidíme žádný z nich letět více než 15krát.

Stupeň B1058.14 po návratu ze své 14. mise (Foto: Kyle Montgomery)

Zvláštním případem pak jsou centrální stupně Falconu Heavy, které zřejmě budou ve většině případů zahazovány. Jupiter-3 je jediná mise, která bude v dohledné době startovat na této raketě a zároveň u ní ještě nebylo vyvráceno, že při dojde k pokusu o přistání centrálního stupně. U všech ostatních misí Falconu Heavy, které jsou v plánu na následujících 12 měsíců (USSF-44, USSF-52, USSF-67, Viasat-3 Americas, Psyche), už víme, že při nich proběhne pouze přistání bočních stupňů. Zahazování stupňů tedy výhledově už nebude zdaleka tak vzácné, jako tomu bylo v uplynulých třech letech.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Petr Melechin (see all)

• Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
• Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
• Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení