SpaceX nakonec nedostane tučnou federální dotaci pro Starlink, může však dříve spustit službu na Aljašce
Dnešní článek se bude věnovat nedávným rozhodnutím americké Federální komunikační komise FCC (Federal Communications Commission), která se týkají kalifornské firmy SpaceX. Nejprve si probereme okolnosti, kvůli kterým SpaceX přišlo o velké dotace na Starlink. Poté už přikročíme k poněkud příznivějším zprávám, kdy si řekneme, že možná se SpaceX otevře možnost využít další část frekvenčního pásma a federální regulátor také schválil dřívější spuštění služby Starlink v polárních oblastech USA.
Náš dnešní přehled začneme novinkou, která SpaceX vůbec nepotěšila. Firma totiž přišla o poměrně velké množství peněz z federálního rozpočtu, ale my půjdeme popořádku a podíváme se, jak celý problém vznikl a vyvíjel se. V prosinci roku 2020 jsme informovali, že firma získala nárok na bezmála 900 milionů dolarů v aukci Federální komunikační komise. Za tyto peníze měla firma zajistit internetové připojení pro více než 500 000 domácností v 35 státech USA. SpaceX se tehdy aukce účastnilo v kategorii, která znamenala poskytnutí domácnostem internetové připojení s rychlostí alespoň 100/20 Mb/s. Během aukce mělo být rozděleno více než 9,2 miliardy amerických dolarů. Tyto peníze neměly být uvolněny najednou, ale postupně v rozmezí celkem deseti let. Přibližně půl roku poté vyšlo najevo, že během rozdělování dotací došlo k pochybení, která vznikla na straně samotného FCC. Zkrátka a dobře, přibližně 700 milionů dolarů bylo přiděleno na pokrytí domácností v oblastech, které na tuto dotaci neměly nárok. Pro SpaceX by tato okolnost znamenala, že by se celková částka snížila přibližně o 111 milionů dolarů. Firma s rozhodnutím FCC nesouhlasila a trvala na tom, že má nárok na celou částku.
Anténa sítě Starlink instalovaná na okraji Grand Canyonu umožnila provedení webináře z tohoto exotického místa (Zdroj: Photography Academy)
Od prosince 2020 se kalifornská firma stala i terčem stížností a protestů jednoho ze svých konkurentů, firmy Viasat. Útoky konkurence se zaměřily na oblast rychlosti připojení. Už v dubnu 2021 Viasat tvrdil, že SpaceX nedokáže zajistit požadovaných 100/20 Mb/s. V poslední stížnosti, kterou firma Viasat podala v červenci 2022, byly citovány výsledky dlouhodobých měření společnosti Ookla. Ty tvrdily, že mezi prvním čtvrtletím roku 2021 a 2022 se průměrná rychlost downloadu v USA zvýšila o 38 % z 65,7 na 90,5 Mb/s. Ve stejném období se však snížila rychlost uploadu o 33 % z 16,3 na 9,3 Mb/s. Dle firmy Viasat to znamená, že kvalita připojení prostřednictvím sítě Starlink se i přes navyšování počtu družic na oběžné dráze nezlepšuje a SpaceX nebude schopné zajistit rychlosti požadované v rámci dotačního programu. Viasat dále dovozuje, že se zvyšováním počtu uživatelů bude systém Starlink stále více omezený vlastní kapacitou a kvalita služby se bude zhoršovat.
Je samozřejmě pochopitelné, že postup Viasatu se SpaceX vůbec nelíbil. Nebude zde patrně nutné rozebírat všechny reakce SpaceX na tyto stížnosti do detailu, snad bude stačit závěr poslední odpovědi z konce července, ve které se píše, že kalifornská firma neustále spolupracuje s FCC, aby prokázala, že bude plně schopna dostát požadavkům, které jsou na ni kladeny. Samozřejmým cílem bylo, aby firma konečně mohla začít čerpat poměrnou část z oněch vysoutěžených 900 milionů dolarů.
Anténa Starlink umístěná na břehu jezera (Zdroj: SpaceX)
Od poslední reakce SpaceX však uplynul pouze týden a federální úřad FCC zveřejnil, že z důvodu neplnění požadovaných kritérií ruší nárok kalifornské firmy na vysoutěženou částku. Dle úřadu totiž SpaceX předložilo rizikový návrh a neprokázalo, že by systém Starlink dokázal plnit slíbené služby. Asi nejdůležitějšími argumenty, kterými úřad úřad zdůvodňoval své rozhodnutí, byla nedostatečná rychlost připojení a také cena antén, tedy jednorázový poplatek 600 dolarů, který musí každý nový uživatel zaplatit, aby získal možnost připojení. Vládní úřad uvedl, že internetové připojení pomocí družic Starlink je sice velkým příslibem pro budoucnost, ale nevidí důvod k tomu, aby se z federálních prostředků dotovala nová technologie, která je stále ve vývoji. Mimochodem, stejné rozhodnutí vydal vládní úřad i v případě dalšího vítěze z aukce v roce 2020, kterým je firma LTD Broadband. Ta kvůli tomuto rozhodnutí přišla o více než 1,3 miliardy dolarů.
Není mi známo, zda se jedná o definitivní ukončení šancí obou firem na finanční dotaci, či zda je možno se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Jedno je však jisté, SpaceX má určitě v plánu v USA i nadále nabízet zákazníkům služby své sítě. Případní zákazníci však budou muset zaplatit za zmiňovanou anténu v plné výši. Zároveň je také nutno podotknout, že SpaceX ztratilo nárok pouze na peníze z první fáze aukce FCC. V této fázi se rozdělovalo 9,23 miliardy dolarů. Za několik let by se měla uskutečnit druhá aukce, ve které půjde dokonce o 11,17 miliardy dolarů, a SpaceX se dozajista bude chtít znovu zúčastnit.
Družice Starlink na oběžné dráze (Zdroj: Olhar Digital)
Ne vždy jsou však rozhodnutí federálního úřadu FCC pro SpaceX nepříznivá. Počátkem srpna bylo totiž vydáno jiné rozhodnutí, na základě kterého mohou společnosti, které provozují družice na geostacionární dráze (GEO), nově začít používat pro posílání dat frekvenční pásmo 17,3–17,8 GHz. Toto pásmo je v současnosti využíváno pro přenos televizního signálu z těchto družic na Zemi. Úřední rozhodnutí nově umožňuje je používat i pro přenos dat z družic na zem, a to včetně internetového připojení. Rozšíření využitelného frekvenčního pásma tak znamená zvýšení přenosové kapacity družic. Čím je však toto rozhodnutí příznivé pro SpaceX, když firma na geostacionární dráze neprovozuje jedinou družici? Je to prosté, FCC totiž uvažuje, že by umožnilo využití tohoto pásma i pro firmy, které provozují své satelity i na jiných drahách než GEO. Na tom, že by tento krok měl být podniknut, se jednohlasně shodují i takoví konkurenti, kterými jsou SpaceX, OneWeb či firma Amazon, která plánuje vybudovat konstelaci Kuiper. Mimochodem, právě šířka současného frekvenčního pásma pro přenos dat je jedním z úzkých hrdel, na které při provozu sítě Starlink naráží SpaceX.
A když už si tu povídáme o příznivém rozhodnutí Federálního komunikačního úřadu, pojďme se podívat i na další. Je to už přibližně měsíc, co SpaceX začalo ze západního pobřeží vynášet družice Starlink, které mají vytvořit třetí orbitální slupku. Ta by měla pracovat ve výšce 560 kilometrů se sklonem 97,6° a celkově by ji mělo tvořit 348 družic. Jedna věc je však začít vynášku družic a druhá věc je provedení jejich přesunu na finální orbitu a zapojení do aktivního provozu (a to v dostatečném počtu pro zajištění dostupnosti signálu bez přerušení). Tento proces zabere ještě řadu měsíců a během této doby by potenciální zákazníci v polárních oblastech měli smůlu.
Start mise Starlink 3-2 s družicemi pro třetí orbitální slupku (Foto: SpaceX)
Už v květnu proto SpaceX požádalo federální úřad FCC o dočasné povolení, které by umožnilo provozovat službu Starlink v polárních oblastech USA ještě před kompletním zprovozněním třetí orbitální slupky družic. SpaceX v podstatě žádá o možnost propojování družic s uživatelskými terminály na zemi pod ostřejším úhlem. Místo normálního limitu 25° by bylo možné se z polárních oblastí USA (to se asi týká primárně Aljašky) připojit k družicím, které by se nacházely pouhých 10° nad obzorem. Díky tomu by bylo možné službu Starlink spustit na Aljašce dříve, jelikož by se uživatelé mohli připojovat nejen k již zprovozněným družicím třetí slupky, ale také k družicím z dalších slupek. Firma argumentuje, že tyto oblasti se řadí k těm, které mají obecně nejomezenější možnosti přístupu k rychlému internetu, a tak bude co nejdřívější spuštění Starlinku přínosné pro zdejší obyvatele
Normálně by připojování k družicím pod takto ostrým úhlem mohlo vést k rušení signálů jiných družic či zařízení. V tomto případě je ale podle SpaceX rušení extrémně nepravděpodobné a i kdyby k nějakému přeci jen došlo, bude to okamžitě řešit s dotčeným subjektem. Navíc se jedná jen o dočasné povolení na 180 dní a po plném zprovoznění třetí orbitální slupky SpaceX opět přejde na provoz s minimálním připojovacím úhlem 25°. Schvalování této žádosti nakonec trvalo přibližně tři měsíce a na začátku srpna ji úřad povolil.
Při jedné misi Starlink je na dráhu třetí slupky vynášeno 46 družic a rakety Falcon startují přibližně dvakrát měsíčně, takže je velmi pravděpodobné, že zhuba do tří měsíců bude vynášení družic pro třetí slupku dokončeno. Následně ale bude pár měsíců trvat, než se všechny družice přesunou na provozní orbitu a budou aktivovány. Avšak díky dočasnému povolení FCC nemusejí obyvatelé Aljašky čekat tak dlouho a můžou si užívat rychlé internetové připojení objednat už dnes. Po dokončení třetí slupky pak budou dalšími cílovými skupinami dozajista i různé vědecké organizace, které operují v polárních oblastech, pochopitelně vojáci, polární letecké spoje či rybáři, tentokrát už i mimo oblasti spadající pod USA, na které se nevztahuje zmíněné dočasné povolení.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Díky za podrobnosti.
10° nad obzorem, to funguje? Není tam přílišný vliv atmosféry?
dráha paprsku atmosférou je jedna věc a srážkový model pro tuto oblast druhá. Intenzita deště je v severních oblastech výrazně nižší. viz ITU rain zone map.