Elon Musk na pranýři: Jak SpaceX spolupracuje s armádou
Není žádným tajemstvím, že Elon Musk není u pacifistů příliš v oblibě. Zbraně sice nevyrábí, ale SpaceX spolupracuje s armádou v oblasti technologií a také vynáší její družice. Navíc mezi pacifisty převládá názor, že za válečnými konflikty stojí v pozadí jakási globalistická elita, do níž řadí i Muska.
Posledních deset let můžeme sledovat, jak SpaceX dominuje na trhu raketových nosičů. A jeho největší zákazníci? NASA a armáda. Právě z Pentagonu přišly SpaceX první zakázky. Už v roce 2005 měl Falcon 1 vynést družici TacSat-1, ale vše dopadlo jinak a tato družice nakonec neletěla. Uskutečnily se až následující mise FalconSat-2 a Demo-2 pro agenturu DARPA (Defense Advance Research Projects Agency). Obě skončily havárií. Ačkoli však vývoj všech zmíněných družic byl hrazen z rozpočtu Ministerstva obrany, nejednalo se o opravdové vojenské družice. FalconSat-2 měl za úkol studium plazmatu, ostatní byly pouze experimentální.
Falcon 1 pro misi FalconSat-2 před vztyčením na rampě (Foto: SpaceX)
Cesta k hodnotným armádním zakázkám se pro SpaceX otevřela v prosinci 2012, když Ministerstvo obrany rozhodlo o ukončení monopolu ULA (společný raketový podnik Boeingu a Lockheed Martin) na vynášení vojenských družic. Ještě téhož roku pak USAF (americké letectvo, vesmírné síly jako samostatná armádní složka v té době ještě neexistovaly) přidělilo SpaceX zakázky na mise DSCOVR a STP-2. Možnost ucházet se o další kontrakty byla podmíněna certifikací Falconů, přičemž pro získání certifikátu byly potřeba tři úspěšné mise. V květnu 2015 byl po misích CASSIOPE, SES-8 a Thaicom 6 certifikován Falcon 9 v1.1, v lednu 2016 Falcon 9 v1.2, v červnu 2019 Falcon Heavy. Do dnešního dne provedlo SpaceX sedm startů s vojenskými družicemi (DSCOVR, OTV-5 s miniraketoplánem X-37B, GPSIII-SV01, STP-2, GPSIII-SV03, GPSIII-SV04, GPSIII-SV05), nepočítaje v to pět misí pro NRO (Národní průzkumný úřad), jenž má v gesci špionážní satelity a armáda s ním úzce spolupracuje, a tajemnou misi Zuma.
Start mise Zuma (Foto: SpaceX)
Falcony nevynikají pouze nízkou cenou, ale také úctyhodnou spolehlivostí – Falcon 9 má nejdelší šňůru úspěšných startů v historii kosmonautiky a Falcon Heavy ještě nikdy neměl nehodu. Zdálo by se tedy, že i pro vojáky budou jasná volba, avšak vojenské družice jsou stále hojně vynášeny raketami Atlas a Delta. Při posledním velkém výběrovém řízení z května 2019, ve kterém SpaceX, ULA, Northrop Grumman a Blue Origin soutěžily o zhruba třicítku misí, jež se mají uskutečnit mezi lety 2022–2027, vyhrály ULA a SpaceX. Úspěšnější byla k velkému Muskovu rozhořčení ULA, jíž bylo přiděleno 60 % misí, a to i přesto, že jejich nová raketa Vulcan, která nahradí Atlasy a Delty, ještě není ani hotova, natož ozkoušena (navíc bude pravděpodobně dražší než Falcony). Takové podivnosti pochopitelně vedou ke spekulacím o nadržování a lobbingu, ve dvou případech se SpaceX dokonce soudilo. Nicméně hlavním úkolem armády je zajišťovat národní bezpečnost. ULA by bez vládních zakázek pravděpodobně zkrachovala, a armáda by tak přišla o dlouhodobého spolehlivého partnera a zůstala by závislá na SpaceX, což není v jejím zájmu. Strategii podpory více firem mimochodem uplatňuje i NASA.
Start Atlasu V s družicí Jupiter-2 (Foto: ULA)
Vynášením družic se ovšem portfolio služeb SpaceX pro armádu rozhodně neuzavírá. Vesmírná rozvojová agentura (Space Development Agency), zřízená Ministerstvem obrany, si u SpaceX za celkem 143 milionů dolarů objednala výrobu čtyř družic pro detekci a sledování balistických a hypersonických raket. Tyto družice by mělý být postaveny na platformě Starlink a spekuluje se, že s tímto projektem souvisely čtyři neznámé družice vypuštěné při misi Globalstar-2 FM15. Výzkumná laboratoř amerického letectva (Air Force Research Laboratory) zase zadala SpaceX vývoj materiálu pro pokročilý tepelný štít a vypracování výrobních postupů, které by umožňovaly jeho nízkonákladovou a zároveň velkoobjemovou výrobu; hodnota kontraktu činí 8,5 milionů dolarů.
Velké plány má Pentagon s raketou Starship. Američané totiž mají vojenské základny a spojenecké závazky po celém světě. A kdyby v případě ohrožení bylo potřeba někam na jiný kontinent urychleně dopravit materiál, zbraně, munici nebo vojenskou jednotku, Starship by to po balistické dráze zvládla do hodiny, a to s nákladem o hmotnosti až 100 tun, což je ekvivalent přepravní kapacity velkého nákladního letadla. Proto Ministerstvo obrany v říjnu 2020 uzavřelo dohodu se SpaceX a XArc (Exploration Architecture Corporation) na provedení studie o možnosti dopravy na libovolné místo na Zemi rychlostí 3,3 km/s. Pro rok 2021 bylo na tuto studii vyhrazeno 9,7 milionů dolarů. Šanci, že tyto záměry neskončí ve fázi předběžné studie, posílilo zřízení programu Rocket Cargo, jenž je společným projektem leteckých a vesmírných sil americké armády. Na tento program bylo pro rok 2022 vyčleněno 47,9 milionů dolarů. Letos pak SpaceX získalo 5letý kontrakt ve výši 102 milionů dolarů, v jehož rámci má demonstrovat technologie potřebné pro tento projekt.
Umělecká představa nákladní rakety armádního programu Rocket Cargo (Zdroj: USAF)
Pro moderní zbraňové a podpůrné systémy je typické, že získávají nepřeberné množství informací. Díky proudům dat nejen od pozemních jednotek na frontové linii, ale i ze špionážních satelitů, radarů nebo průzkumných dronů velitelé teoreticky mohou mít nepřetržitý a dokonalý přehled o situaci na bojišti, což jim umožní efektivněji řídit bojové operace. Má to ovšem dva háčky – je nutné zajistit přenos dat a pak také jejich zpracování. Pro přenos dat nabízí SpaceX armádě Starlink a dlužno podotknout, že se setkává se zájmem. Armáda sice disponuje vlastními komunikačními družicemi a dále využívá například služeb společnosti Iridium, ale Starlink by do jisté míry mohl sloužit jako záloha a také vzhledem k jeho přednostem (cena, přenosová kapacita, latence, globální pokrytí atd.) jako vítané doplnění komunikačních kanálů. V Afghánistánu Američané ztratili celou elitní jednotku, a to mimo jiné i proto, že její příslušníci měli potíže se spojit s velitelstvím a vyžádat si pomoc; Starlink by řadu podobných problémů mohl vyřešit. Již v prosinci 2018 proto armáda uzavřela se SpaceX smlouvu, v jejímž rámci proběhlo několik testů. První z nich prokázal, že siť Starlink zvládne přenášet data rychlostí až 610 Mb/s do pohybujícího se letounu C-12. Gwynne Shotwell, prezidentka a provozní ředitelka SpaceX, v této souvislosti uvedla, že rychlost připojení, kterou firma nabízí, je stokrát vyšší, než jakou má letectvo k dispozici.
Armádní letoun Beechcraft RC-12 Guardrail (Foto: Jonathan Payne)
V současnosti probíhají neplánované, leč o to intenzivnější vojenské testy Starlinku ve východní Evropě, smím-li to napsat takto cynicky. V každé válce se bojující strany kromě čistě vojenských cílů zaměřují i na infrastrukturu protivníka, aby mu narušily logistiku a komunikaci. Nejinak je tomu na Ukrajině. Aby si ukrajinská armáda udržela schopnost koordinace svých jednotek, požádal už druhý den po ruské invazi místopředseda ukrajinské vlády Michajlo Fedorov prostřednictvím Twitteru o poskytnutí terminálů a služeb sítě Starlink. Za deset hodin mu Elon Musk odepsal, že jeho žádosti vyhověl. První zaslané terminály dorazily za dva dny. Vše proběhlo tak rychle díky tomu, že SpaceX bylo již připraveno Starlink na Ukrajině komerčně provozovat, spuštění služby ale blokovala ukrajinská byrokracie. Takže pro SpaceX byla tato žádost vlastně povolením. O financování se toho zatím ví jen málo. Dodávka prvních 5000 terminálů byla Ukrajině darována, a zčásti ji zaplatila americká vláda. SpaceX také slíbilo poskytovat na Ukrajině služby sítě Starlink po tři měsíce bezplatně.
Jedna ze zásilek terminálů Starlink, které dorazily na Ukrajinu (Zdroj: Mychajlo Fedorov)
Využití Starlinku na Ukrajině není pouze vojenské, ale potřebné je též pro civilní účely, a to v oblastech, kde Rusové zničili infrastrukturu. Velmi důležitý je zejména pro úřady, nemocnice a záchranáře. Z hlediska další spolupráce SpaceX s americkou armádou je nicméně relevantní to, jak se Starlink osvědčil při vojenských akcích. Vzhledem k tomu, že Ukrajina válku s Ruskem prohrává, zdálo by se, že ani Starlink ukrajinské armádě příliš nepomáhá. To by však bylo přílišné zjednodušení. Je nutné vzít v úvahu ohromnou ruskou převahu, a to nejen v počtu vojáků, ale především v množství techniky. Nepoměr sil je patrný hlavně v letectvu a těžké technice. A Rusové také na rozdíl od Ukrajinců disponují i útočnými zbraněmi dalekého dosahu, kterými mohou ničit cíle v zázemí. Navzdory těmto výrazně nepříznivým okolnostem jsou Ukrajinci schopni zadržovat ruský postup, a dokonce dosáhli některých dílčích úspěchů, například donutili nepřítele k ústupu od Kyjeva a ubránili Charkov. Takový průběh války byl zcela nečekaný. Předpokládalo se, že proti mohutné invazní armádě nebudou mít Ukrajinci vůbec šanci. Místo toho se už bezmála půl roku houževnatě brání ruské přesile. Jak je to možné? Mezi důvody se uváděla vysoká bojová morálka Ukrajinců a špatná logistika Rusů. Ovšem odvaha a odhodlání zjevně nechybí ani Rusům, když i přes vysoké ztráty dál útočí, a nedostatky v logistice se dají napravit. Takže hlavním faktorem účinné ukrajinské obrany je efektivita. K té velice přispívají dodávky technologií od států NATO. Mluví se hlavně o zbraních, ale důležitým prvkem jsou i komunikační systémy včetně Starlinku. Dosvědčil to v rozhovoru válečného reportéra Davida Patrikarakose jeden z ukrajinských vojáků:
Starlink je to, co změnilo válku ve prospěch Ukrajiny. Rusko se snažilo zničit všechny naše komunikační kanály. To teď nemůžou. Starlink funguje pod palbou kaťuší, pod dělostřeleckou palbou. Funguje dokonce i v Mariupolu.
Že Starlink Ukrajincům účinně pomáhá nepřímo z druhé strany potvrdil i dnes již bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin v emotivním vyjádření pro ruskou televizi:
Západu bychom nikdy neměli věřit. Když Rusko prosazuje své nejvyšší národní zájmy na území Ukrajiny, objeví se Elon Musk se svým Starlinkem, dříve prohlášeným za čistě civilní.
Terminál sítě Starlink a voják ukrajinské armády (Zdroj: /u/Impossible_Product_6)
Rogozinův vztek je pochopitelný. Starlink totiž neslouží vojákům jenom ke vzájemnému spojení, ale je integrovaný do sofistikovaného systému, jenž byl vybudován v posledních letech s pomocí západních poradců a je přístupný i z obyčejných notebooků. Jedná se o software pro situační povědomí, který vytváří interaktivní mapu zahrnující snímky z dronů, satelitů a informace od lidí z terénu. Zaznamenává se do ní poloha a typ cílů, a na základě těchto údajů program vybírá nejvhodnější zbraň v dosahu, která by mohla cíl zneškodnit. Že je tento systém opravdu účinný, se ukázalo při masakru okupačních jednotek, které se v květnu pokusily u obce Belohorivka překročit řeku Severní Doněc. Starlink se tak rychle zařadil mezi ostatní úžasné technologie, které se žel v rukou armády staly nástrojem zkázy a smrti.
Přestože Rusko má protisatelitní zbraně, jak demonstrovalo v listopadu 2021 nezodpovědným testem, při kterém zničilo vlastní družici Kosmos-1408 a ohrozilo ISS, proti Starlinku se neopovažuje zasáhnout. Jednak by eliminace amerických satelitů byla válečným aktem vůči USA a jednak by vzniklá tříšť řetězově zlikvidovala další družice na nízké oběžné dráze i obě vesmírné stanice, což by jistě vedlo k roztržce s Čínou. A Číny se Rusko obává mnohem více než v zásadě mírumilovných USA. Svědčí o tom mimo jiné i ta skutečnost, že s napadením Ukrajiny Rusko čekalo do konce Zimních olympijských her v Pekingu. A to i s vědomím dobře známého faktu, že doba oblevy není nejvhodnějším časem k invazi. Těžká vojenská vozidla se musela držet na silnicích, aby nezapadla v bahně. (Tak vznikla i ta slavná 64 km dlouhá kolona.) Nemohla se tudíž rozptýlit ani manévrovat a Ukrajinci je snáze likvidovali. Především tedy díky ruskému respektu k Číně nemusí mít Elon Musk o Starlink obavy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při videohovoru s Elonem Muskem (Zdroj: Volodymyr Zelenskyj / Teslarati)
A jak hodnotí Starlink představitelé americké armády? Z některých vyjádření to skoro vypadá, že se už nemůžou dočkat, až ho budou sami moci vyzkoušet v akci. Takto mluvil před americkým senátním Výborem pro ozbrojené síly velitel USSF (vesmírných sil):
Co vidíme s Elonem Muskem a schopnostmi Starlinku, nám opravdu ukazuje, co může megakonstelace nebo proliferovaná architektura poskytnout z hlediska redundance a možností.
Obchody s armádou jsou sice nepochybně velmi výdělečné a marketingově přínosné (protože jim média věnují pozornost), leč mají také problematický morální aspekt. Samozřejmě žádný soudný člověk nebude Muskovi vyčítat pomoc napadené Ukrajině vzhledem k barbarskému způsobu, jakým agresor válku vede – viz např. článek K. Zvoníka o Mariupolu. Právě naopak, čím budou obránci i díky Starlinku úspěšnější, tím menší území bude zpustošeno, méně lidí vyhnáno a méně civilistů zabito. Jenže ne všechny války jsou takto černobílé a ne ve všech Američané pomáhají napadeným. Vzpomeňme si třeba na bombardování Jugoslávie, kdy Američané záměrně útočili na civilní cíle a zabíjeli civilisty včetně žen a dětí. Nebo na invazi do Iráku, která přinesla destabilizaci celého regionu, což nakonec vyústilo ve vznik teroristické organizace Islámský stát, občanskou válku v Iráku a Sýrii, masakr Jezídů atd. Proto je obchodování s armádou stigmatizováno jako nemravné kšefty, jež umožňují vést války. Kdyby vojáci neměli výstroj, výzbroj, munici, proviant, neválčilo by se, nebo jenom klacky a kamením. Bylo by však naivní pohlížet na to takto idealisticky.
Instalace antény Starlink na střeše domku na Ukrajině (Zdroj: Mychajlo Fedorov)
Historie lidského druhu je dějinami konfliktů. Od nepaměti se lidé identifikovali se spřízněnými skupinami ať už na úrovni rodu, kmene či národa a společně prosazovali své zájmy proti jiným skupinám. Tento přirozený řád může být upozaděn náboženstvím, ideologií nebo státní mocí, ale vždy jen dočasně. Konflikty tu zkrátka byly, jsou a budou. Pro jejich řešení civilizace vytvořila právní řád a soudní systém. Na mezinárodní úrovni ovšem právo příliš nefunguje, neboť neexistuje autorita, která by jej vymáhala. Proto přicházejí ke slovu zbraně, přičemž platí, že, kdo si obstará větší klacek, má větší šanci vyhrát. Není přitom nutné udeřit, většinou stačí mluvit tiše a klacek jen držet. Oním příslovečným klackem je spíše než převaha v počtu vojáků nebo množství zbraní převaha technologická, a to se potvrzuje i na Ukrajině, kde relativně omezené množství západních zbraní stačí na zadržování armády jedné velmoci, jejíž zbrojní průmysl se od dob Sovětského svazu příliš technologicky neposunul. Taková je tedy syrová realita. Pax mundi (světový mír) nastane teprve, až tu člověk nebude, což zásluhou jaderných zbraní nemusí zase až tak dlouho trvat. Proto Elon Musk, než by se zabýval utopickými idejemi, hledá místo toho způsob, jak zajistit přežití lidstva na jiných planetách.
Téma globálních hrozeb neopustíme ani v příštím díle. V něm se podíváme, jak se Elon Musk staví ke klimatickým změnám, resp. jak Muskův postoj hodnotí jeho kritici.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Diskuze bohužel nikam nevede, točí se v kruzích a už jsem tu dokonce musel mazat nadávky. Tímto ji tedy uzamykám.
Do budoucna budu opatrnější ohledně publikace článků s politickým přesahem, protože evidentně to nevede k ničemu dobrému. Budu to však posuzovat individuálně, takže něco se přeci jen občas objevit může.
Diskuse nekončí. Já jsem velký obdivovatel Elona Muska, považuji ho a jeho SpaceX, s jeho obdivuhodnou Starship a Superheavy, s jeho Mechazillou za světlo lidstva, v tom současném temném tunelu, proto jsem také velmi uvítal vytvoření ElonX, panem Petrem Melechinem, jehož odborné články mají vysokou úroveň!
EDIT: Z komentáře byla odstraněna urážlivá obvinění, která se pisatel nenamáhal nijak doložit.
Nechcete tady tu diskusi třeba zamknout?
Mne na článku zaujala tato věta:
ULA by bez vládních zakázek pravděpodobně zkrachovala, a armáda by tak přišla o dlouhodobého spolehlivého partnera.
Jak je to s certifikací vulcanu? Torrybruno na tweetru dává fotky motorů alá vánočni stromek jak jedou do texasu na zkoušky.
Kdy poletí vulcan raketa jako certifikovaná pro armádu?
Asi to nějaké roky bude trvat a falcon 9 je zatím jediná certifikovaná raketa krom výběhových modelů od ULA.
Ona by asi zkrachovala drtivá většina firem, když se odečtou armádní, NASA a jiné vládní zakázky a Starlink tak zbyde tak malý počet misí, že by je obsloužil jeden stupeň F9.
Mimochodem konečně inteligentní příspěvek k tématu článku, díky za něj.
A starlink není projekt SpaceX?
Něco víte navíc?
Celá diskuze nás odkazuje na historii a Wikipedii. Takže, když zadáme rakety Atlas, tak zjistíme, že je s nimi spojený od počátku jedsna celá část amerického vesmírného programu. Lockheed Martin je spojený s vývojem a výrobou s Atlasem II. a Atlasem III. No a ULA se současným Atlasem V, který vynáší satelity jak pro NASA, tak pro armádu. Jak uvádíte dlouhodobého a spolehlivého partnera. Zároveň je potřeba přiznat podstatně dražšího partnera, než SpaceX a navíc bez nové rakety, respektivě bez nových motorů. Vlastně už mají dva. To zdržení s novými motory opravdu může znamenat, opoždění certifikace o několik let. Takže uvidíme, jak se situace vyvine.
Spoléhat se při vývoji LNG raketového motoru na firmu, co má pekné haly, ale dělá doteď max balistické skoky? Zvláštní rozhodnutí.
Rockedyne jen oprašuje vodíkové motory?
Kolik má autor článku roků? Bud má špatnou pamět, nebo je moc mladý a ovlivněn levicovým prostředím. NATO, chcete.li USA cíleně ničily vojenskou a důležitou civilní infrastrukturu jako mosty, vysílače, atd. Dokonce předem přicházelo varování, co bude právě bombardováno. Když měl být zničen naoř. most, bylo Srbům dáno echo, který to bude a kdy bude zničen, aby civilisté věděli, že se tam nemají pohybovat. Někteří zvědaví Srbové dokonce tak věřili přesnosti raket, že se zdržovali v blízkosti mostu, aby viděli jak dostane zásah. Jistě, ne všechny střely trefili cíl, tak to odnesli i nějací civilisté, ale mnohonásobně víc životů toto bombardování zachránilo, protože o měsíce zkrátilo válku a hlavně řádění Srbů. Navíc odvrátilo velkou humanitární katastrofu.
Selektivní paměť není nejlepším nástrojem do věcné diskuze.
“Jistě, ne všechny střely trefili cíl, tak to odnesli i nějací civilisté”
Realita: V průběhu bombardování bylo zabito podle zprávy Human Rights Watch 489–528 civilistů
Zdroj: http://www.hrw.org/legacy/reports/2000/nato/Natbm200-01.htm#TopOfPage
http://www.hrw.org/legacy/reports/2000/nato/Natbm200-03.htm#TopOfPage
“Dokonce předem přicházelo varování, co bude právě bombardováno. ”
Realita: Při nočním útoku na Srbskou televizi v Bělehradu zahynulo 16 osob.
12. dubna byl dvěma raketami zasažen vlak na trati mezi Bělehradem a Skopjí, v němž zahynulo 55 lidí
7. května byla svržena kazetová bomba na tržnici ve městě Niš na jihu Srbska a zasažena byla i blízká nemocnice. Výbuch bomby měl na svědomí 15 mrtvých.
Na zabíjení a vyhnání kosovských Srbů jste zapomněl dočista.
Realita: Při nočním útoku na Srbskou televizi v Bělehradu zahynulo 16 osob.
Realita:Dragoljub Milanović, generální ředitel rozhlasové televize Srbska, byl odsouzen k 10 letům vězení za to, že neevakuoval budovu.
Takze kdo používá selektivní paměť?
Nejste náhodou zhrzený Srb? Vaše informace asi nebudou z dobrých zdrojů. Wikipedii neberu a Human Rights už vůbec ne… To, že v srbské tv zemřelo 16 lidí ještě neznamená, že nebyli varováni. A co se týče vyhnání kosovských Srbů, tak musíte brát v úvahu příčinu a následek. A jak jsem psal v prvním příspěvku – i kdyby zemřelo 500 lidí, pořád to nemění nic na tom, že bombardování zkrátilo válku a ušetřilo tím tisíce životů.
Psal jste, že civilních obětí bylo minimum, protože útokům předcházelo varování. Na to jsem reagoval.
Prapůvodní příčinou etnického konfliktu bylo přesídlení části Albánců do Kosova ještě za dob Osmanské říše.
Bohuzel musím říct, že tímto ideologicky zabarveným clankem, ještě k tomu lživě a tendenčně, trpi kvalita celého serveru. Toto by se na kosmonautixu nestalo. Navrhuji aby Pavel Salvet ideálně psal dál do moskevského zpravodaje a na složitější články si dal čas. Ideálně pár let.
Článek byl aktualizován – bylo vypuštěno slovní spojení: “..Elon Musk .. obchodník se smrtí..”, nicméně tvrzení, že Američané v tehdejší Jugoslávii: ” .. záměrně útočili na civilní cíle a zabíjeli civilisty včetně žen a dětí”, vypuštěno nebylo. Musím říct, že se mi to velmi dotklo, jak se i redakce ElonX, k tomuto tvrzení postavila.
Máte možnost stát se členem pisatelů elonx.cz. stačí napsat.
Zn. zadarmo.
Článek představuje názory autora, nikoli celé redakce.
A za sebe říkám, že nedokážu posoudit, jestli nějaká část textu o válce potřebuje upravit, protože tohle téma opravdu není můj obor a celé mi to přijde dost subjektivní. Takže změnu provedu, pouze pokud mě o to požádá autor, stejně jako tomu bylo v případě titulku. Věřím, že pokud někdo předloží nějaký velmi dobrý argument/důkaz, který jasně ukáže, že v textu je chyba, tak Pavel nechá text upravit.
Netoliko jen primárně, je odpovědnost za zveřejňování informací zodpovědná redakce a její šéfredaktor. Není možné – jak vyplývá z příspěvku – aby autor článku rozhodoval o tom, co se smí nebo nesmí v jeho článku publikovat.
Já si s dovolením budu na svém webu o těchto věcech rozhodovat, jak sám uznám za vhodné, ano?
Každopádně nemám problém něco změnit i přes nesouhlas autora, pokud se jednoznačně prokáže, že je v textu objektivně chyba. Ale zatím tu vidím jen debatu ve stylu “Bylo to takhle!” a “Nene, bylo to jinak” bez jakýchkoli podkladů nebo pořádných zdrojů. Takže momentálně nevidím důvod něco měnit.
Je možné, že zrovna v tomhle případě prostě nelze rozumně prokázat objektivní pravdu, takže pak by řešením mohlo být zmírnění toho kontroverzního tvrzení “pro jistotu/z opatrnosti”. Ale k tomu se nebudu uchylovat, dokud tu neuvidím nějaký přesvědčivý a podložený argument, ne jen něčí protinázor, který může být stejně mylný jako původní text článku.
Takže vy otevřeně říkáte, že budete uvěrejňovat sovětskou,ruskou aktivistickou,marxistickuo propagandu a budete říkat,ze to je jen názor a nemáte věrohodné protiargumenty?Chtělo by se to řádně dovzdělat v dějepise a v politologii a hlavne ve faktech a posloupnosti dějin.
Takže právě v tomto případě jsou fakta jednoznačně daná a jsou záměrně překrucována ruskou propagandou a vy je obhajujete!
To vážne? NATO != Američania… Dokonca ani v odkazoch čo tu postol autor sa nikde nepíše nič o Američanoch ale o NATO. Autor to napriek tomu opakovanie zamieňa (zjavne úmysel). Aj keby Američania dodali 100% zdrojov, stále to bola operácia schválená všetkými členmi NATO – a mimochodom nedodali, ani 100% strojov ani 100% operácií. Fakt neviem prečo to vlastne píšem, sú to všeobecne známe veci, nie ste analfabet, nepochybne to viete. Tento server začína byť divný, dáta sú tu fajn ale omáčka okolo je čoraz horkejšia 🙁
Chápu , že je Vám vážený pane Melechine tato politická debata nepříjemná . Chápu to , protože politika není předmětem vašeho zájmu I mě je to nepříjemné ,protože tento server považuji za naprosto skvělý. Chtěl jsem Vám napsat již včera o svém dojmu , jaký jsem nabyl z výše uvedeného článku , ale včera ještě nenadešel z výše mnou uvedených důvodů čas. Jako pamětník totality v této zemi , jsem byl atakován tisícovkami propagačních ideologicky vedených článků. A přesně v tomto duchu mě vyzníval výše uvedený článek. Strategií propagandy v 70 tých letech bylo psát na zcela nepolitické téma ale v rámci nemnoha vět jakoby mimochodem označit nepřátele diktatury za špatné a jejich podporovatele za dobré. Jakoby výše uvedený článek vypadl z té doby. Nechtěl jsem to psát včera proto , že bych nerad ublížil nevinnému člověku – mohla to být pouhá shoda okolností. Leč dnes , ve všech sdělovacích prostředcích běží informace o narůstajícím konfliktu ze strany Srbů vůči Kosovským Albáncům. A já se ptám , je možná taková dokonalá časová shoda , aby se tři dny předtím ( za celá léta existence tohoto serveru poprvé) zde objevil článek zmiňující politické téma , které se právě týká tohoto nadcházejícího konfliktu? Článek , který se staví na stranu Srbských agresorů – tedy těch kteří jsou spojenci Ruska (na jehož popud ten konflikt nyní vyvolají) , článek v jehož rámci jsou uváděny “zločiny USA”
O politice nemusíte vědět vůbec nic – ale domníváte se , že je to pouhá náhoda? Já říkám že na 99,99% nikoliv a že tudíž máte v redakci Krtka – Ruskou stranou placeného či dokonce Ruskou stranou zaměstnaného propagandistu Ruských zájmů(nemůže se jednat o pouhé ideologické zmatení – jak by mohl vědět tři dny dopředu , že mezi Srbskem a Kosovem započne konflikt)! To je má informace pro Vás. Jak s ní Vy osobně naložíte je výhradně Vaše věc.
Vracím se k mému příspěvku (1.8., 15:04) k sebejistému zveřejnění odkazu autora článku (1.8., 11:57), kde jsem stručně uvedl, že tvrzení p. Savleta jsou vytržena z kontextu a nemají být proto vůbec publikována. Zde je zřejmě potřeba dovysvětlení. Ve zmíněném odkazu se uvádí: ..”I po zahájení bombardování probíhaly vojenské operace jugoslávské armády na území Kosova, a to ještě v intenzivnější síle.[2] Právě vzhledem k tomu, že byl výsledek kampaně spíše omezený, se od května rozhodlo vedení NATO rozšířit seznam cílů i na civilní objekty a instalace.” Tuto skutečnost autor, ale vůbec ve svém tvrzení v článku neuvádí (jiná by byla, kdyby tak učinil) – tolik ještě k vysvětlení, že tvrzení p. Savleta jsou vytržena z kontextu. A to se týká pouze tvrzení autora, že Američané “záměrně útočili na civilní cíle a zabíjeli civilisty, včetně žen a dětí”! Pozn.: nicméně takovou formulaci ve wikipedii nenaleznete. Otázka na pana šéfredaktora zní: považuje se tato skutečnost za důkaz, že tvrzení pana Savleta je neobjektivní, vytrženo z kontextu a nemá být proto zveřejněno nebo to není důkaz?
Vytrhl jste z článku, který byl o vojenských satelitech, Starship, Starlinku a pacifismu jednu větu, dal jste ji politický rámec a tvrdíte že, není objektivní. No sama o sobě samozřejmě není, ale je potřeba ji vnímat v kontextu celého článku. V danė části zaznívají argumenty pacifistů. Článek prostě je o něčem jiném, proto v něm nechci rozvíjet politickou tématiku, i když třeba související.
Dovolte, abych se znovu vrátil k Vašemu odkazu na Wikipedii, kde se uvádí: “”I po zahájení bombardování probíhaly vojenské operace jugoslávské armády na území Kosova, a to ještě v intenzivnější síle” – to je ale akt agrese jugoslávské armády – o tom by jste měl přece také komentovat, když uvádíte, že Američané záměrně zabíjeli civilisty, včetně žen a dětí.
Věnovat prostor obhajobě bombardování civilistů by v kontextu článku nedávalo smysl. A hlavně – NATO svými akcemi sice rozhodlo válku, ale etnickým čistkám nezabránilo.
Když tuto informaci smažete z Wikipedie, bude vypuštěna i z článku.
Přiznám se, že i po delším hledání, jsem na Wikipedii tvrzení, že Američané “záměrně útočili na civilní cíle a zabíjeli civilisty včetně žen a dětí “, nenalezl. Na Internetu pouze v tomto článku. Odpověď autora tohoto článku, která se týká výčtu zničených mostů, nemocnic, institucí a dalších, jsem nalezl na webu současného lídra KSČM, pí. Kateřiny Konečné, která mj. tvrdí: “že akce NATO, v tehdejší Jugoslávii je nechvalně proslulá častými útoky na prchající civilisty, jejich vyháněním z domovů a v samotném Kosovu následným hromadným masakrováním”. Člověku jde, opravdu hrůza kolem, když to čte.
Hluboce se Vám omlouvám a nerad bych Vás uvedl v omyl – v mém níže uvedeném příspěvku 1.8.2022 2:35 uvádím “máte pravdu , tato věta je uvedena na Wikipedii” to ale neznamená , že jsem to na Wikipedii našel (není to tedy potvrzení z mé strany že tam ta věta je uvedena). Jsem nedbalý hlupák a předpokládal jsem , že autor článku mluví pravdu a tak jsem si to neověřoval . Je to projev mé hrubé nedbalosti a ještě jednou se za to všem , které bych mohl svoji liknavostí uvést v omyl velice omlouvám.
Prosím, přijměte můj obdiv za Vaše příspěvky.
Tak jste si poměřili ptáky a můžeme se jít věnovat kosmonautice?
I Vy , vážený pane , máte můj veškerý obdiv.
Pokud jste na Wikipedii nic o amerických útocích na civilní cíle nenalezl, tak jste hledal velmi nedbale. Budu vám tedy citovat:
” Právě vzhledem k tomu, že byl výsledek kampaně spíše omezený, se od května rozhodlo vedení NATO rozšířit seznam cílů i na civilní objekty a instalace.”
Zdroj:https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Operace_Spojeneck%C3%A1_s%C3%ADla
V témže článku je i seznam cílů, počty obětí atd.
Doufám, že teď už přestanete popírat pravdivost té mojí věty.
To,že je to napsané v české Wikipedii, ještě neznamená, že je to obsahově správné!!! Česká ,,wikipedie” je velice slaboučký odvar anglické verze.
Vy svými aktivistickými,neomarxistickými tvrzeními razíte na Elonxu nový směr???
Ty vaše tvrzení o Iráku a Jugoslávii je přesná ukázka lživé ruské, protiamerické a proti Západní propagandy,která se už několik desítek let u nás celkem úspěšně šíří. To co jste napsal je odporný, diletantský a nijak nepotvrzený blábol.
Ověřte si proč ty války začaly, jaké byly dlouhodobé příčiny atd. než se pustíte do psaní takových neodborných bláblů.
Takže autor uvede jeden z nejrelevantnějších zdrojů, kde jsou uvededné zdroje pro drtivou většinu tvrzení a vy po něm chcete, aby ho považoval za nedůvěryhodný a na každou větu zpochybňoval zdroj svého zdroje až do třetí úrovně, aby souhlasil s vašim názorem? To by asi psal každý článek půl roku a stejně by se nezavděčil všem.
Co tedy začít s tím, že řádně zkorekturujete českou Wikipedii dle té “dokonalé” anglické verze a řádně ozdrojujete?
A mimochodem, jsem tu jediný, kdo považuje článek za přínosný, obsahově velmi zajímavý, s naprostým minimem osobních vyhraněných politických názorů, které tam opravdu nevidím i když čtu vícekrát?
Vy si řádně doučte dopodrobna dění okolo Jugoslávie v letech 1988 až 2000 a pak něco pište o ,,nejrelevantnějším zdroji”.Budete muset hodně hodin strávit na internetě a taky přečíst pár knížek a taky si poslechnout přímé účastníky toho dění abyste aspoň trochu pochopil o co šlo.
Paráda, máte tedy všechny nástroje, velký přehled, internetové a tištěné zdroje, tak proč proboha nerozporujete tvrzení odkazy, ale kopete tu kolem sebe jako mladý fracek?
Všiml jste si vůbec, že jsem ve svém příspěvku nepsal vůbec nic o věcech, které mi vnucujete, abych si dostudoval? A navíc jste ani nenapsal, kde že je mám dostudovat, kde je ta vaše jediná pravda, akorát vím, kde není.
Možná se Pavel mýlí, ale vy jste nepředložil jediné tvrzení mimo “vždyť je to přeci jasné” a “dostudujte si sami, aby vám to bylo také jasné jako mně”.
A vy zase poučujete jak starý, stalinistický komouš.
Tady máte aspoň něco, z čeho se dá vycházet:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/NATO_bombing_of_Yugoslavia
Balkánský sud prachu
Vladimir Dzuro – Vyšetřovatel: Démoni balkánské války a světská spravedlnost.
Ale hlavně je důležité celoživotní vzdělávání,sledovat zpravodakství, vyhledat si SÁM vsechny informace i ty protichůdne a mít celoživotní přehled.Přece vám v době internetu nebudu vyhleďávat všechny články, které jsem od roku 1999 četl o bobardování Srbska,mohlo jich být přitom 100.Potom se nemůže stát, že někdo obhajuje takovou lež další demagoickou lží typu:
,,A mimochodem, jsem tu jediný, kdo považuje článek za přínosný, obsahově velmi zajímavý, s naprostým minimem osobních vyhraněných politických názorů, které tam opravdu nevidím i když čtu vícekrát?”
jediný asi nebudete , ale mne mezi tyto jedince rozhodně nepočítejte
Vaše tvrzení, která se netýkají kosmonautiky – pro kterou je ElonX především určený – jsou vytržena z kontextu a nemají být proto vůbec publikována.
Nemůžu si pomoct, ale sám sobě si protiřečíte. Odkazuhete na rozhodnutí NATO a pak to hodíte na Amíky. Takže zde jste sám sobě dokázal, že nemáte pravdu.
Domnívám se , že především tato věta (z Vašeho článku) , kterou výše uvádí pan James Cook , vzbudila tolik negativních emocí. Ano , máte pravdu , tato věta je uvedena na Wikipedii – jenomže v kontextu ostatních informací , které dovymezují její skutečný význam . Obecně vzato , věta uvedená v obsáhlejším textu nestojí svým významem sama o sobě , takže když ji vytrhnete z kontextu ostatních informací , může nabýt zcela odlišného významu. Proto je při vytržení z textu danou větu obvykle třeba přeformulovat tak ,aby byl její původní význam zachován. Tu skutečnost , kterou měla tato věta vyjadřovat (předpokládám že se na tom shodneme) vyjadřuje věta -” I Američané v tehdejší Jugoslávii ve snaze ukončit genocidu , útočily záměrně na civilní cíle a to i přesto , že si byli vědomi , že tyto útoky na civilní cíle s vysokou pravděpodobností přinesou a ve skutečnosti také přinesly , oběti na civilním obyvatelstvu , včetně žen a dětí.”
Vámi převzatá věta , při svém vytržení z kontextu, však evokuje závěr , že Američané záměrně zabíjeli civilisty včetně žen a dětí. Pokud mi nevěříte , zkuste si vybrat deset průměrných jedinců a sdělte jim větu “Američané v tehdejší Jugoslávii … záměrně útočili na civilní cíle a zabíjeli civilisty včetně žen a dětí” Po týdnu se jich zeptejte zda to , co jste jim před týdnem sdělil , znamená že Američané záměrně zabíjeli ženy a děti. Více jak polovina Vám odpoví že ano.
Bohužel ani ta Vaše věta není úplně korektní, protože genocidy se dopouštěli i Albánci na Srbech, a tomu Američané nezabránili. Ale jak jsem Vám již vysvětloval, článek byl o technologiích pro vojenské užití, války v něm byly schválně zmíněny jen v krátkosti, protože tématika válek se na ElonX nehodí.
Přesně tak! Výstižně napsáno!!!
Článek začal výborně, plný zajímavých informací, ale pak se to zadrhlo asi jako překročení řeky Severní Doněc. Možná si autor mohl odpustit určité řádky a spíše více pohledat o daném tématu, než tu řešit kdo prohrává či vyhrává (realisticky prohrávají snad všichni kromě zbrojovek) nebo kdo konal zlo v Jugoslávii či to zda nedostatky v logistice ruské armády budou napraveny (hodně štěstí).
K tomu normálnímu jen dodám, že ve vojenství to může US Army pomoci tak, že například pozemní jednotky, které jsou v údolí bez spojení můžou využít Starlink i bez toho aby bylo ve vzduchu BACN (E-11 nebo dříve EQ-4). Tohle řešení je výhodné hlavně v konfliktech kdy mají obě strany prostředky na sestřelení nepřátelských letounů. Otázka je, jak se spojení bude chovat třeba za pohybu jednotek, zda bude potřeba zastavit atd.
K tomu přenosu dat z ISR letounů je otázka kolik dat potřebují přenést. Je pravda, že aktuální platformy jako RC-135, RQ-4, RC-12 případně nový ARTEMIS (neplést s NASA programem) jsou postaveny na real-time vyhodnocování situace a pokud je ten objem velký, a pokrytí Starlinku je aktuálně všude tam kde tyto prostředky operují, tak to může být vhodné řešení.
US army je spokojená. Otázka je, zdali je to dobře pro lidstvo.
Zdali tam není jen oteklé ego.
Děkuji autorovi za objektivní článek a za odvahu. Ano, napsat, že Ukrajina nevítězí a že USA nekonají vždy dobro, vyžaduje v ČR odvahu. Hrozí výslechy na policii, obvinění z podpory genocidia, zablokování webu.
Platíme za to chudnutím národa. Místo tradičního českého švejkování se chováme jako národ fanatiků. Někteří se nebojí ani termojaderné války, nekteří se na ní dokonce těší.
O to naléhavější je teď Elonův cíl vytvořit soběstačné město na jiné planetě dříve, než se okno příležitosti uzavře, například kvůli jaderné apokalypse. Navíc, v marsovské kolonii by mohly být časem svobodnější poměry než na Zemi.
Mám pocit jako bych se přenesl v čase před rok 1989. Myslím si, že osobní politické názory by sem neměly patřit. On už ten název článku je docela nefér.
Pocit, myslim si… před rokem1989
Článek patrně vzbudil emoce.
Ale je tam spousta jiných informací o kterých se dá diskutovat.
Poslední věta je vodítkem:
Téma globálních hrozeb neopustíme ani v příštím díle. V něm se podíváme, jak se Elon Musk staví ke klimatickým změnám, resp. jak Muskův postoj hodnotí jeho kritici.
Možná to mohl autor nadepsat jako: GLOBÁLNÍ HROZBY.
Máte pravdu. Poprosím Petra, aby tu první část názvu smazal.
Předpokládá se, že primárním cílem autora tohoto článku, “Elon Musk – obchodník se smrtí .”, nebylo obhajovat záměrné zabíjení civilistů, včetně žen a dětí v tehdejší Jugoslávii nebo snad ano, jak je patrné z pohotové odpovědi autora: “Byly ničeny mosty přes Dunaj, továrny, elektrárny, telekomunikační zařízení, televizní věž. Během bombardování bylo poškozeno také 9 nemocnic a 300 vzdělávacích institucí. 23. května a 24. května byl bombardován i systém rozvodu vody ve Sremské Mitrovici. Při bombardování elektráren byly použity grafitové bomby. Shazovány byly také kazetové bomby. Dne 12. dubna byl dvěma raketami zasažen vlak na trati mezi Bělehradem a Skopjí, v němž zahynulo 55 lidí “? S podivem je, že autor článku nechce toto téma rozvíjet i když ho inicioval.