Rusko hrozí ukončením partnerství na ISS. Jak může SpaceX pomoci s provozem amerického segmentu?
Když jsme si tu přibližně před měsícem představovali plány NASA na budoucnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS) či dalších orbitálních laboratoří na nízké oběžné dráze, neměli jsme nikdo tušení, v jak brzké době začnou být všechny tyto plány aktuální. Stanice ISS má v současnosti za sebou již více než dvě desítky let provozu, zažila přitom bouřlivý vývoj i krušné chvíle, ale je samozřejmě otázkou, jakou má před sebou budoucnost. Tak nějak se počítalo, že časem začnou některé její komponenty či moduly zastarávat a pomalu přestanou sloužit. Ovšem válka, kterou Ruská federace zahájila 24. února svým útokem na Ukrajinu, možná tyto plány pozmění. A dotkne se to také společnosti SpaceX, která je důležitým partnerem ISS.
Mezinárodní vesmírná stanice v listopadu 2021. Snímek byl pořízen z paluby Crew Dragonu. (Foto: NASA)
Ač denně si můžete na celé řadě zpravodajských portálů číst o nových a nových omezeních, sankcích či rušení obchodních činností, kterými se jiné státy snaží pomáhat napadené Ukrajině, v případě ISS je tomu jinak. Od napadení Ukrajiny se k tématu mezinárodní spolupráce v několika krátkých poznámkách vyjádřil administrátor NASA Bill Nelson, který uvedl, že NASA se zaměřuje na bezpečnost stanice ISS i sedmi astronatů a kosmonautů, kteří na ní pobývají. A zároveň dle něj agentura také plánuje pokračovat v pracovních stycích se všemi mezinárodními partnery. Jiný názor na budoucnost nejdražší laboratoře na oběžné dráze má generální ředitel ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Ten v odpověď Billu Nelsonovi zveřejnil 2. března na svém Twitteru prohlášení, které vysvětluje příčiny tohoto poněkud zdrženlivého amerického postoje. Ten podle něj tkví v tom, že bez ruské navigace a dodávek paliva by další řízení stanice nebylo možné. Aby toho nebylo málo, přidal ke své zprávě i odkaz na následující video, ve kterém se americký i ruský segment rozpojují a každý se vydává svou cestou za radostného výskání ruského týmu na Zemi.
Je tak nějak všeobecně známo, že výroky a projevy Dmitrije Rogozina často překračují meze dobrého vkusu. Jedním z jeho nejznámějších vzkazů je prohlášení, které učinil v roce 2014. Tehdy byly po ruské anexi Krymu na Rusko uvaleny řadou zemí sankce. Mezi tyto země patřily tehdy i Spojené státy. Dmitrij Rogozin, v té době ruský místopředseda vlády, tehdy uvedl, že po těchto sankcích asi budou Američané dopravovat své astronauty na ISS pomocí trampolíny. Narážel tím na to, že NASA a její partneři tehdy spoléhali na ruskou loď Sojuz, která byla po ukončení provozu raketoplánů jediným způsobem, jak bylo možné dopravit astronauty na ISS. To se změnilo až v roce 2020, kdy začala pravidelně létat loď Crew Dragon od SpaceX. Elon Musk pak při té příležitosti prohlásil, že „trampolína funguje“.
Radující se Elon Musk po úspěšném startu mise DM-2, při které Crew Dragon poprvé dopravil astronauty na oběžnou dráhu (Foto: Next Horizons Spaceflight)
Takže už tehdy měl Dmitrij Rogozin velkohubá prohlášení v oblibě. Vraťme se ale zpět do současnosti, kdy Rogozin pohrozil rozpojením ISS a ukončením spolupráce. Ještě tentýž den své výroky mírně poopravil a na vysvětlenou dodal, že ve svém prohlášení hovořil o ukončení spolupráce na provozu ISS až po roce 2024. Zkusme ovšem nyní ze sebe tak nějak vypudit emoce a podívat se na celý problém rozumněji.
Ať už by byl osud ISS jakýkoliv, náklady na tuto stanici nebyly malé. Už v roce 2010 se udávalo, že překročily 150 miliard amerických dolarů. Za tuto cenu dostalo lidstvo unikátní laboratoř na oběžné dráze, na které se prováděly a dodnes provádí velká řada špičkových vědeckých experimentů. Finance NASA během provozu stanice nicméně nesměřovaly jen do stavby, údržby či zásobování stanice. V rámci svých programů na zásobování a dopravu posádek na ISS agentura iniciovala a podpořila i nové firmy a jejich rakety a lodě. Nejprve si zajistila vývoj nových zásobovacích lodí Dragon a Cygnus a raket Falcon 9 a Antares, aby následně financovala i vývoj pilotovaných kosmických lodí Crew Dragon a Starliner. Zatímco Starliner od Boeingu na svou první pilotovanou misi stále čeká, kosmická loď SpaceX se již plnohodnotně uplatňuje i na trhu komerční pilotované kosmonautiky. Všechny tyto kroky by se samozřejmě neodehrály nebýt toho, že na oběžné dráze máme unikátní mezinárodní orbitální laboratoř. Osobně se navíc domnívám, že rozdělení či zánik ISS z těchto důvodů by byl jen a pouze ke škodě lidstva. Je však možné takovémuto kroku předejít? Bude možno případně provozovat ISS bez ruského segmentu?
Počítačová animace představující ISS s připojenými loděmi Crew Dragon, Starliner a japonskou zásobovací lodi HTV (Zdroj: Spaceflight Insider)
Ve většině věcí je americká část ISS soběstačná. Nákladní lodě jsou schopny na stanici dopravit zásoby či vědecké experimenty a Crew Dragon zajišťuje i dopravu astronautů. Ze svých fotovoltaických panelů zásobují Američané nejen americký segment, ale elektrická energie je poskytována i ruské straně. V západním segmentu jsou umístěny i silové gyroskopy, které se starají o stabilizaci a drobné změny polohy stanice. Je ovšem také pravdou, že hlavní podíl na úpravách výšky stanice má ruská strana. Využívá k tomu trysky na modulu Zvezda a také ruské zásobovací lodě Progress.
Ruská zásobovací loď Progress (Foto: NASA)
Ale i s touto situací se snaží americká strana popasovat. Už v roce 2018 otestovala americká zásobovací loď Cygnus schopnost upravit dráhu ISS pomocí vlastních motorů. U stanice je v současnosti připojena loď Cygnus NG-17, která má v plánu brzy provést další korekční zážeh. Tentokrát již nepůjde o pouhý test, ale v plánu bude skutečná úprava výšky oběžné dráhy. V současnosti létají lodi Cygnus přibližně dvakrát do roka ale pokud by úpravu výšky měla tato loď zajišťovat permanentně, musela by nejspíš létat pravidelněji, aby vždy byla ke stanici připojena alespoň jedna loď schopná upravit dráhu v případě potřeby. Kamenem úrazu je v tomto bodě fakt, že lodi Cygnus vynáší společnost Northrop Grumman na oběžnou dráhu pomocí vlastní rakety Antares. A ta je v prvním stupni vybavena dvěma motory RD-181. A protože náš starý známý Dmitrij Rogozin prohlásil, že Rusko již nebude do USA dodávat žádné raketové motory, častější frekvence startů rakety Antares bude těžko v budoucnu přicházet do úvahy. V tomto bodě by však mohlo vypomoct SpaceX a vynášet Cygnus svým Falconem 9.
Nákladní loď Cygnus navyšující dráhu ISS (Autor: Nathan Koga)
Další možností, která se v tomto bodě nabízí NASA, je využít pro úpravu výšky stanice pilotované lodi Starliner. Tato loď již sice jednou ve vesmíru byla, ale společnost Boeing bude muset nejprve úspěšně dokončit své dvě testovací mise, aby tuto loď mohla NASA využívat v ostrém provozu. Zajisté jste si v tomto bodě položili otázku. Ke stanici létají přeci i nákladní i pilotované lodě Dragon, nemohly by ony vypomoci s úpravou výšky stanice? Odpověď v tomto bodě bude překvapivá, ale není tomu tak.
Vysvětlení je prosté. Když se dobře podíváte na obrázek, který představuje zásobovací loď Cygnus a pozorně si prohlédnete zadní část, na které jsou umístěny fotovoltaické panely, zjistíte, že je zde i umístěna tryska, která je používána pro dostihnutí ISS na oběžné dráze. Stejná tryska je také používána na ISS pro úpravu její dráhy. Podobně je na tom i loď Starliner. Obě tyto lodi se skládají z hermetizované části, ve které je buď náklad (Cygnus) či posádka (Starliner) a servisní části, na které jsou umístěné motory. Tah obou motorů je namířen přímo za loď, kterou tak urychluje v opačném směru. Tento servisní modul je potom v případě Starlineru odhozen po provedení deorbitačního zážehu při návratu na Zemi.
Loď CST-100 Starliner společnosti Boeing (Zdroj: Boeing)
Lodě SpaceX, ať už nákladní či pilotované, byly naproti tomu konstruovány jinak. Tým inženýrů od Elona Muska už od počátku vývoje lodi směřoval vše k tomu, aby byly tyto lodě opakovaně použitelné. Výsledkem tohoto rozhodnutí je to, že servisní část lodi je integrována v jeden celek spolu s přetlakovou částí a jediná část lodí Dragon, která není zachraňována, je nehermetizovaný trunk. Vzhledem k tomuto rozhodnutí je sice naprostá většina lodi schopna opakovaného použití, ale kvůli tomu jsou také manévrovací motorky Draco umístěny po stranách a jejich tah nepůsobí přímo dozadu ale spíše šikmo. Pokud by tak byla kosmická loď Crew Dragon využita k navýšení výšky stanice, část tahu motorů by tak zůstala nevyužita.
Loď Crew Dragon před misí DM-2. Pod okny kabiny si povšimněte otvorů. Tudy odchází spaliny při zážezích motorků Draco. (Foto: SpaceX)
Nebude ovšem dobré na tomto místě lodi Dragon a hlavně firmu SpaceX odepisovat. Má totiž v záloze jedno překvapení. SpaceX totiž s NASA jedná o potenciálním využití lodí Dragon pro účely úprav oběžné dráhy ISS. Zatím však nevíme, co by něco takového obnášelo. Další želízko v ohni, které se americké NASA nabízí, poskytl termín ukončení spolupráce, o kterém mluvil Dmitrij Rogozin. Pokud se totiž bavíme o době po roce 2024, touto dobou by měl být součástí ISS i první modul firmy Axiom Space, který by měl také umožňovat úpravu oběžné dráhy.
Možná budoucí podoba modulů společnosti Axiom u ISS (Zdroj: Axiom Space)
Než se pro dnešek rozloučíme, ještě bych rád zopakoval, že jsme se v dnešním článku bavili spíše o možnostech, jakými by mohla americká NASA spolu s ostatními západními partnery řešit situaci, kdy ruská strana oficiálně ukončí svou účast na projektu ISS. Sama NASA takový krok nikterak neiniciuje a rozhodně chce dál pokračovat ve spolupráci. V dnešní turbulentní době je však lepší být připraven na každou, byť i tu nejkrajnější alternativu, a tak NASA za zavřenými dveřmi nejspíš posuzuje různé scénáře a přemýšlí nad potenciálními řešeními. Přeci jen, dnešní Putinovo Rusko je naprosto nevyzpytatelnou zemí.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Víte, na této stanici už bylo mnoho zvláštních nehod. Naprosto se nedivím rozhodnutí RF o ukončení vztahů z nedůvěrohodnými partnery.
Je to několik let, co se uvažovalo o testování a následném provozování nového iontového motoru vasimr, myslím, že se jmenoval VX200, přídomek 200 byl 200kW napájený z baterií ISS. Neví někdo zda tento projekt ještě pokračuje popř. v jako je fázi? Pokud by jej instalovali na ISS
je po problému, další ruská berlička odstraněna, dovézt pár kilo xenonu nebo jiné pohonné látky
už bude brnkačka..
Jiří domnívám se, že máš v článku nesprávnou úvahu.
,,Pokud by tak byla kosmická loď Crew Dragon využita k navýšení výšky stanice, část tahu motorů by tak zůstala nevyužita,,
Nevyužití tahu motorů bych neviděl jako problém. Bude se jednat o cca 15% (můj odhad, dalo by se i poměrně přesně spočítat)
Jestli je nějaký důvod proč dragony nezvládnou posunout ISS, tak bych hledal problém v strukturální pevnosti dragonu, pevnost portu na ISS/dragonu, nedostatek paliva na posunutí ISS nebo nevhodné umístění portu na ISS vůči těžišti ISS.
Nejsem na to odborník, ale nejlepší, nejlevnější a nejrychlejší řešení mi přijde, aby Cygnus vynesl Falcon 9. Myslím, že mechanismus, který by spojoval loď s raketou, nebude moc složitý.
Věřím že Elon a jeho tým SpaceX, nějaké opravdu vychytané řešení. Ale v rámci jakéhosi myšlenkového pokusu, Co kdyby Dragon a druhý stupeň Falconu zůstaly spojené a jako komplet zadokovaly u ISS? Sestava druhý stupeň plus Dragon má před rozpojením naprostou většinu kinetické energie (rychlosti) která je potřeba k dosažení orbity shodné s ISS. Druhý stupeň má navíc nádržích nezanedbatelné množství zbytkového paliva. A kdyby se Dragon navíc “odlehčil” a fungoval pouze jako manévrovací modul pro zadokování u ISS tak by v druhém stupni rozhodně pár tun paliva zbylo. Po připojení k ISS a zapálení Merlin 1D Vac by byl k dispozici takový tah, že by ISS poskočila jako vystřelená z praku.
To je nerealizovatelné. Merlin je nejspíš příliš silný pro tenhle účel. Navíc by něco takového vyžadovalo výrazné úpravy horního stupně Falconu, který není navržen pro dlouhodobý pobyt ve vesmíru (vydrží několik hodin, nikoli dnů či týdnů). Taky by Falcon potřeboval upgrady kvůli tomu, aby se dokázal po odpojení od Dragonu nějak bezpečně a spolehlivě dostat pryč od ISS (senzory, dodatečné manévrovací trysky atd.).
Upravit Dragon pro tyto účely je pravděpodobně o dost jednodušší úkol.
Co umístit dodatečný raketový motor i s nádrží do trunku? Kolik hmoty tam může být? Do 1500 kg? To by určitě na nějaký čas stačilo
Mám dva dotazy. Ty silové gyroskopy by bylo možné nějak nahradit? A víte, čím byl provedený aktuální zážeh, který opět zvedl dráhu ISS o cca 1km? Viz https://www.heavens-above.com/OrbitHeightPlot.aspx?Width=1600&Height=800&satid=25544&cul=cs
Mně se na celé věci líbí to, že Elon už od začátku razí cestu nezávislosti na ruských technologií, primárně pak motorů. Až nyní, kdy je Rusko ve válce a všichni se odklánějí od ruských technologií, tak čím dál více dávají Elonovi za pravdu, jak skvělý tah na bránu to tehdy byl. Stejně jako znovupoužitelnost … jen doufám, že teď na tom Elon vyzíská co nejvíce. Mi to přišlo už od začátku naprosto geniální 🙂
Powerpointů s new glennem a vulcanem bylo spoustaba dávno.
Zatím ale žádná realizace.
SpaceX má tah na bránu.
Jiný přístup, jiné cíle.
Stará kosmonautika zaspala.
Něco jiného je razit teorii a něco jiného uskutečnit \!!!!!! Vynešením auta do vesmíru to určitě není to pravé. Odpad amerického aut . průmyslu je tím zpečetěn i ve vesmíru.!
S SS by amíci mohli vybudovat podstatně levněji novou, větší a mnohem modernější stanici. Třeba i s částečnou umělou gravitací.
A kto by to zaplatil??? V tej dobe bola hlavne politická vôľa nahádzať na to kopu peňazí. Hlavne aby sa z Ruska raketové technológie nedostali do nesprávnych rúk. A aj tak bol plán stanice niekoľko krát zmenšený len aby to nebolo až tak drahé. Vtipné je že v konečnom dôsledku mohla byť stanica minimálne dva krát väčšia a to dokonca bez Ruska. Len tie peniaze nešli na stavbu samotnej stanice ale na štarty raketoplánov. Pretože museli prispôsobiť obežnú dráhu tak aby vyhovovala Rusom. Ale konečná dráha nebola dobrá pre raketoplán a ten potom výrazne strácal nosnosť. Takže bolo treba viac štartov a všetci vieme že raketoplán nebol zrovna lacný dopravný prostriedok. Budúce stanice budú pravdepodobne súkromné. Najlepšie bude ak Starship dosiahne plánované výkony bude to totálny game changer a máme sa na čo tešiť. Potom budú budúce stanice výrazne väčšie a vesmír sa otvorí aj pre verejnosť.
Nevim ale ja si naopak myslim ze diky koncpeci space X to ma “snadne” reseni, do trunku nacpat nadrz na konec motor(y) a voala muzeme tahat ISS kam je libo.
Jinak jde spise o to zda je konektor tak nejak v ose stanice..protoze tahat ji za roh je docela blby napad.
Taky si myslím. Řekl bych, že pro SpaceX by to nemusela být až taková výzva udělat jeden Truck Dragon.
A kdo ho certifikuje? Přecejen jde o zařízení, které se dokuje ke stanici s živými lidmi.
Alternativa by byla nechat stanici havarovat. Takže ta certifikace by se skládala ze schopnosti manévrovat a to dragony umí.
A crew dragon létá bez lidí?
Presne tak, trunk dáva veľké možnosti pre “upgrade” Dragonu. Mohol by z toho byť plnohodnotný “servisný modul”. A ešte popracovať na Superdraco ventiloch, a môže sa letieť hoci aj na Mesiac.
Tak mě napadá, jak to bylo s financováním modulu Zarja? Mám takový pocit, že ho ve finále platili američané… Není možné ho proto považovat za americký?
Nie som si stopercentne istý že to bola Zarja ale viem že jeden modul v podstate zaplatili američania. A Rus ešte vyskakoval a cítil sa urazený. Rusko pozvali na spoluprácu hlavne preto aby sa raketová technika a inžinieri nedostali do nesprávnych rúk. Ekonomická situácia Ruska bola zlá a radšej nechali polovicu peňazí rozkradnúť než riskovať že nejaký šialený diktátor bude mať medzikontinentálne strely.