SpaceX spolupracuje s NASA na misi na Mars a s armádou na rychlé přepravě nákladu po Zemi
Americká armáda zkoumá potenciální využití raket pro rychlou přepravu nákladu kamkoli na světě a nyní dala SpaceX přes 100 milionů dolarů na demonstraci technologií pro tyto účely. Další spolupráci s firmou Elona Muska navázala také agentura NASA, která SpaceX pomáhá s přípravami mise na Mars. Vědci navíc urgují NASA, aby začala podporovat projekty, které by dokázaly využily revoluční potenciál Starship.
Loni jste si u nás mohli přečíst o tom, že americká armáda projevila zájem o využití raket pro účely rychlé přepravy nákladu mezi dvěma body na Zemi. Mohla by takto být přepravována vojenská technika, zásoby nebo i humanitární pomoc. Armáda od té doby navázala spolupráci s firmami XArc, Blue Origin a také SpaceX a právě u třetí jmenované nyní došlo k posunu. Firma Elona Muska totiž 14. ledna obdržela 5letý kontrakt ve výši 102 milionů dolarů, v jehož rámci SpaceX demonstruje technologie pro účely raketové nákladní dopravy.
Umělecká představa nákladní rakety armádního programu Rocket Cargo (Zdroj: USAF)
Účelem kontraktu armádního programu „Rocket Cargo“ je zjistit, čeho jsou rakety schopné, jakou mají nosnost, jak rychle je lze připravit na start, kolik stojí apod. Spolupráce se netýká konkrétní rakety, ale jelikož armáda se v minulosti nechala slyšet, že má zájem o znovupoužitelné rakety s nosností v desítkách tun, jedinou volbou je pochopitelně Starship. Tu SpaceX plánuje používat také pro osobní mezikontinentální přepravu, takže řadu poznatků ze spolupráce s armádou jistě využije i v této oblasti. V rámci kontraktu armáda také získá přístup k datům z komerčních orbitálních startů SpaceX a přistání prvních stupňů. Kalifornská firma navíc pro armádu připraví návrhy dveří na raketě pro snadnou nakládku a vykládku standardizovaných kontejnerů.
Kontrakt je navržen poměrně volně a například neobsahuje žádný pevný harmonogram ohledně toho, kdy SpaceX musí přepravní technologie demonstrovat. Smlouva však může být v budoucnu rozšířena o plnohodnotné demonstrační mise s orbitálním startem a přistáním. SpaceX a další firmy v současnosti počítají s lety mezi existujícími kosmodromy, o což má armáda zájem, ale zároveň je zkoumán budoucí potenciál přistání do míst, kde žádná infrastruktura není.
Kromě armády se SpaceX už dlouho spolupracuje také NASA. Firma Elona Muska pro agenturu vyvinula kosmické lodě Dragon pro dopravu zásob a astronautů na ISS, vynáší pro ni různé družice a sondy a také v budoucnu zajistí dopravu astronautů na povrch Měsíce v rámci misí Artemis. NASA ale má také několik menších programů a dohod, v jejichž rámci spolupracuje s komerčními firmami a sdílí s nimi své know-how. Někdy jde o placené kontrakty (SpaceX například před časem získalo celkem 56 milionů dolarů na vývoj orbitálního tankování) a jindy jde jen o výměnu informací či pomoc s testováním. A právě do té druhé kategorie spadá spolupráce, o které jsme se aktuálně dozvěděli.
NASA's Phil McAlister on how the agency is collaborating with companies – including Paragon (acquired Final Frontier Design), Northrop Grumman, SpaceX, and ULA – through un-funded Space Act Agreements: pic.twitter.com/zrgoISQMGx
— Michael Sheetz (@thesheetztweetz) January 19, 2022
NASA spolupracuje se společnostmi jako Northrop Grumman, ULA a SpaceX na vývoji či testování různých technologií. V případě firmy Elona Muska agentura poskytla pomoc s vývojem komerční mise na Mars využívající Starship. Spolupráce zahrnuje například testování ve větrném tunelu, materiálové zkoušky, aerodynamické a aerotermální návrhy a další technické poradenství. Obecně se předpokládá, že SpaceX se vydá na Mars ve spolupráci s dalšími firmami a kosmickými agenturami, a tohle je jeden z prvních konkrétnějších krůčků tímto směrem.
Neoficiální představa tepelného namáhání Starship během návratu do atmosféry (Autor: Alexander Svan)
Tím ale zájem NASA o Starship nekončí. Vědci uvnitř agentury si uvědomují, že pokud Starship naplní své cíle a umožní vynášení obrovského množství nákladu za nízkou cenu, bude to mít obrovský potenciál pro vědecké mise. Zhruba před rokem proto skupina vědců a výzkumníků z NASA, SpaceX a dalších organizací vydala zprávu s názvem „Akcelerace marsovské a lunární vědy pomocí Starship od SpaceX“. Autoři v ní volají po tom, aby vedení NASA začalo plánovat a financovat projekty a mise, které by dokázaly plně využít schopností Starship. Dosavadní vědecké mise totiž byly značně omezeny tím, že dostupné rakety měly relativně nízkou nosnost, byly drahé a zároveň nabízely malý nákladní prostor. To pak diktovalo podobu a parametry vědeckých družic, sond či vozítek. Stačí se podívat na nedávno vynesený Kosmický dalekohled Jamese Webba. Ten má komplikované skládací zrcadlo kvůli tomu, aby se celé zařízení vměstnalo do aerodynamického krytu rakety Ariane 5.
Porovnání velikosti zrcadel existujících teleskopů a konceptů LUVOIR (Zdroj: NASA)
Starship má oproti tomu nákladový prostor o objemu kolem 1000 metrů krychlových a má nabízet levnou dopravu desítek tun nákladu na oběžnou dráhu Země i dál (díky orbitálnímu dotankování). Příkladem mise, která by dokázala využít parametry Starship, je zvažovaný kosmický ultrafialový teleskop LUVOIR. Ten by mohl mít obrovské zrcadlo s průměrem až 15 metrů, jehož konstrukci i orbitální servisování by Starship značně usnadnila. Dalším velkým přínosem Starship by byla možnost relativně snadno dopravit velký objem vzorků z povrchu Měsíce nebo Marsu. Oproti tomu současné plány NASA a ESA počítají s návratem malého množství vzorků z Marsu nejdříve v roce 2031.
Zdroje: Space News, Ars Technica
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-76 - 23. 11. 2024
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
pro vojenské účely by to asi byla jednosměrná letenka a rozhodně ne do “horkých” oblastí, kde by byla přistávající loď velmi snadným cílem, také si nedokážu představit vykládku materiálu nebo opětovnou přípravu celé sestavy na start do “bezpečné” zóny. v současné době je logisticky i takticky velmi dobře zvládnuté využití klasických prostředků pro přepravu sil, prostředků a zásob pro bojující jednotky, ale chápu zájem armády o tento způsob přepravy, třeba dokáže spacex překvapit a tento úkol uspokojivě a bezpečně vyřešit
Škoda, že na té vizualizaci nemají i zpětné sestavování lodi SH+SS. Nevidím tam nic, co by sloužilo podobně jako mechazilla. A co pohonné látky a další infrastruktura, to by opravdu stačily ty tři malé nádrže? Nebo se počítá jen s jedním startem a přistáním a následně by plovoucí plošina se SH+SS musela zamířit na základnu? Vizualizace je staršího data, ale jak reálně tohle vidíte?
V době, kdy ta vizualizace vznikla, ve SpaceX ještě o nějaké Mechazille ani nesnili. 🙂 Ale lze očekávat, že nějaká forma Mechazilly bude přítomna na všech budoucích startovních rampách i mořských plošinách. Co se týče pohonných látek, tak v kontextu plošin Phobos a Deimos mluvil Musk o tom, že kyslík by se vyráběl přímo na místě a metan by se dovážel. Nádrže samozřejmě budou v praxi větší, žádné animace nelze brát jako směrodatné v těchto ohledech.
Návrat vzorků z Marsu v roce 2031 bude předběhnut, protože to sesbírá Mark Watney, který přiletí a odletí Starhipem 🙂
Moc pěkný a výživný článek na téma vědeckého využití Starship a také Starlinku má na svém blogu Casey Handmer:
https://caseyhandmer.wordpress.com/2021/11/17/science-upside-for-starship/
https://caseyhandmer.wordpress.com/2021/10/28/starship-is-still-not-understood/
Má toho na blogu rozhodně víc, co stojí za přečtení.
Výborný, díky!
Děkuji za tip, úžasné čtení…
Díky za článek.
Moc si neuvedomujeme, jak vykonný a cenově dostupný systém je vyvíjen.
Už vůbec nechápu, kdyby starship měla průměr 12 nebo 18 m.
Je to ale o dostatku užitečného zatížení. Pro let na Měsíc a Mars má toto zpoždění.
Co všechno můžou začít vozit na Měsíc a Mars ?
Tuny paliva, potravin, vody.
Solární panely, baterie, satelity Starlink.
Náhradní díly pro Starship, nářadí a vybavení pro budoucí posádky.
Později i rovery (upravené Tesly), vrtné soupravy od Boring company, čtyřnohé roboty od BostonDynamics, časem Teslaboty.
Není toho málo.
A určitě vás napadne i řada dalších věcí.
Souhlas, ale každé zařízení je potřeba vyvinout pro užití insitu. Vodu asi budou získávat na místě.
V tom je zpoždění.
osobně už od uvedení zastávám názor že cybertruck je takový první nástřel konstrukce roveru pro mars – jen ho zvětší a přidají podporu života.
Legrační je jak na té fotce vojáci jedou v bílých autech s červeným křížem. Zelený s kulometem nepůsobí tak mírotvorně.
Ten zelený nemá kulomet. To je náklaďák.
Co na tohle odpovědět? Na obrázku jsou čtyři auta. Všechna bílá. Ano, náklaďáky. Ano, bez kulometů. Nějaký další postřeh z říše snů?
Kdyby napsal hnědý náklaďák bez kulometu, pak by to bylo přesnější. Myslel ten pátý přímo u rakety.
Presne sice humanitarni mise je zminena az jako ta posledni, ale marketingove se lip prodava nez preprava zbrani , takze se tvori a publikuje obrazek se sanitkama….