ElonX

Mise Starlink 4-5

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 6. 1. 2022 22:49:10 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Další várka družic pro satelitní konstelaci Starlink (49 kusů)
  • Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlinku v1.0 měl hmotnost 260 kg, ale nový typ v1.5 má blíže k 300 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1062.4)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země (338 x 210 km s inklinací 53,2°)
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině ASOG
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Další mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která nabízí rychlé internetové připojení, časem s téměř globálním pokrytím.
  • Každá družice Starlink má normálně hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. V tomto případě ale jde o novou generaci družic v1.5, které obsahují laserová pojítka pro vzájemnou komunikaci na orbitě, takže hmotnost družic je o něco vyšší. Konstrukce satelitů je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu. Družice dále obsahují speciální sluneční clony, které mají výrazně snižovat jasnost družic na obloze.
  • Tato mise sice opět cílila na orbitu s inklinací 53,2°, ale tentokrát na ni letěla jihovýchodním směrem místo tradičnější severovýchodní trajektorie, kterou SpaceX využívalo v minulosti. Důvodem je podle SpaceX lepší počasí v oblastech pro přistání prvního stupně a aerodynamických krytů během zimních měsíců. Daní je však mírně nižší celková nosnost, jelikož raketa se musí vyhnout Bahamám.
  • První stupeň pro tuto misi měl číslo B1062.4, takže to pro něj byl čtvrtý start.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 úspěšně proběhlo na plovoucí plošině A Shortfall of Gravitas, která se nacházela v Atlantiku ve vzdálenosti 637 km od místa startu.
  • Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Pro jednu polovinu toto byl už pátý start (poprvé letěla na misi AMOS-17) a ta druhá letěla počtvrté (poprvé na misi ANASIS-II).
  • SpaceX se při této misi pokusilo o záchranu aerodynamických krytů. Loď Doug pro tyto účely byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 673 km od rampy a kryty vylovila po jejich přistání do vody.
  • Počet již vynesených a také již deorbitovaných družic Starlink najdete na stránce Statistiky (některé z družic na orbitě jsou však nefunkční). Již vynesené satelity Starlink a jejich pozice na oběžné dráze si můžete zobrazit na webu stuffin.space. Celkové pokrytí zemského povrchu najdete zde.
  • Vývoj data startu: 6. ledna 2022

Související články

Fotky

Start

Aerodynamický kryt

První stupeň

Starlink

Videa

Záznam oficiálního přenosu SpaceX:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Návrat plošiny ASOG se zachráněným stupněm:

Aktuální informace

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)
Počet zobrazení článku: 4 041



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

10 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil

Ten start by mohl být pozorovaný i z Česka, dobrý čas

2
0
Odpovědět
Mr G

22:47 je uz neskoro na aktualne rocne obdobie aj keby startovala severovychodnym smerom 🙁

1
0
Odpovědět
Rosik

Nevím, ale z trakektorie mi přišlo, že letí na polární dráhu. Takže u nás by to vidět nebylo.

0
0
Odpovědět
Invc

Neletěl na polární dráhu.
Jen neobvykle místo severovýchodně startoval jihovýchodně. Sklon dráhy ale stejný 53°

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Musím říct, že podobný dojem jsem měl u předchozího startu, strašně to klame a vypadá to jako polární dráha.

0
0
Odpovědět
Kuřecí stehno

Když si člověk vezme, že z bezmála 2000 je necelých 1500 v provozu, je to ještě děsivější co do množství k vynesení do stanoveného data a kadence startů. Začínám chápat tlak na zprovoznění Starship. Na druhou stranu by měli mít i plán b.

0
0
Odpovědět
Josef

Myšleno bylo 20 000 ?

1
0
Odpovědět
Kuřecí stehno

Tak nějak.

0
0
Odpovědět
PetrC

Jestli se jim letos podaří dostat StarShip na orbitu a zpět v jednom kuse alespoň jednou jedenkrát, tak v roce 2023 budou moci dostat na orbitu tisíce satelitů. Počítám, že to bude verze verze 2.x, hmotnost přes 300kg a počet na let bude cca 300ks (pod 100 tun celkem). 10-12 letů bude nějakých 3000+ kusů a v roce 2024 to už bude klidně 10k satelitů. Musí tedy pro rok 2024 postavit a plně zprovoznit i zázemí na Floridě. A továrnu na StarLinky v Texasu.
Vše ale zcela zjevně záleží na tomto roce.

1
0
Odpovědět
PetrK

No vlastně v rámci testů a vynesení nějaké “balastní zátěže” nemusí tu SHS nutně dostávat zpátky 🙂 Otázkou jen je, aby úroveň rizika pro dosažení orbity byla akceptovatelná. A ztráta Raptorů nebolela …

1
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz