Pátý pilotovaný start lodi Crew Dragon a šestý celkově.
Třetí mise kosmické lodi Crew Dragon, při které letěl již letěný stupeň. V tomto případě šlo o stupeň B1067.2, který předtím absolvoval misi CRS-22.
První stupeň Falconu 9 měl původně přistávat na mořské plošině Just Read the Instructions, ale po dlouhých odkladech startu došlo ke změně na A Shortfall of Gravitas. Plošina byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 547 km od místa startu. Přistání prvního stupně bylo úspěšné.
Posádku tvoří velitel Raja Chari, pilot Thomas Marshburn, specialisté mise Matthias Maurer a Kayla Barron. Na ISS se stanou členy 66. dlouhodobé expedice.
Velitelem lodi je Raja Chari, plukovník amerického letectva, který poletí do vesmíru poprvé. Za dobu své služby v armádě nalétal více než 2500 hodin na strojích F-35, F-15, F-16 a F-18. V roce 2017 byl vybrán v rámci 22. výběru astronautů NASA a absolvoval dvouletou přípravu.
Pilotem při misi Crew-3 je Thomas Marshburn, který byl ve vesmíru již dvakrát. Poprvé se tak stalo v roce 2009 na palubě raketoplánu Endeavour při misi STS-127. Při své druhé misi strávil na ISS na přelomu let 2012–2013 přibližně půl roku a byl zde členem 34. a 35. dlouhodobé expedice. Členem oddílu astronautů je od roku 2004. Po svém letu se stane 6. členem exkluzivního klubu astronatů, který se do vesmíru vypravil ve třech různých kosmických lodích.
Prvním specialistou mise je německý astronaut ESA Matthias Maurer, pro kterého byl tento let premiérou. Zúčastnil se konkursu ESA v roce 2008. Výběrovým řízením úspěšně prošel, ale astronautem se stal až v roce 2015.
Druhým specialistou mise je americká astronautka Kayla Barron, která rovněž letěla do vesmíru poprvé. Členem oddílu astronatů se stala ve stejném roce jako Raja Chari. Je příslušnicí amerického námořnictva, kde sloužila na ponorkách. Má hodnost majora.
Crew Dragon pro tuto misi byl nově vyrobený, má sériové číslo C210.1 a posádka jej pojmenovala Endurance („Vytrvalost“).
SpaceX provedlo několik úprav na Crew Dragonu pro tuto misi v reakci na data nasbíraná během předchozích letů. Například během návratu z mise Crew-1 došlo k mírnému poškození brzdícího padáku následkem zásahu nežádoucím objektem („debris strike“). Padáky však přesto fungovaly správně. Pro Crew-3 proto bylo zavedeno dodatečné čištění, aby se snížila šance přítomnosti nežádoucích objektů. Další změny zahrnují:
Softwarové úpravy kvůli snížení dopadů záření na komunikaci
Vylepšené dokovací procedury
Mechanismy pro snížení rušení ze strany hardwaru na ISS
Návrat ke staršímu návrhu těsnění pohonného systému, jelikož fungoval lépe než ten novější.
Vývoj data startu: 12. srpna 2021 → 13. září 2021 → 23. října 2021 → 31. října 2021 → 30. října 2021 → 31. října 2021 → 3. listopadu 2021 → 7. listopadu 2021 → 9. listopadu 2021 → 11. listopadu 2021
Kdysi dávno chemik, od roku 2018 redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je Falcon Heavy Demo.
Vzhledem k tomu, že další misi bude řídit miliardář, pravda pilot, tak mne to neudivuje: https://www.elonx.cz/mise-inspiration4/
Patrně je řízení snadné a hodně zvládají počítače.
Vůbec si nemyslím, že jde o formální funkci. Naopak, pokud by k došlo k nějaké nečekané situaci, řešil by to velitel a pilot. POkud si dobře vzpomínám, tak v jednom dokumentu o Apollu 17, tak tam CErnan hovořil o tom, že měl v jednu chvíli pocit, že bude muset převzít řízení a dostat to na oběžnou dráhu osobně. Nacvičené to prý měl.
Ono to platí kupříkladu u Rusů od jednoho průšvihu s dokováním u Saljutu, že v posádce musí být alespoň jeden veterán. A když se na to podíváte z tohohle pohledu, dodržují to už řadu let Američané, poslední nováčkovský let byl Skylab 4. Od té doby měl v každé misi alespoň jeden člověk zkušenost s vesmírem.
PetrV
9. 8. 2021 2:49
Prekvapuje mne spolehlivost CD. Byly nějaké poruchy lodě? Třeba že se zamlzovaly okna apod… 🙂
Těch systémů je spousta.
Prvy Crew Dragon, ktory sa vratil z misie DM-1 pri naslednych testoch na zemi vybuchol. Pri misii DM-2 (alebo Crew1) bol problem s tesnostou kabiny pred startom, museli zatvarat “na druhy pokus”. Pri misii DM-2 po navrate boli namerane vypary paliva v okoli lode, dlho sa cakalo, kym bolo bezpecne aby posadka vystupila. Pri DM-2 mali problem s WC a ventilaciou (presne zavady si nepamatam), ale to sa vyriesilo este pocas letu k ISS. Viac si nespominam 🙂
Ten výbuch to byl průser, nicméně díky němu se objevil jev , který nikdo předtím nepozoroval a hlavně ani netušil že může nastat – takže přínos pro kosmonautiku :-).
Zbytek byly drobnosti, které řešili on the go a tím vylepšovali postupy, aby jim příště předešli.
Closing hatch issue : nečistota na těsnění , vyčistili těsnění a OK – 10 minut
Opening hatch issue : Oceán byl klidný a nespláchl zbytky z trysek , náprava spočívá v opláchnutí lodi – tuším že 25min zdržení, ale přeci jen to v live streamu bylo trochu “dramatické”. Ale pořád se bavíme o koncentraci nula prd PPM, vzhledem k tomu že si masky nasadili až po čase , aby to nevypadalo blbě v přenosu 🙂
Během letu byly taky nějaké issues, ale více méně to bylo o ladění trigger hodnot v systému , než chyba design lodi …
Mimochodem, co to popisuješ říkal v jednom rozhovoru i Chris Hadfield, že tam neexistuje žádný jako definitivní návod na něco. On sám osobně prý vylepšoval postupy pro loď Sojuz. Prostě to není nikdy ve finálním stavu.
Výhoda SpX je v :
1) ploché hierarchii a zodpovědnosti jedince za něco (né oddělení) a obrovském drajvu těch lidí
2) a nejvíce v tom, že můžou testovat a nebát se rozbíjet. Mají obrovskou kadenci testů/letů , prostě nemají vštěpováno, že “failure is not an option”.
Máš pravdu. Já to myslel při vývoji a testování , ne při letu s posádkou 😀
edit: stejně by mě zajímalo, jestli tam mají zadní vrátka a umí odpálit SuperDraco i při přistání kdyby selhaly padáky :-)… Soft na to určitě napsali když to bylo ještě ve vývoji jako neuzavřená kapitola
Tady mám pocit, že jsem někde četl, že jsou po dosažení orbity deaktivovány, mohly by totiž napáchat pěkně zvěrstvo, kdyby se aktivovaly u ISS. Na Nauku a její excess by pak všichni vzpomínali jako na krásný sen.
A také došlo k nějakým úpravám tepelného štítu – opotřeboval se více než se čekalo (ale stále tam byla velká rezerva).
Jiří
8. 8. 2021 14:42
Když si NASA v rámci programu Commercial Crew objednala 6+6 ostrých misí, je to stále platné i s tím skluzem Boeingu? SpaceX už bude s touto misí v půlce a Boeingu zbývá ještě dost testování, takže by to vypadalo v ideálním případě nějak takto:
4. Crew-4; 5. Boeing-1; 6. Crew-5; 7. Boeing-2; 8. Crew-6 a pak by měl Boeing 4 mise po sobě (pokud to má garantované). Nebo se prostě budou dál střídat a Boeing tak bude mít smůlu a celkem jen 4 mise a SpaceX 8?
Firmy mají smlouvy na 6 misí, ale to neznamená, že u 6 misí zůstane. Prostě u SpaceX se smlouva prodlouží o další mise dříve, ale jinak se budou podle mě normálně střídat.
Muzes si na to odpovedet i pohledem na CRS. SpaceX se pridavali mise dvakrat, ATK (NG) jednou, takze SpaceX dojizdela kontrakt CRS1a NG uz jel podle CRS2. Za me proste to bude NASA chtit stridat.
Doufejme že ten Marsburn nepoletí na Mars.. Má dost podezřelé jméno 🙂
Marshburn 🙂
Ale i tak …
Pozar baziny … ?
Pro Mr. G: To H. J. Wolowitz stavěl SFDWIOS i pro E. Muska? Tak on ho nakonec přeci jen zaměstnal. Hm. 🙂
Je zvláštne, že veliteľom je nováčik, a nie skúsený astronaut, ktorý v posádke je. Zrejme existuje pravidlo, že veliteľom musí byť vojak.
Vzhledem k tomu, že další misi bude řídit miliardář, pravda pilot, tak mne to neudivuje:
https://www.elonx.cz/mise-inspiration4/
Patrně je řízení snadné a hodně zvládají počítače.
Ono v automatické lodi toho moc nenavelíte. Funkce je to spíše formální.
Vůbec si nemyslím, že jde o formální funkci. Naopak, pokud by k došlo k nějaké nečekané situaci, řešil by to velitel a pilot. POkud si dobře vzpomínám, tak v jednom dokumentu o Apollu 17, tak tam CErnan hovořil o tom, že měl v jednu chvíli pocit, že bude muset převzít řízení a dostat to na oběžnou dráhu osobně. Nacvičené to prý měl.
Ono to platí kupříkladu u Rusů od jednoho průšvihu s dokováním u Saljutu, že v posádce musí být alespoň jeden veterán. A když se na to podíváte z tohohle pohledu, dodržují to už řadu let Američané, poslední nováčkovský let byl Skylab 4. Od té doby měl v každé misi alespoň jeden člověk zkušenost s vesmírem.
Prekvapuje mne spolehlivost CD. Byly nějaké poruchy lodě? Třeba že se zamlzovaly okna apod… 🙂
Těch systémů je spousta.
Prvy Crew Dragon, ktory sa vratil z misie DM-1 pri naslednych testoch na zemi vybuchol. Pri misii DM-2 (alebo Crew1) bol problem s tesnostou kabiny pred startom, museli zatvarat “na druhy pokus”. Pri misii DM-2 po navrate boli namerane vypary paliva v okoli lode, dlho sa cakalo, kym bolo bezpecne aby posadka vystupila. Pri DM-2 mali problem s WC a ventilaciou (presne zavady si nepamatam), ale to sa vyriesilo este pocas letu k ISS. Viac si nespominam 🙂
Ten výbuch to byl průser, nicméně díky němu se objevil jev , který nikdo předtím nepozoroval a hlavně ani netušil že může nastat – takže přínos pro kosmonautiku :-).
Zbytek byly drobnosti, které řešili on the go a tím vylepšovali postupy, aby jim příště předešli.
Closing hatch issue : nečistota na těsnění , vyčistili těsnění a OK – 10 minut
Opening hatch issue : Oceán byl klidný a nespláchl zbytky z trysek , náprava spočívá v opláchnutí lodi – tuším že 25min zdržení, ale přeci jen to v live streamu bylo trochu “dramatické”. Ale pořád se bavíme o koncentraci nula prd PPM, vzhledem k tomu že si masky nasadili až po čase , aby to nevypadalo blbě v přenosu 🙂
Během letu byly taky nějaké issues, ale více méně to bylo o ladění trigger hodnot v systému , než chyba design lodi …
Mimochodem, co to popisuješ říkal v jednom rozhovoru i Chris Hadfield, že tam neexistuje žádný jako definitivní návod na něco. On sám osobně prý vylepšoval postupy pro loď Sojuz. Prostě to není nikdy ve finálním stavu.
Výhoda SpX je v :
1) ploché hierarchii a zodpovědnosti jedince za něco (né oddělení) a obrovském drajvu těch lidí
2) a nejvíce v tom, že můžou testovat a nebát se rozbíjet. Mají obrovskou kadenci testů/letů , prostě nemají vštěpováno, že “failure is not an option”.
Jasně, pokud nejsi Gene Kranz a neřešíš Lovellovu posádku na cestě k Měsíci a zpět. 🙂
Máš pravdu. Já to myslel při vývoji a testování , ne při letu s posádkou 😀
edit: stejně by mě zajímalo, jestli tam mají zadní vrátka a umí odpálit SuperDraco i při přistání kdyby selhaly padáky :-)… Soft na to určitě napsali když to bylo ještě ve vývoji jako neuzavřená kapitola
Tady mám pocit, že jsem někde četl, že jsou po dosažení orbity deaktivovány, mohly by totiž napáchat pěkně zvěrstvo, kdyby se aktivovaly u ISS. Na Nauku a její excess by pak všichni vzpomínali jako na krásný sen.
Otázka je co si představit pod pojmem deaktivovány.
Dragon je opakovatelně použitelný, tudíž to asi nebude nic drastického. Čekal bych nějakou blokaci v SW.
A také došlo k nějakým úpravám tepelného štítu – opotřeboval se více než se čekalo (ale stále tam byla velká rezerva).
Když si NASA v rámci programu Commercial Crew objednala 6+6 ostrých misí, je to stále platné i s tím skluzem Boeingu? SpaceX už bude s touto misí v půlce a Boeingu zbývá ještě dost testování, takže by to vypadalo v ideálním případě nějak takto:
4. Crew-4; 5. Boeing-1; 6. Crew-5; 7. Boeing-2; 8. Crew-6 a pak by měl Boeing 4 mise po sobě (pokud to má garantované). Nebo se prostě budou dál střídat a Boeing tak bude mít smůlu a celkem jen 4 mise a SpaceX 8?
Firmy mají smlouvy na 6 misí, ale to neznamená, že u 6 misí zůstane. Prostě u SpaceX se smlouva prodlouží o další mise dříve, ale jinak se budou podle mě normálně střídat.
Muzes si na to odpovedet i pohledem na CRS. SpaceX se pridavali mise dvakrat, ATK (NG) jednou, takze SpaceX dojizdela kontrakt CRS1a NG uz jel podle CRS2. Za me proste to bude NASA chtit stridat.