Obří raketa Super Heavy poprvé podstoupí testování, zároveň jsou vyráběny prototypy pro orbitální start

Hotová raketa Super Heavy se poprvé vydává na testování. Prototyp B3, téměř 70metrů vysoký kolos, byl aktuálně převezen na rampu, kde podstoupí sérii zkoušek. Souběžně s tím pokračuje výroba vylepšeného prototypu B4 a také lodi Starship S20, které mají společně absolvovat první orbitální start. Kdy přesně ale let na oběžnou dráhu proběhne, je stále ve hvězdách.

B3 je nejnovější prototyp rakety Super Heavy, která je navržena pro vynášení kosmické lodi Starship, a zároveň to je teprve druhý exemplář této rakety v plné velikosti. Předchozí prototyp BN1 byl hned po dokončení zlikvidován, jelikož byl zastaralý. První díl prototypu B3 byl v Boca Chica spatřen 19. ledna 2021, tehdy ještě pod označením BN2. Podle Elona Muska měl být tento prototyp vyroben, opatřen motory a vyvezen na orbitální rampu ještě před koncem dubna 2021, ale k tomu nedošlo. Díly pro BN2 nakonec byly zkombinovány s prototypem BN3, který byl vyráběn od března 2021, a výsledný exemplář je nově označován Booster 3 neboli B3. Prototyp obsahuje řadu změn na základě ponaučení z výroby BN1. Největším rozdílem je prohození hlavních nádrží – prototyp BN1 měl metanovou nádrž dole, zatímco B3 ji má nahoře (stejně jako loď Starship). Kompletace prototypu B3 byla dokončena 29. června, když byla spojena kyslíková nádrž s metanovou.

Super Heavy B3 během montáže v hale High Bay. Vpravo je vidět Starship SN16 (Foto: Elon Musk)

Převoz B3 na rampu proběhl 1. července a bylo to vůbec poprvé, kdy nějaký prototyp Super Heavy v plné velikosti opustil montážní halu High Bay. Převoz trval přes 2 hodiny a nabídl přitom dosud nevídané pohledy na přibližně 70 metrů vysokou raketu, která se tyčila nad okolím. Dalších několik hodin pak trvalo připojení jeřábu, který prototyp B3 přesunul na upravený testovací stůl A, z kterého naposledy startovala Starship SN15 v rámci svého úspěšného zkušebního letu.

Super Heavy B3 ale bohužel nikam nepoletí, i když původně mělo jít o první prototyp, který provede krátký skok s dvěma až čtyřmi motory Raptor. Tento skok ale nakonec neproběhne a i když se jeden čas zvažovalo, že prototyp B3 bude použit na první orbitální misi spolu se Starship S20, tento plán byl také změněn. B3 nakonec neodstartuje a jako první vzlétne až následující prototyp B4. Super Heavy B3 podle Elona Muska poslouží pouze pro pozemní testování. Očekávají se tlakové zkoušky s kryogenním dusíkem a možná také statické zážehy s menším počtem Raptorů, ale to není jisté.

Super Heavy B3 po převozu na rampu (Foto: RGV Aerial Photography)

Také je teoreticky možné, že prototyp Super Heavy B3 bude později přesunut na orbitální rampu, kde by mohlo dojít k otestování připojení orbitální lodi Starship S20 k raketě pomocí jeřábu na budované integrační věži. Jeřáb bude schopen umístit Super Heavy na vypouštěcí stůl a poté k raketě připojit loď Starship. Aktuálně dokonce byly poblíž věže vybudovány také plošiny, na kterých nejspíš budou umístěny raketa a loď před jejich spojením do jednoho celku. Tato kompletní sestava pak zároveň umožní otestování rampy jako takové. Časem jistě dojde na zkušební tankování metanu a kyslíku a později také statické zážehy rakety Super Heavy, která má být pro první start vybavena 29 Raptory.

Neoficiální představa orbitální mise Starship ve Starbase (Autor: @TijnM_3DAnimations)

Elon Musk aktuálně uvedl, že k připojení Starship k Super Heavy by mohlo poprvé dojít už během července. Není však zcela jasné, jestli tím bylo myšleno spojení Starship S20 se Super Heavy B4, které mají absolvovat první orbitální misi, nebo půjde o zkoušku ještě s prototypem B3. Někteří spekulovali, že pro tento test by mohl být použit prototyp Starship SN16, avšak ten pokud vím není vybaven mechanismem pro připojení k Super Heavy. Ten dostane až Starship S20. Ve Starbase byl mimochodem aktuálně spatřen horní segment Super Heavy spojený se spodní částí Starship. Účelem by právě mohlo být snadné testování systému, který oba stupně oddělí během letu.

Zkušební sestava pro testování oddělovacího systému Starship (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

Jelikož prototyp Super Heavy B3 nikam nepoletí, není ani vybaven roštovými kormidly. Zato je ale opatřen zkušební verzí manévrovacích trysek, které spalují metan a kyslík. Zatím se ale neví, jestli jsou v plánu také jejich testy. Tyto trysky jsou výrazně výkonnější než klasické trysky využívající stlačený dusík, a umožní vyšší přesnost při přistání. Do akce ale budou nasazeny až někdy později, jelikož příští prototyp B4 bude opět vybaven pouze standardními dusíkovými tryskami.

Metanové trysky na Super Heavy B3 (Foto: Starship Gazer)

Pokud bude prototyp Super Heavy B4 první, který poletí, podle Elona Muska dostane roštová kormidla. Ta by měla být ze svařené oceli namísto titanu, z kterého jsou vyrobena kormidla na Falconech. Prototyp B4 už je ve výrobě (ve Starbase již bylo spatřeno několik připravených segmentů) a podle Elona Muska obsahuje spoustu změn kvůli tomu, že výroba B3 byla příliš složitá. Musk celkově očekává rychlé a časté změny návrhu u prvních 10 prototypů Super Heavy a prvních 30 Starship (přibližně). Lze tedy očekávat, že exempláře vyrobené třeba za rok nejspíš budou velmi odlišné od těch dnešních.

Jeden z prvních spatřených dílů pro Super Heavy B4 (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

První orbitální start by měl být proveden s prototypy Starship S20 a Super Heavy B4, avšak to se samozřejmě ještě může změnit podle toho, jak bude pokračovat pozemní testování. Nicméně oba tyto prototypy už jsou ve výrobě. Starship S20 bude obsahovat již zmíněný mechanismus pro oddělení od Super Heavy a také má být jako první vybavena kompletním tepelným štítem, který je nutný pro bezpečný návrat z oběžné dráhy. Ve Starbase už byla spatřena řada dílů pro S20 s již nainstalovanými destičkami tepelného štítu a brzy snad začne kompletace dílů do jednoho celku. Starship S20 bude také jako první vybavena nejen třemi atmosférickými Raptory (RC), ale také třemi vakuovými Raptory (RVac). První z nich už dokonce dorazil do Starbase, poznáte jej snadno podle obrovské trysky. Dále už byly spatřeny také první díly pro prototyp Starship S21.

Jak bude probíhat první orbitální test jsme podrobněji rozebírali zde, nicméně Elon Musk aktuálně nabídl pár upřesnění. Podle šéfa SpaceX stále platí, že Super Heavy nebude při návratu do atmosféry provádět vstupní zážeh (na rozdíl od Falconu 9). Důvodem je to, že většinu práce při cestě na oběžnou dráhu odvede loď Starship, takže raketa Super Heavy se bude vracet při nižší rychlosti a tím pádem nedojde k tak vysokému zahřívání, aby bylo nutné před návratem do atmosféry zpomalit motoricky. Dodám, že jistě pomáhá také to, že Super Heavy je z oceli, která je tepelně odolnější než slitina hliníku a lithia, z které jsou vyrobeny Falcony. Mimochodem, první stupeň rakety New Glenn společnosti Blue Origin také nebude provádět vstupní zážeh.

Neoficiální render přistávající rakety Super Heavy (Autor: Neopork)

Zajímavostí pak je, že SpaceX aktuálně požádalo o povolení provozovat až 6 terminálů Starlink na Starship a Super Heavy během orbitálního testovacího letu. Umožní to prý získávat větší objem telemetrie a také udržení spojení i během návratu do atmosféry, kdy tradiční spojení vypadává. V případě udělení by žádost platila od 1. 8., což tedy lze považovat za nejdřívější termín orbitálního startu. Jednou anténou Starlink byla mimochodem vybavena už Starship SN15. Není však známo, jak se při testovacím letu osvědčila.

Anténa Starlink na prototypu Starship SN15 (Zdroj: BocaChicaGal a Teslarati)

Než však dojde na orbitální start, je potřeba toho ještě hodně dokončit. Po kompletaci Starship S20 a Super Heavy B4 budou tyto prototypy pravděpodobně muset nejdříve absolvovat standardní sérii pozemních zkoušek, které prověří odolnost jejich konstrukce a pravděpodobně také správnou funkčnost alespoň části Raptorů. Zároveň bude muset být dokončena výstavba orbitální startovní rampy. Integrační věž už je skoro hotová, chybí jí pouze poslední segment a již zmíněný jeřáb. Na rampě ale zatím stále chybí vypouštěcí stůl a také většina nádrží, ve kterých budou skladovány pohonné a další látky potřebné pro orbitální starty. Také je potřeba vyřídit startovní licenci Federální letecké správy (FAA), jelikož SpaceX momentálně má povolení pouze pro suborbitální testy Starship. A nikdo zatím neví, za jak dlouho bude možné licenci získat.

Integrační věž na orbitální rampě ve Starbase po instalaci předposledního segmentu (Foto: Elon Musk)

I přes tohle všechno ale prezidentka SpaceX i někteří zaměstnanci stále pevně věří, že orbitální start Starship proběhne v červenci nebo v srpnu. To by mohlo znamenat, že SpaceX očekává brzké vyřízení startovní licence FAA, což by byla skvělá zpráva, ale i tak jde o velmi agresivní termín. Dokonce i Elon Musk, který je nechvalně proslulý optimistickými odhady termínů, aktuálně uvedl, že první orbitální start nejspíš proběhne až za několik měsíců. Osobně bych tedy start nečekal dříve než koncem léta, realisticky spíše koncem roku nebo dokonce až začátkem roku příštího. Dlouhé čekání nám možná zpříjemní alespoň hypersonický test Starship SN16, ale jeho provedení není moc jisté.

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

9 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrV
Alda

Podle šéfa SpaceX stále platí, že Super Heavy nebude při návratu do atmosféry provádět vstupní zážeh (na rozdíl od Falconu 9). Důvodem je to, že většinu práce při cestě na oběžnou dráhu odvede loď Starship, takže raketa Super Heavy se bude vracet při nižší rychlosti a tím pádem nedojde k tak vysokému zahřívání, aby bylo nutné před návratem do atmosféry zpomalit motoricky.

Chápu dobře že se starship odpojí v nižší výšce a menší rychlosti tudíž super heavy bude méně namáhaná?

PetrV

S tou výškou 70 km a časem to bude asi pravda. Booster tedy jen vynese ship nad hustou atmosféru a pak se vrátí nazpět. Starship tedy musí zrychlit na 1 kosmickou. Uvidíme po prvním orbitálním letu. Je to velký kus železa.

PetrV

Petre díky za článek, Mne zaujala věta, že starlink dokáže přenést data i při vstupu do atmosféry. Opravdu to tak je?

Richard Dědič

Napadlo mě udělat z celé lodi dipólovou anténu, a vysílat v pásmu cca 50 metrů. Takovému vysílání by nemuselo vadit, že anténa je obalená plasmou 🙂

Meh

To uz tu bylo s N1/L3 a moc to nedopadlo … teda dopadlo, po kouskach 🙂

Tom

Tady někdo plete hrušky s klobásama. N1 neuspěla hlavně proto, že motory se byly schopny zažehnout pouze jednou. A to doslova. Takže je ani nemohli otestovat. Takže výrobní vady se projevily při až při ostrém nasazení. SpaceX všechny motory testuje minimálně jednou po výrobě a pak ještě přímo na raketě před startem. Navíc v minulém století neměli vůbec možnost nějaké počítačové simulace, neřkuli tak vymakane jako dnes. Takže jsem nakrmil trolla, bez prosím loudit jídlo jinam.