Gwynne Shotwell: Falcon Heavy ještě letos, motory Raptor a Merlin, jiný název pro ITS, a další informace
Gwynne Shotwell, provozní ředitelka (COO) společnosti SpaceX
Provozní ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell před týdnem poskytla zhruba hodinový rozhovor v rámci kosmonautického podcastu The Space Show, během kterého odpovídala na otázky moderátora i posluchačů. Dozvěděli jsme několik nových informací a došlo k vysvětlení některých dřívějších nejasností. To nejdůležitější jsem pro vás shrnul v tomto článku. Přišla řeč na Falcon Heavy, znovupoužití prvních stupňů, nové varianty Falconu nebo třeba ITS a motor Raptor.
Falcon Heavy
Demonstrační let Falconu Heavy je stále plánován na letošek, konkrétně by měl start proběhnout “do konce roku”. Gwynne zároveň upřesnila, že během úvodní mise raketa neponese žádný užitečný náklad a místo toho SpaceX chce demonstrovat určité schopnosti této rakety. Například dlouhý pobyt druhého stupně na orbitě. Nezapomínejme také, že Elon dříve naznačil, že SpaceX při této misi možná provede nějaký experiment se záchranou druhého stupně.
Gwynne také potvrdila, že během první mise Falconu Heavy budou boční stupně přistávat na pevnině a centrální stupeň na ASDS.
Vizualizace startu Falconu Heavy (Zdroj: SpaceX)
Letošní znovupoužití prvních stupňů
Gwynne prohlásila, že i když začátkem roku odhadovala, že letos dojde ke znovupoužití až 6 stupňů, nakonec to vypadá, že číslo by mohlo být vyšší. Dva stupně letěly na misích SES-10 a BulgariaSat-1, další dva budou tvořit boční stupně prvního Falconu Heavy a ve hře jsou podle Gwynne další 3–4 použité stupně, o které zákazníci projevili zájem. Víme, že společnost SES zvažuje recyklovaný stupeň pro minimálně dvě ze tří misí, které má na letošek u SpaceX objednané, ale o nikom dalším zatím nevíme.
Block 4 a Block 5
Dozvěděli jsme se, že současná varianta Falconu 9 označovaná Block 3 je podle Gwynne schopna 2 až 3 letů. Finální verze zvaná Block 5 bude prý mimo jiné disponovat novým octawebem, vylepšeným heliovým systémem a dalšími zlepšováky, které umožní snazší a rychlejší znovupoužití a zároveň bude tato varianta prý schopna zhruba 12 letů. Gwynne řekla, že vlastně ani nebude probíhat renovace stupňů, ale v podstatě jen inspekce.
Block 4 je pak údajně spíše přechodová varianta, jakýsi most mezi současnou verzí a tou finální.
Detail nových roštových kormidel, která umožní snazší znovupoužitelnost Falconu (Foto: SpaceX)
Rychlost výroby raket
Gwynne zmínila, že výroba rakety trvá zhruba rok a v současnosti jich SpaceX vyrábí kolem 20 ročně, zatímco před 3 roky to bylo pouze 6 raket. Po loňské nehodě mise Amos-6 však museli výrobu na čas omezit, protože věděli, že několik měsíců nebudou moct létat.
Soukromé lety s posádkou
SpaceX plánuje vyslat turisty kolem Měsíce a Gwynne se nechala slyšet, že zájem o všelijaké soukromé lety je větší než čekala. Zároveň však upozornila, že prioritu momentálně mají lety s posádkou pro NASA.
Motory Merlin a Raptor
Gwynne se rozplývala nad vývojem motoru Merlin, který měl úplně na začátku tah pouhých 370 kN a verze, která bude létat na Falconu varianty Block 5, má tah 845 kN. Jedná se tedy o obrovský rozdíl. Zároveň pro zajímavost dodala, že Merlin během testování ustál tah až 1067 kN. S takovým tahem však samozřejmě nebude provozován při ostrých misích.
Ředitelka SpaceX zároveň poskytla konkrétnější informace k vyvíjenému metanovému motoru Raptor. Testovací exemplář, který momentálně mají, je zmenšený a má tah kolem 1000 kN, ale finální velikost ještě není jistá. Pravděpodobně však prý výsledný motor bude 2–3x silnější. S testovacím motorem už prý provedli desítky zážehů a vývoj pokračuje slibně.
Zároveň dodala, že SpaceX zvažuje využití Raptoru pro rodinu raket Falcon. Není však jasné, jestli mluví jen o vývoji Raptoru pro druhý stupeň Falconu, na který přispívá USAF, nebo o něčem větším, jako třeba úplně nové raketě, která by vyplnila mezeru mezi Falcony a obřím ITS.
Test motoru Raptor v září 2016 v McGregoru (Foto: SpaceX)
Interplanetary Transport System
Když už jsme u ITS, Gwynne oznámila, že SpaceX není spokojeno s názvem “Interplanetary Transport System”, a tak se prozatím vrací k původním názvům BFR a BFS (Big Falcon Rocket a Big Falcon Spaceship).
Na otázku, zda se SpaceX po selhání kompozitové nádrže vyvíjené pro tuto marsovskou raketu rozhodlo vydat jiným směrem, Gwynne odpověděla, že zatím to rozhodně nevzdávají a vývoj kompozitových nádrží pokračuje. Nevědí, jestli se jim povede dosáhnout kýžených výsledků, ale rozhodně se o to prý pokusí.
-
- Kompozitová nádrž pro ITS (Foto: SpaceX)
-
- Zničená nádrž po testu na moři (Foto: /u/Death_Cog_Unit)
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-76 - 23. 11. 2024
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
Ja čakám na prvú objednávku od Bigelow Aerospace
Big fuckin rocket
Nejzasadnejsi informace je ta o trablech s kompozini nadrzi. Bez toho je cely koncept ITS v haji. A kdyby se jim darilo a byl to drobny problem, jako jindy, tak by ta reakce byla po jejich zpusobu mnohem optimistictejsi.
12 letu je super. Mala kalkulace.
Interni naklady pro 12 letu: $30M(1. stupen) + $15M * 12 (2. stupen) + $6M * 12 (aerodynamicky kryt) + $2M * 12 (palivo) = $306M vs. $960M pri cene $80M za start, i kdyz ta je v prumeru mnohem vyssi diky letum pro armadu a NASA.
Jde videt jak ciste logicky jsou v poradniku znovu pouzitelnosti nejdriv kryty a nasledne az druhy stupen. Pro ten by se pravdepodobne vzdy muselo letet s FH, ale tim by se vycerpavala zivotnost a tim snizil vynos na 1 booster. Radeji vynest naklad na 1 F9 nez si vycerpat zivotnost o 1/12 na trech boostrech kvuli jednoho 2. stupne za $15M. Kdyz poleti o ten 12. start znovu jako F9, tak vydela vic, nez ta zachrana 2. stupne. Zde je rentabilnost pouze pro vynaseni jejich konstalace komunikacnich druzic. Sobe si lety nebudou prodavat se ziskem, zde to bude uspora $15M, pri tak jako tak nutnem obetovani pokusu na boostrech.
Dalsi rentability zachrany 2S bude, pokud na to bude stacit samotna F9 s Raptor motory.
Posledni u tech startu, kde opravdu ta nosnost FH je extremne potreba. Ale horni stupen dela jen korekce a zbude mu zbytecne moc paliva. F9 s Raptory by byl dostatecny pro snad 99% dnes vynasenych druzic na GEO. Samozrejme chapu, ze jde o to, aby se zmenilo vnimani a zacaly se delat pro GEO druzice mnohem mnohem vetsi, kdyz bychom tu budeme mit nosice.
Jen se obavam, ze to pujde pomalu. Dnesni satelity jsou staveny na klic na konstrucnich typech i 30 let starych, kvuli overenosti techto konceptu.
Na kompozitním tanku skončila už VentureStar (https://en.wikipedia.org/wiki/VentureStar). Od té doby to jistě o něco pokročilo, ta nádrž u VentureStar byla asi komplikovanější (ale zase to bylo celé o dost menší), a SpaceX se daří i věci, které se předtím nedařily. Ale i tak to bude pro ITS asi to hlavní, s čím si musí poradit.
Jde mi o to pocitove ohodnoceni nezdaru. Kdyz se nepodlo pristani, tak zarili pozitivy, ze se to podari a ze jde o pouze maly nezdar. To same u zachrany aero krytu, rychlosti znovu pouziti, po vybuchu Amose, rychlost opravy rampy atd. U te kompozitni nadrze je az mrazive ticho, kdyz selhala. Toto je jedno z prvnich vyjadreni po pul roce od selhani a dost negativni “jeste to nevzdavame” … ale je to v prd..? Tohle neni ten jejich styl, u temat boreni prekazek, ktere se jinym zdali neprekonatelne.
Neverím tomu, že SpaceX skončí na kompozitnom tanku. Ostatne, aj VentureStar tank sa nakoniec vyriešil, len projekt už bol zastavený. SpaceX to dokáže!
Chápu dobre, ze ta nádrž je největší problem a pokud se nevyřeší, nebudou s ITS pokračovat? Proč je to tak velký problem? Kvůli své velikosti?
Přepokládám, že to jistojistě půjde případně i bez ní … jen ta ekonomika takového podniku už bude mnohem horší… kvůli váze nádrží / případném zmenšení rakety a nutnosti více startů atd. … ale to jen nadhazuji, expert na to rozhodně nejsem 🙂
2-3 použití. A blok 5 jen 12? To mě trošku hodně zklamalo. Prý i stovky říkal Musk… Ale možná to je myšleno bez nutného předělání, a když vymění pár dílů tak to budou stovky, a to by bylo fajn… 😊
Přesně tak. Viz starší článek:
Finální varianta Falconu by navíc podle Muska měla být schopna „10 letů bez jakýchkoli výměn hardwaru mezi lety a až 100 letů s menšími opravami“.