ElonX

Mise Starlink v1-27

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 9. 5. 2021 08:42 SELČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Další várka 60 družic pro satelitní konstelaci Starlink
  • Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlinku má hmotnost 260 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1051.10)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Space Force Station, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině JRTI
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Další mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která nabízí rychlé internetové připojení, časem s téměř globálním pokrytím.
  • Každá družice má hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. Konstrukce satelitů je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu. Družice dále obsahují speciální sluneční clony, které mají výrazně snižovat jasnost družic na obloze.
  • Na této misi letěl již použitý první stupeň Falconu 9 s číslem B1051.10. Bylo to vůbec poprvé, co nějaký stupeň letěl podesáté.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo úspěšně na plovoucí plošině Just Read the Instructions, která se nacházela v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 613 km od startovní rampy.
  • SpaceX se při této misi pravděpodobně pokusilo o záchranu aerodynamických krytů. Loď pro tyto účely byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 665 km od startovní rampy a kryty vylovila po jejich přistání do vody. Kryty v minulosti letěly na misi GPSIII-SV04 v listopadu 2020.
  • V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
  • Počet již vynesených a také již deorbitovaných družic Starlink najdete v sekci Statistiky (některé z družic na orbitě jsou však nefunkční). Již vynesené satelity Starlink a jejich pozice na oběžné dráze si můžete zobrazit na webu stuffin.space. Celkové pokrytí zemského povrchu najdete zde.
  • Vývoj data startu: 9. května 2021

Související články

Fotky

Videa

Záznam oficiálního přenosu SpaceX:


Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Aktuální informace

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)
Počet zobrazení článku: 5 892



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

13 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Václav

Nedaří se mi najít info o misi v1-26, pouze toto:
květen 2021?nízká, sklon 53°Starlink v1-26?Capella-5, Capella-6
Můžete poradit? Dík

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Mise v1-26 proběhne až po misi v1-27, přibližně v půlce května.

1
0
Odpovědět
Vendelin

Jestli se nepletu bude to jubilejní 10. Pouziti prvniho stupne??

1
0
Odpovědět
AdamG

Ano

0
0
Odpovědět
Ondra

Ahoj/Dobrý den, neměla by být tímto, sečteno včetně Starlink-26, dokončena první fáze => 1584 satelitů ve výšce 550 km, rozdělených po 22 satelitech do 72 orbitálních rovin s inklinací 53° (tyto družice jsou vynášeny jako první a představují první fázi projektu)?
Děkuji

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Na orbitě je momentálně 1465 funkčních družic typu v1.0, takže pokud připočteme mise v1-26 a v1-27, dostali bychom se na 1585, ALE:

– Na misi v1-26 nejspíš poletí méně než 60 družic, jelikož možná bude vynesen ještě sekundární náklad.
– I když bude na orbitě 1584 družic, pár týdnů bude trvat než se ty nejnovější přesunou do provozní výšky.

Takže bych řekl, že momentálně jsou potřeba ještě 2–3 starty plus nějaký ten čas pro přesun družic na provozní orbitu.

2
0
Odpovědět
Jiný Honza

Velmi zjednodušeně řečeno, dokud nemají dnes laserové spojení mezi satelity, je to celé na… Tedy snad na propojení středo-západo-amerických farem k porn…, tedy k internetu. Časem, s tím laserovým spojením to bude pokrok. A pak, jednoho krásného dne dojde k “rozstřelu”. I to bude pokrok. Naučíme se střílet sondy k Marsu skrz bordel. A časem i sbírat bordel. Stejně jako na Zemi.

0
-2
Odpovědět
Adam Ř

I bez leaseru to je fajn – ve všech velkejch městech je internet, a přes satelit může být kdekoliv, kde je v okruhu x kilometrů “datacentrum”

1
0
Odpovědět
Tomáš Jurka

Škoda, že nakonec neřešili záchranu druhých stupňů… To by teď mohli startovat tak dvakrát týdně 🙂

1
0
Odpovědět
Martin

Tak záchrana druhých stupňů by se jim těžce nevyplatila. Já myslím, že kdyby měli více dostupných prvních stupňů než mají teď, tak by mohli startovat i 2x týdně.

1
-1
Odpovědět
Tom

Ale to nemají, protože musí vyrábět druhé stupně

1
0
Odpovědět
Jiný Honza

Jo, taky jsem si dávno říkal, že už dávno mohli testovat “zadarmo” záchranu druhého stupně. A pořešit si tak zároveň vývoj návratu Starship do atmosféry. A kdyby náhodou Starship někde “zadrhnul”, mohli by mít komplet znovupoužitelný a levný systém F9/Dragon. Nic takového na světě dnes není a díky zkostnatělosti ostatních hráčů hned tak ani nebude.

Na druhou stranu by si tím přesunuli zdroje z vývoje nových věcí. Ono těch geniálních vývojářů má i SpaceX jen velmi omezený počet. Elon je prostě dravec a chce všechno. Nebo nic. Nezbývá, než mu držet palce.

2
0
Odpovědět
Lá-BUS

Za květen mají zatím tempo! Snad to vydrží. A Falcony zjevně budou nasazovat do roztrhání. Doufejme, že nastane za dlouho.

3
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz