Falcon 9 v roce 2024 vynese dalekohled SPHEREx, který bude zkoumat vzdálené galaxie
Zní to již skoro jako obehraná písnička. SpaceX získalo do svého seznamu chystaných misí další start, při kterém vynese na oběžnou dráhu sondu pro svého největšího zákazníka, americkou agenturu NASA. Dne 4. února NASA oznámila, že si pro vynesení své sondy SPHEREx vybrala kalifornskou společnost SpaceX. Sonda bude studovat vzdálené galaxie s cílem odhalit tajemství vývoje našeho vesmíru.
Znázornění sond z programu Explorers. MIDEX – Medium Class Explorer, SMEX – Small Class Explorer, MO – Missions of Opportunity (Zdroj: NASA)
Jde o sondu z programu Explorers, jenž je nejstarším programem NASA a je určen pro nízkonákladové vesmírné družice, které mají poskytovat při svých misích údaje pro geo-, helio- či astrofyziku. Za celou historii tohoto programu odstartovalo na oběžnou dráhu více než 90 sond. Mezi nejvýznamnější družice, které v jeho rámci byly vypuštěny, lze počítat první rentgenovou družici Uhuru a mikrovlnnou observatoř COBE, za jejíž výzkum obdrželi tvůrci v roce 2006 Nobelovu cenu. Nelze zapomenout ani na stále fungující infračervenou družici WISE/NEOWISE.
Firma SpaceX není ale ve vynáškách přístrojů a družic tohoto programu úplným nováčkem. V roce 2017 při misi CRS-11 vynesl nákladní Dragon ve svém trunku přístroj NICER, který je dodnes součástí ISS a je určen ke sledování neutronových hvězd. Daleko významnějším příspěvkem pro astronomii však byla družice vynesená v dubnu roku 2018. Jednalo se dalekohled TESS, který je určen k hledáním exoplanet.
Start Falconu 9 s dalekohledem TESS (Foto: SpaceX)
Nyní však už k samotnému dalekohledu SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer). Jeho kořeny sahají do roku 2014, když byl jeho návrh zaslán do programu Small Explorer (SMEX) jako jedna z potenciálních budoucích sond. V roce 2015 byl vybrán do další faze, ale v roce 2016 už neuspěl. Vylepšená verze družice pak byla v prosinci 2016 přihlášena do programu Medium-Class Explorers – družice v této kategorii nesmí překročit cenu 250 milionů dolarů (před započítáním ceny za start). V srpnu 2017 se družice dostala mezi finalisty a v únoru 2019 byla vybrána k realizaci. V lednu 2021 byl schválen předběžný návrh a pracovní týmy mohly zahájit konstrukci a vývoj softwaru a hardwaru. O měsíc později pak přišlo oznámení, že družice bude vynesena na Falconu 9 s předběžným datem startu v červnu 2024. Za tento start NASA zaplatí 98,8 milionů dolarů, zatímco cena samotné družice se odhaduje na 242 milionů. Start se uskuteční z kalifornské Vandenbergovy letecké základny, na které SpaceX provozuje startovní rampu SLC-4E.
Umělecká představa družice SPHEREx na oběžné dráze kolem Země (Zdroj: Caltech)
Vzhledem k velmi nízké hmotnosti 178 kg bude družice SPHEREx dosud nejlehčí náklad vynesený raketou Falcon 9 (rekord aktuálně drží dalekohled TESS s hmotností 365 kg). SPHEREx bude během své mise obíhat na kruhové dráze s polárním sklonem ve výšce 700 km nad zemským povrchem. Družice bude sledovat vesmír v oblasti blízkého infračerveném oboru elektromagnetického spektra (0,75 až 5 mikrometrů). Bude studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Předpokládá se, že dalekohled bude schopen zachytit a změřit objekty ve vzdálenosti 10 miliard světelných let. Mapování celé oblohy by měl zvládnout během 6 měsíců a jeho primární mise má trvat 2 roky. Dalekohled bude mimo jiné sloužit k identifikaci zajímavých cílů pro vlajkovou loď nadcházejícího desetiletí, infračervený dalekohled Jamese Webba. Družice SPHEREx bude postaven Kalifornským technologickým institutem (Caltech) ve spolupráci s firmou Ball Aerospace. Její provoz pak bude řízen Laboratoří tryskového pohonu (JPL).
Popis konstrukce dalekohledu SPHEREx (Zdroj: Caltech)
Za poslední dva roky se jedná už o šestý kontrakt, který SpaceX od NASA získalo. Letos v červenci má k asteroidu startovat sonda DART, v listopadu se na Falconu 9 vydá do vesmíru družice IXPE, v roce 2023 zamíří na oběžnou dráhu družice PACE a o dva roky později se stejným směrem vydá i družice IMAP. Divácky nejatraktivnější start nás ale čeká v srpnu roku 2022, kdy se na špici rakety Falcon Heavy vydá na svou pouť k asteroidu Psyché stejnojmenná sonda.
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
“Firma SpaceX není ale ve vynáškách přístrojů a družic tohoto programu úplným nováčkem.”
-Který mr.D tohle psal?
“Jeho kořeny sahají do roku..”
Tohle je článek určený pro děti základní školy nebo psaný dítětem ze základní školy?
Děkuji za všechny poskytnuté informace, ale tahle pohádková forma mi osobně nevyhovuje.
Mnohem více bych ocenil, kdyby na konci článku byly jasně označené osobní teorie a spekulace autora jak ten satelit asi bude fungovat.
Vím, kritizovat je lehké, tvořit těžké.
Víš, když se vynáší nový dalekohled, teleskop družice na oběžnou dráhu a jeho parametry překračují hranice toho, co tu doteď bylo, tak se napíše, co se tak přibližně čeká. Nejvýznačnější objevy ale bývají takové, které nečeká vůbec nikdo. A ty těžko odhadnout. Viz fakt, když šéf HUbblova dalekohledu věnoval část ze svých 10% procent pozorovacího času na zdánlivou šílenost, snímky nezajímavé části oblohy, kde nic není. Inu, a HUbble deep field bylo na světě.
Osobně jsem se domníval, že čtenáři ocení krátkou historii sondy i informace o tom, zda je v této kategorii SpaceX nováčkem či nikoliv. Zjevně jsem se spletl. Dám si příště pozor.
Díky za názor.
Myslím, že většině to vyhovuje a jsou vděční za informace. Za sebe říkám díky.
Ale nespletl. Zasazení do souvislostí a historie je fajn. Pomohl bych si citátem “Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem“. Osobně jsem vděčný za formu, kterou je to psáno. Poslední dobou zjišťuji, že začínám být značně konzervativní, takže si naprosto politicky nekorektně pomohu – Tabu .
Kdyz mi forma nebo obsah webu nevyhovuji, tak na nej nechodim.
A uz vubec nejsem vulgarni na autora, ktery mi prinasi nove informace.
Rád odpovím na vaši otázku. Tento článek je určený lidem kteří se zajímají o kosmonautiku .Není určen jedincům, kteří trpí vnitřním pocitem méněcennosti, pročež se snaží vykompenzovat si to tím, že se vyvyšují nad druhé skrze jejich urážení.
178kg …
Proč nasa nepoužije electron za desetinu ceny?
Za prvé, je otázka, zda má Rocket Lab pro tenhle typ sond certifikaci. Za druhé, nelze se jen podívat na wiki a řict, že raketa vynese 300kg na LEO. Tuhle nosnost může mít Electron jánevím a střelim teď od boku 200*200*20°. Na polární dráhu to bude výrazně méně. Je nunto vzít v úvahu sklon dráhy, výšku oběžné dráhy, a pořád se odhaduje, že je možné, že náklad bude doplňen nějakými cubesaty. NASA se rozhodla, jak se rozhodla. A věděla co požaduje.
Na polární dráhu to je :
nominal:200 kg
peak:250kg
A ješte tu je možnost spacex/trasporter-x + nějaký kick stage
Stáhni si z jejich stránek “Payload users guide” … tam si nalistuj stránku “vehicle performance” … a zjistíš, že na kruhovou SSO ve výšce 700 km dají stěží 185 kg.
Když se po té příručce trochu dále porozhlédneš … tak pak zjistíš, že ta čísla platí pro “standard electron fairing” … který je ovšem poměrně malý (průměr 1070 mm). Prodloužený (extended electron fairing), rozšířený (expanded electron fairing – 1.2x standard) a nebo super nafouklý (expanded electron fairing) – samozřejmě budou něco vážit, a to do toho nepočítám aerodynamické dopady (a už vůbec ne případné termální nároky nákladu).
Tak pojďme pro jistotu přesně. Pokud je to 270kg na dráhu 400*400*40°, tak na SSO (není to patrně naše dráha ale je jí nejblíž, tak to máme 185kg ve výšce 700km s tím SSO sklonem. Takže electron by byl na samé hranici nosnosti. Ale tak že úplně. Manual rocketlabu stránka 14.
A to se ještě na některých serverech udává hmotnost okolo 200 kg, Stephen Clark, od kterého mám 178 kg, to udává jako méně než 400 liber.
Ta možnost transportéru tu určitě je. To rozhodně nepopírám, tady by na tom i NASA asi i krutě vydělala. Proč se rozhodla tak, jak se rozhodla, kdo ví. Možná speciální profil letu, aby sonda byla méně namáhána při startu? Takže to bude žrát hodně paliva? Možná kvůli těm spolupasažérům?