Trable se startovními rampami pro Starship
V posledních dvou letech SpaceX pracuje na vývoji rakety Starship s neuvěřitelnou rychlostí. Překonávají jednu konstrukční výzvu za druhou, avšak jedním z nejnáročnějších aspektů lodi Starship možná není samotná raketa, nýbrž startovní rampa. To vyšlo najevo během nedávného testování Starship, kdy poškozený beton pod rampou málem vedl ke zničení prototypu SN8.
V novém přeloženém videu od Primal Space se zaměříme na tuto problematiku a podíváme se, jakým způsobem se s tím chce SpaceX vypořádat. Odpovíme si na otázky, proč SpaceX pro své prototypy momentálně nemá deflektor spalin a jak se od sebe budou lišit verze lodi pro mise na Měsíc a Mars.
Video vyšlo na konci prosince 2020, tudíž v něm ještě není zmínka o ropných plošinách, které chce SpaceX používat pro starty a přistání Starship.
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Ráda si rozšiřuju své obzory a nyní je můžu sdílet s vámi prostřednictvím webu ElonX, na kterém pomáhám již od roku 2018.
Podpořte projekt ElonX
Díky za překlad.
Děkuji za článek, jasně osvětlující proč nejdou starou osvědčenou cestou deflektorů.
Byla by SpaceX houby plarná.
Děkujeme! Jsem ráda, že se článek líbí.
Hlavně si říkám že jestli budou mít ty mořské plošiny tak ta je hodně nad hladinou moře a pokud bude raketa umístěna tak aby většina spalin šla rovnou na vodu tak téma deflektorů je pak úplně pasé. A při přistání budou motory fungovat na hodně stažený výkon – takže to nebude tak vážné jak při startu a ošetří to konstrukčně.
Neni to pase. Co start z marsu?
Start z Marsu se bude muset pořešit, aspoň že bude slabší díky slabší gravitaci a skoro žádnému nákladu. Hádám, že se pořád bude vozit trochu hlíny pro luxusní pozemní pokusy jejího využití. Lidi stačí vozit jednosměrně, aby tam bylo dost pracujících 🙂 a až dosáhnou důchodu, takový lidi se stejně nebudou válet na gauči a budou pomáhat jak budou moct už jen dohledem přes kamery kde budou makat stroje a různý výrobní linky. Krásu Země si nahradí tím, že svět tam si vybudovali sami, něco jako reklamy na práci na zahradě 😀
Z pohledu historie je to podobné, jako “osidlování” Ameriky. Tam lodě plné otroků, zpátky zajímavosti, které v Evropě nebyly. Zkráceně, nakonec tam vznikly přístavy a lodě se tam mezi cestami pře Atlantik opravovaly. Dnes, když pominu covidová omezení, tak pendlují lidé i zboží …
Důchodu se nedožijí, postará se o ně rakovina. Záření je svině.
Super článek děkuji, mám prosbu – před jsem viděl video o fungování raketových motorů – tuším že to bylo na elonx, možná na kosmonautix – bohužel jsem ho celé nedokoukal ale už ho nemůžu najít, neměli by jste někdo na něj link ? Děkuji
Zkus Everyday Astronauta
https://www.youtube.com/watch?v=LbH1ZDImaI8&ab_channel=EverydayAstronaut
Budete muset být konkrétnější. Kdy jste to video viděl? Jakou mělo podobu (např. animace)? Bylo o motorech obecně, nebo třeba jen o Raptoru?
Bylo to hlavně o motorech SpaceX, ale v tom kousku co jsem koukal byly zmíněné i jiné motory alepson kvůli vysvětlení funkce – je to tak rok, mělo to na 99% i české titulky, bylo to formou everydayastronauta (jestli to nebylo dokonce z něj), Video bylo vcelku dost do detailů ohledně principu a vnítřního fungování a právě proto mne zaujalo, bohužel jsem na něj koukal těsně před tím než jsem někam musel jet a už jsem ho pak nenašel – a ani bohužel nedokoukal. Každopádně článek co by šel hodně do detailu fungování motorů včetně čerpadel a spalování by určitě nebyl od věci.
Tak možná tohle: https://www.elonx.cz/je_raptor_kralom_raketovych_motorov/
jo to je asi ono, super, alespoň budu mít večer na co koukat 🙂
Beton k tomu vedl malem, prototyp se pak zvladnul odrovnat sam 🙂
Vůbec se nevysunuly nohy-koukni na video. Podle mne důsledek malého požáru při startu. O tom se vůbec nemluví.
Nohy se nevysunuly protože Starship přistála mnohem dříve než se čekalo – nohy se vyklápí v posledních sekundách letu. Díky absenci tahu ale nakonec spíš jen padala.
Dopad 100 tun tělesa, navíc s beranidlem ve formě motorů a tlakovou vlnou výbuchu.
Navíc beton s výztuží na podloží s vysokým deformačním modulem.
Měření deformačního modulu E def2 a zhutnění E def2 /E def1 dle ČSN 72 1006 slouží k rychlé kontrole zhutnění a únosnosti podloží a podkladních vrstev provedených zemních konstrukcí (zemní pláň, štěrkodrť). Kriteriem míry zhutnění je parametr Edef2/Edef1.
Být Elonem, nedával bych tam vůbec výztuž a udělal jen betonovou vozovku o vyšší tloušťce. A hlavně pořádnou skladbu podloží se zhutněním.
Skús si urobiť oheň na betóne s poriadnou pahrebou a uvidíš čo sa stane. Na hrúbke nezáleží. Sám som to zažil betón ti bude vybuchovat trhať na kusy a pekne to bude lietať do okolia.
Omyl, záleží na době působení plamene. Zkus si přejet prstem přes plamen svíčky. Nic se ti nestane.
Když bouchne VVTL plynovod, tak hoří klidně hodinu. Prostuduj si co způsobuje dlouhodobý tryskavý požár. Požár SN8 byl krátkodobá záležitost.
Rozbití železobetonu pod SN8 bylo nárazem beranidla o váze 100 tun. Možná něco udělala tlaková vlna výbuchu.
Hodně udělalo podloží.
Ani čistý beton ten náraz nevydrží, jen si ušetříš oddělování výztuže od betonu a čas.
Celkově je to levnější….
Koukni na rozbíjení betonového povrchu na slavné D1.
Výztuž u vozovek není výhra…je to oser ji pak oddělovat od betonu.
Síce niesom nejak do fyziky ale viem že nejde o čas ale o prijatú energiu za určitý čas, skús si prejsť takto prstom nad autogén s teplotou presahujúcou 3K celzia, kľudne aj rýchlejšie, kľudne ako rýchlo len chceš.
Má odpověď je zkus pustit autogen na 10 s pustit na beton.
Nic se nestane. Stejně tak se nic nestalo s betonem pod startovací rampou.
Krom toho ten 1 motor SN8 posledních x metrů nejel. Byl to neseřízený autogen s nedostatkem paliva.
Beton se rozpadá při teplotě přes 1000 C. Ocel ztrácí pevnost při 450 C.
Stavaři a hasiči vědí své.
Beton poměr cena odolnost je velmi levný materiál.
Je únosný na tlak, málo na tah.
Neúnosné podloží jej po nárazu beranidla dostalo do tahu a udělalo malý kráter. Koukni na fotky.
Nejaký Peter V. na internete si myslí že mu stačí jeden parameter normy ČSN aby sa stal raketovým inžinierom.
Ne jeden, ale nejdůležitější.
Raketový inženýr stavařině hold nerozumí.
To je také odpověď na otázku mnohých, proč vyrábí raketu na pláži a ne v ultračisté hale. StarShip bude muset přežít roky na Marsu. Kosmonauti taky budou muset umět vyměnit motory, opravit tepelný štít a mnoho jiných věcí.
Podle mě budou muset vymyslet systém, který dosáhne na jakékoliv místo na povrchu, nějaký Canadarm a lyžiny pro jeho pohyb
Bylo by pak štěstí, pokud by ten jejich nový nerez byl magnetický. To by se dost usnadnilo přichycení čehokolov k lodi.
Děkuji za článek 🙂 Hold bude to chtít pořádné přistávací nohy. Nejenom kvůli stabilitě při přistání na nerovném povrchu, ale i kvůli odletujícímu materiálu při odletu. Ty aktuální nohy nemohou na nerovném povrchu fungovat. Jsem zvědavý, jak se s tím vypořádají…