SpaceX získalo 885 milionů dolarů na připojení více než 500 000 amerických domácností k internetu
SpaceX dosáhlo velkého úspěchu pro svou satelitní konstelaci Starlink. Firma totiž získala v rámci aukce Federální komunikační komise nemalé peníze pro připojení stovek tisíc domácností v USA. Tímto se tato americká federální instituce stává doslova prvním velkým a stálým zákazníkem, který našel uplatnění pro síť Starlink.
SpaceX už nějakou dobu obrací svou pozornost na všechny strany při hledání možností financování, budování a použití své konstelace Starlink. Jednoznačným cílem je, ostatně tak jako každé jiné firmy, získat dodatečné finanční prostředky, které by SpaceX mohlo použít. Pokud je navíc možné získat prostředky takové, které by umožnily rozvíjet podnikání směrem, kterým firma napíná většinu svých sil, tím rozhodně lépe. Stavba a vynáška družic Starlink totiž není rozhodně levnou záležitostí i při režijních cenách, které firma sama sobě účtuje.
Neoficiální render družice Starlink na oběžné dráze Země (Autor: @ErcXspace)
Primárním účelem sítě Starlink je sice poskytnout internetové připojení místům, kde jsou jakékoliv jiné možnosti velice obtížně dostupné, ale pokud by bylo možno nabídnout přenosovou kapacitu sítě Starlink i dalším zákazníkům, SpaceX určitě v tomto bodě nezaváhá. Už v loňském roce začaly první armádní testy, které zkoumaly přenosové možnosti sítě a tyto testy pokračují i v letošním roce. Další (a poměrně neobvyklou) možností armádního použití sítě Starlink je využít signály družic jako velmi obtížně rušitelný a přitom přesný a nízkonákladový navigační systém.
Všechny tyto možnosti vedlejšího použití družic Starlink jsou sice zajímavé a mohou být příjemným finančním bonusem pro SpaceX, v první řadě však chce firma vystupovat jako poskytovatel internetového připojení. Firma už několik měsíců provádí veřejné beta testování svých služeb, za které si účtuje měsíčně 99 dolarů a dalších 499 dolarů zaplatí uživatel za zakoupení terminálu, antény a routeru. A přestože mají poplatky od jednotlivých zákazníků být vlastně tím hlavním a cílovým zdrojem firemních příjmů, už několik měsíců mělo SpaceX v hledáčku další zdroj financování.
Satelitní anténa Starlink (Foto: Nickolas Friedrich)
Federální komunikační komise (FCC) plánovala provést koncem roku reverzní aukci, při které by během 10 let ve dvou fázích rozdělila mezi účastníky aukce dotace v celkové výši 20,4 miliard amerických dolarů (16 miliard v první a 4,4 miliardy ve fázi druhé). Tyto peníze mají sloužit k zajištění internetového připojení pro americké obyvatele na venkově a v dalších oblastech, kde je v současnosti velmi špatné připojení k internetu. Původní pravidla nedovolovala účast satelitním společnostem, ale na základě změny pravidel, za kterou mimo jiné lobbovalo i SpaceX, byla pravidla změněna a SpaceX se akce zúčastnilo. Nemohlo se sice přihlásit do kategorie nejvyšší, kde byla podmínkou rychlost 1 Gb/s pro download a 500 Mb/s pro upload, ale firma Elona Muska se přihlásila alespoň do kategorie nižší s maximální rychlostí připojení do 100 Mb/s. V říjnu bylo vybráno celkem 386 společností, které se kvalifikovaly a mohly se tak zúčastnit aukce.
V pondělí 7. prosince byly zveřejněny výsledky první fáze, kdy bylo oznámeno, že celkem 180 společností a konsorcií získalo v součtu 9,23 miliard dolarů, aby jejich prostřednictvím mohlo připojit k internetu celkem 5,2 milionů domácností na území 49 států USA. Průměrná federální dotace na připojení jedné domácnosti tak dosáhla hodnoty 1768 dolarů. Až 99,7% vítězných lokací by podle výsledků mělo získat rychlost alespoň 100 Mb/s a 85 % lokací získá internetové připojení ještě o řád lepší. Pokud se ptáte, kde skončily zbývající peníze, tedy 6,8 miliardy, které měly být původně součástí fáze 1, odpověď je prostá, budou rozděleny ve fázi 2.
Největším vítězem z hlediska peněz se v rámci aukce stala firma LTD Broadband, která získala celkem 1,3 miliardu dolarů na připojení 528 000 lokací v rámci 15 států unie. Dalšími v pořadí je potom společnost Charter Communications, která na zajistění internetového připojení pro víc než 1 milion lokací ve 24 státech obdržela celkem 1,22 miliardy dolarů. Třetí firmou pak je Rural Electric Cooperative Consortium, která na připojení 618 000 míst ve 22 státech USA dostane celkem 1,1 miliardy dolarů.
Deset nejúspěšnějších uchazečů reverzní aukce FCC (Zdroj: Light Reading)
Co se týče SpaceX, rozhodně si v této aukci nepřišlo na malé peníze. Získalo při ní celkem 885 milionů dolarů, které bude moci použít pro připojení 642 000 míst v 35 státech USA. Nejedná se samozřejmě o žádnou závratnou částku. Tyto miliony dolarů budou uvolňovány měsíčně během deseti let, takže průměrně získá SpaceX každý rok pouhých 88,5 milionů dolarů. Zajímavé srovnání však zmiňuje server Business Insider – pro financování projektu Starlink potřebuje SpaceX každý rok získat přibližně 2 miliardy dolarů od investorů. Dále pak uvádí, že aby SpaceX přestalo být v rámci projektu Starlink ztrátové, potřebuje získat alespoň 3 miliony zákazníků. Když si tento počet srovnáte s údajem, kolik domácností se SpaceX zavázalo v rámci aukce připojit, vyjde vám, že díky ní získá celkem 21,4 % potřebného množství uživatelů. Nutno však dodat, že jde jen o spekulace, jelikož nikdo přesně neví, jaké má SpaceX náklady na výstavbu a provoz sítě Starlink.
Satelitní anténa Starlink v přírodě (Autor: Wondering-coder)
Mimochodem, získané peníze mají již teď určené směřování. Kupříkladu, pro připojení uživatelů ve státě Washington získala firma 80,38 milionů, které použije pro připojení více než 52 000 domácností, v Montaně půjde o 72,72 milionů pro 29 500 lokací atd. SpaceX také nezíská okamžitý přístup ke všem získaným financím. Každý vítězný uchazeč si musí s FCC vyjasnit své následující kroky, včetně vyplnění dalších žádostí, které mají být podány do 7. června, a přitom musí stále dodržovat všechny termíny, jinak riskuje ztrátu dotací a placení pokut. Na zahájení služeb pak bude mít každý vítěz celkem 6 let. Starlink je stále ještě na začátku dlouhé cesty a SpaceX musí v následujících letech prokázat, že dokáže připojit desítky až stovky tisíc nových uživatelů. Zároveň bude muset ukázat, že i při vysokém počtu uživatelů bude připojení k internetu spolehlivé a rychlé. SpaceX navíc nemá zkušenosti s maloobchodem nebo poskytováním zákaznické podpory, takže bude zajímavé sledovat, jak se s těmito novými aspekty vlastního podnikání vypořádá.
Mapa výsledků aukce FCC. Zelené oblasti USA jsou ty, které získají připojení s gigabitovou rychlostí a červené budou mít rychlosti 100/20 Mbps. (Zdroj: FCC)
Výsledek aukce je pro SpaceX výrazným vítězstvím, protože někteří analytici předpokládali, že satelitní firmy v rámci této aukce nezískají ani dolar. Mimochodem, jejich předpověď se přesto víceméně naplnila. Mezi finalisty se dostaly tři společnosti, které poskytují internetové připojení pomocí satelitů, konkrétně šlo o SpaceX, ViaSat a Hughes Satellite Systems. Pouze jediná z nich, SpaceX, však nabízí internet prostřednictvím družic na nízké oběžné dráze, a zbývající dvě firmy plánovaly využít družice na dráze geostacionární. Společnost Hughes obdržela 1,3 milionů dolarů a ViaSat nedostal nic.
Na závěr článku bych si dovolil malé zjednodušení situace. Osobně se domnívám, že splnění podmínek, které budou po vítězích aukce požadovány, přivádí SpaceX do poměrně dobré pozice. Na rozdíl od natahování optických kabelů a zajišťování různých vysílačů a antén pro bezdrátové připojení bude SpaceX stačit, když zvoleným zákazníkům pošle krabici, která bude obsahovat vybavení pro připojení k satelitní konstelaci. Na druhou stranu fakt, že SpaceX poskytuje internetové připojení prostřednictvím satelitů na oběžné dráze, s sebou nese jednu výraznou nevýhodu, nikoliv však pro SpaceX, ale pro ekonomiku jednotlivých států USA. Peníze, které firma získá, nebudou utraceny při pokládaní optických kabelů, nebudou utraceny za daně, které se z umístění takovýchto kabelů platí, nebudou za ně pronajímány hotely, placeno jídlo či lidská práce. Všechny tyto peníze skončí u SpaceX.
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Ohledně peněz, které poplynou do jednotlivých států – dostupnost internetu (a internetu dost solidního, jak ukazují už první testy Starlinku) může přinést peníze nepřímo a není potřeba řešit peníze pro “kopáče” kabelů.
Už před časem jsem se setkal mezi svými známými s ideou, že mít “stomegabit” kdekoli, tak jim to hodně rozšíří možnosti, kde žít. A teď jsem se setkal i s prvním, který tohle skutečně realizuje.
Jde o známého, který se i s rodinou už někdy před 15 lety přestěhoval do Kalifornie za prací. Dostal skvělou nabídku, tak tady vše prodali a šli do USA. U té původní firmy sice už není, ale deset let pracuje pro firmu, kde je klíčovým zaměstnancem. A ta z Kalifornie odchází, protože to, co se v Kalifornii děje, je šílené – ceny rostou, daně rostou, noví lidé shání velmi těžko bydlení (mimo jiné i kvůli nedostatku pitné vody). Takže firma jde do jiného státu a on bude pracovat už jen vzdáleně. A teď, když jsem s ním mluvil, tak řekl, že se s rodinou stěhují do Wyomingu – nádherná krajina, ceny nemovitostí úplně jinde (prodali svůj dům u LA, kde jim ještě na půlku visela hypotéka a za peníze, které získali, koupili obrovský ranč s pozemkem, kam by se skoro vešlo menší město), rozumnější přístup vedení státu, příjemnější lidé… A udělal to mimo jiné i proto, že vidí potenciál Starlinku, takže počítá s tím, že za pár měsíců bude mít i tam, téměř v divočině, internet na takové úrovni, že bude plně pracovat odtamtud. Zatím to má ještě tak napůl – pronajal si v nejbližším městě kanceláře, kam jezdí pracovat (každý den skoro čtyři hodiny v autě, ale to je prostě USA), aby byl na dobré lince, ale je přesvědčený, že to za pár měsíců nebude potřeba.
A teď si vezměte, že tenhle člověk, který má i nadále práci v hi-tech firmě s platem obvyklým pro velmi drahou Kalifornii, bude tyhle peníze utrácet jinde. Počítá s tím, že kompletně přestaví postupně celý dům, jeho žena se u LA věnovala chovu koní (samotného mne překvapilo, že kolem LA je pořád hodně farem) a chce začít s chovem vlastním… Najednou tam z jediné rodiny přiteče spousta peněz, které by (nebýt internetu) zůstaly někde v Kalifornii, případně ve větším městě.
A osobně jsem už podobnou cestou vyrazil taky – vlastně i díky covidu jsem si mohl výrazně zlepšit podmínky pro vzdálenou práci a do budoucna plánuju, že jakmile nebudu muset bydlet ve městě kvůli škole pro potomky, tak jdu tam, kde budu mít u domu les, kopce a v domě dobrý internet. Když mi tohle nabídne Starlink, budu jedině rád – tím spíš, že v tu chvíli těch možností, kde bydlet, bude najednou mnohem více. A své vydělané peníze pak budu utrácet tam – v místních obchodech, u místních řemeslníků…
Jo, Amerika je někde pořád prakticky prázdná pustina. Tedy v porovnání s Evropou, o Asii nemluvě. Jenže to je jen přechodný stav, který vydrží maximálně pár desetiletí. Technicky to nakonec pozemní sítě převálcují. Tedy na pevninách mimo Antarktidu a severní oblasti.
Peníze, které firma získá, nebudou utraceny při pokládaní optických kabelů, nebudou utraceny za daně, které se z umístění takovýchto kabelů platí, nebudou za ně pronajímány hotely, placeno jídlo či lidská práce. Všechny tyto peníze skončí u SpaceX.
Tyto peníze se rozhodně neztratí ale budou utraceny za něco jiného, co by jinak vzniknout nemuselo.
1768 usd na domacnost je sialena suma. Nielen ze za nu vybuduju infrastrutkuru, ale este aj z toho maju zisk.
Teda ak kazda jedna z tych domacnosti nie je samota kilometre od najblizsieho mesta.
ani nie. mam 3 metre od domu pod zemou opticky kabel. pripojka by ma stala cca 1500EUR. Takze mi ostava bud ADSL alebo nieco sirene vzduchom. samozrejme som sa rozhodl pre nieco sirene vzduchom, kedze je to neporovnatelne rychlejsie ako ADSL..
Teba by stala 1500eur. Naklady operatora su mensie.
Druha vec ty pises o optike a vyrabani neplanovanej odbocky(to nie je odbocenie elektriny).
Tiez nemusia pripojit kazdeho optikou. Poslednu milu zvladne napriklad aj coax.
Akonahle to robis vo velkom tak ceny ti idu prudko dole lebo planujes a vyuzivas najlepsie moznosti, pospajas x domacnosti na jednu linku atd.. Keby stalo pripojenie beznej domacnosti 1500eur tak by net nestal 15eur mesacne.
Ono to neni tak přímočarý.,
Vzduchem není třeba nějaké síťové prvky, infrastrukturu po cestě, krom toho, co je na satelitu. Platit tolik lidí a udržovat tolik techniky.
A zase nějakej kazisvět by mohl dokázat zarušit satelit, kdyby chtěl, to je jako souboj meč versus štít.
Poznáme, jak se to vyvrbí, jak moc bude Starlink ostatní štvát.
Vzduch bude vždy omezené médium, protože přes pokrok v zahušťování informací na jeden kanál prostě frekvence nejsou nafukovací – poptávka po připojení roste řádově rychleji než kapacita bezdrátových sítí. Radiový provoz by se měl šetřit pro situace kdy je takové spojení jediné reálně možné.
Pokud Starlink je zodpovědná firma která chce přispět k dobru lidstva tak by měla mimo jiné respektovat takové věci jako chráněné oblasti okolo radiových observatoří a jako civilní firma na globálním trhu by si měla stanovit nějaká co nejvíc neutrální pravidla ve vztahu k US armádě (a to píšu jako pravičák a člověk který přes všechny nedokonalosti světa bere USA jako vzor). Jinak z toho koukají jen trable a bude si to moci vyčítat jen a jen vedení Starlinku pokud jim bude někdo házet klacky pod nohy (ať vědci co zkoumají vesmír, IT konkurence svázaná regulacemi a spoustou razítek, nebo zahraniční mocnosti).
Stačí napsat, že se jedná o sdílené médium 🙂
Já dával příklad, že “mocnost” si cestu najde a když bude Starlink dominantní a bude ho používat a testovat “nějaká nejmenovaná armáda”, že budou i neoficiální “cesty managementu technologie”, takové tlaky jsou pozorovatelné všude, ze vedení se považuje za lepší lidi.
Jen tak pro nic za nic není v Ústavě USA zakotveno dělení moci, aby se to dalo navzájem kontrolovat.
Článek úplně OK, ale poslední poznámka ohledně toho, že obraty, které nejdou přes výstavbu pozemních sítí, ochuzují de facto národní hospodářství, jsou mírně řečeno hloupé. SpaceX, a ani jiné firmy zde peníze nesyslí a obraty jdou a půjdou prostě jinou cestou. Jedno nebo druhé. Buď tudy, nebo tudy. Voda také proteče, a svou cestou, ale proteče, a samozřejmě ochudí jednu oblast, ale druhé pomůže. Prostě to tak je. Prachsprostá demagogie. Takové bláboly…A navíc je to dotace. Ta pokřivuje skoro všechno, ať je to kdekoliv. Zvýhodňuje ty, kteří ji mají, a Ti ostatní nejenom, že nic nedostanou, ale mají menší úspory z nákladů, a tak vyšší cenu, a jsou méně konkurenceschopní. Proto dotace v prostotu, kde se soutěží o náklady a ceny vždy pokřivují celé hospodářství
Nene, nepleteš. Přesně tak jsem to pochopil já. A schválně jsem tam nechal citaci na Coloradský deník Sun, který tuto informaci výslovně uváděl. A přišlo mi fér se o ni s vámi podělit. Ano, státy, ve kterých podniká SpaceX, Texas, Kalifornie, Washington či Florida na tom budou asi jinak, tam SpaceX zaměstnává lidi, kteří svými daněmi přispívají rozpočtu příslušných států, ale v těch ostatních toho nebude zkrátka tolik. Neříkám, že nebude nic, ale rozhodně toho nebude tolik.
Děkuji za článek, pěkně napsané.
Líbí se mi i poslední odstavec jaký to má dopad pro SpaceX a USA.
Celé to zní jako sci-fi, jenomže je to realita, o které se zemi prvního kosmonauta Jurije Gagarina bude zdát ještě aspoň za sto let…. Samozřejmě jde tady i o zvýšení vzdělanosti a možností rozvoje v chudých odlehlých oblastech za poměrně malý peníz, čehož si je vláda velice dobře vědoma.
Třeba Space X vyhraje podobnou aukci a pro pokrytí Ruska – konec konců není snad nezbytné, aby měl každý svou anténu, ale mohla by stačit jedna na vesnici + lokální WiFi – a pak to nebude sice moc rychlé, ale zase to bude cenově dostupné…
Tak to je hoooodne naivni. Rusko je se zapadnim svetem v ekonomicke valce, statni rozpoct krvaci, exportni ceny jdou do kopru, stejne tak Rubl. Dotovat zapadni firmu, ktera poskytne lidem necenzurovany pristup k informacim je to posledni, o co by vlada stala. Jestli vubec SX dostane licenci na provoz, tak oblizne vsech deset, na coz bych ja nevsadil ani zlamanej gros.
V zemi prvního kosmonauta Jurije Gagarina ale už nějaký satelitní internet funguje.
https://www.parabola.cz/zpravicky/27733/satelitni-internet-v-rusku-za-par-korun/
https://stopthecap.com/2020/04/29/siberia-may-have-better-rural-internet-access-than-you-do/
Tak Tooway funguje už pěkných pár let v podstatě na celém světě. Každopádně s sebou nese všechny výhody i nevýhody stacionární pozice satelitu. Z pohledu uživatele především mizerná latence připojení. Jinak na brouzdání po netu a e-mail plně dostačující.
Edited: A aby to bylo i k tématu threadu – není to ruská technologie. Do toho asi rýpal kolega výše. Stejně tak bude mít SL v Rusku stejnou (obchodní) pozici jako Eutelsat nebo Viasat.
Ahoj a díky za článek!
BTW šotek vrazil překlep do překladu názvu FCC v druhé větě.
Díky za upozornění, opravíme to.
Díky za článek, tak zmínka o nízkonákladovém navigačním systému mi minule unikla. To mají satelity Starlinku atomové hodiny, nebo se jen synchronizují na satelity stávajících GPS?
Asi bude nejlepší, když tě přímo odkážu na originální článek. A tady jsme to v minulém článku lehounce vysvětlovali. Podotýkám, že jak jsme nakoupili, tak jsme prodali.
Originální článek je za peníze a váš příspěvek je příliš neurčitý. Určení polohy je jednoduchá fyzikální úloha. Potřebujete přesný čas, přesnou polohu družice a přesnou rychlost EM záření. A to ve třech nezávislých souřadnicích. Proto mají všechny GPS družice atomové zdroje. Proto jsou jejich pozice sledovány s velkou přesností. A proto je rychlost EM záření skrze ionizovanou vrstvu atmosféry korigována velmi složitým způsobem.
No a otázka je, jaké vlasnosti k tomu přidá systém Starlink.
“EM záření” myslíš vyzařování Elona Muska? 😂
“Originální článek je za peníze”
originalni clanek je normalne pristupny, zrovna si ho ctu
Jo, teď už tam je. A s poznámkou “upravili jsme nadpis”.
Je to opravdu geniálně jednoduché řešení. Satelity Starlink GPS modul mají a vzhledem k tomu kde a jak rychle se pohybují, potřebují výrazně lepší řešení, než mají běžné pozemní stanice (nemluvě o tom, že znalost přesné polohy je důležitá i kvůli předcházení potenciálním kolizím). Navíc jsou v místech, kde nemají problém s výhledem na GPS satelity, nemají problém s rušením… Takže každý Starlink ví na několik centimetrů přesně svou polohu a vzhledem k principu GPS také ví extrémně přesně čas, aniž by sám musel mít atomové hodiny.
Každý pozemní přijímač Starlinku tedy bude “znát” svou polohu velmi snadno a velmi, velmi přesně.
V některém z dalších upgradů satelitů Starlink by navíc asi nemuselo být problém doplnit možnost vysílání v pásmu, které by případně bylo možné zachytit i malými anténami tak, aby tento signál byl využitelný současnými GPS přijímači a pak už by to byla otázka softwarového updatu daného zařízení (např. mobilu). Bylo by tak možné podstatně zlepšit přesnost třeba v husté zástavbě (více viditelných satelitů i uprostřed New Yorku, případně více zdrojů signálu a lepší možnosti v počítání odrazů), což by se ale druhotně hodilo i při navigaci autonomních prostředků.
No nevím, jsem metr od okna, které je celé zakryté hliníkovou žaluzií a přesto na telefonu vidím průměrně kolem 20 satelitů podle kterých lze určit polohu. Nepřijde mi to zrovna jako málo vzhledem k podmínkám.
20 satelitů? v budově ? na telefonu?
Jakého systému jsou ty satelity? (Já jen že GPS má nahoře cca 30 satelitů, z toho něco jsou jen zálohy – takže jich můžeš vidět tak 8-10 max).
A co to máš prosímtě za telefon (a z čeho bereš ty počty satelitů)?
Prakticky má být možné vidět najednou satelity více konstelací a brát z nich data, tj. jak GPS, GLONAS i Galileo.
Na druhou stranu jak Inmarsat tak Iridium by měly GPS taky používat nebo aspoň pro terminál poskytovat.
Jo chtělo by to více detailů.
Treba me v tuhle chvili telefon ukazuje (panelak, okno za balkonem a pred domem dalsi panelak) 12 GPS satelitu (dalsich 8 glonas, 7 galileo 9 cinskych a jeden japonsky)
Ano je to tak jak jsem napsal jen je potřeba správně přečíst toto: “satelitů podle kterých lze určit polohu”. To tedy neznamená, že vidím jen US GPS, ale celkově satelity použitelné pro určení polohy. Jinak když tu žaluzii překlopím tak, abych viděl ven, tak to stoupne někam k 30 satelitům a to jsem úplně u země a okolí mi stíní stromy, domy a kopec. Já vidím jen čtyři systémy: US, EU, Rusko a Čína. Jiné konstelace aktuálně nevidím, ale tuším už je viděl, ale venku.
Telefon je asi vcelku jedno jaký, já mám Samsung, měl jsem to tak i na starém a aplikace se jmenuje GPSTest.
Jop – to sem tušil… proto sem se ptal, jakého jsou systému. Ten počet mě skutečně překvapil .. nečekal sem, že ty ostatní jsou v našich končinách tak početné
Dík za tip na appku.
Možná to bude tím, že mám mobil jen rok starý a jinak okno mám směrem na severovýchod, ale to bude asi vcelku jedno. Jo a ještě něco, skla jsou stará asi 25 let, takže nebudou pokovená, což u novějších skel může dělat problém.
Ohledně zarušitelnosti a podvržení GPS signálů – Iridium už od roku 2016 provozuje tak trochu “tajemné STL”, pár info zde:
https://www.gps.gov/governance/advisory/meetings/2016-05/gutt.pdf
https://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?arnumber=8744228
Ten poslední odstavec článku je poněkud tendenční. SpaceX staví rakety, na jejich výrobu potřebuje subdodávky, služby, různé pozemní stanice, pracovníky apod., platí různé daně. Ty firmy co zajišťují pozemní spojení platí místo toho optické kabely, jejich pokládání, různé pozemní stanice, pracovníky, odvádí daně apod. Nechápu v čem je to zásadně jiné?
Citoval sem zdroj z jednoho deniku v coloradu. A tam to patrne plati. Spacex Plati dane, ale ty jdou patrne nejvic do pokladny statu bohateho Kalifornie.
Na druhou stranu fakt, že SpaceX poskytuje internetové připojení prostřednictvím satelitů na oběžné dráze, s sebou nese jednu výraznou nevýhodu, nikoliv však pro SpaceX, ale pro ekonomiku jednotlivých států USA. Peníze, které firma získá, nebudou utraceny při pokládaní optických kabelů, nebudou utraceny za daně, které se z umístění takovýchto kabelů platí, nebudou za ně pronajímány hotely, placeno jídlo či lidská práce. Všechny tyto peníze skončí u SpaceX.
Kalifornie je součástí Spojených států, takže to jde z levé kapsy do pravé. Ještě bych podotkl, že právě jde o obrovskou výhodu, že to nejde na hotely a pokládání kabelů. Jak naznačil pan Jančura, peníze půjdou na výrobu raket a satelitů. Tedy peníze půjdou do velmi inovativního sektoru s vysokou přidanou hodnotou. A hlavně na vysoce sofistikovanou práci potřebuješ vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Čili pro ameriku má větší benefit platit práci amerických inženýrů než mexických kopáčů. Stavění ” hladových silnic” mělo význam ve třicátých letech minulého století. Protože byla třeba zaměstnat kvantum nekvalifikovaných dělníků. Doba se ale změnila, dnes máme kvalifikovanou pracovní sílu a pro tu prostě není přtažlivé házet hlínu lopatou. Bohužel ekonomové stále melou to samé dokola, že stavění silnic odnikud nikam je hospodářské terno.
Zase poněkud zjednodušeno. Právě v USA je relativně hodně málo kvalifikovaných pracovníků z početných menšin, jsou zde oblasti s velkou nezaměstnaností, takže buď jim bude poskytnuta tato málo kvalifikovaná práce, nebo budou na podpoře, a podpora bude brána s daní těch bohatých, což se jim nebude líbit. Takže většina států v USA má různé podpory na růst zaměstnanosti, a určitě přivítá i to stavění silnic apod.
Když má člověk v 21. stol. žíti na poměrně málo osídleném území potřebuje především ty silnice, školy a ostatní infastrukturu.
Až na ten malý problémeček že dopravní infrastruktura a jiné klasické sítě jsou v USA (zemi s obrovskými neobydlenými plochami) v mnohem horším stavu než sítě informační. Odborníci varují ohledně kritického stavu mostů. Právě to kopání silnic a železnic by mělo mít u moudrých politiků prioritu. Internetové připojení bez jídla, vody a zboží denní spotřeby je vám naprd.
A když už se bude překopávat silnice, nebo železnice tak fouknout tam optiku nestojí reálně nic. Cena materiálu za metr je absolutně zanedbatelná.
PS: spoléhat u nemalé skupiny obyvatel na družicové připojení si říká o slušný sociální kolaps až nám sluníčko zase jednou pošle nějakou CME a bude trvat měsíce nebo i roky než dojde k opravě či náhradě zničených družic.
“ale ty jdou patrne nejvic do pokladny statu bohateho Kalifornie”
neprestehoval se SpaceX do Texasu?
Jestli se nepletu tak do Texasu jde centrála Tesly, ale Spx zůstavá v Kalifornii.
pravda, zjistoval jsem si v mezicase, prestehoval se Musk osobne a stehuje/prestehovala se Tesla
vzhledem k velke migraci vyznamnych firem z Kremikoveho udli do Texasu pocitam, ze SpaceX bude nasledovat, jakmile to situace dovoli
nevim, za co jsem si zaslouzil tu minus jednicku, ale co uz
asi si zase dam pauzu v komentovani
FYI https://www.crn.com/news/cloud/oracle-joins-hpe-tesla-in-moving-hq-to-texas
Do Texasu se přestěhoval jen Musk, jinak se nic (zatím) přesouvat neplánuje, pokud vím. Tesla ale v Texasu staví novou továrnu a SpaceX tam má McGregor a Boca Chica.
Já se mu vlastně ani nedivím, protože Kalifornie je tak trochu malá EU a asi bude hůř.
Což je u spoluzakladatele Tesly poněkud chucpe. 😀
Líbí se mu prodávat státem dotovaná eletroauta zelenou propagandou zpracovaným kaliforňanům, ale nelíbí se mu když mu tenhle zelený socialismus sáhne do jeho peněženky.
No ten poslední odstavec není jen tendenční, ten je jak vystřiženej z Rudého práva.
Fyzika je v tomhle případě bohužel proti Elonovi. Optika je řádově “rychlejší” než radiové vlny. Bagrování je řádově jednodušší a trvanlivější než družice na nízkých oběžných drahách. To neznamená že Starlink nějakou dobu nebude v USA a dalších zemích s nízkou hustotou obyvatelstva fungovat. Ale dlouhodobě to ziskové nebude. Ale třeba to časem převezme armáda.
Ovšem jako způsob, jak financovat cestu na Mars, je to pořád skvělé
Zapomínáte, že aby Starlink fungoval, musí být v dosahu pozemní stanice (tedy zatím). Takže SpaceX se přece jen nějaké té výstavbě nebo pronájmu existujících vysílačů nevyhne. Tzn. nepůjde jim do kapsy tak moc, jak se tady naznačuje.
Máte samozřejmě pravdu, ale dovolil jsem si zkrátka malé zjednodušení na závěr článku a tímto způsobem jsem to i uvedl.
500 km přenosu je dost velká vzdálenost do bodu, kde je pevná linka. Krom toho pakety dat mohou běžet družice, pozemní převaděč, družice atd… Samozřejmě rychlejší je to po optice. Tu nahradí až laserový přenos ve vesmíru. 2 etapa.
Proč 500km ?
Není to pokrytí jedné družice na Zemi co do vzdálenosti antény zákazníka od antény pozemní stanice?
Mohlo by být. Jen jsem čekal nějaké potvrzení tvrdými daty – Družice je cca 400km vysoko, pokryje takovou plochu území, v hraničním pásmu tohoto území musí být v dosahu minimálně dvou pozemních stanic => že pozemní stanice musí být od sebe xxxkm. Jsem línej to počítat 🙁 a asi bych nedohledal úhly vyzařování družice.
500km bude spíš nějaká střední vzdálenost družice – klient nebo pozemní stanice. Bez záruky 🙂