Způsoby zažehávání raketových motorů SpaceX a dalších firem
Raketový motor je typ tepelného motoru, který pracuje na principu třetího Newtonova zákona, tedy na základě akce a reakce, kdy pohyb rakety je reakcí na výtok plynů z raketového motoru opačným směrem. Na rozdíl od většiny ostatních motorů není závislý na atmosferickém kyslíku a může tak pracovat i ve vakuu. V tomto článku se nebudeme zabývat principy raketového motoru, zaměříme se jen na různé způsoby, kterými je možno tento motor zažehnout. Stručně si projdeme jednotlivé možnosti a ke každé si přiřadíme příklad, kde je takovýto způsob používán. Článek si rozhodně neklade za cíl zmínit všechny možné způsoby zážehu, ale jen zmínit ty nejčastěji používané.
Jediným způsobem, jakým se mohou současné raketové nosiče dostat na oběžnou dráhu, jsou chemické raketové motory. Během jejich činnosti dochází k přesunu paliva pomocí turbočerpadla či přetlakem do spalovací komory a zde je nutno palivo zažehnout, aby spaliny svým rozpínáním umožnily raketě dosáhnout oběžné dráhy. Většina používaných raketových paliv by se však při pouhém kontaktu s okysličovadlem nikdy nevznítila a nevznikl by onen nádherný ohňostroj, který všichni při startu rakety obdivujeme. Je potřeba tedy tuto směs zapálit. Raketová paliva v principu rozlišujeme na tuhá, hybridní a kapalná. V našem přehledu se budeme zabývat hlavně palivy kapalnými, protože ty používá ve svých raketách firma SpaceX.
Dopředu bych rád uvedl, že žádné z následujících videí chemických experimentů ve vás nemá rozhodně vyvolat chuť vyzkoušet si to taky, jedná se často o nebezpečné pokusy, které se mohou snadno vymknout kontrole. Pokud tak učiníte, konáte na vlastní riziko.
Test motoru Draco v podmínkách vakua. Manévrovací motor se používá na všech typech kosmické lodi Dragon (Zdroj: SpaceX)
První možností, jak zapálit raketový motor, je použití hypergolických látek. Jedná se o paliva, která není třeba jakkoliv zapalovat. Stačí je prostě smíchat a raketový motor je zažehnut. V raketové technice se tato paliva používají běžně na manévrovacích motorcích družic, jelikož jejich další výhodou je jejich dlouhodobá skladovatelnost a fakt, že je není třeba uchovávat při nízkých teplotách. Mezi tato paliva patří hydrazin, asymetrický dimethylhydrazin a další. Jako okysličovadla se používá oxidu dusičitého či kyseliny dusičné. V historii kosmonautiky tato paliva hodně používaly americké rakety Titan, lunární modul Apollo a dodnes je používají čínské rakety CZ-2, 3, 4 a ruské Protony. Manévrovací motory Draco a SuperDraco na lodích Dragon jsou také hypergolické.
Test motoru SuperDraco (Foto: SpaceX)
Jednoznačnou nevýhodou je ale vysoká toxicita obou složek raketového paliva. V posledních letech se zdá, že použití těchto raketových paliv u nosných raket se pomalu omezuje, jejich další nevýhodou je totiž nižší specifický impuls, tedy účinnost použité palivové směsi. Na druhou stranu, patrně ještě dlouhou dobu se tato paliva budou využívat na kosmických družicích a sondách. Na videu níže můžete názorně vidět příklad hypergolické reakce, kdy je do oxidu dusičitého přiléván anilín.
Jakýmsi přechodem mezi hypergolickými palivy a následující kategorií paliv, které je potřeba zapálit, jsou jednosložková paliva (monopropellant). Do této kategorie patří zejména hydrazin a peroxid vodíku. Při spuštění raketového motoru u těchto látek nedochází k zážehu, ale ke katalytickému rozkladu, při kterém se uvolní horký plyn, který je schopen poskytnout tah. V případě hydrazinu se jako katalyzátor používá iridiová mřížka, rozkladem pak vzniká čpavek, dusík a vodík. Pro peroxid se používá platina či oxid manganatý, produktem rozkladu je paroplyn. Tyto látky se používají často u manévrovacích motorků, kupříkladu návratová kabina kosmické loď Sojuz je při sestupu atmosférou řízena motorky, které jako pohonnou látku používají peroxid vodíku. Na videu níže se můžete podívat, co se stane, když do peroxidu vodíku přidáte jodid draselný, který bude fungovat jako katalyzátor.
Nyní se v našem přehledu přesuneme jiným palivům, která už je potřeba zapálit. Samotné smíchání paliva nám v tomto případě kýžený zážeh nepřinese, a tak se pro tyto účely používá několik následujících metod. První z nich je elektrická jiskra. Na tomto místě si můžete představit svíčku, kterou je vybaven motor vašeho osobního auta. Když v něm dojde ke stlačení směsi paliva a vzduchu, ze svíčky přeskočí jiskra a palivo je zažehnuto.
Tuto metodu používá při zážehu SpaceX, když chce zapálit raketový motor Raptor. Elon Musk prozradil, že plynný metan a kyslík je zapálen výkonnými svíčkami, čímž se následně zažehnou hořáky, jež zapálí spalovací komory hnacích turbín (preburner) a také hlavní komoru. Zážeh Raptoru prý vyžaduje velmi rychlé a přesné roztočení kyslíkových a palivových turbín.
Zapálení pomocí jiskry používaly také hlavní motory raketoplánu RS-25 a v současnosti tuto metodu využívají například motory Rutherford na raketě Electron. Tento způsob zážehu se používá často u kryogenních pohonných látek, zejména pak v případě kombinace vodíku a kyslíku.
Druhá metoda zapalování je velice podobná té předchozí. Opět se při ní používá elektrická energie, ale v tomto případě ji využijeme jako zdroj tepla. Opět si můžete snadno představit elektrickou žárovku. Hlavním účelem vlákna v žárovce je sice vytvoření světla, ale kromě toho při své činnosti zahřívá i skleněnou baňku. V kosmonautice se k tomu účelu používá kupříkladu odporový drát. Ten teplem iniciuje pyrotechnickou slož, která následně zažehne raketový motor. Zde je možno jako příklad uvést zážeh motorů na pevné palivo anebo hlavní motor evropské rakety Ariane 5. Tímto způsobem jsou zapalovány i motory rakety Sojuz. Díky tomu, že tato raketa byla použita při více než 1900 startech a při každém zážehu se zapaluje 20 komor hlavních motorů a dalších 12 manévrovacích, je to v podstatě nejpoužívanější způsob startování motorů na světě.
Zážeh motorů rakety Sojuz S-1a při startu Progressu MS-15. Na koncích trysek jsou umístěna pyrotechnická zařízení (Foto: Roskosmos)
Další metoda je chemická. V tomto případě jde o použití jedné chemické reakce, aby nastartovala jinou chemickou reakci. Pro tuto variantu se používají samozápalné (pyroforické) látky, které samovolně vzplanou při kontaktu se vzduchem při teplotách 55 °C či nižších. Tyto látky jsou také často velice reaktivní při kontaktu s vodou či vzdušnou vlhkostí. Příklad samozápalné reakce je možno vidět na videu níže, ve zkumavce je práškové železo, které se samo vznítí při kontaktu s dodaným kyslíkem.
Tento způsob zážehu se používá zejména u raketových motorů, které spalují kerosen (RP-1) a kapalný kyslík. Tyto motory je totiž poměrně obtížné zapálit elektricky a pokud ano, nejsou tyto zapalovače spolehlivé. Mnohem spolehlivější je chemické zapalování. Příkladem takovýchto motorů je kupříkladu obří F-1 rakety Saturn V, RD-180 Atlasu V nebo Merlin a Kestrel, které SpaceX využívá či využívalo na raketách Falcon.
Zelený záblesk samozápalné směsi TEA-TEB motorů Merlin rakety Falcon 9 (Zdroj: SpaceX)
Při zážehu motorů se používají látky jako triethylhliník (TEA), trietylboran (TEB) či jejich kombinace. Možná jste si při startech Falconu 9 během zážehu povšimli zeleného záblesku. To je právě okamžik, kdy došlo ke kontaktu směsi obou látek TEA+TEB se vzduchem, ve spalovací komoře dojde k vysokému nárůstu teploty a tím se spolehlivě zažehne raketový motor. Obě látky jsou mimo jiné toxické a v podstatě je lze použít jako zápalné zbraně, podobně jako bílý fosfor. Zde si možná položíte otázku, jaký je tedy rozdíl mezi hypergolickými látkami a látkami samozápalnými? Rozdíl je jednoduchý, v případě hypergolických látek není potřeba přítomnost kyslíku, samozápalné látky jej naopak vyžadují, ať už půjde o atmosférický či kapalný kyslík z nádrží rakety. Zelený záblesk je možno spatřit i v následujícím videu z testování motoru Merlin 1D.
Tento způsob zažehávání motorů s sebou však přináší tu nevýhodu, že počet zážehů je omezený množstvím zapalovacích kapalin, které si raketa nese s sebou. V případě motorů Merlin 1D na raketách Falcon 9 a Falcon Heavy dodává samozápalnou směs TEA-TEB při startu pozemní technika. Některé Merliny na prvním stupni je však potřeba v pozdější fázi mise zažehnout znovu kvůli přistání, a tak raketa nese zásobníky s těmito látkami pro tyto účely. Ty však mají omezenou kapacitu, na což doplatil centrální stupeň Falconu Heavy během demonstrační mise v roce 2018. Z blíže neurčeného důvodu neměly motory dostatek samozápalné směsi, a tak se nepodařilo zažehnout všechny motory potřebné pro finální přistávací manévr. Stupeň tedy nakonec místo přistání na plovoucí plošinu tvrdě dopadl do oceánu.
Start prvního Falconu Heavy (Foto: SpaceX)
Poslední možností, kterou bych v tomto článku rád zmínil, je použití laseru. Většina předchozích metod zážehu raketových motorů měla své nevýhody. Šlo o toxicitu pohonných látek u hypergolických paliv či chemických zážehů. V případě použití elektrického proudu, který zažehl iniciační slož a nastartoval raketový motor, zde zase byla nevýhoda, že motor nebylo možno opakovaně zapalovat. Jiskrové systémy se zase v případě vícenásobného použití motorů opotřebovávají a navíc vyžadují i komplikovaný a těžký systém zvláštních dodávek paliva, ventilů a zvláštních spalovacích komor, kde dochází ke vzniku horkého plynu, který je posléze přiváděn do spalovací komory. Všechny tyto okolnosti jen komplikují stavbu raketového motoru. Zážeh pomocí laseru s sebou tak přináší nové možnosti, které by umožnily snížit opotřebení zapalovačů a vůbec komplexnost celé startovní sekvence raketového motoru. Pokud je mi známo, zážeh palivové směsi pomocí laseru žádná současná raketa nepoužívá. Existuje řada testů, zkoušek či patentů i řada videí na YouTube, ale tento systém využíván není.
Toto jsou tedy v současnosti nejčastěji používané systémy zapalování chemických raketových motorů. Dále pak dozajista znáte kupříkladu iontové motory. Ty mají sice vysoký specifický impuls, ale zato malý tah, takže jako primární pohon rakety jsou nepoužitelné. Ač nám tedy chemické raketové motory mohou připadat zastaralé, jen s jejich pomocí lze v současnosti dosáhnout oběžné dráhy a patrně tomu tak ještě řadu let bude. Sám Elon Musk, který kromě SpaceX vede také automobilku Tesla zaměřující se na elektromobily, rád opakuje, že rakety jsou ironicky jediným způsobem dopravy, který v dohledné době nebude možné elektrifikovat.
Podpořte projekt ElonX
Zajímavý článek, díky za něj. Uvítal bych článek popisující detailněji start(rozběh) raketového motoru.
Původně jsem předpokládal, že bych v článku zmínil princip rozběhu raketového motoru, ale když jsem si dohledával detaily, tak jsem zjistil, že bych zdvojnásobil délku článku. Takže toto téma bych zkusil zpracovat někdy jindy.
Už se těším.
Příjemný článek, ze kterého ale vypadla jedna v raketové technice i kosmonautice používaná metoda a to iniciace raketového motoru raketovým motorem.
Díky Michale, zkusím si o tom něco dohledat, hledal jsem všude možně, ale tuto tebou popisovanou metodu jsem nepotkal. ZKusím se na to ještě podívat. Pokud si tedy nemyslel iniciaci hořákem (torch), která je v článku byť v krátkosti zmiňovaná.
Tak hlavně v článku píšeš, že to nemá být výpis úplně všech metod.
Pokus je popsáno něco co se používá méněkrát než něco co se používá častěji? Logika?
Já nevím, co myslíte tou vámi popisovanou metodou, takže netuším, jak často se používá.
Já sem na tom podobně, už jsem pátral v práci, a pátrám dál, ale zatím ani sebemenší stopa.
Můj odhad, nejde o propojení spalovacích komor? Zdá se mi, že jsem někde dávno o tom četl, ale nevím kdy a zda to není jen vidina alias Peroutka.
Třeba myslel zapalování SRB. Tam bylo nahoře něco jako malý raketový motor, který dokázal najednou zapálit celou délku kanálu.
Jak píše Jiný.honza – zapalovače SRB jsou v podstatě samy malý motor na tuhé palivo.
Jo, to samozřejmě je pravda, ale vycházím z toho, že jsem v článku uváděl, že se zaměřím hlavně na motory na kapalné pohonné látky, takže nepředpokládám, že Michal myslel SRB.
Ty z toho možná vycházíš… ale … chtělo by to, aby z toho vycházeli všichni 🙂
Ne, metodu “torch” jsem vůbec neměl na mysli.
Aneb “směju se vám, jak to nevíte, a jdu si tady myslet, že jsem frajer místo abych vás zasvětil”
Problem je, ze Michal Vaclavik (pooud to je opravdu on) tomu opravdu rozumi a neplaca blbosti. Jen skoda, ze nam nerekne nic konkretniho.
No on informace má, ale takhle se chová na diskusích často. Prostě další inteligentní, ale arogantní týpek.
A proč bych to tu měl jen tak psát. Jirka Hadač se kterým jsem v kontaktu je schopen tu informaci dohledat a článek o to rozšířit. Pokud ne, může se mi ozvat. Upozornil jsem na problém a nemám žádnou potřebu tu psát paralelní článek o tom jak to je. Pokud to někomu přijde arogantní tak ať. Informace nejsou zdarma.
Bože… Co to je? Informace nejsou zadarmo?!? A celý tenhle web píšou nadšenci prakticky zadarmo jen z darů čtenářů.
Příště radši mlčte, je to neuctivý hlavně k Jirkovi. Na něco jsi zapomněl, neřeknu, dohledej si!
Vy byste všechno chtěl mít vše na zlatém podnosu bez toho, abyste sám zapátral? Pokud ano, je mi to líto, takto by se svět asi ale nikam neposul. Já sem se vždy nejvíce naučil tím, že jsem po informacích pátral. Kolikrát jsem se dozvěděl i mnohem více než jsem vlastně hledal. Upozornil jsem na nedostatek ve článku, je-li to hejt tak je. Je mi to vlastně jedno. Pro vás tedy jiné způsoby neexistují, žijte si ve světě tohoto článku.
Žádnou informaci jsem od vás nežádal – přesto jste mi jistou informaci poskytl ( a to zcela zdarma) – totiž informaci o Vaší osobě. Je mi Vás upřímně líto a to jak z morálního tak i z intelektuálního hlediska. I u jistého druhu netopýra platí, že pokud se některý jedinec odmítne podělit o zdroje, je ze společenství ostatních vyloučen (nechová se morálně). Kdyby si lidé v rámci vývoje civilizace neposkytovali nezištně informace, pak by žádná civilizace vůbec nevznikla.
Děkuji za vynikající článek co do formy i obsahu. Připojená krátká videa jsou perfektně názorná, a pro mně osobně (jsa vzdělání chemického) je balzámem číst populárně naučný článek, v němž jsou všechny “chemické” informace správně. Jen tak dál.
Tož, nějaké chemické vzdělání se mě taky dotklo na škole 🙂 takže jsem se snažil to popisovat správně, jinak by mě to samotného tlouklo do očí :-).
Chemické motory, chemické vzdělání – nepůjdete prosím ještě dál do důsledků ? Zajímala by mě ekologická stopa a faktor znečištění, bylo by ideální kdyby produktem hoření raketových spalin byl jen čistý vodík a kyslík ale není tomu tak viďte ? Je těch startů v poslední době ažaž a to nemluvím o záměru lítat SS jako s letadlem. Nezkusíte i tady svoje analytické vlohy ?
To by bylo poměrně velmi krátké.
Pokud si vezmeš, že třeba F9 lítá na RP1 což je “čistší letecký petrolej”, který používají letadla – tak pak se ta ekologická stopa velmi snadno srovnává.
Raketový motor je stroj na prakticky dokonalé spalování … líp než v raketovém motoru už prakticky nikde palivo spálit nedokážeš. Takže co do produktů budeš čistší než běžné letadlo.
A pak se stačí podívat kolik paliva (jen paliva – kyslík v tom srovnání nehraje roli) nese takový F9 -kolem 160 tun (a to je na obou stupních dohromady) a najít něco se srovnatelným množstvím paliva (ti nevím … třeba A380 nese 250tun paliva). A … pak ti z toho vyjde, že jeden start F9 je co do ekologické zátěže na tom líp než jeden let A380 přes Atlantik…
Aby bylo jasne, absolvoval sem standardni kursy, ale vic me lakaly makromolekuly, nez tyhle zalezitosti. Takze psat o techto tematech, ktere sice ke kosmonautice patri, me ale opravdu nelaka. Takze na nic takoveho se nechystam docela urcite.
Everyday astronaut ma povedene video o znecisteni jednotlivymi palivy”
https://www.youtube.com/watch?v=C4VHfmiwuv4
Děkuji za pěkný článek.
Jen tak dál.
Děkuji, jsem opravdu rád, že se vám článek líbil. 🙂
Jeden s tvých nejlepších článků Jirko. Chemik v tobě se nezapře.
Děkuju Karlíku 🙂 jsem rád, že se líbí.
Hezký, Jirko!
Líbí se mi tyhle články, který hezky uvedou základní fakta pro nás, kdo v nich máme mezery.
Děkuju, tak nějak jsem doufal, že se vám bude líbit. A už jsem to psal na discordu, ale řeknu to i tady. Člověk sám si při psaní článku ujasní spoustu věcí. Hlavně se mi líbily ty pokusy, v některých případech i jednoduché, ale v podstatě přesně demonstrují způsob zapalování. Ale fakt bych je neopakoval. Jak neznáš rychlost a průběh reakce, dokáže se člověk nadít překvapení.
Ignition! je bezvadná knížka o raketových palivech (i jejich zapalování a překvapeních). Přelouskal jsem ji jedním dechem.
http://www.sciencemadness.org/library/books/ignition.pdf
Líbí. Teď ještě počkejme na Procházku. Zda to ustojí rigorózní revizi.
Jirko beru zpět. Zdejší diskuze mě nebaví. Článek je dokonalý. Nic v něm nechybí. Více takových. (Všechny věty kromě poslední jsou brány jako povzdechnutí nad zdejší diskuzi, poslední větu ale myslím vážně).
Michale, snažili jsme se pátrat, včera jsme dumali s Karlem, kde co chybí.Dumali jsme nad preburnerama, ale ty jsou zapalovány často elektricky. Ikdyž nepopírám, že ten proud spalin z něj může pomáhat v hlavní komoře v zážehu směsy. Dušan navrhl motor Vulcain, o tom jsem našel a mám odkaz v článku, že je zapalován pyrotechnicky, vycházím z toho, že vědecké články prochází recenzním řízením, takže kraviny by ihned recenzent smetl ze stolu. Čili, asi tam je někde něco, ale nic se nám nepodařilo přijít.
Článek je skvělý! Ale za sebe chci poděkovat i lidem, kteří se v diskusi podělí o své znalosti a zkušenosti.
Lepe bych to nenapsal.
Že nejdou raketové motory elektrifikovat? To bych se na to podíval. Co přihřívání raketových spalin mikrovlnným maserem ze Země? Samozřejmě, nikdo to nepoužívá, ale je to přesně takový ten nápad, co vás napadne ve sprše.
Jako vtip dobry, jen jsi chtel napsat misto “spalin” slovo “paliv” ?
Ale i tak by vetsinu pohonu zajistovala nejaka latka a ne ten laser. Takze opet nic.
Nene, myslel jsem spalin. Mikrovlnné dělo by přihřívalo plasmu (protože plasma mikrovlny velmi dobře pohlcuje) přímo v trysce a zvyšovalo by tak tlak v trysce. Tím pádem by šlo použít méně paliva, takže by ve výsledku raketa mohla být lehčí, což by se projevilo třeba v tom, že by do vesmíru mohl letět jen jeden stupeň. Samozřejmě, že je to sci-fi, protože by se muselo použít takových děl hodně, ještě k tomu po dráze, navíc s extrémně vysokým výkonem. Výhoda by bylo to, že majoritní zdroj energie by mohl být mimo raketu. Ani nevím, jestli by to mohlo fungovat. Jak říkám, je to nápad ze sprchy.
https://en.wikipedia.org/wiki/Beam-powered_propulsion
Budou problemy s fokusaci a se zamerenim. Laser by v tom byl vyhodnejsi, ale zase neprojde mlhou a pro dany vykon je vyrazne drazsi, nez magnetron.
U SN8 byly patrně zkoušeny kombinace nových technologií. Dle barvy plamene při přistání to vypadalo na sloučeniny boru –
HEF-1 (ethyldiboran), HEF-2 (propylpentaboran), HEF-3 (ethyldekarboran), HEF -4 (methyldekarboran) a HEF-5 (ethylacetylenedecaboran).
Proč nepoužít jednu z metod https://en.wikipedia.org/wiki/Beam-powered_propulsion? Na laser to nevypadá, ale mikrovlny jako podpora při přistání mi dávají smysl.
Každopádně přistávat s plachovou bandaskou na 1 motor se žlutozeleným plamenem je majstrštyk.
Podle barvy při přistání to spíše vypadalo, že se raketa pokusila o záchranu tím, že zvýší tah zbývajícího motoru roztočením turbíny daleko za bezpečné hodnoty a motor začal požírat sám sebe.
Prostě je lepší při přistání roztavit motor než nechat explodovat celou raketu.
Někde jsem našel jiné vysvětlení. Vlivem nízkého tlaku v metanové nádrži se rozběhly jen dva motory Raptor. Následně tlak klesal dál tak se vypnul i druhý motor. Vlivem nízkého množství metanu a přebytku kyslíku se z motoru stal v podstatě kyslíkový hořák kde rapidně vzrostla teplota a začala hořet měděná vložka. Což vysvětluje zelený plamen. Ale nikde jsem nenašel 100% potvrzení jestli byl problém ve spodní nebo vrchní přistávací nádrži.
Pokud chybí metan – tak ten je ve spodní….
Zážeh na 2 byl nejspíš v plánu (mimo jiné testovali static fire jen se dvěma motory – a pokud mě paměť neklame tak zrovna když testovali zážeh z header tanků).
Invc, mám dotaz. Když jsem sledoval kameru u motorů, tak jsem nikde neviděl přistávací nohy. Vidíš je tam někde? Díky za odpověď.
Ty dva šestiúhelníky v levém a pravém dolním rohu obrazu (ofic stream, motorová sekce), co zabírají dost velký kus obrazu – jsou podrážky noh.
Další jsou vidět vlevo a vpravo (a další 2 nejsou vidět, protože jsou z pohledu kamery za motorama).
A vysunuly se? Dle mne nevysunuly. Bylo to malým požárem při vzletu?
Oficiálne je to na stránkach SpaceX išlo o nízky tlak vo “fuel” teda palivovej header nádži, ak by šlo o LOX header tak by napísali jasne “oxidizer”. Celé znenie: “Low pressure in the fuel header tank during the landing burn led to high touchdown velocity resulting in a hard (and exciting!) landing.”
https://www.spacex.com/vehicles/starship/
Trochu budu oponovat. Metan byl v malé bandasce určené pro přistání.
Podle průběhu výtoku spalin došlo při přistání ke klasickém spalování metanu, pak škyt bez spalin a zelený plamen, který moc nepomohl.
Zelená je meď, výstelky trysky a spaľovacej komory, horiaca v na kyslík bohatom prostredí… S bórom to nič nemá, Raptor nepoužíva TEA-TEB ako zapaľovač kvôli jednoduchosti reštartu používa spark-torch igniter, rovnako ako SSME.
Dotaz, čistě hypoteticky. Dokázal by Raptor spalovat jedno z paliv HEF-1 (ethyldiboran), HEF-2 (propylpentaboran), HEF-3 (ethyldekarboran), HEF -4 (methyldekarboran) a HEF-5 (ethylacetylenedecaboran)?
Je v tom nějaký technický problém?
Dělali pokusy do konce 60 tých let.
Je to nejlepší palivo poměr výkon/váha paliva.
Elon není hloupý a rád by jistě něco takového vyzkoušel, jen aby to dalo vyšší výkon.
No já si vzpomínám, že “Pařez” jezdil i na ředidlo. Jedna věc je “dokázat spalovat” a druhá “efektivně fungovat”. Raketový motor bývá vyladěný na konkrétní palivovou směs.
Očekával bych technický problém na úrovni přípravy vhodné směsi pro čisté hoření.
Palivo je kompromis mezi cenou (výroba, logistika, náročnost motoru na údržbu …) a výkonem. Proč zrovna metan, bylo rozebíráno už mnohokrát. Zajímavé je, že se nesrovnávalo s HEF, ale s těmi v současné době používanými palivy. Tedy bych očekával, že HEF bude mít nějakou nepěknou vlastnost.
Edited po 10 minutách s Googlem: Drahý, toxický, špinavý, korozivý … Stačí se dočíst o dva odstavce dál na té wikině …
Dá se tam přidat metan, tj. směs uhloboranů a metanu. Jak to vidíš?
Vyměnit výkon za jednoduchost, bezpečnost, dobrou údržbu, nízkou cenu a dostupnost paliva ?
V rámci zkoušení proč ne. Nohy se nevysunuly, plamen zelený, motory na závěr škytaly.
A HEF si to on-time destilovalo ze vzduchu …
Úplně stejně můžeme uvažovat, že zkoušeli při přistání jaderný pohon, protože všichni vědí, že radioaktivní záření je zelené a motory škytaly, protože nejsou na takovou úroveň radioaktivity stavěné …
Jinak nohy se (dle mého) nevysunuly pravděpodobně kvůli software – podmínka na dosažení určité rychlosti, které se nedosáhlo.
Hypoteticky sa dá skúsiť všeličo, narazili by na problém iných hustôt a spaľovacieho pomeru so súčasnou konštrukciou bez zmeny. Keď nepožívaljú HEFy vedia prečo, Metán má svoje výhody ktoré zavážili pri výbere paliva. Hlavná výhoda je jeho dostupnosť, takú ako metán nemá žiadne iné palivo a rovnako spaľovanie je veľmi čisté, čistejší je už len vodík.
A já osobně bych v tomhle vůbec nepodceňoval ani Elonův ekologismus. U superdraco a draco asi moc na výběr neměl, ale tady už má volné pole a v tomhle směru je metan vhodný.
Neřešili jsme tu už někde nedávno něco podobného?
1) Toxický – jak palivo tak produkty hoření.
2) Produktem hoření jsou pevné látky … lepivé, korozivní a ještě ke všemu i abrazivní.
3) Hrozí u toho samovolné vznícení při styku se vzduchem…
A jako raketové palivo se to zkoušelo – ale, žádné výhody to nepřineslo (s ohledem na tvorbu pevných látek).
Díky, mne napadlo, že to udělali jen jako zkoušku. Nepovedenou zkoušku. Není to z mé hlavy. Zase když by šel metan po vnitřním obvodě trysky a středem prskali Uhloborany, tak by tyto problémy vyřešili. Co myslíš?
Myslím, že i barvivo do chemtrails dává větší smysl.
Vždycky mě potěší, když se dozvím, že jsem vymyslel kolo. A to zcela bez sarkasmu!
Díky za odkaz.
Tak sprchových nápadů by bylo… záleží, čemu chceš říkat elektrifikace.
Například by si raketa mohla nést “railgun” a extrémní rychlostí vystřelovat baterie, ze kterých předtím vycucne energii 🙂
Jinak “mild-hybrid” už lítá (Rutherford – Electron – používá elektrické turbíny napájené z baterií).
Co vim,tak zacinaj experimentovat s magnetickym polem kde udrzujou pazmu o teplote par milionu stupnu a urychlujou ji na rychlost stovek tisic kmh.
Ano, to je přece spec. plazmové dělo. Nová verze termojaderného pohonu. Jen u SN 8 to patrně nebylo. nahoru to letělo s metanem, dolů jak píši výše, sloučeniny boru- patrně.
Termojaderný pohon potřebuje jakéž takéž vakuum, takže jen ve vesmíru.
Rikalo se, ze za sociku vojaci dostavali caj s borem, aby nemeli sexualni choutky.
U vas si tu posedlost borem nedokazu vysvetlit.
Je tak tezke verit Elonovi, kdyz rikal, ze se prerusil tok paliva do motoru? Nevzpominam si, ze by kecal, kdyz vysvetloval priciny havarii ve SpaceX.
Brom a Bor není to samé.
Dávat lidem bor se všeobecně … nedoporučuje. 😉