Prototyp Starship SN6 už také absolvoval let do výšky 150 metrů, tím ale testování SpaceX teprve začíná
Pouhý měsíc po krátkém letu Starship SN5 do výšky 150 metrů aktuálně absolvoval podobný test také prototyp SN6. Podle Elona Muska byl let tentokrát hladší a přípravy rychlejší. Následovat by měly tlakové testy zkušební nádrže SN7.1, další krátké lety SN5 a SN6 a později také lety do výšky několika kilometrů s prototypy SN8 a SN9.
Starship SN6 během srpna prošel tlakovými zkouškami a také statickým zážehem motoru Raptor se sériovým číslem SN29, o čemž jsme psali podrobněji zde a zde. SN6 představuje pouze část finální podoby kosmické lodi Starship. Obsahuje hlavní nádrže na metan a kyslík a také motorovou sekci, ale stroji chybí aerodynamická špička a náklopné plochy pro řízení lodi v atmosféře. SN6 tedy má „jen“ asi 30 metrů, zatímco kompletní Starship bude vysoká 50 metrů. Účelem prototypu SN6, který je v podstatě totožný jako předchozí exemplář SN5, je vypilovat celý proces startů a přistání Starship, nikoli posouvat hranice testování.
Prototyp SN6 proto ve čtvrtek 3. září opět provedl jen krátký let, který byl v podstatě stejný jako skok SN5 ze začátku srpna. Celý let trval přibližně 50 sekund, během kterých prototyp SN6 poháněný jedním motorem Raptor ladně vystoupal do výšky 150 metrů a následně přistál na nedalekou vybetonovanou plochu. Test byl celkově úspěšný, ale po přistání se u motorové sekce objevily plameny. Nevíme, co přesně hořelo, ani jak velký problém to představuje, ale připravené vodní dělo si s ohněm rychle poradilo.
Hašení ohně po přistání Starship SN6 (Zdroj: LabPadre)
Prototyp SN6 navíc po přistání stojí v nemalém náklonu, ale to je prozatím v podstatě nevyhnutelné, dokud SpaceX nezačne provádět lety s třemi motory Raptor. Při testech s jedním motorem jej totiž nelze umístit přesně do středu, a tak loď vždy musí letět a přistát v mírném náklonu. To komplikuje život jednoduchým přistávacím nohám, kterými jsou tyto rané prototypy vybaveny, jelikož nohy na té straně, na kterou loď přistává, zkrátka dostávají zabrat výrazně více, než kdyby prototyp přistával ve vyvážené poloze a hmotnost se tím rozložila rovnoměrně. Budoucí Starship ale mají dostat vylepšené nohy, které budou schopny se lépe vypořádat s přistáním v náklonu. Elon Musk je každopádně s letem SN6 spokojen, protože na Twitteru uvedl, že i když šlo o v podstatě stejný test jako v případě SN5, tentokrát byl celý proces hladší a předstartovní přípravy rychlejší.
Srovnání prototypů Starship SN5 a SN6 po přistání (Autor: olemars / fórum NASA Spaceflight)
Co bude následovat? Na další let některého z prototypů Starship si nejspíš budeme muset aspoň pár týdnů počkat, ale SpaceX se mezitím zaměří na zkušební nádrž SN7.1. Firma s ní chce už tuto neděli provést tlakový test až do zničení. Nádrž je na rozdíl od prototypů SN5 a SN6 vyrobena z oceli 304L a má obsahovat několik vylepšení oproti podobné nádrži SN7, kterou SpaceX otestovalo do zničení v červnu. Nová nádrž navíc disponuje také kompletní motorovou sekcí a z fotek se zdá, že možná ověří jeden nový konstrukční prvek. Horním víkem nádrže totiž prochází nová trubka, která dosud na žádném prototypu nebyla. Má se za to, že jde o potrubí, které by během přistání přivádělo kyslík z malé samostatné nádrže ve špičce Starship k hlavním motorům. Tento systém už bude potřeba pro lety prototypů Starship SN8/SN9 do několika kilometrů. Test SN7.1 tedy nejspíš má ověřit, že nádrž s takto řešeným přidaným potrubím je stále dostatečně odolná vůči očekávanému tlaku.
-
- Zkušební nádrž SN7.1 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Zkušební nádrž SN7.1 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Komponent pro Starship SN10 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
Lze také očekávat, že Starship SN5 a SN6 by mohly provést ještě pár krátkých letů. Na SN5 aktuálně už proběhly nějaké opravy, takže je možné, že tento prototyp by mohl být brzy připraven na svou další štaci. Absolvuje opět let do 150 metrů, nebo má SpaceX trochu jiné plány? To zatím nevíme, ale nejspíš nebudeme muset čekat moc dlouho, jelikož firma v tempu testování evidentně nehodlá zpomalovat. A mezitím také pokračuje výroba nejen prototypů SN8 a SN9, které už mají mít tři Raptory a aerodynamické prvky pro delší lety, ale v Boca Chica už byly spatřeny také první komponenty pro SN10. A aby toho nebylo málo, v těchto dnech má podle Elona Muska také začít výroba prvního prototypu nosné rakety Super Heavy.
Přehled jednotlivých prototypů Starship najdete zde na ElonX.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Oba skoky si asi nejvíc užili zaměstnanci SpaceX.
První pokus SN5:
https://m.youtube.com/watch?v=WzXtviOJskw&t=315s
A druhý skok s SN6:
https://m.youtube.com/watch?v=iqljn5ZO3Q8&t=0s
Pusťte si to pořádně nahlas !!!
🙂
Jestli to není nějaký klam, je po přistání SN5 napravo dole pěkně nabořená..
Všechny SNx vypadají poněkud zmuchlaně. Trochu více než první vozy metra… Podle orientačního výpočtu viz. výše to vychází, že asi už od tlaku v nádržích je konstrukce značně namáhaná. Když se k tomu přidá nějaké to další namáhání, tak se takováto velká věc asi trochu prohýbat musí. Tvrdší přistání i z malé výšky dostane do konstrukce mnohem větší namáhání než když stojí na rampě. Nějakou dobu asi zabere než konstrukci SPX vyztuží. A to zatím jsou jen na x% celkového zatížení. Jestli je pravdivá informace o tloušťce stěny 4 mm při průměru 9m, tak to nebude nic jednoduchého… Když svařujete takovýto plech v těchto rozměrech, tak se tak úplně deformacím asi nevyhnete. Aby to vypadalo pěkně, bylo by potřeba vzít pár tun kitu a všechno po svařování pěkně ručně vyrovnat… Kdo ví jestli to bude někdy schopné přistávat s plnými nádržemi (viz. současná letadla).
1) Ano, to nejlepší, co může druhý stupeň rakety potkat, je pár tun k**Y**tu, aby lépe vypadal.
2) Přístávání s plnými nádržemi není věc, kterou by rakety obvykle dělaly a měly dělat. Popravdě … co se historie týče, tak to zatím žádná neudělala, a do budoucna ani dělat nemá.
ad1) Já tedy nevím co to “zmuchlání” může dělat u Mach x. Ten kit jsem myslel jako nadsázku. Žádná jiná současná raketa ani loď takhle zmuchlaně myslím nevypadá.
ad2) A kolik paliva má mít Starship při přistávání na Měsíci a nebo na Marsu? A na jakou přistávací rampu to tam má dosedat? Co se stane, když bude pod jednou nožičkou tak půl metrový šutr a nějaká jiná se půl metru zaboří?
1) vzhledem k tomu, co si o tobě myslím, tak bych potřeboval, abys vtipy a nadsázky zřetelně označoval. A asi nebudu takový sám.
2) Mars – nic (respektive jen minimum potřebné pro tlak ze strukturálních důvodů) . Jen header taky. Měsíc – hrubým odhadem méně než 1/4 s ohledem na to kolik stojí odlet od Země… Přistávací rampa atd… to už tu bylo tisíckrát… tak to smetu jen tím, že to nejsou finální nohy a o budouci nivelaci Musk tweetoval.
První Raptor Vac
https://twitter.com/SpaceX/status/1302038129990279168/photo/1
krása
Vypadá hezky, jestli vidím správně, tak vnější část trysky je chlazená. Trochu mi to připomíná RS25 jak konstrukcí, tak velikostí.
Áno nejakú dobu je známe že RVac. bude mať regeneratívne chladenú celú trysku. Predpokladám kvôli odolnosti, keď už robiť trysku odolnú prečo nie plne znovupoužiteľnú. Delikátna tryska z Nióbovej zliatiny akú má M1DVac. by sa pri návrate minimálne deformovala ak nie úplne zničila.
Vždyť bylo vidět co hořelo. :O Ten menší metanový odfuk, který jim zahořel i na starším prototypu. Trochu ho upravili, ale nyní ho plameny odrážející se od země při přistání znovu zapálili. Je to přesně v tom místě a venting se u země změnil v oheň..
Plášť SN6 je trochu pomačkaný. Je pro to nějaký důvod?
Pokud se zbortily nohy na jedné straně kvůli přistání v náklonu, mohl trup pak narazit do země, což mohlo vést k deformaci. Ale taky to může zkreslovat a ve skutečnosti nemusí jít o nic vážného.
Díky. To by to tak mohlo být. Nenapadlo mě to. V tom případě ale při stávající konstrukci to moc na opakované starty asi nebude.
Uz sa vie pri akom tlaku buchla SN7? Lebo vtedy to nezverejnili a ani odvtedy som nikde nevidel zmienku.
Oficiálně se neví nic, ale podle NASA Spaceflight šlo o rekordní hodnotu.
Skoda, hadam to zverejnia po teste SN7.1. Uz len pre porovnanie ci ta ocel vydrzi rovnako.
Předpokládám, že nemyslíš ten prvni test, kdy to bylo 7,6baru, ale ten druhý. Rekord je zatím 8,5baru ze známých hodnot, ale s oceli 301. Tak jsem taky zvědavej co 304L nakonec ukáže..;)
Mě nějak ta čísla nesedí. Vyjdeme-li z toho, že
t = 4mm … dohledatelná tloušťka stěny nádrže
materiál AISI, tzn. mez kluzu Rp0.2=195MPa, mez pevnosti 500-750MPa
max. napětí v tenkostěnné válcové nádobě lze spočítat podle vztahu σt=p*d/(2*t)=(0.85*9000)/(2*4)=956MPa
Takže buď je tloušťka nádrže větší, byl použit jiný materiál a nebo dosažený tlak nebyl tak vysoký.
Dále je třeba počítat s tím, že pokud se překročí mez kluzu (mez úměrnosti) dochází k trvalým deformacím celé nádrže a ta trvale zvětší svůj průměr.
Pokud je ta ocel valcovana za studena, coz udajne je, potom muze mez kluzu byt az 950 MPa. Pokud sem mel moznost videt, ty nadrze vsak nepovolily na obvodu, ale u vrchliku, kde je zatezujici napeti mensi, ale je to problematicky svar. Kazdopadne ta pevnost v tahu by tedy odpovidala. Je docela vysoka uz ted, proto si nemyslim, ze bude mozne nejak vyrazne zeslabit stenu s jinymi typy oceli.
Ty mínusy tady opravdu nechápu. Zjistili si ti mínusáři co je použito za ocel a jaké má mechanické vlastnosti?