Spoluzakladatel SpaceX Jim Cantrell odpovídá na otázky o Elonu Muskovi a znovupoužitelnosti
V nedávném článku jste si mohli přečíst vyprávění od spoluzakladatele SpaceX Jima Cantrella o zrodu této firmy, kterou však po roce opustil. Před pár lety pak na serveru Quora odpověděl na několik otázek o Elonu Muskovi – o jeho odhodlání, uvažování, vysoké inteligenci a dalších věcech. Jeho odpovědi jsme pro vás přeložili. Za zmínku stojí také jeho názor na znovupoužitelnost raket, který se ukázal jako přehnaně skeptický.
Jim Cantrell (Foto: Vector Launch)
Jak funguje ve společnostech SpaceX a Tesla kreativní proces? Kdo přichází s prvotním nápadem? Proč do sebe jejich vynálezy tak dobře zapadají? Jaká přesně je Elonova role v celém procesu?
Pohyboval jsem se ve SpaceX jen v jeho začátcích, ale myslím si, že se ten proces příliš nezměnil. Začíná to s tím, jací zaměstnanci jsou přijati. VŠICHNI z našich zaměstnanců, které jsme ze začátku přijímali, museli mluvit přímo se zakladateli a s Elonem. Všem z nich se museli líbit a také většinou přicházeli na doporučení existujících zaměstnanců. Doporučením někoho špatného by zaměstnanci ztratili důvěru. Když jsem odcházel, doporučil jsem, aby mě nahradila Gwynne [Shotwell], protože jsem ji znal velmi dlouho. Samozřejmě se výborně osvědčila. Takže si myslím, že kreativní proces spočívá hlavně v tom, dát dohromady ten správný tým. Všichni se musí soustředit na stejné priority a musí v něm být ti nejchytřejší. Na tom Elon trval. Myslím si, že když máte v jedné místnosti pohromadě ty správné lidi, kreativita prostě zákonitě přijde. Motivují se navzájem, vylepšují nápady, poskytují si různé pohledy. To bylo SpaceX v jeho počátcích.
Zleva: Gwynne Shotwell, generál amerického letectva Terrence O’Shaughnessy a Elon Musk (Foto: U.S. Northern Command)
Jaké má Elon Musk IQ a jak si dokázal nastudovat dostatek informací o raketách, aby mohl vést SpaceX?
S Elonem jsem pracoval dva roky, strávil jsem s ním spoustu času a pomohl jsem mu rozjet SpaceX. Je to těžké určit přesně, ale když srovnám Elona s většinou jiných chytrých lidí, se kterými jsem pracoval, řekl bych, že jeho IQ se bude pohybovat mezi 160–165. Je hrozně chytrý, ale také velmi odhodlaný a pracovitý. Spolu s jeho inteligencí a vizí, je to především tvrdá práce, co ho udělalo tak úspěšným. Zmínil jsem, že pracuje opravdu ale opravdu tvrdě? Jo.
Ze spolupráce s Elonem jsem si odnesl to, že vždy začíná určením cíle a pak věnuje ohromné úsilí tomu, aby pochopil, co tím cílem je a proč se jedná o dobrý a oprávněný cíl. Jeho cíl se podle mě od srpna 2001, kdy mi poprvé zavolal, nezměnil. Pořád to slyším v jeho projevech. Jeho cílem bylo udělat z lidstva multiplanetární druh, a aby toho mohl docílit, musel nejprve vyřešit problém dopravy.
Jakmile má cíl, jeho dalším krokem je naučit se o tématu co nejvíce to jde a z co nejvíce zdrojů. Je to zdaleka nejchytřejší člověk, se kterým jsem kdy pracoval…tečka. Je opravdu velmi inteligentní. Ale ne tím typickým šprtovským způsobem. Má ohromnou mysl. Doslova nasává znalosti a zkušenosti z lidí, kolem kterých se pohybuje. Když jsme spolu začínali v roce 2001 pracovat, půjčil si všechny mé učebnice o raketových pohonech. Tyhle knížky si ode mě půjčil a nikdy mi je nevrátil:
- Rocket Propulsion Elements – George P. Sutton, Oscar Biblarz
- Fundamentals of Astrodynamics – Roger R. Bate, Donald D. Mueller, Jerry E. White
- International Reference Guide to Space Launch Systems – S. Isakowitz, J. Hopkins, J. Hopkins Jr
- Elements of Propulsion: Gas Turbines and Rockets – J. Mattingly, H. von Ohain
Taky jsme najali co nejvíce mých kolegů z raketového a kosmického průmyslu, kteří to s ním byli ochotní konzultovat. Bylo to jako obrovská vesmírná párty. V té době jsme nemluvili o stavění raket vlastními silami, pouze o vyslání soukromě financované mise na Mars. Později jsem zjistil, že tehdy s několika dalšími lidmi probíral návrhy raket a spolupracoval s nimi na návrzích systémů pro nosné rakety. Když se naše plány s Rusy zhatily, rozhodl se postavit si vlastní raketu a to bylo zrození SpaceX.
Takže bych řekl, že není úspěšný proto, že má ohromné vize, ani proto, že je neobyčejně chytrý, ani proto, že pracuje ohromně tvrdě. To je všechno pravda. Ale tím hlavním rozdílem, který ho odlišuje od ostatních, je jeho neschopnost brát v úvahu selhání. To prostě není v jeho myšlenkovém procesu. Nedokáže selhání přijmout, a to je opravdu obdivuhodné. Nezáleží na tom, jestli se zaměří na bankovnictví (PayPal), nebo celému kosmickému průmyslu (SpaceX), nebo celému automobilovému průmyslu Spojených států (Tesla). Nedokáže si představit, že by neuspěl, a to je jeho zásadní vlastnost, která ho nakonec vede k úspěchu.
Oba jsme vyrostli ve velmi podobných podmínkách, měli jsme podobné zájmy a podobné životní příběhy. Byl to trochu samotář, a já taky. Ve 13 letech se rozhodl, že založí vlastní softwarovou společnost. Já jsem se ve 13 rozhodl navrhnout a postavit svůj vlastní stereo zesilovací systém. Oběma se nám to povedlo. Oba naši otcové byli inženýři a oba jsme byli jako děti extrémně motivovaní. Co nás odlišovalo, byla podle mě jeho neschopnost přijmout selhání. Vím to, protože kvůli tomu jsme se rozešli. Dostali jsme se do bodu, kdy jsem si nedokázal představit, že by SpaceX mohlo uspět, a tak jsem odešel. On ne a uspěl. Já mám 25 let zkušeností se stavbou kosmické techniky a on v té době neměl žádné. Tolik ke zkušenostem.
Nedávno jsem napsal článek pro Space News, kde jsem také nadhodil, že jeho nemilosrdně efektivní schopnost rozdělování kapitálu je dalším významným důvodem jeho úspěchu. Skoro jako by cítil správnou cestu skrze problém a potom tvrdě tlačí svůj personál a celou firmu, aby se tam dostal. Výsledky hovoří samy za sebe. Ten článek najdete zde.
Nakonec si myslím, že vidíme velmi zásadní posun ve způsobu, jakým náš svět bojuje s výzvami, kterým lidstvo čelí, a Elon je se svým přístupem průkopníkem. Smekám před ním.
Jakožto patnáctiletý kluk, který by se chtěl stát inženýrem, obdivuji lidi jako Elon Musk. Jak se někdo, kdo není tak chytrý jako on, může stát stejně úspěšným?
Ani trochu nepochybuji o tom, že inteligence je jen zlomek z přísad potřebných k dosažení úspěchu. Vlastně bych řekl, že inteligence je spíše než přísada pouze nástroj, který ti úspěch umožní. Mnoho let jsem strávil jako konzultant, poradce pro rizikový a rozvojový kapitál, radil jsem mnoha miliardářům, pracoval jsem jako správní ředitel a poradce technologických společností. A taky mám šest dětí. Díky těmto zkušenostem jsem se setkal s mnoha věcmi, které lidem pomohly k úspěchu, ale také s mnoha věcmi, které je zničily. Nicméně, všechny úspěchy byly založeny na jediném prostém vzorci. Úspěch je součinem tří obyčejných věcí:
- Dělej to, do čeho jsi nadšený. Bez nadšení nebudeš mít svou práci rád, a tak nikdy nebudeš nejlepší, nebo alespoň lepší než ti, kteří svou práci dělají s láskou.
- Dělej to, v čem jsi dobrý a máš k tomu přirozený talent. Každý z nás má nějaké nadání, ale mrháme svými životy, protože děláme něco, co je pro nás daleko obtížnější. Potom jsme v nevýhodě oproti jiným, více talentovaným lidem.
- Dělej něco, co vytváří hodnotu a může se v současnosti nebo budoucnosti prodat. Vytvoření vychytávky, kterou nikdo kromě tebe nechce, může pro tebe být naplňující, ale rozhodně ti nevydělá jmění, ani ti nezajistí osobní či profesionální úspěch.
Elon Musk s použitým Falconem 9 (Foto: Rolling Stone)
Všimni si, že ani v jednom z těchto faktorů nezmiňuji peníze ani inteligenci. Nutno přiznat, že díky vyšší inteligenci pro tebe může být snazší vzdělávat se v určitých oborech (např. rakety), ale ve většině případů tyhle přísady nejsou hlavní součástí úspěchu. Pokud se na tyto tři věci v životě zaměříš, budeš velmi úspěšný a peníze pak už přijdou samy. Peníze jsou odrazem skutečné hodnoty, kterou vytváříš.
To mě přivádí k tomu, o čem si osobně myslím, že je tou nejdůležitější vlastností, kterou člověk musí mít, aby uspěl. Nejde o inteligenci. Nejde o vzdělání. Nejde ani o zkušenosti. Jde prostě o odhodlání nikdy to nevzdat. To je nejdůležitějším předpokladem pro úspěch: zarputilé odhodlání. Jeden z mých nejoblíbenějších citátů na toto téma je od Gartha Steina, autora knihy Umění závodit v dešti.
Vítěz, šampion, svůj osud přijme. Bude pokračovat s koly na štěrku. Udělá všechno, co jen bude moci, aby se dostal zpátky na trať, jakmile to bude bezpečné. Ano, ztratí svou pozici v závodě. Ano, bude v nevýhodě. Ale pojede dál. Zůstal naživu.
Kolik peněz SpaceX ušetří opakovaným použitím rakety Falcon?
Pozn. redakce: Odpověď je z roku 2017.
Když si projdeme náklady na výzkum a vývoj opakovaně použitelné rakety, náklady obětované příležitosti navrácení prvního stupně (ve smyslu paliva použitého pro návrat a ušlý zisk z vynesení většího nákladu na orbitu) a náklady na opravy mezi lety, obecně přijímaná praxe ukazuje, že musíte nosnou raketu použít 5–10 krát, než se vám peníze vrátí, pokud počítáte všechny náklady. Na toto téma vzniklo mnoho studií a jedná se o velmi známé obecné pravidlo. Do toho ještě není započítané snížení ceny, které bude pravděpodobně mnoho zákazníků požadovat za let na „použitém“ prvním stupni.
Takže si myslím, že jen málo z prvních stupňů Falconu 9 bude opakovaně použito více než třikrát, pokud vůbec nějaký, takže SpaceX se nevrátí ani náklady za opakované použití. Proč by tedy SpaceX chtěla mít přistávající opakovaně použitelnou raketu? Ze dvou důvodů.
Zaprvé, jedná se o technologii potřebné pro přistávání na Marsu, a pokud je toto jedním z cílů SpaceX (což si myslím, že je, protože to byl jeden z hlavních důvodů, proč byla společnost založena), náklady na vývoj přistávacího systému mohou být započítány do mnoha jiných kategorií, které se znovupoužitelnosti netýkají.
Zadruhé – a to si myslím, že je hlavním důvodem – znovupoužitelnost umožní podstatný nárůst počtu letů. Reverzně získané finanční modely SpaceX ukazují, že pro získání dobrého, silného a pozitivního peněžního toku potřebují více než tradičních 10–12 startů za rok. Znovupoužitelnost by toto množství možných letů mohla z pohledu výroby a logistiky snadno zdvojnásobit.
Návrat již pětkrát použitého Falconu 9 do přístavu po misi Starlink v1-7 (Foto: Next Horizons Spaceflight)
S opakovaným používáním dosáhne SpaceX 20–25 letů za rok, čímž se podstatně zlepší pozice jejich peněžních toků. Proto si myslím, že se jedná o velmi důležitý faktor. Myslím si, že první stupeň byl jednou z hlavních překážek pro častější lety, hlavně kvůli jeho výrobě, převozu a související infrastruktuře. Znovupoužitelnost vytváří značce skvělou image, ale co je důležitější, umožňuje SpaceX zdvojnásobit jejich počet letů a vydělat tak více peněz, to vše zatímco zároveň připravují technologie na přistávání na Marsu.
Co Elon Musk nesnáší?
To je snadné. Nemá rád, když někdo řekne, že něco nejde.
Dekuji autorce-prekladatelce za super clanek.
Jenom poznamka, cetl jsem si znovu clanek o Gwyneth a tam se uvadi, ze ji dohodil Hans Koenigsmann.
Tak at si panove o ni strihnou.
Dobrý postřeh. Třeba ji doporučili oba, nezávisle na sobě. 🙂
Anebo ji dohodil Hans a pak se Elon poptaval, protoze mezi rozhovorem a prijetim par hodin uplynulo, ve firme bylo par lidi, nebylo tezke se poptat vsech :-).
Anebo za to může čaroděj.
Tak to by Elon Musk tady v diskusi dost narazil. Tady totiž nejde nic 😀
Tady nejde sestrojit ani česká raketa Jan Hus a startovat s ní z vojenského prostoru už vůbec ne. Co kdyby spadla na srnu v lese, že jo. To že každému nad hlavama lítají vojenské Jas-39 Gripen, L159 a vrtulníky které můžou kdykoliv havarovat, jako ten Mig21 co to napral tenkrát do sídliště, to nikomu nevadí. Musk by se ze zdejší diskuze poblil.
Řešení? Fakta. Ne emoce.
Třeba se jednou Elon zeptá: kde máme nejvíc fanoušků? V ČR? Kdo tam má nejvíc mínusů za komentáře? Tyhle 3? A za tohle? Tak to teda nechápu. A to jsem Elon 🙂
Nebo taky třeba ne. Ale historie ukáže. Snad. A snad se toho i dožijeme.
Nejhorší je, že za komančů stříleli meteorologové rakety na tuhá paliva a dnes neumíme ani to. Naprostá degenerace a naprostá ztráta vize a cílů. Zajímalo by mne jestli někdo zná tento film podle skutečné události jak si středoškolák vyrobil raketu i s odpalovací rampou. Z toho by tade většině lidem rupla v hlavě cévka 😀
https://www.csfd.cz/film/17131-rijnove-nebe/prehled/
Jasně, viděl jsem, krása.
Ono je to i o tom, že se něco koupí nebo zaplatí. Ale tím i zmizí kvalifikace. A pokud zůstane výroba v Číně, tak až dnešní důchodci vymřou a zmizí jejich znalosti, tak … třeba pak přijde ten pravý ráj, jelikož šikovný Češi zase budou improvizovat.
Objevil jsem elektricky poháněné vysokotlaké čerpadla, které asi používá Rocket Lab na jejich Elektronu. Stojí to pár kaček. Co jsem si počítal, tak baterie s měničem, tedy elektronika bude stát násobně víc jak mechanika.
Dobrá zpráva je, že sestrojit samotný motor a udělat zážeh na testovacím podstavci bude stát pár tisíc za materiál. Jestli se tohle povede, pak jako krok 2 bude na řadě udělat tu drahou elektroniku. Ti kluci z Nového zélandu nejsou vůbec blbí, oni na to šli podobně low-cost garážově a dnes létají na orbitu.
Tak to by mě opravdu, ale opravdu zajímalo, jaká “vysokotlaká čerpadla, které asi používá RocketLab na jejich Eletronu” si našel…. a ještě ke všemu, která stojí pár kaček.
Podělíš se alespoň o parametry?
Každá chemička nebo rafinerie, kterých jsou v ČR několik a v Evropě stovky, potřebuje tisíce vysokotlakých čerpadel. Žiješ v jeskyni nebo co? Jen to není odlehčená konstrukce jako ty speciály pro raketové motory. Jenže to nevadí, protože elekromotory a baterie jsou váhově daleko větší problém. Alespoň to bude robustní a připravené na 1000 startovních cyklů bez nějaké zásadní údržby.
Jinak pro výkon podobný Merlinu 1D okolo těch 2000 kW je třeba průtok:
Nicméně motor Cimrman 2000-A bude mít jako palivo Ethanol pro snížení teploty ve spalovací komoře, takže:
Čerpadlo od české firmy pro 43 bar a průtok 400 L/min.
Jako první prototyp to bude mít výkon jen 142 000 kW. No 2 GW jako Merlin to nejsou, ale 142 MW je bude i tak docela masakr.
Aha takže hmotnost vyřešíme později… rozumím. Většina lidí, co se snažila postavit raketu, hmotnost docela dost řešila, ale asi byli … pomýlení.
Teleportování kyslíku do spalovací komory předpokládám také vyřešíme později? Já … že sem tak smělý… jsem měl dojem, že množství kyslíku, obvykle dost převyšuje množství paliva.
A… skoro se bojím zeptat… jakýže výrobek české firmy, co stojí pár korun, tedy konkuruje těm 2 pracně 3D tištěným turbínám na Ruthefordu poháněným 2 motory velikosti plechovky od piva s výkonem 37kW / 40 000 RPM / každý …které se 2 + zbytek motoru vejdou celkem do 35 kg? (bez baterek).
Vím o jednom čerpadle od firmy Německé Hammelmann to umí tlčit 320l/min vody při tlaku 110 bar,Váží asi 170k je třeba ho pohánět dieselem z nákladáku.Přičemž 110 baru je pořád nic moc mezi vysokotlakými črpadly ale tohle vyhrává objemem..Potřebujete spíš velkooběmové.. Možná ješte firma Flow umí podobně výkonné čepadla Ale to jsou Američani
mno ono se na to dá podívat ještě z druhé strany… výkon turbín na jednom současném Merlinu 1D je cca 7 500kW / 20 000 RPM
Ekvivalentní elektromotor + baterka na 8 min provozu pro 2st? 🙂
Aby jsme si rozuměli,chtěl jsem naznačit že postavyt čerpadlo pro raketový motor které bude mít smysluplný výkon průtok a váhu je v amaterských podmínkách a i se “Znalostmi”Někoho jako je Ricardo prakticky nemožné.Pokud jde o cenu tak to čepadlo o kterém jsem mluvyl stojí kolem 1,5milionu kč.Ale o raketových čerpadlech toho moc nevím tak mě hned nezatracuje prosím😃
Já tě nezatracuju (to umím dát najevo poměrně výrazně 🙂
To bylo spíše jen na doplnění (v podstatě “na podporu”), aby bylo zřejmé v jakých “poměrech” se pohybujeme…(to “podívat z druhé strany” -jsem myslel tak, že jedna strana je koukat se na průtok/tlak… druhá – přímo na tu pohonnou část / výkon).
Souhlasím,a jsem rád že se chápeme.Ty výkony jsou naprosto dechberouci…. Vím co dovede voda při tlaku 3800 baru,to se z oceli stává kus hadru,a to je jen studená voda.co se asi děje ve spalovací komoře a turbo pumpách.. To musí být něco nepředstavitelně strasnyho
Vy jsi všichni připosraní. Ve 20 let starém TDI turbodmychadlo točí 200 000 ot/min a nikoho to nevzrušuje. Ale raketových motorů jste najednou vyplesknutí z 10x nižších otáček.
Merlin 1C měl tlak v komoře kolem 60 bar, poslední verze 1D blok5 pak 97 bar. Srovnávat řezání vodním paprskem kde je tlak 3800 bar a dávat to za důvod že nejde sestrojit raketový motor je jenom důkaz že jste tady všichni lemplové, kteří jsou odborníci jenom od klávesnice a to ještě jenom jako mistři výmluv proč něco nejde.
Kdyby Musk vysedával u PC a psal proč to a to nejde a seděl na zadku tak by nikdy nic nedokázal. Stejně jako vy všichni lemplové tady.
Tato odpoved jenom dokazuje ze nemas ani nejmensi tuseni o cem mluvis,nejde otacky ale o hmotnost a objem,prutok.Netvrdim ze to ama tersky nejde tvrdim ze je to skoro nemozne,skoda ze sis nevsimnul toho cerpadla o kterym jsme mluvyl predtim to bylo velkoprutokove cerpadlo.A prestoze je neuveritelne narocne zkonstruovat toto cerpadlo tak turbocerpadlo pro raketovy motor je jeste mnohem mnohem narocnejsi …Pro me ses od ted troll a sofa engineer,ignoruju tvoje prizpevky
y
Vážený pane, já bych začal tím, že byste se měl v první řadě uklidnit a opravit si slovník. A to dost výrazně. A začít produkovat méně agresivní příspěvky.
Jeho urážlivé komentáře jsou tu už delší dobu. Já bych tohle řešil jinak.
Zajímavé, zmiňuješ fakticky raketové modelaření, proti kterému tady nikdo nic neměl krom tebe, když jsi se vysmíval PEPE-200 a předstíráš, že by jsme proti tomu byly tak jak jsme byli proti orbitálnímu nosiči, který chceš často vypouštěn uprostřed hustě osídlené oblasti nad městam a asi i s pokřikem “na životech nezáleží, no tak to sem tam někoho zabije”.
Jan Hus bude plně znovupoužitelná raketa se spolehlivostí klasických letadel. Pokud ti nevadí že ti nad hlavama létají tisíce klasických dopravních letadel, tak nechápu co by ti mělo vadit na stejně spolehlivé raketě.
Vývoj bude probíhat ve vojenském prostoru ve vertikálních letech dokud nedosáhne požadované spolehlivosti.
Ještě pořád je to nebezpečné? Aha?
Ricardo:
No na stejně spolehlivé nic, ale nechápu jak chceš testova orbitální nosič bez dosažení orbity a kde na to chceš vzít prachy, když tedy budu předpokládat že jsi ferda mravenec a dokážeš to postavit.
Ale víš co, tak to postav. Přestaň kecat a ukaž nám že to jde. Nebo jsi jen trol co všechno umí, všechno viděl a o všem ví že jde, ale reálně nic?
I kdyby jen troll, ten má alespoň představivost jako ten Musk.
Z lempla jako jsi ty a z těch tvých výmluv že furt něco nejde, by se Musk akorát poblil.
Zajímavé, ale Musk stavý kosmodrom blízko rovníku a tak aby mohl SHS pouštět nad vodu, když má k dispozici celí USA, čím to asi bude? Asi aby neohrozil lidi na životech a nezrujnoval se placením za škody. Pak sídlo umístil do Hawthorne mám pocit proto, že tam větší koncentrace inženýru z leteckého průmyslu. Myslím řekl předpokládám že jde blíž k rovníku, do nějakýho státu kde najde lidi a školstvý co takové lidi produkuje které by měli aspoň základní znalosti raketové techniky. Pak by se asi poblil z tebe, že ti nezáleží na životech.
Nekrm ty troly (možná je to i jedna osoba, těžko říct). Navíc mi přijde vtipnější jak si spolu notujou, než se s nima dohadovat 😀 Možná by jen ty jejich příspěvky mohli po pár týdnech expirovat, aby nemátli nové čtenáře.
Nenechte se mýlit. Musk by lemply jako akuhtr a bohyna obětoval hned, když se jedná o záchranu lidské civilizace.
Musk je ohleduplný, že při každém testu Starship v Boca Chica se musí celá vesnice evakuovat. 😀
Tak co lemplové, ještě nějaká další výmluva proč zůstat sedět na prdeli a dát si ještě jedno pivko? 😀
Ricardo, není lepší nechat je tu se plácat po ramenou, jak nic nejde a pak jen ukázat výsledek, co že to nejde? Jim asi ne 🙂
K čemu řeči, Linus říká “talk is cheap, show me the code”. Elon taky chce výsledky. A já jdu taky jinam něco dělat.
(upraveno 1x)
1) Je rozdíl mezi “nejde” a “takto to nejde”.
2) Jestli si chcete postavit raketu, tak do toho…. s vašimi představami o relevantní fyzice a mechanice o tom mám sice jisté pochybnosti, ale stejně bych vám fandil a přišel se (z bezpečné vzdálenosti) podívat na testování / start (investici však ode mně nečekejte – jsem sice fanoušek, ale … ).
Ale já (ač jsem se dříve docela vyblbnul s různými raketkami na různé chemické látky – a jsem rád, že téměř nic nelehlo popelem a stále mám všechny prsty) jsem zvolil jinou životní dráhu a nehodlám ji měnit jen proto, že nějaký XY někde na internetu, má pocit, že by všichni měli všeho zanechat a jít stavět raketu uprostřed Evropy, protože jinak bude nekonečně urážen …
Popravdě dělám co dělám, a jsem s tím spokojený a technické obory beru jako doplněk k mé práci / a odreagování a oprášení mých “starších” schopností … a nějaké urážky na tom nic nezmění, jen mě už opravdu nebaví je číst – už v tom není ani snaha o rozumnou diskuzi, jen trolení a prvoplánové urážení.
Z tvýho příspěvku by se Elon poblil.
A z těch palců by hodil druhou kosu.
Stejně je zajímavé, že se o to co dělá Musk zajímají lemplové co nikdy nic nedokážou. Tajemství lidské psychiky je doslova fascinující.
😀
Doporučuji hledat na youtube “Martin Jan Stránský – Pozor, IQ dětí se snižuje. A mohou za to sociální sítě”, i o těch palcích je to tam. (nedávám link, ať nečekam na schválení)
Bomba rozhovor. Díky za to. Když jsem kdysi viděl dokument Český sen jak sledují oči člověka kam se dívá na reklamním letáku, tak jsem netušil že v USA už dokáží sledovat konzumní zvyky lidí přes magnetickou rezonanci mozku. A to je 20 let stará technologie jak ten Stránský říká 😀
To mne přivádí na myšlenku že ten Muskův Neurolink je jenom další krok a dost s tímto souvisí. On Musk ve volném čase asi hodně čučí na dokumenty. Napřed viděl dokument “Kdo zabil EV1” a založil Teslu, pak viděl něco o SpaceShuttle a založil SpaceX. Pak viděl něco o neuromarketingu a založil Neurolink. Ono je to celkem jednoduché 😀
Luxusny a inspirujuci clanok. Myslim ze Jim popisal Elona naozaj v rozumnej perspektivne.
Ty studie o znovupoužitelnosti a návratnosti peněz byly zřejmě dost mimo. Ostatní výrobci už “prohlédli”, viz… https://www.teslarati.com/spacex-reusable-falcon-rockets-europe-response/
Rusům mluvení jde a kdyby šlo vynášet náklad pomoci powerpointových prezentací tak by byli vesmírnou velmocí 😀
Ale to i jiné firmy některých miliardářů.. Pořád doufám že překvapí!!!👍😁
A děkuji za bezva článek!
Hezký článek. Uvítal bych více takových 😊
Fascinující. Děkuji. Děkuji i za vložené odkazy.
K tématu: ono je to i tom, že nějaký dosažený pokrok je “dobrý”. Mohl být horší i lepší. Dost často je to jako výsledek kompromisu co chceme a co můžeme chtít. Když už “to” chceme prodat, dost často to přestaneme zásadně vylepšovat. Je tam skoro konflikt obchodníka, který chce něco prodat a nechce tomu rozumět a technika, který by to chtěl vypiplat a pak to není vlastně pořád hotové na prodej.